3. (1) Do saz. čís. 62 patří též japonský anýz.

(2) Plody pravého čínského anýzu (badiánu) jsou větší, silnější, zploštělé, méně naduřelé a rozeklané, končí většinou špičkou krátkou, tlustou, často tupou, přímo vybíhající nebo trochu nahoru zahnutou. Plody japonského anýzu jsou menší, zduřelejší, více rozeklané, mají špičku většinou tenkou, nahoru zakřivenou nebo i poněkud háčkovitě zahnutou.

(3) Pravý čínský anýz (badián) má známou anýzovou vůni a chuť, avšak poněkud nasládlou. Japonský anýz voní osobitě po balzámu, nikoliv jako anýz, chutná z počátku ostře, kysele, posléze trpce, upomínaje vůní poněkud na kardamomy.

(4) Semena pravého čínského anýzu (badiánu) jsou silněji zploštělá; semena japonského anýzu jsou zakulacenější, méně zploštělá.

(5) Plody pravého čínského anýzu (badiánu) dávají prášek tmavě červenohnědý, japonského anýzu světlehnědé červenavý. Vaří-li se plody ve zředěném draselném louhu, dává pravý čínský anýz tekutinu téměř krvavě červenou, japonský anýz oranžově zahnědlou.