(1) Soud, který zajistil pozůstalost po příslušníku druhé Strany, je povinen vydati ji dědicům nebo vykonavateli posledního pořízení a jestliže se tyto osoby nepřihlásily do tří měsíců po smrti zůstavitele a neprokázaly svého oprávnění, je povinen vydati pozůstalost domovskému soudu zůstavitelovu.

(2) Po uplynutí této lhůty je soud, který zajistil pozůstalost, oprávněn zadržeti pozůstalostní věci jen k zajištění nároků, vznesených proti pozůstalosti nebo k uspokojení z pozůstalosti, avšak nikoli déle než dalších šest měsíců. Po uplynutí této lhůty má pozůstalost vydati domovskému soudu, ačli nejde o zajištění nároků proti pozůstalosti nebo o jejich uspokojení z pozůstalosti, pokud byly uznány aneb zažalovány.

(3) Pozůstalost nesmí býti vydána, nebyly-li pozůstalostní dávky zaplaceny nebo zajištěny.