HLAVA PÁTÁ
Věci pozůstalostní
Příslušnost pozůstalostních soudů a úřadů
Práva a povinnosti místních soudů a úřadů.
Nakládání s pořízením pro případ smrti
Vydání pozůstalosti
Dědický průkaz
Konkurs nebo likvidace
Pozůstalosti osob na cestě
Odúmrť
Právo konsulovo k zastupování
Vysvětlení pojmů užívaných v této hlavě
§ 42
Čl. 42
(1) K pozůstalostnímu řízení jsou povolány úřady Strany, jejímž příslušníkem byl zůstavitel. Ke shodné žádosti dědiců provedou však pozůstalostní řízení úřady Strany, kde leží pozůstalost.
(2) V případech uvedených ve článku 30 jsou příslušny soudy a úřady Strany, jejímž právem se řídí nabývání na případ smrti.
(3) Ustanovení této smlouvy se nedotýkají veřejnoprávních omezení, jimž podléhají pozůstalostní předměty na místě, kde jsou.
§ 43
Čl. 43
(1) Soudy každé Strany jsou příslušné k zajištění pozůstalosti po státním příslušníku druhé Strany podle svých zákonů a jsou povinny o provedeném zajištění bez prodlení uvědomit konsula druhé Strany. Soudy zejména jsou oprávněny ustanovit opatrovníka (správce).
(2) Soud příslušný k zajištění pozůstalosti po příslušníku druhé Strany je povinen zpravit bez průtahu konsula druhé Strany o smrti zůstavitelově a o osobách přihlásivších se k dědictví, jakož i o známých okolnostech, které se týkají osob oprávněných k pozůstalosti, o místě jejich pobytu, o pořízení pro případ smrti a o pozůstalosti a konečně o tom, zda a která zajišťovací opatření učinil.
(3) Konsul se může zúčastnit řízení k zajištění pozůstalosti zahájeného soudem.
§ 44
Čl. 44
Soud, který zajistil pozůstalost, zruší na žádost soudu příslušného podle této smlouvy zajištění pozůstalosti jím provedené.
§ 45
Čl. 45
Nabude-li konsul dříve vědomost o smrti příslušníka Strany, jejímž je konsulem, má o tom způsobem uvedeným v článku 43, odstavec 2, zpravit soud druhého státu, příslušný k zajištění pozůstalosti.
§ 46
Čl. 46
(1) Soud příslušný k otevření pořízení pro případ smrti může otevříti pořízení pro případ smrti příslušníka druhé Strany a má v takovém případě zaslati domovskému soudu ověřený opis zápisu, sepsaného o otevření. Na žádost domovského soudu soud příslušný k otevření pořízení pro případ smrti zašle mu toto pořízení, zachovávaje předpisy svého práva.
(2) Domovský soud, u něhož je pořízení pro případ smrti, je povinen k žádosti soudu příslušného k zajištění pozůstalosti vydati mu ověřený opis tohoto pořízení.
§ 47
Čl. 47
(1) Soud, který zajistil pozůstalost po příslušníku druhé Strany, je povinen vydati ji dědicům nebo vykonavateli posledního pořízení a jestliže se tyto osoby nepřihlásily do tří měsíců po smrti zůstavitele a neprokázaly svého oprávnění, je povinen vydati pozůstalost domovskému soudu zůstavitelovu.
(2) Po uplynutí této lhůty je soud, který zajistil pozůstalost, oprávněn zadržeti pozůstalostní věci jen k zajištění nároků, vznesených proti pozůstalosti nebo k uspokojení z pozůstalosti, avšak nikoli déle než dalších šest měsíců. Po uplynutí této lhůty má pozůstalost vydati domovskému soudu, ačli nejde o zajištění nároků proti pozůstalosti nebo o jejich uspokojení z pozůstalosti, pokud byly uznány aneb zažalovány.
(3) Pozůstalost nesmí býti vydána, nebyly-li pozůstalostní dávky zaplaceny nebo zajištěny.
§ 48
Čl. 48
(1) Odevzdací listina (usnesení o zjištění práv pozůstalosti), která (které) pochází od soudu jedné Strany, je průkazem dědických poměrů také na území druhé Strany.
(2) Na základě takové odevzdací listiny (usnesení o zjištění práv k pozůstalosti) může oprávněná osoba žádat od soudů a úřadů druhé Strany vklad nebo zápis práv ve veřejných knihách a rejstřících. Soudy a úřady druhé Strany nemohou odmítnout vklad nebo jiný zápis z toho důvodu, že nemovitost nebo právo nejsou uvedeny v odevzdací listině (usnesení o zjištění práv k pozůstalosti).
§ 49
Čl. 49
Na návrh osoby oprávněné k pozůstalosti nebo pozůstalostního věřitele může příslušný soud jedné Strany, v jehož obvodu je pozůstalost po příslušníku druhé Strany, zahájiti konkursní řízení nebo likvidaci, jež jsou stanoveny zákonodárstvím, platným v obvodu tohoto soudu.
§ 50
Čl. 50
Zemře-li příslušník jedné Strany na cestě na území druhé Strany, aniž by měl v době své smrti na tomto území bydliště nebo pobyt, budou věci, které měl s sebou, po zajištění věřitelů vydány bez dalších formalit konsulovi Strany, jejímž příslušníkem byl zemřelý v době smrti.
§ 51
Čl. 51
Movitá odúmrť (článek 29, odstavec 3) připadne oné Straně, jejímž příslušníkem byl zůstavitel v době smrti. Nemovitá odúmrť připadne Straně, kde jest.
§ 52
Čl. 52
Konsul jedné Strany je oprávněn chránit zájmy svých příslušníků ve věcech pozůstalostních před soudy a úřady druhé Strany bez průkazů plné moci, jsou-li nepřítomni a jestliže si neustanovili jiného zmocněnce.
§ 53
Čl. 53
(1) Výrazy, užívanými v této hlavě, jest rozuměti:
a) „osobami oprávněnými k pozůstalosti“ jsou osoby, které podle práva, jež platí k projednání pozůstalosti, dlužno posuzovati jako dědice, odkazovníky nebo nepominutelné dědice;
b) „soudy“ jest rozuměti také úřady správní, pokud obstarávají podle platných předpisů Stran úkony patřící k pozůstalostnímu řízení; „domovskými soudy či úřady“ sluší rozuměti soudy či úřady oné Strany, jejímž příslušníkem byl zůstavitel v době smrti;
c) pod dojmem „práva“ se rozumí na území každé Strany právní předpisy oné oblasti právní, které jsou rozhodné podle předpisů interlokálního práva platného na území dotčené Strany.
(2) Ustanovení této hlavy nevylučují, aby se na území obou Stran použilo předpisů, které tam mají povahu předpisů donucovacích.