(1) Výrazy, užívanými v této hlavě, jest rozuměti:

a) „osobami oprávněnými k pozůstalosti“ jsou osoby, které podle práva, jež platí k projednání pozůstalosti, dlužno posuzovati jako dědice, odkazovníky nebo nepominutelné dědice;

b) „soudy“ jest rozuměti také úřady správní, pokud obstarávají podle platných předpisů Stran úkony patřící k pozůstalostnímu řízení; „domovskými soudy či úřady“ sluší rozuměti soudy či úřady oné Strany, jejímž příslušníkem byl zůstavitel v době smrti;

c) pod dojmem „práva“ se rozumí na území každé Strany právní předpisy oné oblasti právní, které jsou rozhodné podle předpisů interlokálního práva platného na území dotčené Strany.

(2) Ustanovení této hlavy nevylučují, aby se na území obou Stran použilo předpisů, které tam mají povahu předpisů donucovacích.