16. (1) Jako vyšívané zboží textilní se projednává, vyjma vzdušné vyšívání (viz vysvětlivku 15), takové zboží textilní, kde byl proveden vzorek rukou nebo vyšívacím strojem teprve na hotové základní látce. Vyšívané zboží textilní se rozlišuje od tkanin protkávaných (brožovaných), přitkávaných (lancovaných) i od tkanin vzorkovaných vzorovou osnovou, t j. takových, do nichž byly vetkány vzorky výšivkám podobné zvláštním útkem nebo nasnovanou osnovou tím, že při těchto tkaninách zasahuje vzorová nit vždy přesně tytéž niti základní tkaniny a jimi se váže, kdykoli se vzorek opakuje. Při vyšívání strojním nebo ručním se však nesetkají vždy určité osnovní a útkové niti tkaniny s nití vyšívací, protože vyšívaná látka se nevyhnutelně na vyšívacím rámci nebo stroji tu a tam posune a nemůže tedy počínat opakující se vzorek u téže niti osnovní nebo útkové. Zkouška se provádí nejúčelněji tak, že se vytáhnou příslušné niti osnovní nebo útkové nebo, kde to není možno, tím, že se sleduje jejich běh jehlou.

(2) U vyšívaných tkanin se nebere zřetel na vyšívací materiál, neobsahuje-li celní sazebník (viz na př. saz čís. 235) ustanovení zvláštní. Zboží se projedná podle základní látky, vždycky však jako zboží vyšívané.

(3) K výšivkám se počítá (též jenom částečně provedené, započaté) vyšívání bílé, vyšívání ploché, vyšívání vlnou (též rozřezané), vyšívání provedené ženilkami, zlatem, stříbrem, sklení a perlami, potom látky aplikované (t. j. takové, jejichž základní látka je opatřena našitými nebo všitými výšivkami, aplikovanými květinami nebo jinakými vzorky), tamburované, pošité skleněnými, porcelánovými nebo kovovými perlami, cetkami atd., jakož i zboží s prací zadrhovanou (jako na př. při řasovaných pruzích, výstrojném prádle, zoubkovaných látkách záclonových a pod.).

(4) Aplikované vyšívání se projednává vždy jako výšivky podle látky, která dodává zboží význačného rázu.

(5) Aplikované nebo jinak vyšívané tyly patří rovněž jako vyšívané krajky mezi výšivky.

(6) Nikoli jako aplikované vyšívání, nýbrž podle ustanovení o šatstvu atd. se projednává textilní zboží s našitými stužkami, šňůrkami atd., jestliže se jimi nevytváří vzorek. Rovněž tak odůvodňují greloty, ověsy atd., našité na tkaninách, projednávání podle saz. čís. 274, a to podle jinaké povahy tkaniny. Tak na př. se projednávají hedvábné tyly, vyšívané cetkami a pošité volně visícími greloty ze skleněných perel podle saz. čís. 274, při čemž jako základ se použije celní sazby saz. čís. 247.

(7) Výšivky pouze vystřihané, nalepené na papírové podložky a pod. toliko k utužení, nebo takové výšivky s přistehovanými podložkami z papíru, z voskovaného plátna atd. (na př. začaté výšivky “point lace“, výšivky ze stužek lacetových, z pikotů, pikotových šňůrek nebo podobné výšivky), z nichž se podložky opět odstraní po ukončené práci, se nepovažují proto ještě za zboží výstrojné, nýbrž za výšivky, při čemž se však nepřihlíží k látce použité za prozatímní podložku.

(8) Vystřihané výšivky, jež byly vyrobeny jako výšivkové kupony, rozstříhány na pruhy, k sobě sešity a tak upraveny na metrové zboží, se rovněž ještě neprojednávají jako konfekční zboží. Jsou-li takové výšivky sestaveny složitějším způsobem, patří stejně jako takové střídy (raporty) krajkové nebo střídy ze vzdušného vyšívání do saz. čís. 274.

(9) Pouhé vystřižení výšivek, ať již ve středu nebo na okraji, není vůbec důvodem, aby byly projednány podle saz. čís. 274, pokud tím zboží nenabylo povahy předmětu hotového pro obchod zbožím výstrojným. Tak na př se projednávají vyšívané vystřižené límce námořnické podle saz. čís. 274, kapesníky, pokrývky a pod., pouze vyšívané a podle obrysu vystřižené, bez konfekční přirážky.

(10) Výšivky na zboží prýmkářském a knoflikářském, stávkovém a pleteném (není-li výjimek), písmena a číslice na látkách všech druhů pouze známkované nebo jednoduše vyšité (bez ozdobných průpletků, korunek a pod.) se ve smyslu celního sazebníku za výšivky nepovažují. Obšívaný okraj se za vyšívání pokládá, okrajové stehové řádky, tamburované rovně nebo vlnovitě řetízkovým stehem, nejsou-li vícenásobné, se považují za jednoduchou obrubu.

(11) Viz též všeobecné poznámky k saz. třídě XXII až XXVI.

(12) Vyšívané plsti a plstěné zboží se projednává jako vyšívané zboží vlněné (saz. čís. 235 a 236). K němu patří též plsti a plstěné zboží s nalepenými, vystřiženými hedvábnými i jinými tkaninami, umělými květinami a umělým listovím.

(13) Výšivky na papíru, kůži atd. se projednávají jako zboží papírové, kožené atd., spojené s jemnými nebo velmi jemnými hmotami.

(14) Tkaniny s umělými stehy (s prolamovanými obrubami ažurovými nebo prošívané) se neprojednávají jako výšivky ani tehdy, když tyto umělé stehy tvoří figury nebo vzorky nebo jinaké okrasy, nýbrž se projednávají podle ustanovení o šatstvu, prádle a zboží výstrojném.

(15) O textilním zboží vyšitém kovovými vlákny a o vyšitém zboží prýmkářském viz vysvětlivku 17.

(16) Viz též 4. a 5. všeobecnou poznámku k saz. třídě XXII až XXVI.