VI. Obilí; slad; luštěniny; mouka a mlýnské výrobky; rýže.
Do této saz. třídy jsou zařazeny: obilí (saz. čís. 23—29), slad (saz. čís. 30), luštěniny (saz. čís. 31 a 32), mouka a mlýnské výrobky (saz. čís. 33), rýže (saz. čís. 34).
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 23—29.
Saz. čís. 23.
Pšenice, špalda.
Saz. čís. 25.
Ječmen.
Sem patří též nahý ječmen, t. j. odrůda ječmene, z něhož při mlácení opadávají pluchy. Pod nesprávným názvem „nahý ječmen“ se vyskytuje v obchodě někdy špalda (saz. čís. 23) zbavená pluch; v pochybných případech je třeba si vyžádat posudek příslušného výzkumného ústavu.
Saz. čís. 27.
Kukuřice.
Saz. čís. 28.
Pohanka.
Pohanka obecná a tatarská (sibiřská) tvoří trojhranné, asi 5 mm velké nažky, barvy leskle hnědé, stříbrošedé nebo černé.
Saz. čís. 29.
Proso.
Saz. čís. 30.
Slad.
Saz. čís. 31.
Hrách, čočka, boby a fazole.
Saz. čís. 32.
Vikev, vlčí bob (lupina).
Saz. čís. 33.
Mouka a mlýnské výrobky z obilí a luštěnin (opíchané, šrotované, loupané zrní; kroupy, krupky, krupice).
Saz. čís. 34.
Rýže neloupaná a loupaná i rýže zlomková.
Odpadky z pluch a plev, jakož i moučné odpadky, jež vznikly při loupání a leštění rýže, saz. čís. 653.

(1) Obilí mleté, mačkané, opíchané, šrotované, loupané, trhané, saz. čís. 33; obilí sladované, saz. čís. 30; obilí pražené, též mleté, saz. čís. 124; obilní zápara jako obilí k tomu použité.

(1) Špaldou se rozumějí ve smyslu celního sazebníku druhy pšenice jako samopše, dvouzrnka, jednozrnka, které se vyznačují tím, že se při mlácení pluchy neoddělují od zrna, takže vymlácená zrna zůstávají pluchami obalena; též zrna, která byla dalším zpracováním ve mlýně zbavena pluch, patří do saz. čís. 23; viz vysvětlivky k saz. čís. 25.

(1) Sem patří kukuřice vyzrněná nebo v klasech.

(1) Sem patří zrna různých druhů prosa jako proso obecné (latnaté), italské (mohár či bér), dále zrna ciroku (čirok, durha, Sorghum vulgare), pokud jsou v pluchách, které jsou různých barev (bělavé, červené, žluté, nahnědlé nebo černé).

(1) Slad se vyrábí z obilí (jmenovitě z ječmene) klíčením na humnech nebo v klíčidlech (slad zelený nebo syrový). Sušením zeleného sladu na hvozdech se získá slad sušený nebo hvozděný, pražením až do částečného zuhelnatění slad černý či barvivý. Převede-li se škrob ve sladu částečně v cukr a ten v karamel, získá se slad karamelový či patentní; má řez sklovitý, barvy hnědo-žluté až hnědé (kávové náhražky vyrobené upražením obilí [žita, ječmene] nebo sladu mají řez moučnatý, barvy tmavohnědé). Jmenované druhy sladu se projednávají podle saz. čís. 30. Sladový květ, saz. čís. 653.

(1) Sem patří pouze zralá, suchá semena vikve (Vicia sativa), jakož i semena různých jejích druhů, jako na př. vikve huňaté, panenské, narbonské a pod. a zralá, suchá semena různých druhů vlčího bobu (lupiny, Lupinus), jako na př. lupiny žluté, bílé, modré či úzkolisté a pod.

(2) Směsi obilí různě zařazeného nebo obilí s luštěninami (směsky) nebo s jinými semeny se projednávají podle ustanovení § 7, odst. 4, písm. h) prov. nař. k c. z.

(2) Odběr pšenice podle 2. poznámky povoluje ministerstvo financí, jež stanoví též kontrolní podmínky.

(2) Nezralé (čerstvé, zelené) kukuřičné klasy, saz. pol. 43a).

(2) Uvedená zrna loupaná (zbavená pluch), saz. čís. 33.

(2) Slad hvozděný se projednává podle saz. čís. 30, i když je mletý. Mletý slad černý či barvivý a mletý slad karamelový či patentní, saz. čís. 124.

(2) Jmenované luštěniny zelené v chrástu, saz. čís. 61; loupané, trhané, drcené, mleté nebo jinak mlýnsky upravené, saz. čís. 33; pražený vlčí bob, celý nebo mletý, saz. čís. 124.

(3) Jako obilí, luštěniny atd. se projednávají též taková plevelová semena, v nichž se tyto plodiny vyskytují v množství nikoli nepatrném.

(3) Zásilky kukuřice k setí na zelenou píci budou projednány sníženou celní sazbou stanovenou v poznámce za saz. čís. 27 jedině tehdy, předloží-li strana při projednávání zároveň s celní prohláškou osvědčení ústřední zájmové organisace zemědělské o tom, že dovážená kukuřice je určena jen k setí na zelenou píci.

(3) Jak se projednávají znečištěné luštěniny nebo směsi luštěninové nebo směsi luštěnin s obilím (směsky) nebo s jinými semeny, viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 23—29.

(4) Stranám je však dovoleno u obilí, luštěnin, semen, které obsahují nečistoty, jakož i u směsí různých druhů obilí, které jsou smíšeny buď navzájem nebo s luštěninami nebo s jinými semeny, oddělit před projednáním nečistoty, po případě různě zařazené části směsi a pak teprve projednat části směsi, které byly získány skutečným oddělením.

(5) Strychninové obilí (obilí napuštěné strychninem k hubení myší), saz. čís. 630.

1. (1) Sem patří zralý hrách (Pisum sativum) obecný i cukrový (žlutý i zelený), jakož i hrách rolní či písečný, zvaný též peluška (Pisum sativum arvense), a zralá čočka (Lens), zralý bob obecný (Vicia faba), koňský a svinský a zralé fazole (Phaseolus vulgaris), vše suché.

(2) Jako boby se projednává též zralý bob soja (čínský bob, Soja hispida), je-li určen k požívání. Soja a jiné boby k výrobě oleje, saz. čís. 47. Jsou-li boby určené k výrobě oleje způsobilé k lidskému požívání, projedná je celní oddělení ONV podle saz. čís. 47 s výhradou příležitostné dodatečné prohlídky ve zpracovávajícím podniku nejbližším celním nebo kontrolním oddělením ONV. Každé upotřebení takto projednaných bobů k jinému účelu je zakázáno.

1. Sem patří také: mouka a mlýnské výrobky z rýže; krmivo pro dobytek z rozemletých nebo z rozšrotovaných obilných zrn, též smíchané s otrubami, avšak bez kuchyňské soli; mlýnský prach (moučné smetky); otrubová moučka; dále všechny mlýnské výrobky, vyskytující se v obchodě pod rozmanitým pojmenováním, jako na př. pražená nebo pálená mouka; polentová mouka (kukuřičná mouka), kroupy, krupky, krupice, semolina (druh pšeničné krupice), ovesné vločky (loupaná a mačkaná ovesná zrna, na př. quaker oats), jáhly, rýžové vločky (loupaná a mačkaná rýžová zrna) atd.

2. (1) Jmenované luštěniny loupané, drcené, trhané, mleté nebo jinak mlýnsky upravené, saz. čís. 33. Čerstvý hrách, boby a fazole, vyloupané nebo v luscích, saz. čís. 43; sušené v luscích, saz. pol. 44a).

(2) Ostatní boby (na př. tonkový bob) k průmyslovým nebo lékařským účelům, saz. čís. 62.

(3) Jak se projednávají znečištěné luštěniny nebo směsi luštěninové nebo směsi luštěnin s obilím (směsky) nebo s jinými semeny, viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 23—29.

2. Mlýnské výrobky pražené nebo pálené (na př. pražený loupaný nebo zlomkový hrách jako náhražka za vlašské ořechy v cukrářství) nebo k výrobě kávových náhražek, saz. čís. 124.

3. Mouka a všeliké mlýnské výrobky, jako kroupy, krupky, krupice, též promíšené s jinými poživatelnými látkami, jsou-li upraveny pro drobný prodej nebo jsou-li nálepkou, návodem k upotřebení a pod. označeny za poživatiny nebo obsahují-li přísadu látek dietetických nebo léčebných, saz. čís. 132, po příp. 131. Viz též vysvětlivky k saz. čís. 132.

4. Rýžovou krupicí a rýžovou moučkou se rozumějí skutečné mlýnské výrobky z rýže, odpovídající stejnojmenným výrobkům z obilí. Zlomky podobné kroupám, vznikající při loupání a leštění rýže, též tříděné, jako rýže zlomková, saz. čís. 34; škrobová moučka rýžová, saz. čís. 613.

5. Jak třeba postupovat, aby byly rozlišeny otruby a rýžové odpadky moučné nebo mouku obsahující, jež jsou podle saz. čís. 653 beze cla, od mouky nebo mouky rýžové saz. čís. 33, viz vysvětlivky k saz. čís. 653.

6. (1) Mouky s kypřícími a jinými přísadami do těsta, saz. čís. 132.

(2) Mlýnské výrobky s kakaovým práškem, saz. čís. 127.

(3) Mlýnské smetky z otrub a prachu, také pomíšené s méně než 2% obilných zrn, saz. čís. 653.

(4) Panýrová (obalovací) mouka (z pšeničného těsta), saz. čís. 114.

(5) Krmivo pro dobytek z mletého nebo šrotovaného obilí, smíchané s kuchyňskou solí, saz. čís. 592.

(6) Krmivo pro dobytek nabízené na podporu vzrůstu, k posílení odolnosti nebo k léčení a pod., saz. čís. 630.

7. Odběr semoliny se sníženým clem povoluje ministerstvo financí, jež stanoví též kontrolní podmínky.