HLAVA ČTVRTÁ
Uznání soudních rozhodnutí a výroků soudů rozhodčích
Všeobecné podmínky uznání
Odepření uznání
Dosah zkoumání rozhodnutí, které má být uznáno
Exekuce
Všeobecná ustanovení
Exekuční návrh.
Doklady návrhu na povolení exekuce
Odložení exekuce
Exekuce na základě soudních smírů a notářských listin
Exekuce pro útraty

(1) Soudní rozhodnutí jedné Strany, která podle jejího práva nabyla právní moci, budou uznávána na území druhé Strany.

(2) Soudními rozhodnutími ve smyslu odstavce 1 se rozumějí rozsudky a jiná jim na roveň postavená rozhodnutí (bez rozdílu jejich pojmenování), vydaná soudy občanskými jak ve věci hlavní, tak i ve věci nákladů řízení.

(3) Soudním rozhodnutím ve smyslu předcházejících odstavců jsou postavena na roveň pravomocná rozhodnutí zvláštních soudů, jakož i soudů rozhodčích. Rozhodnutí soudů rozhodčích jsou však postavena na roveň toliko tehdy, jestliže rozhodčí smlouva byla sjednána písemně a rozhodce nebo rozhodci byli jmenováni stranami samými nebo osobou třetí, které strany jmenování svěřily, nebo konečně soudem. Jmenování rozhodce nebo svěření jmenování osobě třetí musí býti osvědčeno listinou.

(4) Rozhodnutí soudů jedné Strany budou uznána na území druhé Strany, jestliže právní moc bude potvrzena soudem, který ve věci rozhodl v první stolici. Právní moc výroků rozhodčích potvrzuje soud, příslušný podle právního řádu Strany, na jejímž území byl výrok vydán.

(1) Rozhodnutí nebude uznáno:

1. jestliže podle ustanovení této smlouvy nebo podle zákonů Strany, na jejímž území má býti rozhodnutí uznáno, soudy této Strany by byly výlučně příslušné;

2. jestliže straně, která podlehla v řízení, nebylo obeslání spor zahajující řádně a včas doručeno a strana ta se nepustila do řízení;

3. jestliže v otázce způsobilosti k právním činům nebo způsobilosti procesní nebo zákonného zastoupení a nadto ve sporech o neplatnosti manželství nebo o rozluku (rozvod), jakož i ve věcech osvojení, zbavení svéprávnosti a ve věcech pozůstalostních nebylo použito práva, které by mělo býti použito podle zákonů Strany, na jejímž území má být rozhodnutí uznáno, ledaže tato úmluva stanoví něco jiného a ledaže právo, jehož bylo použito, je podstatně blízké právu té Strany, jejíhož práva mělo být použito;

4. jestliže odporuje veřejnému pořádku nebo dobrým mravům;

5. jde-li o rozhodnutí ve věcech útrat, při čemž rozhodnutí ve věci hlavní nelze uznati.

(2) Rozhodnutí, kterým byla uložena náhrada útrat žalobci, navrhovateli nebo intervenientu, zproštěnému od žalobní jistoty po rozumu článku 2, bude uznáno bez splnění podmínek odstavce 1.

(1) Rozhodnutí soudů a výroky rozhodčích soudů, vzniklá na území jedné Strany, budou vykonána exekucí na území druhé Strany, jestliže jsou splněny podmínky uznání podle článků 32 až 34 a jestliže přípustnost exekuce byla na území druhé Strany vyslovena způsobem předepsaným v této smlouvě.

(2) Neustanovuje-li tato smlouva jinak, platí o řízení o povolení exekuce i o řízení exekučním předpisy práva platného na území oné Strany, kde exekuce má být vykonána, s tou výhradou, že proti rozhodnutí o povolení exekuce je přípustný opravný prostředek. Pokud podle těchto předpisů je procesní soud příslušný pro výkon exekuce nebo pro žaloby týkající se exekuce, nastupuje na jeho místo soud, v jehož obvodu je exekuce vykonávána.

(1) Návrh na povolení exekuce může býti podán u soudu oné Strany, na jejímž území rozhodnutí nebo výrok rozhodčího soudu vznikl. Tento soud postoupí návrh soudu druhé Strany příslušnému podle článku 37.

(2) Návrh může býti podán vymáhajícím věřitelem též přímo u soudu, příslušného podle článku 37.

a) vyhotovení rozhodující části rozhodnutí nebo výroku rozhodčího soudu, opatřené doložkou o právní moci a vykonatelnosti; právní moc a vykonavatelnost bude prokázati veřejnými listinami, pokud se nepodává z vyhotovení samého, a jde-li o výrok soudu rozhodčího, jsou-li splněna ustanovení článku 32, odst. 4;

b) překlad listin, uvedených v ustanoveních tohoto článku pod písm. a), pořízený soudním tlumočníkem jedné ze Stran.

(1) Byla-li na území oné Strany, jejíž soud rozhodnutí vydal, v důsledku žaloby o obnovu (zmatečnost) exekuce odložena nebo zastavena, je třeba odložiti povolení exekuce, a byla-li již povolena, odložiti provedení exekuce na území té Strany, kde má býti rozhodnutí vykonáno.

(2) Jinak odložení nebo zastavení exekuce nařízené na území oné Strany, jejíž soud rozhodnutí vydal, nemá vlivu na řízení, které na území druhé Strany bylo zahájeno podle téhož rozhodnutí za účelem povolení exekuce, ani na exekuci samu.