Vyhláška nejvyššího úřadu cenového o cenách jedlých mlýnských výrobků, chleba, pečiva, těstovin a dětské krupičky.

(1) Základní ceny jedlých mlýnských výrobků činí za 100 kg:

		Kčs
a)	pšeničná krupice (typ 550)	1195.—,
b)	pšeničná mouka hrubá (typ 550)	1155.—,
c)	pšeničná mouka hladká (typ 790)	635.—,
d)	pšeničný šrot k výrobě speciálního chleba	578.—,
e)	žitná mouka (typ 930)	397.25,
f)	žitný šrot k výrobě speciálního chleba	518.—,
g)	kroupy č. 10	570.—,
h)	kroupy č. 7	617.—,
ch)	kroupy č. 3	666.—,
i)	perličky	857.—,
j)	krupky	617.—,
k)	ovesné vločky (volně sypané)	920.—,
l)	jáhly k jídlu	698.—,
m)	pohanková krupice	698.—,
n)	loupaný hrách (zrna celá i zlomky)	965.—.

(2) Ceny stanovené v odstavci 1 platí pro dodávky ze mlýna Velkodistribučnímu podniku (v dalším VDP), jinému mlýnu a veřejnému nebo pověřenému podniku zpracujícímu jedlé mlýnské výrobky (na př. pekárně, výrobci těstovin, trvanlivého pečiva a pod.), a to bez ohledu na dodané nebo odebrané množství s výjimkou dodávek jedlých mlýnských výrobků z pšenice a ze žita, jichž musí být najednou objednáno k dodávce nebo k odběru v celku nejméně 100 q dohromady. Jestliže je jedlých mlýnských výrobků z pšenice a ze žita najednou objednáno méně než 100 q dohromady, zvyšují se ceny uvedené v odstavci 1 o obchodní rozpětí podle § 2.

(3) Jestliže je žitná mouka (typ 930) určena k výrobě trvanlivého pečiva, zvyšuje se její základní cena uvedená v odstavci 1 o pevnou vyrovnávací částku, která činí při dodávce do daňově volného oběhu Kčs 247.26, při dodávce do daňově vázaného oběhu Kčs 237.75 za 100 kg. Tuto částku uvede prodávající na faktuře odděleně od základní ceny podle odstavce 1 a odvede ji na účet Psp č. 3200 Ústředí pro hospodaření se zemědělskými výrobky — účet cenových rozdílů podle směrnic Ústředí.

(4) Ceny stanovené v odstavci 1 se rozumějí za 100 kg netto, bez všeobecné daně, bez pytlů, při dodávce drahou franko vagon přijímací stanice, při dodávce povozem (autem a pod.) franko sklad kupujícího.

(5) Jestliže mlýn dodá jedlé mlýnské výrobky na přání odběratele franko jeho sklad, který je mimo sídlo mlýna nebo sklad mlýna, může účtovat mlýn k cenám stanoveným v odstavci 1 sjednanou přirážku za dovoz, nejvýše však Kčs 4.— za 100 kg jedlých mlýnských výrobků.

(6) Bylo-li mezi prodávajícím a kupujícím dohodnuto, že si kupující obstará sám dovoz zboží ze skladu prodávajícího, musí mu prodávající poskytnout se stanovených cen za každých 100 kg,

(7) Ceny stanovené v odstavci 1 jsou pevné.

(1) Při dodávkách jedlých mlýnských výrobků maloobchodu a podnikům zpracujícím jedlé mlýnské výrobky s výjimkou zpracujících podniků uvedených v § 1, odst. 2, jakož i při dodávkách hostincům, restauracím, kavárnám, uznaným závodním kuchyním, nemocnicím, zaopatřovacím ústavům a podobným podnikům a ústavům (v dalším velkospotřebitelé), zvyšují se ceny uvedené v § 1 o obchodní rozpětí, které činí za 100 kg

		Kčs
a)	jedlých mlýnských výrobků z pšenice kromě pšeničného šrotu	23.50,
b)	žitné mouky, žitného a pšeničného šrotu	16.—,
c)	krup, krupek a perliček	45.—,
d)	ovesných vloček	51.—,
e)	jahel k jídlu nebo pohankové krupice	50.—,
f)	loupaného hrachu	50.—.

(2) Obchodní rozpětí uvedená v odstavci 1 jsou nejvyšší.

(3) Ceny jedlých mlýnských výrobků osobám a podnikům uvedeným v odstavci 1 se rozumějí franko sklad kupujícího.
Ustanovení § 1, odstavec 3 a 6 platí obdobně.

(1) Prodejní ceny pro spotřebitele činí za 1 kg:

		Kčs
a)	pšeničné krupice (typ 550)	13.50,
b)	pšeničné mouky hrubé (typ 550)	13.—,
c)	pšeničné mouky hladké (typ 790)	7.50,
d)	krup č. 10	7.—,
e)	krup č. 7	7.50,
f)	krup č. 3	8.—,
g)	perliček	10.—,
h)	krupek	7.50,
ch)	ovesných vloček (volně sypaných)	11.—,
i)	jahel k jídlu	8.50,
j)	pohankové krupice	8.50,
k)	loupaného hrachu (zrn celých i zlomků)	11.60.

(2) Ceny pro spotřebitele se rozumějí brutto za netto, s papírovým sáčkem a se všeobecnou daní.

(3) Ceny pro spotřebitele jsou nejvyšší.

(1) Spotřebitelské ceny chleba, pečiva, houskových kostek do knedlíků a pšeničné strouhanky činí se všeobecnou daní:

		Váha (u jemného pečiva bez náplně	Cena	Sleva pro překupníka
	Druh výrobku	g	Kčs	Kčs
a)	žitný chléb	1000	5.—	0.25
b)	žitné pečivo (dalamánky)
	(90% žitné mouky a 10% pšeničné)	50	0.50	0.04
		100	1.—	0.08
c)	celozrnný žitný chléb	1000	10.—	0.76
d)	pšeničné pečivo žemlové (bulka nebo žemle)	38	0.50	0.04
		77	1.—	0.075
f)	pšeničné pečivo běžné (houska, rohlík, hvězdička, večka a pod.)	33	0.50	0.04
		70	1.—	0.075
g)	pšeničné šišky na chlebíčky	460	7.—	0.54
h)	Grahamův pšeničný chléb Pečivo uvedené pod písmeny b), d), f) a g) nesmí se vyrábět ani prodávat v jiné váze a ceně, než je uvedeno v této vyhlášce	1000	10.50	0.80
ch)	pšeničné pečivo jemné
	1. loupáček, šáteček a pod. (s obsahem 15 kg cukru, 28 kg tuku a 100 vajec na 100 kg mouky)	46	3,—	0.16
	2. koláčky (s obsahem 20 kg cukru, 20 kg tuku a 100 vajec na 100 kg mouky)	46	3,—	0.16
	3. briošky, kapucínky (s obsahem 15 kg cukru, 15 kg tuku a 100 vajec na 100 kg mouky)	46	2.50	0.16
	4. kobliha (s obsahem 15 kg cukru, 35 kg tuku a 200 vajec na 100 kg mouky)	46	3.50	0.16
	5. drážďanská štola s rozinkami a mandlemi (s obsahem 45 kg cukru, 35 kg tuku, 190 vajec, 5 kg rozinek a 5 kg mandlí na 100 kg mouky)	460	41,—	3.24
	bez hrozinek a mandlí	460	31,—	3.24
	6. třená bábovka s rozinkami (s. obsahem 40 kg cukru, 45 kg tuku„ 820 vajec a 2 kg rozinek na 100 kg mouky)	460	45,—	3.24
	bez hrozinek	460	43,—	3.24
	7. vánočky a mazance s rozinkami (s obsahem 20 kg cukru, 15 kg tuku a 5 kg, rozinek na 100 kg mouky)	920	74,—	3.24
	bez hrozinek	920	56,—	3.24
Ceny pšeničného pečiva jemného o násobku uvedených vah činí násobek uvedených cen. Totéž platí obdobně u slev pro překupníka a u všeobecné daně.
i)	malé slané tyčinky a malé slané
	preclíky balené	100	7.—	0.50
	nebalené	1000	60.—	5.—
j)	velké slané tyčinky a velké
	slané preclíky balené	100	6.—	0.50
	nebalené	1000	50.—	5.—
k)	houskové kostky do knedlíků nebalené	1000	15.80	viz § 7
l)	pšeničná strouhanka	1000	17.—	viz § 8

(2) Velké slané tyčinky a velké slané preclíky mohou býti prodávány nebalené též jako jednotlivé kusy v ceně 1.30 Kčs za kus o váze 25 g.

(3) Pro odčerpání rozdílu Kčs 0,20 v případech, kdo dříve stál 1 kg chleba žitného Kčs 4,80 a nyní bude stát 1 kg chleba Kčs 5,— [viz § 4 odst. 1 písm. a)], budou vydány zvláštní směrnice.

(4) Ceny stanovené v odstavci 1, písm. a) až h) jsou pevné, ceny stanovené v odstavci 1, písm. ch) až l) a v odstavci 2 jsou nejvyšší.

(1) Překupníci smějí prodávat chléb, pečivo, houskové kůstky do knedlíků a pšeničnou strouhanku pouze za spotřebitelské ceny stanovené v § 4.

(2) Hostinské a výčepnické podniky všeho druhu, automaty, bufety a veřejné jídelny (uzenářské, mlékárenské, vegetářské a pod.) smějí prodávati chléb a pečivo k jídlu uvnitř podniku za tyto nejvyšší ceny:

krajíc žitného chleba 60 g	Kčs 0.50
žitné pečivo (dalamánky) 50 g	Kčs 0.50
žitné pečivo (dalamánky) 100 g	Kčs 1.—
krajíc ze šišky na chlebíčky 60 g	Kčs 1.—
pšeničné pečivo žemlové 38 g	Kčs 0.50
pšeničné pečivo žemlové 77 g	Kčs 1.—
pšeničné pečivo běžné 33 g	Kčs 0.50
pšeničné pečivo běžné 70 g	Kčs 1.—.

(3) Při prodeji chleba a pečiva přes ulici platí v podnicích uvedených v odstavci 2 spotřebitelské ceny stanovené v § 4.

(1) Výrobci chleba, pečiva, houskových kostek do knedlíků a pšeničné strouhanky jsou povinni poskytovati překupníkům, kteří odebírají toto zboží proto, aby je ve svých obchodech prodali spotřebitelům, slevy ze spotřebitelských cen, uvedené v § 4 odst. 1.

(2) Hostinským a výčepnickým podnikům všeho druhu, automatům, bufetům a veřejným jídelnám (uzenářským, mlékárenským, vegetářským a pod.) poskytují výrobci u výrobků uvedených v § 5 odst. 2 a u slaných tyčinek a preclíků slevy podle § 4.

(3) Výrobci chleba a pečiva jsou povinni poskytovati slevy se spotřebitelských cen podle § 4, odst. 1 též při dodávkách vojenským nebo jim na roven postaveným útvarům, závodním kuchyním, nemocnicím a léčebným ústavům, zaopatřovacím ústavům, školským internátům, věznicím a jiným velkospotřebitelům, kteří odebírají chléb a pečivo pro společné stravování osob. Při dodávkách vojenským nebo jim na roveň postaveným útvarům, nemocnicím a léčebným ústavům, zaopatřovacím ústavům a pod. mohou býti slevy, stanovené v § 4, odst. 1, se souhlasem nejvyššího úřadu cenového zvýšeny.

(1) Při dodávce houskových kostek do knedlíků jsou výrobci povinni poskytovati překupníkům slevu se spotřebitelské ceny podle § 4, odst. 1 ve výši 262,— Kčs za 100 kg.

(2) Ceny houskových kostek do knedlíků při dodávce překupníkům se rozumějí při dodávce drahou franco přijímací stanice, při dodávce povozem (autem a pod.) franko sklad kupujícího.

(1) Při dodávce pšeničné strouhanky pro VDP jsou výrobci povinni poskytnouti se spotřebitelské ceny stanovené v § 4, odst. 1 slevu ve výši 272,— Kčs za 100 kg. VDP jest povinen při dodávce pšeničné strouhanky dalším překupníkům nebo podnikům a ústavům uvedeným v § 6, odst. 3 poskytnouti z této slevy částku 202,— Kčs za 100 kg.

(2) Ceny pšeničné strouhanky dodané VDP nebo překupníkům se rozumějí při dodávce drahou franco přijímací stanice, při dodávce povozem (autem a pod.) franco sklad kupujícího.

(1) Základní ceny volně sypaných těstovin bez obsahu vajec a vyrobených z pšeničné mouky hrubé (v dalším těstoviny) činí za 100 kg:

		Kčs
a)	makarony a spaghetti	1708,—,
b)	polévkové nudle v závitcích a noky	1668,—,
c)	ostatní druhy těstovin	1568,—.

(2) Ceny stanovené v odstavci 1 platí u dodávek těstovin pro VDP a rozumějí se za čistou váhu zboží, bez všeobecné daně, s obalem, při dodávce drahou franko přijímací stanice, při dodávce povozem (autem a pod.) franko sklad kupujícího. Bylo-li mezi prodávajícím a kupujícím dohodnuto, že si kupující sám obstará odvoz zboží ze skladu prodávajícího, musí mu prodávající poskytnout se stanovených cen za každých 100 kg,

(3) Ceny stanovené v odstavci 1 jsou pevné.

(1) Při dodávkách těstovin maloobchodu, výrobním podnikům zpracujícím těstoviny a velkospotřebitelům zvyšují se ceny uvedené v § 9, odst. 1 o obchodní rozpětí 50,— Kčs za 100 kg.

(2) Obchodní rozpětí podle odstavce 1 jest nejvyšší. Ustanovení § 9, odst. 2 platí obdobně.

(1) Spotřebitelské ceny těstovin činí za 1 kg:

		Kčs
a)	makaronů a spaghettů	19,—,
b)	polévkových nudlí v závitcích a noků	18,60,
c)	ostatních druhů těstovin	17,60.

(2) Ceny pro spotřebitele se rozumějí brutto za netto, s papírovým sáčkem a se všeobecnou daní.

(3) Ceny pro spotřebitele jsou nejvyšší.

(1) Základní cena sterilisované a diastasované dětské krupičky, vyrobené z pšeničné krupice typ 550 (v dalším dětská krupička), balené dvojnásobně v krabicích o váze ½ kg, činí 1219,05 Kčs za 100 kg.

(2) Na krabicích, v nichž se dětská krupička prodává, musejí být označeny: netto váha, cena, firma a sídlo výrobce. V krabici, která musí být těsně uzavřena, musí být alespoň 460 g dětské krupičky netto.

(3) Cena stanovená v odstavci 1 platí u dodávek dětské krupičky pro VDP a rozumí se bez všeobecné daně, s obalem, brutto za netto, při dodávce drahou franco přijímací stanice, při dodávce povozem (autem a pod.) franko sklad kupujícího. Cena stanovená v odstavci 1 jest pevná.

(1) Při prodeji dětské krupičky maloobchodu nebo velkospotřebitelům zvyšuje se cena uvedená v § 13, odst. 1 o obchodní rozpětí v částce 70,— Kčs za 100 kg.

(2) Obchodní rozpětí uvedené v odstavci 1 jest nejvyšší. Ustanovení § 13, odst. 3 platí obdobně.

(1) Výrobní rozpětí mlýnů činí u 100 kg obilí nebo luštěnin zpracovaných nebo opracovaných na mlýnské výrobky k obchodním účelům:

		Kčs
a)	za mletí pšenice	73,50,
b)	za mletí žita	65,—,
c)	výrobní rozpětí při semílání soureže se vypočítá poměrně z výrobního rozpětí u pšenice a žita,
d)	za zpracování ječmene na kroupy, krupky a perličky	62,50,
e)	za zpracování ovsa na ovesné vločky	75,—,
f)	za zpracování prosa a pohanky	65,—,
g)	za šrotování obilí ke krmným účelům	16,—,
h)	za mačkání obilí	12,—,
ch)	za loupání hrachu	65,—.

(2) Ve výrobním rozpětí jest zahrnuta náhrada za výkony a výlohy spojené s převzetím suroviny od Ústředí pro hospodaření se zemědělskými výrobky (v dalším Ústředí) nebo jeho komisionáře, se skladováním a opatrováním suroviny za celou dobu od převzetí suroviny až do doby, kdy mlýnu vznikl nárok na zvláštní skladovací náhrady, se zpracováním a opracováním suroviny, se skladováním a opatrováním výrobků až do jejich vyklizení z výrobny nebo ze skladu výrobny a s prodejem těchto výrobků, po případě zprostředkováním jejich prodeje za základní ceny. Sem patří zejména výlohy na pohon, mzdy, služné, sociální náklady, technické potřeby, udržování zemních staveb, budov, strojů a jiného zařízení, udržování a provoz pytlů kromě výloh, za které mlýn dostává zvláštní náhrady podle této vyhlášky, dále úroky z kapitálu, věcná pojištění, daně, dávky a poplatky, správní výlohy, amortisace, výlohy spojené s dopravou kromě výloh, které se hradí mlýnům podle této vyhlášky, dále ztráty na pohledávkách a na zboží.

(1) Odměna za zpracování nebo opracování obilí ve mzdě pro samozásobitele činí za 100 kg:

		Kčs
a)	za mletí pšenice a ječmene	47,—,
b)	za mletí žita	43,—,
c)	za výrobu krup a krupek	44,—,
d)	za výrobu ovesných vloček	46,—,
e)	za zpracování prosa a pohanky	36,—,
f)	za šrotování obili	12,—,
g)	za mačkání obilí	8,—.

(2) Odměny stanovené v odstavci 1 smějí býti placeny pouze hotově v penězích.

(1) Pro placení jedlých mlýnských výrobků, chleba a pečiva, těstovin a dětské krupičky dodaných VDP, národním nebo družstevním podnikům, veřejným podnikům, ústavům a zařízením, jakož i vojenským a jim na roveň postaveným útvarům, platí směrnice ministerstva financí pro fakturování a placení za zboží a výkony národních podniků, podniků zřízených podle zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 119 Sb., komunálních podniků, jiných podniků svazků lidové správy a Velkodistribučního podniku, zapsaného Společenstva s ručením obmezeným, jakož i podniků pod národní správou vykonávanou některým z uvedených podniků, rozeslané výnosem ministerstva financí ze dne 23. dubna 1949, čj. 79.346/49-III/5 a výnosem ministerstva výživy ze dne 13. května 1949, čj. 44.124-V/3-49.

(2) Zaplacení shora uvedeného zboží dodaného jiným odběratelům má se stát zásadně v hotovosti ihned při převzetí zboží a faktury. Platí-li se peněžním ústavem nebo poštovní spořitelnou, musí být celá částka složena u peněžního ústavu nebo u poštovního úřadu nejpozději 5. všedního dne po převzetí zboží a faktury. V ostatním platí ustanovení směrnic citovaných v odstavci 1.

(1) Pokud se ceny zboží rozumějí bez pytle a zboží se dodává v tkaninových pytlích opatřených prodávajícím, je kupující povinen vrátit bez zaviněného prodlení prodávajícímu tytéž tkaninové pytle nebo stejný počet tkaninových pytlů téhož druhu a jakosti. Jestliže bylo podle zvláštního ujednání zboží dodáno v nových označených tkaninových pytlích prodávajícího, musí býti vždy vráceny tytéž pytle.

(2) Nevrátí-li kupující tkaninové pytle opatřené prodávajícím do 15 dnů po převzetí zboží, je prodávající oprávněn účtovati kupujícímu za každý tkaninový pytel paušální půjčovná v částce Kčs 2.—. Jestliže kupující nevrátí pytle ani do 35 dnů po převzetí zboží, je prodávající oprávněn požadovati od prvého dne po uplynutí této lhůty do vrácení pytlů, nejdéle však do 30. dne po jejím uplynutí, další půjčovné podle sazeb schválených příslušným úřadem za předpokladu, že vrácení pytlů řádně požadoval.

(3) Jestliže kupující nevrátí tkaninové pytle do 35 dnů po převzetí zboží, je prodávající oprávněn účtovati kupujícímu kromě půjčovného, uvedeného v odstavci 2 za každý tkaninový pytel pokutu (penale), a to.

za pytel o obsahu 70 až 70 kg	22.50 Kčs,
za pytel o obsahu 50 kg	20.— Kčs.

(4) Nevrátí-li kupující pytle ani do dalších 7 dnů, je prodávající oprávněn účtovati kupujícímu za každý tkaninový pytel další pokutu (penale), a to:

za pytel o obsahu 70 až 75 kg	45.— Kčs,
za pytel o obsahu 50 kg	40.— Kčs.

(5) Lhůta 35 dnů uvedená v odstavci 2 a 3 se prodlužuje na 60 dnů pro pobočky VDP, ústřední sklady družstev nebo ústředí znárodněného maloobchodu, jestliže tito jmenovaní odběratelé dodávají zboží v původních pytlech dalším odběratelům. Ustanovení odstavce 4. platí obdobně.

(6) Prodávající je povinen zaplacení pokut účtovaných podle odstavce 3 a 4 řádně vymáhati. Povinnost kupujícího vrátiti pytle trvá, i když zaplatil pro nedodržení lhůty uvedené pokuty.

(7) Půjčovné podle odstavce 2 připadá prodávajícímu; se zaplacenými pokutami podle odstavce 3 je prodávající povinen naložit podle pokynů vydaných ministerstvem výživy a v dohodě s min. financí.

(8) Děravé, znečištěné nebo kupujícím neodborně spravené pytle není prodávající povinen zpět přijímati.

(1) Spotřebitelská cena dětské krupičky balené dvojnásobně v krabici o váze ½ kg činí 7,50 Kčs.

(2) Spotřebitelská cena uvedená v odstavci 1 jest nejvyšší a rozumí se se všeobecnou daní.

(1) Výrobci chleba a pečiva smějí počítati zákazníkovi, který si dodá pouze mouku:

(2) Výrobci chleba a pečiva smějí počítati zákazníkovi, který si dodá již hotové těsto:

(3) Do váží-li výrobce chleba a pečiva zákazníkům, vojenským nebo jim na roveň postaveným útvarům chléb a pečivo vlastním dopravním prostředkem, nesmí býti odměna, stanovená v odstavci 1 a 2, překročena.

(4) Není dovoleno žádati nebo si dáti poskytovati jinou odměnu než v penězích.

(1) Výrobní rozpětí činí za výrobu 100 kg těstovin k obchodním účelům:

	Kčs
u makaronů a spaghettů	485,70,
u polévkových nudlí v závitcích a noků	443,70,
u ostatních těstovin	343,70.

(2) Ve výrobním rozpětí podle odstavce 1 jest zahrnuta zejména náhrada za veškeré výkony a výlohy spojené s převzetím suroviny, s jejím skladováním a opatrováním za celou dobu od převzetí až do zpracování, s jejím zpracováním a opracováním, opatřením obalů, se skladováním a opatrováním výrobků až do jejích vyklizení z výrobny a s jejich prodejem a dodávkou. Ve výrobním rozpětí výrobců těstovin jest zahrnuta též paušální náhrada za dopravní výlohy ve výši 12,— Kčs.

(1) Dopravní výlohy vzniklé mlýnům při dodávkách jedlých mlýnských výrobků, které se dodávají franko vagon přijímací stanice nebo franko sklad kupujícího, se uhrazují mlýnům z účtu pro vyrovnání vyšších a nižších výtěžků při hospodaření s některými zemědělskými výrobky, který se zřizuje u Ústředí.

(2) Při dodávkách provedených drahou nebo člunem se mlýnu hradí povinně zaplacené dovozné, při dodávkách provedených povozem (autem a pod.) se hradí mlýnu částka, rovnající se drážnímu dovoznému pro kryté vozy za 10 tunové zásilky, vypočtenému podle nejkratší silniční vzdálenosti mezi mlýnem a skladem, clo něhož mlýn výrobky dodává. Vyšší dovozné, způsobené dodávkou menšího množství, než jaké bylo objednáno, případně k dodávce přikázáno, jde k tíži toho, kdo dodávku menšího množství zavinil.

(3) Mlýnům, kterým krajská prodejna Československých mlýnů, národního podniku, určila odbytovou oblast, ve které mohou dodávat jedlé mlýnské výrobky na převzaté objednací listy bez jejího předchozího souhlasu nebo zvláštního příkazu, stanoví krajská prodejna pro všechny dodávky v odbytové oblasti přiměřenou paušální náhradu za dopravní výlohy.

(1) Dopravní výlohy výrobců těstovin, převyšující 15.— Kčs za 100 kg dodaných těstovin, uhrazují se výrobcům těstovin rovněž z účtu uvedeného v § 20, odst. 1.

(2) Při výpočtu náhrady se bere za základ při dodávkách drahou povinně zaplacené drážní dovozné, při dodávkách povozem (autem a pod.) drážní dovozné pro kryté vozy, odpovídající množství těstovin přikázanému k dodávce nebo skutečně přepravovanému, nejméně však drážní dovozné za dodávky 25 q, vypočtené podle nejkratší vzdálenosti po silnici mezi výrobnou a skladem odběratele, nejvýše však podle vzdálenosti mezi nakládací stanicí výrobny a nakládací stanicí odběratele. Jinak platí obdobně ustanovení § 20, odst. 2.

(1) Dopravní výlohy podle §§ 20 a 21 se súčtují s Československými mlýny, národní podnik; Ústředí vydá pro jejich vyúčtování bližší směrnice v dohodě s Čs. mlýny, n. p. a se souhlasem ministerstva výživy.

(2) Částky súčtované s mlýny a výrobci těstovin podle předcházejících paragrafů jsou splatné posledního dne měsíce následujícího po měsíci, za který se vyúčtování provádí. Jestliže se vyúčtování provádí za delší dobu než za jeden měsíc, jsou účtované částky splatné posledního dne měsíce následujícího po súčtovacím období, za které se vyúčtování provádí.

(3) Jestliže vyúčtování nebyla doručena ve lhůtě k tomu stanovené nebo nebyla doložena v této lhůtě předepsanými doklady, jsou částky příslušející z vyúčtování splatné posledního dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém bylo vyúčtování nebo předepsané doklady předloženy.

(1) Pokud výrobci dodávají zboží podle jeho povahy v bednách, je kupující povinen, požádá-li o to výrobce při dodávce, vrátit výrobci nepoškozené bedny, v nichž zboží obdržel. Výrobci jsou povinni přijmout zpět bedny od svých odběratelů, i když sami o jejich vrácení odběratele nepožádali.

(2) V ostatním platí ustanovení vyhlášky nejvyššího úřadu cenového ze dne 5. listopadu 1948, č. 2657 Ú. l. I, o náhradách při vrácení některých obalů a jiných zařízení používaných pro dopravu zboží.

(1) Podniky uvedené v §§ 1 a 2 vyhlášky ministerstva výživy a ministerstva vnitřního obchodu ze dne 28. září 1949, č. 979 Ú. l. I, o zjištění zásob mlýnských výrobků a trvanlivého pečiva k 30. září 1949 s výjimkou hostinců, restauraci, hotelů, a jiných podobných podniků, jsou povinny odvést ze zásob zboží cenové rozdíly v částce, vypočtené podle přílohy k této vyhlášce.

(2) Tyto cenové rozdíly nutno zaplatiti bez jakéhokoli předpisu nejdéle do 31. října 1949 na účet poštovní spořitelny č. 3200 Ústředí pro hospodaření se zemědělskými výrobky — účet cenových rozdílů.

(3) Nedoplatky se vymáhají politickou exekucí.