(1) Nároky na pracovní příjmy při nepřítomnosti v práci pro nemoc (úraz) nebo pro těhotenství (mateřství) se posuzují do prvního dne měsíce následujícího po vyhlášení tohoto nařízení podle předpisů platných před jeho účinností. Celková doba trvání nároku na pracovní příjmy nesmí však přesáhnouti dobu, po kterou příslušely služební příjmy podle předpisů uvedených v předchozí větě.