V. Textilní zboží.

1. (1) Textilní zboží, k němuž patří krajky, tyly, zboží tkané, stávkové (též drhané), prýmkářské (také úplety), plstěné a provaznické, jakož i jiné potřeby technické, vyrobené z vláknin nahoře popsaných, se projednává podle oné saz. třídy, do níž patří se zřetelem na surovinu, z níž bylo vyrobeno. O výjimkách viz 4. všeobecnou poznámku k saz. třídě XXII až XXVI.

(2) Každá z příslušných jednotlivých sazebních tříd zároveň stanoví, na kolik je přípustné vzájemně mísit některé vlákniny nebo určí ony vlákniny, jejichž přimíšení je vůbec vyloučeno.

(3) Pro zařadění do příslušné saz. třídy je jedno, tvoří-li přediva, dohromady zpracovaná, základní tkaninu anebo jsou-li vetkána, nasnována nebo vpletena do základní tkaniny pouze jako vzorek (dessin) tím, že se použilo zvláštního vzorového útku nebo vetkávání (lancování) nebo zvláštní vzorové osnovy.

(4) Tak se projednávají na př. tkaniny z česané příze se vzorky pouze vetkanými nebo nasnovanými, skládajícími se zcela nebo z části z hedvábných nití, jako zboží polohedvábné.

(5) Kombinované textilní zboží, t. j. takové, do něhož při jeho výrobě byly vpracovány prýmky, stuhy, krajky atd., projednává se podle jeho součásti podléhající nejvyšší celní sazbě. Tak se projednávají na př. lněné tkaniny s vetkanými bavlněnými krajkami nebo bavlněné tkaniny s vetkanými lněnými krajkami jako krajky bavlněné, po příp. lněné.

(6) Zboží kombinované s celohedvábnými textiliemi, které se samo o sobě neprojednává jako zboží celohedvábné, se projedná pouze jako zboží polohedvábné.

(7) Tkaniny ze ženilek nebo stužek, které nejsou hedvábné, a s osnovou z jiné než z hedvábné příze se projednají jako zboží prýmkářské, po příp. stuhové.

(8) Tkaniny ze ženilek nebo stužek, které nejsou hedvábné, a s osnovou z hedvábné příze, saz. pol. 256b); jsou-li z hedvábných ženilek nebo stužek, saz. pol. 250b).

(9) Viz také 2. všeobecnou poznámku k saz. třídě XXII až XXVI.

2. (1) Tkaninami a zbožím tkaným jsou nejen veškeré výrobky různých stavů tkalcovských (ručních, mechanických, Jacquardových, stavů k výrobě aksamitů, koberců atd.), nýbrž také jiným způsobem (na př. na napínacích rámcích) zhotovené výrobky z vláknin, mající s výrobky zhotovenými na tkalcovských stavech ten společný znak, že se skládají z osnovních a útkových nití křížících se v pravém úhlu a útkové niti tvoří opět pravý úhel s okrajem tkaniny. Na povahu krajů (lemů, šlaků, okrajů, lisiér) se nebere při projednávání tkaného zboží zřetel, i když jsou z jiných přediv nežli zboží samo, vyjma ony případy, kde lisiéry tvoří nějakou ozdobu a mají pro upotřebení zboží zvláštní význam.

(2) Rovněž tak se nehledí u stolního prádla, kapesníků, šátků na hlavu a pod., přicházejících do obchodu v soupravách, po tuctech, na různé niti vetkané na okrajích, lemech nebo mezi nimi, je-li třeba mít za to, že jsou pro zboží samo bez významu a jsou určeny pouze k ochraně, k zesílení okrajů, k označení lemů nebo k ohraničení odměřených kusů.

(3) Od krajů je třeba ovšem dobře rozlišovat okrajové ozdoby, které jsou vedle lisiér po celé délce tkaniny a mají účel bordur atd., jako na př. jednoduché nebo dvojité atlasové pruhy a pod. na šířkových okrajích látek slunečníkových nebo deštníkových, u šátků na hlavu, kapesníků a pod.

(4) Takové tkaniny se projednávají jako jiné vzorkované tkaniny podle tkaniva, z něhož jsou tkány. Výjimku viz u saz. pol. 250a) a u saz. pol. 256a).

(5) Dále nemají vliv na projednávání proužky z bílené a barvené příze nebo z kovových vláken, z nalepených papírových okrajů nebo z dracounových prýmků, které jsou na svrchních a spodních koncích po šířce tkaniny a tvoří pouze okrasu konců tkaniny nebo lícní strany (t. j. prvé vrstvy kusu).

(6) Viz též 17. vysvětlivku.

3. Na příslušných místech je uvedeno, jaký vliv mají na projednávání tkané efekty, t. j. vzorky vznikající ve tkaninách zvláštním křížením nití osnovních a útkových podle toho, jak je uspořádána osnova v brdech tkalcovského stavu a jak se střídá jejich zdvih a stah (klesání), po případě zdvih a stah platin přístroje Jacquardova, spojených s nitmi osnovními. Viz 5. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 189—201, všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 207—219 a vysvětlivky k saz. čís. 250.

4. (1) Jako surové, po případě bílené tkaniny se projednávají též impregnované (napuštěné), požehané, apretované a podobné tkaniny, pokud se jejich barva neodchyluje od barevného odstínu tkanin surových, po příp. bílených. Viz také 19. vysvětlivku. Rovněž tak tkaniny pouze modřené se neprojednávají jako barvené.

(2) Tkaniny, které jsou setkány zároveň ze surové a bílené příze, jakož i tkaniny z příze loužené a do žlutava bílené nebo apretované (kremované), se projednávají jako bílené.

(3) Tkaniny přírodní barvy s tmavým odstínem (na př. z bavlny mako, surového lnu), protkávané bílou přízí, o níž nelze prokázat, že by byla bílena, se rovněž projednávají jako bílené.

(4) Jako mercerované tkaniny se projednávají tkaniny z mercerované příze (viz oddíl I A), jakož i tkaniny mercerované v kusu.

5. Za barvené se pokládají pouze ony tkaniny, které jsou utkány buď z jednobarevné příze nebo které po utkání byly obarveny jakýmkoli způsobem (také potištěním válci) na jedné nebo na obou stranách v jednom odstínu téže barvy.

6. (1) Od barvených tkanin se liší pestře tkané látky tím, že jsou utkány z přízí různě barvených; k nim patří též tkaniny vyrobené z příze surové nebo bílené spolu s přízí barvenou.

(2) Ke zboží pestře tkanému patří také zboží vyrobené ze stočených (drellovaných) jednobarevných nití, z nichž však každá má jinou barvu (pestrá příze).

(3) Přihlíží-li se podle sazebníku u pestře tkaného zboží k počtu barev, počítá se barva surové nebo bílené příze, a to každá samostatně, jako zvláštní barva.

(4) Tkaniny pokryté barvivy, rosoly (na př. listy do hektografů) a pod. se projednávají, není-li jinak stanoveno (viz na př. saz. třídu XXXI [voskované plátno] a saz. čís. 407 [brousicí plátno, brousicí pásy]), jako tkaniny barvené.

(5) Rovněž tak se projednávají, pokud nejsou antisepticky baleny, tkaniny napuštěné léčivými látkami, které nabyly impregnováním barevného odstínu, odlišného od odstínu tkanin surových nebo bílených (na př. jodoformované tkaniny).

7. (1) Za potištěné látky se považují všechny látky, jejichž dessin (vzorek, figury nebo jiné kresby) byl vyroben barevným tiskem na surovém, bíleném nebo barevném podkladě.

(2) Látky, které se staly dvojbarevnými nebo vícebarevnými nějakým jiným způsobem než potištěním (pokartáčováním, postříkáním, pomalováním, barvením atd. jednou nebo více barvami), se rovněž projednávají jako potištěné, na př. tkaniny a plsti jaspisované, ombrované, přecházející v rozličné barevné odstíny.

(3) Jako potištěné tkaniny se projednávají také tkaniny obarvené válcovým tiskem na obou stranách jednobarevně, avšak na každé straně jinou barvou. K nim patří zejména tkaniny k výrobě květin, obarvené na obou stranách jednobarevně, avšak v rozličných odstínech, na př. nahoře tmovozeleně, dole světle zeleně atd.

(4) Tkaniny vyrobené z příze potištěné nebo z příze žíhané se počítají k potištěným, ať byla příze potištěna před tkaním v přadenech nebo obarvena v přadenech podvázaných.

(5) Posuzuje-li se počet barev, jichž bylo použito k potištění v uvedeném smyslu, nepočítají se barvy přetažené (barvy, které vznikají nepřesným krytím dvou barev na okrajích vzorku atd.).

(6) Jako potištěné se projednávají též tkaniny a plsti s nalepenými nebo natištěnými okrasami (vzorky, kresbami) z vlněného a kovového prachu z lístkového zlata nebo z lístkového stříbra, z papíru, papíroviny nebo ze slámy a pod., nehledíc na to, jsou-li kromě těchto okras ještě potištěny či nikoli.

(7) Látky pokryté zcela, avšak jednobarevně šupinovitou spěží (bronzem) nebo slídou, lístkovým kovem nebo kovovými listy, skleněným, gumovým nebo kovovým posýpátkem nebo vlněným prachem atd. (látky brillantované, velutované), se projednávají jako barvené; jsou-li takové látky pokryté vícebarevně (melírované nebo vzorkované), projednávají se jako potištěné; stejně tak se projednávají barvené tkaniny, jež jsou pokryty jmenovanými hmotami sice jednobarevně, avšak v jiné barvě než tkanina sama, jako na př. takto upravené látky k výrobě květin.

(8) Tkaniny a plsti, jež jsou za účelem dalšího zpracování opatřeny t. zv. předtiskem vzorků k vyšívání a pod., se projednávají jen tenkrát jako potištěné, zaujímá-li předtisk větší díl základu.

(9) Tkaniny a plsti se vzorky pouze vypoukle nebo prohloubeně vtlačenými nebo pouze moarované projednávají se — stejně jako tkaniny vyrážené nebo prorážené — podle své jinaké povahy (za určitých podmínek jako stuhy).

(10) Fotografie a obrazy (tištěné nebo malované) na tkaninách (vyjma barvotisky a malby na plátně), projednávají se jako příslušné tkané zboží potištěné.

(11) Z bezcelnosti stanovené pro obrazy a malby jsou vyloučeny vůbec všechny takové předměty, u nichž obrazy nebo malby na nich provedené se považují pouze za výzdobu nebo za vedlejší věc a jichž se tedy nepoužívá pouze jako obrazů, nýbrž zřejmě jako předmětů denní potřeby. Sem patří na př. malované čalouny, rolety, napodobeniny gobelinů, pokrývky, povlaky na polštáře a pod., jež se projednávají podle své bližší povahy.

(12) Pozadí pro fotografy a jeviště, též na lištách, provedená jednobarevně nebo pouze v odstínech natřená, projednávají se jako příslušné zboží textilní; mají-li nějaké vyobrazení, projednávají se podle saz čís. 649.

(13) K pouhým továrním značkám, názvům zboží, údajům o váze atd., natištěným na předmětech denní potřeby ze tkanin (pytlích, utěrkách a pod.) se při projednávání nepřihlíží.

8. (1) Aksamity a tkaniny na způsob aksamitu (nepravé aksamity, napodobeniny aksamitu a tkaniny vyrobené na způsob aksamitu) se tkají bud’ o dvojí (základní a vlasové [poilové]) osnově, nebo o dvojím (základním a flórovém) útku. Přitom vzniká z osnovních nebo útkových nití ležících na povrchu vlas (flór, poil), význačný pro aksamitové tkaniny, a to buď nerozřezaný (smyčkový) nebo rozřezaný, vzhledu srstnaté pokrývky podobné kožešině. Od aksamitů s rozřezaným vlasem nutno rozlišovat látky s dlouhým vlasem, u nichž byl vlas mykadly z nití základní tkaniny pouze vytahán (zdrastěn).

(2) Pravé aksamity a plyše (plyše se vyznačují delší, častěji též zkadeřenou, zvlněnou srstí nebo srstí po obou stranách [astrachán, krymr, dvojitý plyš], felba [plyš na klobouky] se vyznačuje delším, ležatým vlasem) jsou aksamity osnovní. Při jejich výrobě se kladou zvláštní niti osnovní (vlasové, poilové niti) nejen přes obyčejný útek, nýbrž také ještě přes pruty čili jehly; tím vznikají aksamitové smyčky, jež zůstávají buď nerozřezané (aksamit neřezaný, smyčkový, tažený), nebo se rozříznou (řezaný aksamit čili velur). Nazývají se aksamity prutové nebo jehlové. Při výrobě dvojitých aksamitů a dvojitých plyšů se tkají současně dvě základní samostatné tkaniny, jež se spojují zvláštními osnovními (vlasovými, poilovými) nitmi a to tak, že se tyto niti střídavě vetkávají v hořejší a dolejší tkaninu. Obě tkaniny se oddělí od sebe ve dva samostatné aksamity tím, že nůž, běžící mezi nimi, rozřízne vlasové niti ještě na stavu.

(3) Manšestr neboli velur (velvet) je aksamit útkový se zvláštním (vlasovým) útkem o dlouhých smyčkách, jež se pak rozříznou a kartáčují; postřiháním se vlasová vrstva zarovná. Manšestr se vyrábí jen z bavlny a nazývá se proto též aksamitem bavlněným. Koupací nebo třecí látky, látky na nábytek a pod., pracované se zavřenými smyčkami, dále kordy na střevíce nebo látky na koberce (napodobeniny vyšívaných vzorků na straminu smyčkovitým tkaním atd.) jsou tkaniny na způsob aksamitu. Koupací nebo třecí látky sem patřící jsou aksamity osnovní, při nichž se netvoří smyčky na prutech, nýbrž tím, že se útek vetkává v mezerách, pak se povolí vlasová osnova a útek se přirazí k hotové již části tkaniny, při čemž se zároveň napnou ostatní osnovní niti.

(4) Sem patří také jako metrové zboží vyrobené plyše stávkové s jednotným povrchem, t. j. plyše vyrobené na stávku tak, že se vpracuje do základní látky (hladkého zboží zátahového) ještě jedna nit, tvořící pouze dlouhé smyčky, nikoli však očka. Tyto vyčnívající smyčky se buď ponechají jako smyčky nebo se rozříznou. Stávkový plyš se lehce pozná podle toho, že na rubu jsou zřetelná stávková očka.

(5) Výjimku činí vlněné koberce na podlahu a běhouny saz. čís. 237, vyznačující se silnými základními vaznými nitmi, které přestože jsou tkány většinou na způsob aksamitu, přece k aksamitům nepatří. Viz též vysvětlivky k saz. čís. 237.

9. (1) Ke zboží stuhovému patří kromě vlastních stuh — t. j. tkaninových pruhů malé šířky o osnově a útku vyrobených na zvláštních stavech na stuhy — též napodobeniny stuh, t. j. pruhy z veškerých přediv netkaných, nýbrž pouze vedle sebe položených, lepidly spojených a naplocho ve stuhy vyválených (sparterie a pod.), i nastříhané nebo vysekané (vyrážené) stuhovité pruhy látek s okraji hladkými, zoubkovanými, vlnitými, nebo dírkované (vyjma takové pruhy z látek v sazebníku výslovně jmenovaných, na př. z batistu, tylu atd.). Sparterie podle poznámek za saz. čís. 194, 214, 231, za saz. pol. 253c) 1, 253c) 2, 259c) 2 a 259c) 3 jsou pruhy z přediv pouze vedle sebe položených, lepidly spojených a naplocho na stuhy vyválených.

(2) Pruhy tkanin, které nejsou vlastně stuhami v obchodním smyslu, nýbrž které se považují za stuhy jen podle hořejšího ustanovení, se projednávají jako stuhy jen tehdy, je-li jejich šířka menší než 20 cm a je-li jejich délka nejméně desetkrát tak veliká jako šířka. Stuhy odměřeně tkané (nikoli však stuhy nastříhané) se však projednávají jako stuhy bez zřetele na jejich šířku a délku, jsou-li stuhami v obchodním smyslu, jako na př. stuhy na prapory, věnce a pod.

(3) V pochybných případech se projednávají odměřeně tkané takové výrobky jako stuhy tehdy, je-li jejich šířka 35 cm nebo menší.

(4) Hrubé látky pytlové a balicí, roztrhané na pruhy, jak se jich užívá k obalování jízdních kol a pod., se neprojednávají jako zboží stuhové, nýbrž jako tkaniny podle své povahy.

(5) Vyšívané „bandes“ a „entre-deux“ z celohedvábných nebo polohedvábných pruhů tkanin, také užší než 20 cm, se projednávají jako vyšívané zboží celohedvábné nebo polohedvábné podle saz. čís. 247 nebo 255. (Viz také vysvětlivky k saz. čís. 255.)

(6) Vyšívané nášivkové pruhy z bavlny patří do saz. čís. 198, ze lnu do saz. čís. 212 a z vlny do saz. čís. 235 nebo 236.

(7) Také výrobky podobné popruhům, jež však nemají význačných znaků popruhů (viz odd. VI všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV), nýbrž jsou určeny k účelům konfekčním, k výstroji kočárů, k výrobě hasičských a podobných opasků atd., i popruhy na šle a na obuv, stuhy na podvazky, stuhy ke spínání a pod., se projednávají jako zboží stuhové

(8) O páskových mírách viz saz. čís. 577.

10. (1) Zbožím prýmkářským je zboží nášivkové a čalounické (tapisserie), pracované na zvláštních stavech (prýmkářských, opřádacích čili gimpových atd.), kroucené, pletené (nikoli však tkané), stávkované nebo opředené, jako: porty, prýmky (lemy, lemovky, šněrovací tkanice, šněrovací řemínky, šněrovadla), lacety (plochá pletiva, paličkovaná na způsob lemů nebo vyrobená na stavu řemínkovém, nikoli však na stavu krajkovém [také stužky zvané point lace a šňůrky pojmenované mignartises čili pikotové šňůrky]), pikoty, třásně, gorly, gimpy, pokládané bízy, agrementy, knoflíky, třapce, šňůry, dracounové prýmky, třepenky a pod., s vložkami z jiných hmot nebo bez nich.

(2) Dále sem patří ženilky, skládající se z několika málo osnovních nití (též z tenkého drátu) a z útku, jenž na obou stranách přečnívá a jsa skroucenou osnovou přeslenovitě svírán tvoří vlas (poil), buď uzavřený nebo rovně nebo vlnovitě přistřižený.

(3) Zboží prýmkářské s podřadnými přídavky z jiné hmoty, na př. s jednotlivými knoflíky, třapci, háčky, oušky, sponkami, kličkami, šoupátky, kroužky, nýtky, kousky drátu a pod., i s nitmi z přediv, určenými pouze k tomu, aby držely jednotlivé části pohromadě, projednává se, jako by těchto přídavků nebylo, na př. šněrovadla s kovovými návlečkami, paličkované tkanice na rukavičky s kovovým šoupátkem, knoflíčky a pod., šňůrky k hodinkám s háčky, se šoupátky a kroužky z drátu, z opředeného dřeva a pod. Taktéž se nehledí na vložky a podložky ze dřeva, z lepenky, drátu atd. u třapců, růžic, třásní, ženilek a pod.

(4) Viz též všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 247 až 254 a vysvětlivky k saz. čís. 273.

(5) Prýmky (porty, gimpy, šňůry atd.) s třásněmi vevázanými, také vázanými mezi sebou, s třepenkami, pompony a pod., jež jsou přivázány na uzel, připevněny drátěnými háčky nebo oušky, nejsou vyloučeny z projednání jako zboží prýmkářské, nejde-li o nášivky saz. čís. 273.

(6) Jiné konfekce z prýmků, které nemají povahu konfekcionovaných nášivek saz. čís. 273, jako na př stuhy s přišitými třásněmi, látky se ženilkami, třepenkami, ověsy atd. dodatečně vpracovanými, se projednávají podle zásad o šatstvu atd. (saz. čís. 274).

(7) Předměty z bavlny, vlny a hedvábí vyrobené na způsob zboží provaznického patří rovněž mezi zboží prýmkářské, jestliže nejsou přikázány u příslušného textilního zboží do zvláštního saz. čísla. (Viz saz. čís. 201, saz. pol. 219c) atd.)

(8) Příze podobná výrobkům prýmkářským, vzhledu podobného gimpám (šroubům, kabelům), se liší od těchto prýmků tím, že se takové výrobky stroje skacího dají lehce roztočit a že se přitom všechny niti roztáčejí stejným směrem, kdežto výrobky stroje gimpového (gimpy a t. zv. kabely) jsou buď neutrální, t. j. nedají se roztočit ani napravo ani nalevo, nebo se základní niti roztáčejí jako u šroubů v opačném směru než niti opřádací (krycí). O projednávání takové příze viz 4. vysvětlivku IV oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

(9) Ostatně se při rozeznávání výrobků prýmkářských od příze opětovně skané a šňůr řídíme v pochybných případech zásadou, že se považují za zboží prýmkářské jen takové šňůry, jež jsou vícekrát skány z příze nejméně trojpramenné.

(10) O vyšívaném zboží prýmkářském viz 4. všeobecnou poznámku k saz. třídě XXII až XXVI.

11. (1) Mezi zboží knoflíkové (knoflikářské) z látek tkaných a stávkových jsou zahrnuty jak šité knoflíky z nití a pod., tak i všechny knoflíky opředené předivy nebo povlečené tkaninami, mající vložky nebo podložky (jádra, ouška, kroužky, destičky atd.) z jiných hmot.

(2) Na hmotu vložek a podložek se při projednávání knoflíků nehledí; ty se projednávají vždy podle přediv nebo tkanin, jichž se upotřebilo na líci.

(3) Přesahují-li však podložky (destičky) nebo obruby na líc, přihlíží se k nim, pokud by tak zboží podléhalo vyšší celní sazbě.

(4) Zboží knoflíkové z jiných hmot, pouze zdobené na líci předivy, zbožím tkaným a stávkovým, se zařazuje do oněch saz. tříd, do nichž patří podle hmoty své hlavní součástky, a to jako spojené s hmotami jemnými nebo velmi jemnými.

(5) O vyšívaném zboží knoflikářském viz 4. všeobecnou poznámku k saz. třídě XXII až XXVI.

12. (1) Ke zboží stávkovému a pletenému patří, vyjma háčkované, pletené, stávkované krajky a stávkové i pletené zboží s krajkovým vzorkem, jak zboží stávkované na stávku, tak i zboží pletené, háčkované, mřížkované (výrobky síťkované či drhané), a to jak takové látky v kusech, tak i t. zv. zboží fasonové (jako stuhy, kápě, kamaše, rukavice, čepce, kalhoty, kazajky, límce, živůtky, peleriny, nátepničky, nákoleníky, pásy proti nachlazení, bačkorky pro děti, zástěry, ponožky, punčochy, kabelky, sáčky na peníze, trikotové oděvy, šátky, vesty a pod.). Při tom nerozhoduje, je-li toto zboží pracováno pravidelně, t. j. v celku nebo ve všech svých částech, z nichž je složeno, s uzavřenými okraji, nebo polopravidelně, t. j. z částí, které mají zároveň uzavřené i přistřižené okraje, nebo bylo-li vyrobeno ze stávkovaných látek na všech stranách přistřižených. Toto zboží může být opatřeno též přídavky, vyjma smyčky ze stuh, náběry, krajky, výšivky atd. (vystrojené fantasijní předměty), jimiž se stává zbožím výstrojným saz. čís. 274. Předměty fantasijní (viz nahoře) patří stejně jako zboží výstrojné do saz. čís. 274.

(2) Viz podrobnější ustanovení ve 4. a 5. všeobecné poznámce k saz. třídě XXII až XXVI.

(3) Zboží stávkové s krajkovým vzorkem se neprojednává jako stávkové zboží, nýbrž jako krajky, po případě jako konfekce z krajek. Za zboží stávkové s krajkovým vzorkem se pokládá takové zboží stávkové, u kterého tvoří arabesky, květiny, figury a pod. vzorek na prolamované půdě; jinak vzorkováno, zůstává zbožím stávkovým. U takového zboží stávkového, jež se projednává, jak uvedeno, jako krajky, po případě jako konfekce z krajek, řídíme se však všemi ustanoveními o stávkovém zboží, uvedenými ve 4. a 5. všeobecné poznámce k saz. třídě XXII až XXVI.

(4) Třecí rukavice a třecí plachetky nebo jiné předměty, upletené řetízkovitě (buňkovitě pletené) ze stužek nebo šňůrek, visuté sítě a jiné drhané sítě se počítají rovněž ke zboží stávkovému, jestliže nepatří ke zboží provaznickému nebo k technickým potřebám nebo jestliže nejsou v sazebníku ze zboží stávkového výslovně vyloučeny.

(5) K zboží stávkovému patří také na zvláštních strojích zhotovené výrobky s t. zv. sloupky (očkovými řetízky), do kterých je klikatě vpracována příze nebo sparterie probíhající v různě velkých mezerách, i výrobky z těchto látek (vyjma předměty fantasijní), na př. nákupní kabelky.

(6) O stávkových plyších viz též 4. odst. 8. vysvětlivky.

(7) Má-li se zjistit váha tuctu párů punčoch, ponožek a rukavic, odstraní se vůbec všechny obaly; mimo pochybné případy mohou se však zpravidla vážit s sebou proužky papíru a pod. obepínající určitý počet párů.

13. (1) Řídké tkaniny se projednávají, nestanoví-li sazebník jinak (na př. saz. čís. 210), podle své jinaké povahy. V tomto smyslu se projednávají podle jinaké své povahy na př. orleány, podšívkové látky a podobné jednoduché, často zcela tenké a lehce pracované látky i stávkové zboží a krepované (hadovitě zkroucené, parou zkadeřené) tkaniny (vyjma krepované gázy, krepový flór), jejichž mřížkovitá vazba (jako u t. zv. krepů zdravotních) je patrna, jen když se mechanicky roztáhnou.

(2) Tak zv. zdravotní krep je řídká tkanina s plátnovou vazbou, která použitím silně zakrouceného útku má povrch mnohonásobně vrásčitý.

(3) O projednávání hedvábných gázů viz vysvětlivky k saz. čís. 248.

14. (1) Tyly (bobinety, petinety, tyl anglický nebo tyl francouzský) a síťovité látky na způsob tylu jsou průhledné látky s otevřenými očky, které se zhotovují z příze na stavu bobinetovém, po příp. petinetovém; mechanismem těchto strojů se splétají niti útkové s nitmi osnovními tak, že vznikají neroztažitelné šestistranné (nebo též jinak utvořené, na př. čtvercové u t. zv. anglické půdy) otvory různé velikosti a napodobí se tak úplně paličkovaná krajková půda.

(2) Tuhé sítě na způsob bobinetu z bavlny se projednávají podle poznámky za saz. pol. 195a). Tyly s krajkovými vzorky patří mezi krajky; látky záclonové vyrobené na způsob bobinetu a nábytkové síťky z bavlny odměřeně tkané patří však do saz. čís. 196.

(3) Krajkovým vzorkem, pro který se řadí tyly a podobné síťovité látky (vyjma látky záclonové a nábytkové sítě, vyrobené na způsob bobinetu) ke krajkám, nejsou hustší, ve stejných vzdálenostech se opakující jednotlivé proužky, tečky, kříže, čtverce, nemající samy o sobě žádný vzorkový efekt. To platí i tehdy, vyskytují-li se takové samy o sobě nevzorkované proužky zároveň vedle teček, křížků nebo čtyřúhelníků.

(4) Tyly s takovým, nikoliv krajkovým vzorkem patří tedy k tylům vzorkovaným. Viz poznámku k saz. pol. 195b) a 3. odst. 12. vysvětlivky.

(5) Organtin, tarlatán, crêpe lisse a podobné jemné, mřížkovitě tkané řídké látky (viz vysvětlivku 13) se liší od bobinetů a petinetů (tylu anglického) zejména tím, že je lze snadno rozložit v osnovní a útkové niti, což u bobinetů síťovitě spletených není.

(6) Tyly, do nichž byly dodatečně vevázány ženilky, nalepeny aksamitové kotoučky, navlečeny greloty atd., patří do saz. čís. 274.

(7) Aplikované a vyšívané tyly, viz vysvětlivku 16.

15. (1) Krajky jsou úplety (nebo síťkovité tkaniny z příze nebo hedvábí, také z hedvábí umělého) se vzorky vzniklými z nití hustěji kladených tím, že se niti rozmanitě splétají na síťkovitě prolamované půdě. Krajky se vyrábějí buď na zvláštních stavech nebo ručně (paličkují se nebo se — jako irské krajky — háčkují, stávkují, nebo se — jako práce filet guipure atd. — šijí jehlou).

(2) K nim patří jak zoubkované tak i nezoubkované, úzké nebo širší, stuhovité pruhy, nášivkové nebo vložkové krajky a okraje a podobné napodobeniny bavlněných krajek, nazvané edgingy, tattingy, trummingy atd., a široké zboží metrové.

(3) O projednávání stávkového zboží s krajkovým vzorkem jako krajky viz vysvětlivku 12.

(4) Jako krajky se projednávají také t. zv. vzdušné výšivky (zboží leptané, krajky leptané, krajky vzdušné). Jsou to strojové výšivky, jejichž základní tkanina (mušelín a pod.) se po vyšití zcela nebo částečně vyleptá rozpustidly (alkaliemi, kyselinami atd.).

(5) Kombinace výšivek na vyleptané půdě (vzdušných výšivek) s výšivkami na nevyleptaném podkladě (tylu a pod.) se projednávají jako krajky, i když podklad je částečně vystřižen nůžkami podle obrysů vyšitých vzorků, a to i tehdy, když vyleptaná část nepřevládá nebo tvoří pouze okrajové kličky a pod. U vystřiženého výšivkového podkladu vyčnívají místy ustřižené niti, i když jsou viditelné jen málo a někdy jen lupou.

(6) Krajky s našitými pikoty a pod. nebo jinak dále zpracované se projednávají jako výstrojné zboží. Přitom se však neberou za základ projednání jednoduché pikoty, tvořící okrajovou obrubu. Jednotlivé stehové niti na vzdušných krajkách nejsou ještě důvodem pro vybrání konfekční přirážky.

(7) Stuhovité pruhy vyrobené na prýmkářských stavech, prolamované (porty nebo okraje) bez krajkového vzorku patří ke zboží prýmkářskému.

(8) O vyšívaných krajkách viz vysvětlivku 16.

16. (1) Jako vyšívané zboží textilní se projednává, vyjma vzdušné vyšívání (viz vysvětlivku 15), takové zboží textilní, kde byl proveden vzorek rukou nebo vyšívacím strojem teprve na hotové základní látce. Vyšívané zboží textilní se rozlišuje od tkanin protkávaných (brožovaných), přitkávaných (lancovaných) i od tkanin vzorkovaných vzorovou osnovou, t j. takových, do nichž byly vetkány vzorky výšivkám podobné zvláštním útkem nebo nasnovanou osnovou tím, že při těchto tkaninách zasahuje vzorová nit vždy přesně tytéž niti základní tkaniny a jimi se váže, kdykoli se vzorek opakuje. Při vyšívání strojním nebo ručním se však nesetkají vždy určité osnovní a útkové niti tkaniny s nití vyšívací, protože vyšívaná látka se nevyhnutelně na vyšívacím rámci nebo stroji tu a tam posune a nemůže tedy počínat opakující se vzorek u téže niti osnovní nebo útkové. Zkouška se provádí nejúčelněji tak, že se vytáhnou příslušné niti osnovní nebo útkové nebo, kde to není možno, tím, že se sleduje jejich běh jehlou.

(2) U vyšívaných tkanin se nebere zřetel na vyšívací materiál, neobsahuje-li celní sazebník (viz na př. saz čís. 235) ustanovení zvláštní. Zboží se projedná podle základní látky, vždycky však jako zboží vyšívané.

(3) K výšivkám se počítá (též jenom částečně provedené, započaté) vyšívání bílé, vyšívání ploché, vyšívání vlnou (též rozřezané), vyšívání provedené ženilkami, zlatem, stříbrem, sklení a perlami, potom látky aplikované (t. j. takové, jejichž základní látka je opatřena našitými nebo všitými výšivkami, aplikovanými květinami nebo jinakými vzorky), tamburované, pošité skleněnými, porcelánovými nebo kovovými perlami, cetkami atd., jakož i zboží s prací zadrhovanou (jako na př. při řasovaných pruzích, výstrojném prádle, zoubkovaných látkách záclonových a pod.).

(4) Aplikované vyšívání se projednává vždy jako výšivky podle látky, která dodává zboží význačného rázu.

(5) Aplikované nebo jinak vyšívané tyly patří rovněž jako vyšívané krajky mezi výšivky.

(6) Nikoli jako aplikované vyšívání, nýbrž podle ustanovení o šatstvu atd. se projednává textilní zboží s našitými stužkami, šňůrkami atd., jestliže se jimi nevytváří vzorek. Rovněž tak odůvodňují greloty, ověsy atd., našité na tkaninách, projednávání podle saz. čís. 274, a to podle jinaké povahy tkaniny. Tak na př. se projednávají hedvábné tyly, vyšívané cetkami a pošité volně visícími greloty ze skleněných perel podle saz. čís. 274, při čemž jako základ se použije celní sazby saz. čís. 247.

(7) Výšivky pouze vystřihané, nalepené na papírové podložky a pod. toliko k utužení, nebo takové výšivky s přistehovanými podložkami z papíru, z voskovaného plátna atd. (na př. začaté výšivky “point lace“, výšivky ze stužek lacetových, z pikotů, pikotových šňůrek nebo podobné výšivky), z nichž se podložky opět odstraní po ukončené práci, se nepovažují proto ještě za zboží výstrojné, nýbrž za výšivky, při čemž se však nepřihlíží k látce použité za prozatímní podložku.

(8) Vystřihané výšivky, jež byly vyrobeny jako výšivkové kupony, rozstříhány na pruhy, k sobě sešity a tak upraveny na metrové zboží, se rovněž ještě neprojednávají jako konfekční zboží. Jsou-li takové výšivky sestaveny složitějším způsobem, patří stejně jako takové střídy (raporty) krajkové nebo střídy ze vzdušného vyšívání do saz. čís. 274.

(9) Pouhé vystřižení výšivek, ať již ve středu nebo na okraji, není vůbec důvodem, aby byly projednány podle saz. čís. 274, pokud tím zboží nenabylo povahy předmětu hotového pro obchod zbožím výstrojným. Tak na př se projednávají vyšívané vystřižené límce námořnické podle saz. čís. 274, kapesníky, pokrývky a pod., pouze vyšívané a podle obrysu vystřižené, bez konfekční přirážky.

(10) Výšivky na zboží prýmkářském a knoflikářském, stávkovém a pleteném (není-li výjimek), písmena a číslice na látkách všech druhů pouze známkované nebo jednoduše vyšité (bez ozdobných průpletků, korunek a pod.) se ve smyslu celního sazebníku za výšivky nepovažují. Obšívaný okraj se za vyšívání pokládá, okrajové stehové řádky, tamburované rovně nebo vlnovitě řetízkovým stehem, nejsou-li vícenásobné, se považují za jednoduchou obrubu.

(11) Viz též všeobecné poznámky k saz. třídě XXII až XXVI.

(12) Vyšívané plsti a plstěné zboží se projednává jako vyšívané zboží vlněné (saz. čís. 235 a 236). K němu patří též plsti a plstěné zboží s nalepenými, vystřiženými hedvábnými i jinými tkaninami, umělými květinami a umělým listovím.

(13) Výšivky na papíru, kůži atd. se projednávají jako zboží papírové, kožené atd., spojené s jemnými nebo velmi jemnými hmotami.

(14) Tkaniny s umělými stehy (s prolamovanými obrubami ažurovými nebo prošívané) se neprojednávají jako výšivky ani tehdy, když tyto umělé stehy tvoří figury nebo vzorky nebo jinaké okrasy, nýbrž se projednávají podle ustanovení o šatstvu, prádle a zboží výstrojném.

(15) O textilním zboží vyšitém kovovými vlákny a o vyšitém zboží prýmkářském viz vysvětlivku 17.

(16) Viz též 4. a 5. všeobecnou poznámku k saz. třídě XXII až XXVI.

17. (1) Textilním zbožím spojeným s kovovými vlákny (viz 3. všeobecnou poznámku k saz. třídě XXII až XXVI) je zboží, do něhož byla vpracována vlákna (tenké dráty, oblé nebo ploché) z drahých nebo obecných kovů.

(2) Výrobky se silnějšími dráty, určenými k tomu, aby dodaly výrobku tvaru, jako opředené dráty karkasové, stuhy se silnějšími dráty na okraji, nepatří k textilnímu zboží s kovovými vlákny. Ženilky s drátěnou osnovou, viz 2. odst. 10. vysvětlivky.

(3) O projednávání tkanin a dracounového zboží prýmkářského z pravých zlatých nebo stříbrných nebo leonských přediv viz vysvětlivky k saz. čís. 565, po příp. k saz. čís. 524.

(4) Pro textilní zboží, spojené s kovovými vlákny, je v sazebníku stanovena zvláštní přirážka; vyšívání kovovými vlákny je sice důvodem pro projednávání zboží jako výšivky, avšak nikoli pro vybírání přirážky.

18. (1) O spojení textilního zboží se skleněnými, porcelánovými neb o, kovovými perlami, cetkami atd. viz 2. všeobecnou poznámku k saz. třídě XXII až XXVI. Podle toho se projednávají na př. třásně nebo jiné nášivky, sítě a pod. z kordonetového hedvábí, spojené se skleněnými perlami nebo se sklení tak, jako by těchto přídavků nebylo, tedy jako zboží celohedvábné, a proto také zůstanou nepovšimnuty niti z jiného přediva, na kterých perly atd. jsou navlečeny. U látek, které se projednávají podle váhy jednoho čtverečního metru tkaninové plochy nebo podle jemnosti příze, se odečtou ke zjištění sazební povahy tkaniny vetkané atd., skleněné nebo kovové perly a podobné cizí přídavky.

(2) Viz také 3. odst. 16. vysvětlivky.

19. (1) Látky mazem, klihem, gumou, želatinou, škrobem a pod. pouze na tuho apretované nebo leštěné nebo k nalepení upravené (jako podšívkový organtin, podšívky k obkládání, tuhé plátno, t. zv. anglická náplast atd.), apprêt, pak látky na čalouny, na rolety, na umělé květiny a podobné látky, natřené nebo potištěné směsí barev (také obsahující olej a pokosty), jež však nejsou nepromokavými látkami ve vlastním slova smyslu, se projednávají jako tkaniny podle své bližší povahy.

(2) Napodobeniny kůže jako pegamoid, grabiol, granitol atd. (zvané též umělou kůží), viz 4. odstavec 1. vysvětlivky k saz. čís. 325. O rozlišování těchto napodobenin kůže od knihařského plátna viz 3. odstavec vysvětlivek k saz. čís. 324.

(3) Stejně se projednávají lodeny a jiné látky (neobsahující kaučuk) a vůbec všechny tkaniny, jejichž vnější vzhled se úpravou nezměnil.

(4) O projednávání kopírovacího plátna (stavitelského plátna snímkového) viz 4. všeobecnou vysvětlivku k saz čís. 189—201.

(5) Tkaniny preparované kaučukem nebo gutaperčou patří do saz. čís. 315.

(6) O vozových plachtách a pod., chemicky preparovaných, napuštěných olejem atd., viz saz. čís. 322.

(7) Knihařské plátno a voskované plátno, viz saz. třídu XXXI.

(8) Tkaniny natřené léčivými látkami (náplasti), saz. čís. 630.

(9) Textilní zboží ze dvou nebo více vrstev spojených apreturou nebo lepidlem (vyjma kaučuk, gutaperču a pod.) se projednávají podle vrstvy podrobené vyššímu clu.

20. (1) Zboží fasonované je textilní zboží tkané, stávkové a plstěné, jež nebylo dále zpracováno a jemuž se již při výrobě dostalo tvaru vhodného pro bezprostřední použití. Zboží odměřené je ono zboží, jež tvoří kusy omezené třásněmi, bordurami, okraji, lemy a pod., jednotlivě nebo souvisle tkané anebo od sebe již oddělené.

(2) Příklady zboží fasonového jsou: pravidelně pracované punčochy, rukavice, tkané pytle, nešité plstěné boty, tkané machony, krajkové zboží fasonové, jež nebylo dále zpracováno (jako krajkové šátky) a pod.; příklady zboží odměřeného: plédy, cestovní a stolní pokrývky, kapesníky, stolní prádlo a pod., v jednotlivých kusech, tuctech nebo soupravách.

(3) Fasona tohoto zboží sama o sobě neodůvodňuje projednávání podle saz. čís. 274.

(4) Zboží textilní dále zpracované umělými stehy a pod. (také takové fasonové zboží) patří však k šatstvu, prádlu nebo k zboží výstrojnému.

21. Jde-li při vypočítávání cla zároveň o několik přirážek k příslušné základní celní sazbě, připočítávají se k ní nejprve přirážky, vyjádřené určitými číslicemi, a pak teprve přirážky udané v procentech, a to součtem přirážkových procent.
Příklady:

1. Doveze-li se jednoduchá bavlněná příze přes čís. 12 až 29 po anglicku v čisté váze 40 kg (saz. pol 183 b)) bílená (saz. pol. 187 a)), v osnovách šlichtovaných (1. všeobecná poznámka k saz. třídě XXII až XXVI), vybírají se tyto částky:

Clo (420˙— Kčs, saz. pol. 183b)) za 40 kg	168˙— Kčs,
celní přirážka (240˙— Kčs, saz. pol. 187a)) za 40 kg	96˙— Kčs,
Úhrnem	264˙— Kčs.

Ze 264'— Kčs činí 5%ní přirážka (1. všeobecná poznámka k saz. třídě XXII až XXVI)	13˙20 Kčs,
Celkem	277˙20 Kčs.

2. Při projednávání dámských šatů v čisté váze 10 kg (saz. čís. 274), u kterých součást nejvyšším clem zatížená je z obyčejného, vzorkovaného, barveného bavlněného zboží (saz. pol. 189b)3), mercerovaného (poznámka k saz. čís. 189 až 194), spojeného s kovovými vlákny (3. všeobecná poznámka k saz. třídě XXII až XXVI) vybírají se tyto částky:

Clo (3100˙— Kčs, saz. pol. 189b)3) za 10 kg	310˙— Kčs,
přirážka (600˙— Kčs, poznámka k saz. čís. 189 až 194) za 10 kg	60˙— Kčs,
Úhrnem	370˙— Kčs.

Ze 370˙— Kčs činí 30%ní přirážka (3. všeobecná poznámka k saz. třídě XXII až XXV) + 40%ní přirážka (saz. čís. 274), t. j. dohromady 70%ní přirážka	259˙— Kčs,
Celkem	629˙— Kčs.