VII. Ovoce, zelenina, rostliny a části rostlin.
Do této saz. třídy jsou zařazeny: ovoce (saz. čís. 35—39), zelenina (saz. čís. 40—44), semena (saz. čís. 45—53), okrasné květiny a okrasné listoví, pak živoucí rostliny (saz. čís. 54—56), ostatní rostliny a části rostlin (saz. čís. 57—62).
Ovoce.
Saz. čís. 35.
Vinné hrozny čerstvé; vinný rmut.
Vinný rmut musí vedle šťávy obsahovat v přirozeném poměru ještě hroznová vřetena, jádra a slupky z lisovaných hroznů a nesmí tedy být ani procezen, ani odlisován.
Saz. čís. 36.
Vlašské ořechy a lískové oříšky, zralé.
Saz. čís. 37.
Ovoce výslovně nejmenované, čerstvé.
Saz. čís. 39.
Ovoce výslovně nejmenované, upravené (sušené, stlačené, rozkrájené, na prach rozmělněné nebo jinak rozdrobené; naložené ve slané vodě nebo v octě, v sudech; švestková povidla bez přísady cukru).
Zelenina.
Saz. čís. 41.
Cibule a česnek.
Saz. čís. 42.
Zelí čerstvé.
Sem patří zelí hlávkové, bílé, které slouží též k výrobě zelí kyselého, a zelí červené.
Saz. čís. 43.
Zelenina výslovně nejmenovaná a jiné rostliny pro kuchyňskou potřebu, čerstvé.
Saz. čís. 44.
Všechny druhy zeleniny (mimo lanýže) a jiné rostliny pro kuchyňskou potřebu, upravené (sušené, stlačené, krájené, na prach rozmělněné nebo jinak rozdrobené).
Rostliny a části rostlin.
Semena.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 45—52.
Saz. čís. 45.
Řepka a podobná semena olejnatá.
Saz. čís. 47.
Semeno lněné a konopné (semenec), semena olejnatá jinde nezařaděná.
Saz. čís. 48.
Semeno hořčičné (též mleté, v sudech).
Saz. čís. 49.
Semeno jetelové.
Saz. čís. 50.
Semena travní.
Saz. čís. 51.
Anýz, koriandr, kmín, fenykl.
Sem patří anýz obyčejný, koriandr, fenykl, kmín obecný a kmín římský (kumen), všechna tato semena též mletá nebo extrahovaná (též navoněná nebo barvená).
Saz. čís. 52.
Semena výslovně nejmenovaná.
Saz. čís. 53.
Všeliká semena v obálkách a podobně pro drobný prodej upravená.
Sem patří veškerá semena v malém balení, upraveném pro drobný prodej (obsahující méně než 100 g), i když obálky, krabičky a pod. jsou opatřeny pestrobarevnými obrázky, znázorňujícími květiny, plody atd. z těchto semen vypěstované.
Okrasné květiny a okrasné listoví, živé rostliny.
Saz. čís. 54.
Okrasné květiny (též ratolesti s ozdobnými plody), uřezané, nesvázané nebo svázané, též na drátě.
Saz. čís. 55.
Okrasné listoví, traviny, ratolesti (bez ozdobných plodů a květů), uřezané, nesvázané nebo svázané, též na drátě.
Saz. čís. 56.
Živé rostliny (také v obyčejných květináčích, kbelících a podobných nádobách).
Ostatní rostliny a části rostlin.
Saz. čís. 57.
Kořen čekankový sušený (nepražený), též krájený.
Sem patří kořen čekanky obecné (Cichorium intybus), sušený, též rozdrobený, avšak nepražený ani jinak neupravený na kávovou náhražku; čerstvý kořen čekankový, saz. čís. 62, pražený, též mletý, saz. čís. 124.
Saz. čís. 58.
Štětka soukenická.
Soukenickou štětkou se rozumějí suché hlavice bodlákovité rostliny (Dipsacus fullonum), vejčitého nebo válcovitého tvaru s vyniklými ztvrdlými listeny; používá se jí v soukenictví na počesávání povrchu látek. Jsou-li upevněny v dřevěných rámcích nebo na dřevěném podkladě, projednávají se jako dřevěné zboží.
Saz. čís. 59.
Chmel.
Chmel v neprodyšně uzavřených kovových nádobách smí být projednán bez prohlídky obsahu, je-li zásilka doprovázena osvědčením celního nebo jiného finančního úřadu, kterým se potvrzuje, že nádoby obsahují chmel, dále že byly nádoby příslušným úřadem dány pod úřední závěrku nebo že při odeslání v celovozových železničních zásilkách byly železniční vozy opatřeny celní závěrkou.
Saz. čís. 61.
Mořská tráva, esparto (kavyl přepevný či alfa), piasava a podobné rostlinné látky k vycpávání, pletení, na kartáče a košťata; lýko, rafia; rákos; sláma; seno; stelivo; vše též barvené.
Saz. čís. 62.
Rostliny výslovně nejmenované a jejich části.

(1) Sem patří též sušené slupky ovocné (skins) k výrobě ovocných rosolů a pektinu, jakož i ovocná dřeň (ovocná břečka, ovocný rmut), t. j. ovoce rozdrcené, používané k výrobě marmelád a povidel nebo destilátů, a ovocné pulpy (měli), t. j. plody celé, půlené, po příp. v menších nebo větších kusech, obojí (dřeně i pulpy) naložené s vlastní šťávou ve vodě a konservované pro uskladnění a dopravu.

(1) Jsou-li pochybnosti o povaze dovážených semen, je třeba si vyžádati dobrozdání příslušného výzkumného ústavu.

(1) Do saz. pol. 45a) patří semena řepky (olejky) a semena řepice; jsou to semena kulatá, různě veliká (průměr 1 až 3 mm), většinou černohnědá nebo červenohnědá. Pod lupou se jeví buď hladká (na př. polní hořčice) nebo s jemně tečkovaným povrchem. Jsou bez vůně, chuti olejnaté, zahořklé, ředkvičkovité, škrablavé.

(1) Hořčičným semenem se rozumějí toliko k výrobě jedlé hořčice užívaná semena hořčice bílé (zvané též žlutá), barvy světle žluté, kulovitá, hladkého povrchu, dále semena hořčice černé, barvy hnědé, vejčitá, jemně síťkovaného povrchu (na rozdíl od hořčice polní saz. čís. 45) a semena hořčice sareptské, lišící se od černé světlejší barvou.

(1) Sem patří semena bojínku, jílku, kostřavy (červené, luční, ovčí, rákosovité a různolisté), lesknice rákosovité (Phalaris arundinacea) — lesknice kanárská, saz. čís. 52 —, lipnice (jarní, luční a obecné), medynku vlnatého, ovsíku žlutavého, ovsu písečného, pohánky, psárky luční, psinečku, pýru, srhy laločnaté, sveřepu, tomky vonné atd., jakož i směsi těchto travních semen pro zahradní trávníky.

(2) Jako upravené ovoce se projednává též ovoce sušené, obarvené nebo jinak ozdobené (k výzdobě tabule a pod.).

(2) Semena saz. čís. 45—47 patří do těchto saz. čísel též tehdy, jsou-li rozmělněna nebo rozemleta; ve stavu více nebo méně olejovitém nebo kašovitém se projednávají jako příslušné oleje.

(2) Podobnými semeny olejnatými jsou semena zelenin botanického rodu brukev (Brassica), pokud nepatří do saz. pol. 45a), a to: semena zelí hlávkového, kapusty hlávkové (kélu), kapusty kadeřavé (jarmuzu), kapusty pupencové (růžičkové), brukve (kedlubny), květáku (karfiolu), tuřínu, vodnice, dále semena ředkve a ředkvičky. Tato semena rozmáčknuta vydávají ze sebe olej.

(2) Zrnka hořčičného semene v upravených papírových sáčcích a pod., hořčičný prášek (hořčičná mouka) v krabicích, lahvích, džbáncích, papírových kornoutech a pod., jakož i hořčice připravená s moštem, kořením atd., saz. čís. 132, po příp. 131.

(2) Směsi travních semen pro luka nebo pastviny, jež obsahují často 20% i více semene jetelového, se projednávají podle ustanovení § 7, odst. 4, písm. h) prov. nař. k c. z.

(3) Mahalebky, sušené plody turecké višně, velikosti hrachu, nezpůsobilé k přímému lidskému požívání pro svoji nepatrnou dužinu, saz. pol. 62b).

(3) Jak se projednávají semena, jsou-li znečištěna, po případě jsou-li smíšena navzájem nebo s obilím nebo luštěninami, viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 23—29.

(3) Sem patří též lnička setá.

1. Sem patří též zralá (suchá) celá nebo rozdrobená jádra vlašských ořechů a lískových oříšků.

1. (1) Sem patří na př.: listoví kameliové, magnoliové, mahoniové, myrtové, střemchy bobkové, vavřínové, okrasné traviny uřezané (jako tráva pampová, psineček, kavyl atd.), ratolesti (bez květů a plodů) cesmínové, cykasové, jehličnanů (jako thujové a cypřišové), myrtové, olivové a palmové; vše, pokud slouží k okrase nebo k výzdobě, a nikoliv pro účely průmyslové nebo léčebné.

(2) Stejně se projednává barvený mech k výrobě umělých květin a palmové listy k ozdobným účelům, také na špičkách přistřižené nebo pouze ořezané do tvaru vějíře.

(3) Listy k průmyslovému nebo léčebnému použití, saz. čís. 62; listy k barvení nebo tříslení, saz. čís. 159.

(4) Listy palmové, usušené, roztřepené atd., jako látka k vycpávání, saz. čís. 61.

(5) Palmové listy ořezané do tvaru vějíře, jsou-li šité nebo opatřené rukojetí, saz. čís 271.

1. (1) Za kvetoucí rostliny saz. pol. 56a) se považují všechny rostliny, jež se pěstují zejména pro své krásné květy, dovážejí-li se v kvetoucím stavu, jako rostliny připravené pro obchod.

(2) Kvetoucí stav počíná již úplným rozvitím i jen jediného poupěte ve vyvinutý otevřený květ. Tak zvané rostliny v poupatech, u nichž není patrný žádný otevřený květ, nepatří pod tento pojem. Do saz. pol. 56a) jsou zařazeny na př.: kvetoucí azalky, begonie, bramboříky (Cyclamen), cinerarie, dosny (Canna), fuksie, gloxinie, hortensie, hyacinty, chrysanthemy, kaly (Calla), karafiáty, konvalinky, lilie, orchideje, pelargonie, primuly, rhododendrony, růže, skleníkové dřeviny, šeříky, tuberosy, tulipány, vřesy (Erica) atd.

(3) Rostliny, jejichž květy jsou pro zahradnický obchod bezvýznamné, které tedy rozvíjejí docela malé, nepatrné květy, neprojednávají se jako „kvetoucí“. Nepatří sem proto kvetoucí krotony, cykasy, draceny, vavříny, jehličnany, palmy atd.

1. (1) K rostlinným látkám sloužícím k vycpávání, pletení, na kartáče a košťata patří na př.:
náhražky štětin z vláken aloe a piasavy, siamské trávy nebo z vláken podobných, též barvené; crin végétal (crin ďAfrique, rostlinné žíně z palmových listů nebo z jiných rostlinných vláken, náhražka koňských žíní); tráva lima, listy palmové, sušené, také rozvlákněné, mykané; palmové žíně, palmová vlákna, tráva para, pulu (bavlně podobný vycpávací materiál z kapradí), mořské řasy, lesní žíně (ostřice), kořenová vlákna (na košťata, kartáče, k pletení atd.), oloupaná nebo štípaná.

(2) Viz také saz. čís. 202.

1. (1) Sem patří všechny rostliny nebo části rostlin, též určené k průmyslovému, živnostenskému nebo léčebnému použití, jestliže nepatří jako barviva nebo třísliva do saz. čís. 159 nebo nejsou-li již výslovně uvedeny v jiných číslech sazebníku, a to:

(2) Řasy, na př. karaghen (perlový, irský mech), korálový mech atd.

(3) Plody, na př. plody bezu černého (bezinky, Sambucus nigra), břekyně, chebdí, jalovce, jeřábu, kassie (Cassia fistula), kebule (rybářská zrna), kolokvinty a j.

(4) Listy, na př. bucco, koky, kopřivy, matiky, podbělu, podražce, prhy (arniky), rulíku zlomocného, senesové, střemchy bobkové, škumpy atd.

(5) Květy, na př. bezu černého, divizny, granátovníku, heřmánku, hlohu, hluchavky, chrpy, komonice lékařské, konvalinky, kopřivy, kosso, levandule, lilie, lípy, máku, měsíčku, petrklíče, podbělu, prhy (arniky), proskurníku (ibišku), řebříčku, stračky, šeříku, trnky, třezalky; vitodu atd.

(6) Boby, na př. abrusové, kalabarské, tonkové a pod.

(7) Lišejníky, na př. lišejník islandský a j.

(8) Dřeva, na př. agalochové, aloové, aspalatové, fenyklové (sassafrasové), kafrovníkové, kalambakové, kvassiové (hořké), molucké (ladelu počistivého), orlí, rajské atd.

(9) Sem patří též hobliny cypřišové k účelům voňavkářským, jakož i mimoevropské dřevo, rozřezané, rozstrouhané nebo jinak rozmělněné, jako Lignum sanctum, dřevo santalové a pod.

(10) Byliny, na př. bažanka, blatouch, blín, bolehlav, brčál, brotan (boží dřevec), celík, čistec, čubet (benedikt), divizna, durman, fenykl, hledík, hluchavka, chrastavec, chvojka klášterská, jablečník, jahodník, jelení jazyk, jestřábník, jetel hořký, jitrocel, komonice, koniklec, konitrud, konopice, kopytník, kosmatec, koření počistivé (projímavé), kozlík (Valeriana), květel, levandule, libeček, lilek, lobelie, locika, maceška, máčka, máta kadeřavá a peprná, meduňka, medvědice, mydlice, náprstník, netík, oměj, openec (popenec), orsej, ožanka, ožanka hořká, pačuli, pampeliška, pelyněk, pěnišník, pivoňka, plavuň, polej, proskurník (ibišek), přímětník, routa, rozpuk, rozrazil, rýt barvířský, řebříček, řeřicha paraguajská, sleziník, sporýš, srdečník, svízel, šalvěj, šedivka, úročník, užanka, včelník, vlaštovičník, vratič, vřes, zběhovec, zemědým, zeměžluč, žindava, žluťucha atd.

(11) Ořechy, na př. akažuové (mahagonové, ledviníkové, sloní vši), kulčibové (vraní oka), ořechy kola atd.

(12) Kůry, na př. anděliková, angosturová, baobabová, brasilská (barbatimao), caïlcedrová, granátovníková, guajaková, chinovníková, kaskarillová, kulilabánová, krušinová, lýkovcová, mýdelná (quillajová), sassafrasová, simarubová, sucholusková (Geoffroya), winterová (magellánská) atd.

(13) Houby, na př. choroš modřínový, boltcovitka (Jidášovo ucho), pýchavka a jiné houby, které nepatří do saz. čís. 43 nebo 44.

(14) Chaluhy, na př. chaluha bublinatá, čepelatka cukrová, čepelatka prstnatá atd.

(15) Kořeny, oddenky, hlízy, na př. alantu, angeliky (andělika, dryák), aronu, babího hněvu, bedrníku, bertrámu, blínu, bolehlavu, cicváru (kurkuma), čemeřice bílé i černé, devětsilu, fenyklu, hadí hlavěnky dávivé (Ipecacuanha), hořce, chebule dlanité (kolombo), chinovníku, chřestýše (senega), ivarankusy, jalapu, jarmanky, kalahualy, kalkánu, kapradě samce, konitrudu, kopíčku (zlatohlávek), kopmíku, kopytníku, kosatce, kostu, kuklíku (benedikt), lékořice (sladké dřevo), libečku, lopuchy, máčky, medovníku, mydlice, náprstníku, ocúnu, osladiče, ostřice, pampelišky, pelyňku, pivoňky, pižma (sumbul), podražce, prhy (arnika), proskurníku (ibišek), pupavy bílé, puškvorce, pýřavky, rapontiky, ratanhie, reveně (rebarbora), rozpuku, rulíku zlomocného, řepíku, salepu, sarsaparilly, skořice bílé, sladké i hořké, smldníku, svlačce, šáchoru (hlízy šáchoru jedlého, saz. čís. 17), šťovíku, třemdavy, užanky, vlaštovičníku, všedobru, žindavy (žanikl) atd.

1. (1) Jemným stolním ovocem jsou: broskve (též nektarinky), jahody (červené), meruňky, třešně a višně, dále švestky projednané v době od 1. listopadu do 31. srpna. Švestkami se rozumějí všechny druhy švestky (Prunus domestica), jakož i všechny druhy slívy (Prunus insititia), jako na př. renklody, mirabelky, špendlíky.

(2) Jako jemné stolní ovoce se projednávají dále všechny druhy ovoce, jako na př. jablka, hrušky atd., je-li buď každý jednotlivý kus ovoce zvláště zabalen anebo je-li ovoce uvnitř obalu proloženo papírem, dřevitou nebo papírovou vlnou, vatou a pod. nebo jsou-li stěny obalů uvnitř obloženy jednou nebo více vrstvami papíru, vlnitým papírem a pod.

1. Sem patří všechny druhy jedlé cibule polozralé nebo úplně zralé, dále t. zv. cibule sazečková (cibulky o průměru menším než 2 cm, používané k sázení), jakož i česnek.

1. (1) Jako lanýže saz. pol. 43a)1 se projednávají lanýž letní (Tuber aestivum), lanýž černý (zimní, perigordský, Tuber melanosporum) a bělolanýž obecný (Tuber album), a to jak čerstvé, tak i upravené stejným způsobem jako zelenina saz. čís. 44.

(2) Jako jemná zelenina stolní saz. pol. 43a)2 a 43a)3 se projednávají: artičoky, boby čerstvé, zelené (vyjma boby svinské a koňské, viz 2. vysvětlivku), brukev (kedlubny), celer bílený (vybílené řapíky celerové), čekankový salát (listy čekanky obecné, Cichorium intybus), černý kořen (Scorzonera hispanica), čistec hliznatý (Stachys tuberifera), endivie (štěrbák, španělský salát), fazole čerstvé, fenykl (mladé lodyhy nebo řapíky), houby jedlé, hrách zelený (vyloupaný nebo v luscích), chřest, jablka rajská (tomaty), kapusta pupencová (růžičková), kardy (španělské artičoky, Cynara cardunculus), karotka (t. j. malá válcovitá mrkev), krabilice bulvatá, křen, kukuřičné klasy (nezralé, čerstvé, zelené), květák (karfiol), lilek jedlý vejcoplodý (Solanum melongena), melouny, okurky, paprika čerstvá (paprikové lusky zelené, žluté nebo červené), polníček (polní salát, kozlíček), prokolice (broccoli), rebarborové lodyhy a řapíky (čerstvé), ředkvička (červená a bílá), řeřicha potoční (potočnice), řeřicha zahradní, špenát, šťovík anglický čerstvý.

1. Jako sušená zelenina se projednává všechna zelenina konservovaná sušením umělým teplem nebo volně na vzduchu.

1. Lněná semena jsou asi 4 mm dlouhá, vejčitá, zploštělá s ostrým okrajem, hladká, lesklá, hnědé barvy.

1. Vičenec (esparseta, ligrus). Ledvinkovitá, tmavá, lesklá, hladká semena jsou uzavřena v luscích síťkované políčkovaných, polookrouhlých, na hřbetě hřebenovitě zubatých. Semena se vyskytují v obchodě zpravidla v luscích, výjimečně také již vyloupaná.

1. Sem patří na př. všechna semena květin a lesních rostlin (semena lesních stromů, též v šiškách), semena zeleninová (vyjma olejnatá saz. čís. 45 nebo 47), v to počítaje jádra melounová a okurková, ovocná jádra (jež nejsou určena k výrobě oleje), semena řepy krmné (buráku) a řepy cukrové, semena tabáková, šípková zrnka, žaludy, lesknice kanárská (Phalaris canariensis) atd.

1. (1) Sem patří uřezané přírodní květiny, jež očividně slouží za okrasu nebo výzdobu, z nichž se zhotovují vázané květiny jako kytice, věnce, girlandy atd. a jichž se tudíž neužívá ani k průmyslovým ani k léčebným účelům. Jsou to na př. akacie, anemonky, bramboříky (cyklamen), citlivky (mimosy), fialky, fialy, kamelie, karafiáty, konvalinky, levkoje, lilie, mečíky (gladioly), narcisy, orchideje, pryskyřníky, resedy, růže, sedmikrásky (margeritky), šeřík, tuberosy, tulipány atd.; sem se zařaďují rovněž uřezaná poupata a ratolesti s ozdobnými plody.

(2) Přířezky slámy, klasy a stébla, přírodní, ke květinovým ozdobám a pod., též barvené, jako slaměnky, saz. pol. 54b).

(3) Květiny, květy, poupata, v sazebníku výslovně nejmenované, k průmyslovému nebo léčebnému použití, saz. čís. 62, k barvení nebo tříslení, saz. čís. 159.

2. (1) Nezralé vlašské ořechy a lískové oříšky, t. j. takové, jež mají ještě zelené zevní oplodí nebo obal, saz. čís. 37.

(2) Cizokrajné ořechy k jídlu, saz. čís. 17.

(3) Žluklé vlašské ořechy a lískové oříšky, ve skořápkách nebo loupané, nezpůsobilé k lidskému požívání, jsou-li určeny k výrobě oleje, jako semena olejnatá, saz. čís. 47.

2. O projednávaní vázaných rostlin (kytic, věnců atd.) ze hmot v tomto čísle vyjmenovaných viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 54.

2. (1) Podle saz. pol. 56b) se projednávají všechny takové stromy a keře, jež se pěstují ve středoevropských školkách pod širým nebem. Sem patří všechny zahradní a parkové listnaté dřeviny a — vyjma araukarie — všechny jehličnaté stromy, ovocné stromy a jejich podložky k šlechtění, alejové stromy, ozdobné stromy a ozdobné keře bez květů, s obalem zemním nebo bez něho. Sem patří také semenáčkové rostliny (semenáčky dřevin), t. j. přímo ze semen vypěstované, již zdřevnatělé, mladé, nízké exempláře výše uvedených stromů a keřů, též nešlechtěné; rovněž sem patří mladé rostliny dřevin k dalšímu pěstování, t. j. víceleté, větší semenáčky dřevin. Při dovozu zboží saz. pol. 56b) může celní oddělení ONV žádat, aby dovozce prokázal osvědčením dodávající cizozemské firmy, vydaným podle níže uvedeného vzoru, že jde o zboží v celní prohlášce uvedené.
Vzor osvědčení:

(2) Vždy zelené listnaté dřeviny, jako nekvetoucí rhododendrony, kalmie, dále střemcha bobková a zimostráz (buxus) patří do saz. pol. 56e).

2. (1) Jako lýko se projednávají také vlákna kokosového ořechu (coïr), jako rákos (lodyhy neboli stébla rákosu obecného Phragmites communis L.) také třtina (Calama grostis), šáchor, palach, sítiny a přeslička.

(2) K slámě patří sláma používaná jako krmivo a stelivo, také řezaná (řezanka), pak vřes a vřesové kořeny (Trebbia), lodyhy a stopky borůvek, saginy (úrazník) a ciroku (t. zv. rýžová sláma), úhrabky (vymlácené obilní klasy), ostřice, jakož i sláma všech druhů, tříděná, čištěná, štěpená, též jen kroucená, připravená k pletení; slaměné provazce, t. j. pouze hrubě spletená nebo stočená sláma k balení a pod., jakož i slámová stébla ve svazcích, odměřeně řezaná, k výrobě slaměných stuh, saginová sláma na košťata, svázaná lýkem ve větší svazky za účelem snadnější dopravy.

(3) Jako stelivo se projednává listové a mechové stelivo a jiný obyčejný mech k vycpávání, jehličí stromů jehličnatých (smrku, borovice a pod.), jako seno všechny bylinné pícniny, čerstvé nebo sušené (jetel, vojtěška, úročník, tráva atd.).

(4) Zboží patřící do saz. čís. 61 může být také štěpeno, barveno nebo pro snadnější dopravu spleteno v rulíky nebo v provazy nebo provazovitě stočeno.

2. Do saz. čís. 62 patří dále: židovské karoby (Carobbe di legno di Giuda); podhoubí žampionové (s hnojivou zemí); geinorog (perská droga lékárnická, semena druhu jitrocele); slupky granátových jablek; herbáře; plavuňový prášek (Lycopodium); dřevěná moučka k velutování čalounů; prášek proti hmyzu (Pyrethrum), též tvářený s malou přísadou ledku a pojidla k vykuřování komárů; svědivý prášek; bylinný čaj z rozřezaných nebo rozmělněných léčivých rostlin, bez příměsi jiných látek, neoznačuje-li se jako léčivo; semena všivcová (Pedicularis); vší semena (kapucínská, sabadillová, zv. též štěpánská zrna); luffa, sušené rostlinné pletivo; sevlák mořský, kamejka, mořská cibule, námel; Penghawar Yambi (suchomázdřité, hnědé lesklé šupiny tropických stromovitých kapradin); desky z mechu jako vložky do postelí, na obvazy atd.

2. (1) Jako ovoce saz. pol. 37b) a 37c) se projednávají borůvky, brusinky, dřínky, dřišťálové bobule, hrušky, jablka, kdoule, klikvy, maliny, mišpule obyčejné, moruše, ostružiny, rybíz, srstky (angrešt), šípky (plody různých růží); dále všechny druhy švestky a slívy, projednané v době od 1. září do 31. října, trnky (Prunus spinosa) atd.

(2) Bezinky (plody bezu černého, Sambucus nigra), saz. čís. 62.

(3) Plody svídy (Cornus sanguinea), keře blízce příbuzného dřínu, jichž se užívá k barvení koží, saz. čís. 159.

2. (1) Jedlá cibule, česnek a pod. se projednávají podle saz. čís. 41, i když se zevně jeví suchými.

(2) Mořská cibule čerstvá nebo sušená, saz. čís. 62.

2. (1) Všechna ostatní nahoře neuvedená zelenina, jakož i chřást, hlízy, kořeny a pod., jichž se užívá k přípravě pokrmů, patří v čerstvém stavu do saz. pol. 43b). Sem patří na př.: bataty (Yams), bazalka, bob svinský a koňský čerstvý, nezralý, nesušený (Vicia faba), brutnák, celer (celer hliznatý), dymián, estragon (bertrám), kapusta vyjma pupencovou (růžičkovou), kerblík, kopr, kozí brada, lebeda, majoránka, mařinka, mrkev (vyjma karotku, jež patří k jemné zelenině stolní), pastinák, petržel, portulák, ředkev černá, řepa červená (řepa salátová), satureja, topinambury (židovské brambory), tuřín, tykev (turek), vodnice.

(2) Sazenice všech druhů zelenin, saz. pol. 56e).

(3) Paprika ve zralých červených luscích, saz. čís. 4; kapary (kaprlata), saz. čís. 132.

2. (1) Podle saz. pol. 44b) se projednává též zápara bramborová a sušené (leč nepražené) nevyloužené řízky řepné.

(2) Mrkev, řepa atd., pražená, nemletá nebo mletá, saz. čís. 124.

(3) Kapary (kaprlata), saz. čís. 132.

(4) Řízky řepné vyloužené (vyslazené řízky z difuserů), saz. čís. 653.

2. Konopná semena jsou vejčitě okrouhlá, 4—5 mm dlouhá, poněkud zploštělá zrna se šedou, lesklou a křehkou slupkou, jež obsahují bílé, sladké, olejnaté jádro.

2. (1) Mezi jiná jetelová semena saz. pol. 49b) patří různě pojmenovaná semena, ze kterých se nejčastěji vyskytují v obchodě: serradella (ptačí noha), červený, bílý, švédský (zvrhlý) jetel, štírovník, úročník, tolice dětelová, vojtěška, inkarnát (růžák).

(2) Semena, jež patří do saz. pol. 49b) jako jiná jetelová semena, jsou — vyjma serradellu — nahá (neobalená luskem), vejčitá, srdcovitá nebo ledvinkovitá zrna, žlutavé, zelenavé nebo světlehnědé až tmavohnědé barvy; již při slabém zvětšení je u nich na obvodu patrný malý hrbolek (klíční kořínek).

2. (1) Piniová a limbová jádra, také v šiškách, saz. čís. 17.

(2) Výtrusy plavuně, semena korálová, všivcová, sabadillová a jiná semena pro průmyslové nebo léčebné použití, saz. čís. 62.

(3) Šípková zrnka a jiná semena, pražená, mletá nebo nemletá, saz. čís. 124.

(4) Semena upotřebitelná jako barvivo nebo tříslivo, saz. čís. 159.

(5) Žaludy pražené, mleté nebo nemleté, saz. čís. 124.

2. Podle saz. čís. 54 se projednávají též vázané květiny (kytice, věnce, girlandy atd.) z čerstvých nebo sušených atd. okrasných rostlin, též vázané na slámě nebo drátě a pod., avšak bez spojení s jinými hmotami. Zboží takového druhu spojené s jinými hmotami, na př. s kyticovými držátky, manžetami atd., viz vysvětlivky k saz. čís. 281.

3. Ovoce mražené se projednává jako ovoce čerstvé.

3. Zelenina mražená se projednává jako zelenina čerstvá.

3. (1) Jako olejnatá semena jinde nezařaděná se projednávají na př.: bavlníková (kotonová) semena, behenová semena, bukvice, datlová semena, illipová (mávová) semena, kopra (rozkrájená a usušená jádra ořechu kokosového) k výrobě oleje, krotonová semena (ladelová semena, indické pinelky, granatilky), madiová semena (šedá zrna podobná kmínu), ovocná jádra (meruňková, broskvová, švestková a jiná ovocná jádra způsobilá k výrobě oleje), palmová jádra (k požívání nezpůsobilá), sezamová semena, sheaová semena, skočcová (ricinová) semena, slunečnicová semena, tykvová semena, vavřínky atd.

(2) Kokosové a podobné jedlé ořechy cizokrajné, viz 4. odstavec vysvětlivek k saz. čís. 17.

3. O ozdobných květinách, preparovaných roztokem chloridu vápenatého nebo glycerinem a pod., lakovaných, velutovaných atd. viz vysvětlivky k saz. čís. 281.

3. O listech, travinách a ratolestech, preparovaných roztokem chloridu vápenatého nebo glycerinem, pak lakovaných, velutovaných, bronzovaných atd. viz vysvětlivky k saz. čís. 281.

3. Do saz. pol. 56c) patří na př.: cibule, hlízy nebo oddenky amarylek, anemonek, begonií hlízovitých, dosny (Canna), gloxinií, hyacintů, jiřinek, kal, kaladií, konvalinek, kosatců, lilií, mečíků (gladiol), montbrecií, narcisů, plamenek (Phlox), pryskyřníků, richardií, šafránu (Crocus), tuberos, tulipánů atd.

3. Sláma předená (slaměná příze, slaměné šňůrky na bordury, úplety atd.), saz. pol. 281b); přířezky slámy, klasy a stébla, přírodní i barvené, ke květinovým ozdobám atd., saz. pol. 54b); odměřeně řezaná stébla slámy k srkání nápojů, saz. čís. 279.

3. (1) Do saz. čís. 62 patří též japonský anýz.

(2) Plody pravého čínského anýzu (badiánu) jsou větší, silnější, zploštělé, méně naduřelé a rozeklané, končí většinou špičkou krátkou, tlustou, často tupou, přímo vybíhající nebo trochu nahoru zahnutou. Plody japonského anýzu jsou menší, zduřelejší, více rozeklané, mají špičku většinou tenkou, nahoru zakřivenou nebo i poněkud háčkovitě zahnutou.

(3) Pravý čínský anýz (badián) má známou anýzovou vůni a chuť, avšak poněkud nasládlou. Japonský anýz voní osobitě po balzámu, nikoliv jako anýz, chutná z počátku ostře, kysele, posléze trpce, upomínaje vůní poněkud na kardamomy.

(4) Semena pravého čínského anýzu (badiánu) jsou silněji zploštělá; semena japonského anýzu jsou zakulacenější, méně zploštělá.

(5) Plody pravého čínského anýzu (badiánu) dávají prášek tmavě červenohnědý, japonského anýzu světlehnědé červenavý. Vaří-li se plody ve zředěném draselném louhu, dává pravý čínský anýz tekutinu téměř krvavě červenou, japonský anýz oranžově zahnědlou.

4. (1) Sem patří též sojové boby, jestliže jsou určeny k výrobě oleje; sojové boby k požívání, saz. čís. 31.

(2) Ovocná jádra nezpůsobilá k výrobě oleje, saz. čís. 52.

4. Do saz. pol. 56d) se zařazují vedle zakořeněné révy vinné (révy kořínkové) také nezakořeněné dřevo révové (nezakořeněné řízky a řízkové pruty révy, t. j. kousky révového dřeva určené k pěstění a šlechtění).

4. Barvené okrasné traviny k vázání květin, saz. pol. 55b).

4. (1) Zrna pižmová (abelmošová) a kubeby, saz čís. 152.

(2) Zápalná hubka přírodní, sklepaná, vyčištěná, mořená, saz. čís. 640.

(3) Korková moučka, korková drť, saz. čís. 363.

(4) Bylinný čaj, smíšený s pravým čajem nebo s jeho náhražkami, též označovaný za léčivo, saz. čís. 3.

(5) Bylinný čaj, smíšený s jinými látkami nebo označovaný za léčivo, saz. čís. 630; přípravky z mořské cibule (jako prostředek k hubení krys a myší), saz. čís. 630.

(6) Desky z rašeliny, saz. pol. 301a).

(7) Potpourri (vykuřovací prášek), saz. pol. 633a).

(8) Tyčinky z čepelatky prstnaté (Laminaria digitata), k chirurgickému použití, saz. pol. 361a).

(9) Semena (na př. jequiritová, provrtaná a zpracovaná na růžence a pod., saz. pol. 361a); navléknutá na šňůrky a tvořící náramky, náhrdelníky a podobné ozdoby, saz. pol. 362a).

(10) Směsi rozmělněných nebo jinak rozdrobených částí rostlin, s přísadou jiných látek i bez ní, označované jako dybytčí prášek (na př. k zvýšení užitkovosti nebo k zlepšení zdravotního stavu zvířat atd.), saz. čís. 630.

5. Osvědčení Československé obchodní komory pro bezcelný dovoz semene lněného a konopného podle poznámky za saz. pol. 47a) budiž vyhotoveno podle tohoto znění:

5. Do saz. pol. 56e) patří vedle sazenic, roubů, odnoží a výhonků všechny živé rostliny nepatřící do saz. pol. 56a) až d), tedy zvláště všechny rostliny teplých a studených skleníků. Tak na př. se projednávají podle saz. pol. 56e): azalky indické, bramboříky (Cyklamen), kamelie, orchideje, pelargonie, primuly, rhododendrony, vavříny, vřesy (Erica) atd., vesměs, jestliže právě nekvetou; dále araukarie, aukuby, begonie listnaté, brsleny, cykasy (s listy rozvinutými nebo svinutými), dieffenbachie, draceny, kapradiny listnaté, klivie, koleusy, krotony, smokvoně (fikusy); všechny vždy zelené keře listnaté, vavřínové stromy, musy, myrty, pandány, palmy, philodendrony, yuky atd.

6. Živé rostliny v neobvyklých hrncích, kbelících a pod. se projednávají podle povahy nádob jen tehdy, podléhají-li tyto nádoby vyšší celní sazbě.