Obsah finanční služby.

Finanční zabezpečení hospodaření s bytovým majetkem.
Bytové hospodářství.
Bytové jmění.
Provoz bytového hospodářství.
Provozní úvěr.
Platební styk.
Kontrola bytových hospodářství.

(1) Národní podniky a komunální podniky sdružené vytvoří bytové hospodářství ke dni 1. ledna 1951 nebo, vzniknou-li předpoklady k jeho vytvoření později, ke dni vzniku těchto předpokladů.

(2) Do bytového hospodářství převedou národní podniky a komunální podniky sdružené ke dni jeho vytvoření bytový majetek, zásoby a finanční majetek patřící k tomuto majetku, jakož i závazky bytový majetek zatěžující nebo k němu patřící.

(1) Ke dni vytvoření bytového hospodářství rovná se počáteční bytové jmění rozdílu mezi součtem částek uvedených v § 30 a součtem závazků zatěžujících bytový majetek.

(2) Je-li počáteční bytové jmění nižší nebo vyšší než bytové jmění podle § 30, upraví se na tuto výši na vrub nebo ve prospěch Fondu.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí přiměřeně, převede-li se do bytového hospodářství další bytový majetek.

(1) Bytové jmění se zvyšuje zejména o prostředky poskytnuté Fondem na úhradu pořizovací ceny bytových investic, o další bytový majetek převedený do bytového hospodářství nebo o závazky převzaté Fondem.

(2) Bytové jmění se snižuje zejména o odvedené částky rovnající se odpisům z bytového majetku nebo zůstatkové účetní ceně vyřazeného bytového majetku, o bytový majetek vyňatý z bytového hospodářství, o částky, o které byla snížena kupní (trhová) cena rodinných domků nebo plat za jejich stavbu podle § 53 odst. 1, nebo o prominutý zbytek investorovy pohledávky podle § 53 odst. 2.

(1) Činnost bytového hospodářství podniků určují jejich podnikové plány, jež jsou součástí jednotného hospodářského plánu.

(2) Podniky sestaví v každém roce rozpočet a účetní závěrku bytového hospodářství. Rozpočet, a to u národních podniků a u komunálních podniků sdružených spolu s rozpočtem jejich podnikového hospodářství, je základem finančního plánu podniku tvořícího součást podnikového plánu. Podniky jsou povinny hospodařit podle rozpočtu.

(1) Zisk bytového hospodářství podniků podle schválené účetní závěrky, snížený o částku, o kterou jsou při náležitém splnění stanovených úkolů skutečné náklady nižší než náklady stanovené v rozpočtu, jde ve prospěch Fondu.

(2) Částka, o kterou jsou při náležitém splnění stanovených úkolů skutečné náklady nižší než náklady stanovené v rozpočtu, jde u národních podniků a u komunálních podniků sdružených ve prospěch podnikového hospodářství; u komunálních podniků bytových se použije této částky způsobem, který stanoví ministerstvo práce a sociální péče v dohodě s ministerstvy financí a vnitra.

(1) Ztráta bytového hospodářství podniků podle účetní závěrky jde na vrub Fondu, pokud nevyplývá z toho

1. že nájemné vybírané z bytového majetku je nižší než obvyklé nájemné z nájemních předmětů téhož druhu, stejné velikosti, jakosti a polohy v obci;

2. že skutečné náklady jsou vyšší než náklady stanovené v rozpočtu.

(2) Částky uvedené v odstavci 1 č. 1 a 2 jdou u národních podniků a u komunálních podniků sdružených na vrub podnikového hospodářství; u komunálních podniků bytových uhradí se tyto částky způsobem, který stanoví ministerstvo práce a sociální péče v dohodě s ministerstvy financí a vnitra.

(1) Platy týkající se bytového hospodářství jsou podniky povinny konat zásadně převodem ve svém účtě u peněžního ústavu uvedeného v § 40. Platiti hotovými penězi smějí jen, nelze-li placení převodem v účtě provést nebo není-li takové placení účelné.

(2) Pokladní hotovosti musí podniky omezit na nezbytně nutnou výši.

(1) Investiční banka, národní podnik, a peněžní ústavy uvedené v § 40 (dále jen „ústavy“) provádějí stálou peněžní kontrolu bytového hospodářství podniků, a to zejména tím, že sledují a řídí pohyb peněz.

(2) Podniky jsou povinny poskytovat ústavům údaje potřebné k provádění kontroly. Údaje podniku si může ústav ověřit nahlédnutím do jeho početních záznamů.

(1) O zjištěných závadách musí ústav podat ihned zprávu orgánu, který schvaluje podnikový plán.

(2) V závažných případech podá ústav zprávu o zjištěných závadách též ministerstvu práce a sociální péče a věcně příslušnému ministerstvu.

(1) Podrobné předpisy o bytovém hospodářství, o jeho vytvoření a provozu a o vytvoření a úpravě bytového jmění vydá ministerstvo práce a sociální péče v dohodě se státním úřadem plánovacím, s ministerstvem financí a s věcně příslušnými ministerstvy vyhláškou v úředním listě, v níž zároveň stanoví, kdo schvaluje úpravu bytového jmění, jakož i účetní závěrky bytových hospodářství.

(2) Podrobné předpisy o provozním úvěru, platebním styku a o peněžní kontrole bytových hospodářství vydá ministerstvo financí v dohodě se státním úřadem plánovacím, s ministerstvem práce a sociální péče a s věcně příslušnými ministerstvy vyhláškou v úředním listě.

Financování bytových investic.
Bytové investice.
Stavba rodinných domků.
Prodej rodinných domků do osobního vlastnictví.

(1) Bytovými investicemi se rozumějí

1. novostavba obytných domů a úprava neobytných budov na obytné domy, jakož i přístavby, nástavby, přestavby a úpravy obytných domů, pokud se jimi získají nové byty;

2. obnova obytných domů zničených nebo poškozených ve spojitosti s válečnými událostmi nebo s nepřátelskou okupací, jakož i obnova obytných domů, které byly zničeny nebo poškozeny živelní pohromou;

3. nabytí stavebních pozemků, na nichž jsou obytné domy, jakož i nezastavěných pozemků určených podle zastavovacího plánu k zastavění obytnými domy;

4. pořízení staveb a předmětů investiční povahy určených k provozu bytového hospodářství;

5. pořízení součástí a příslušenství bytového majetku;

6. opravy, jimiž se zvyšuje původní pořizovací cena bytového majetku nebo se prodlužuje doba jeho upotřebitelnosti.

(2) Za bytové investice ve smyslu odstavce 1 se považuje též stavba a obnova rodinných domků.

1. národních podniků, jsou-li určeny ve prospěch zaměstnanců podniku;

2. komunálních podniků;

3. zemědělských družstev, jsou-li určeny ve prospěch členů družstva;

4. organisací a institucí celostátního významu, na jejichž bytový majetek byla podle § 8 odst. 1 č. 2 zákona rozšířena působnost Fondu;

5. jednotlivých bytových družstev, na jejichž bytový majetek byla podle § 8 odst. 1 č. 2 zákona rozšířena působnost Fondu, nebo povolilo-li to ministerstvo práce a sociální péče v dohodě s ministerstvem financí podle § 8 odst. 2 zákona i bez rozšíření této působnosti, avšak vždy jen, jsou-li určeny ve prospěch členů družstva;

6. jednotlivých ústředních orgánů (úřadů) státu, zařízení státní správy (státních podniků) a národních výborů, povolilo-li to podle § 8 odst. 1 č. 3 zákona ministerstvo práce a sociální péče v dohodě s ministerstvem financí a věcně příslušným ministerstvem.

(1) Fond financuje stavbu rodinných domků, jsou-li určeny pro osoby, které se zvláště zasloužily o výstavbu státu.

(2) Splnění této podmínky se nevyžaduje, staví-li rodinné domky národní podnik některého klíčového oboru

1. pro osoby, které se přihlásily do práce v podniku a zavázaly se, že nezruší po smluvenou dobu bez vážného důvodu pracovní smlouvu ani nedají podniku svým zaviněním podnět k jejímu zrušení;

2. pro osoby v podniku již zaměstnané, jejichž byty se staly poddolováním nezpůsobilými k bydlení nebo které bydlí s rodiči, ač si založily sňatkem vlastní domácnost, anebo které nabídly své zdravotně nezávadné a vhodné byty pro zaměstnance podniku a jež se ve všech těchto případech zavázaly, že nezruší po smluvenou dobu bez vážného důvodu pracovní smlouvu ani nedají podniku svým zaviněním podnět k jejímu zrušení;

3. pro jiné osoby, které nabídly své zdravotně nezávadné a vhodné byty pro zaměstnance podniku.

(3) Které podniky se považují za podniky klíčových oborů, stanoví ministerstvo práce a sociální péče v dohodě s věcně příslušnými ministerstvy vyhláškou v úředním listě.

(1) Je-li výměrem o obnově stanoveno, že se obnova má provést v celé obci nebo v některé její části jako jednotná stavební akce, určí stavební úřad investora, který provede tuto akci, pokud se týká obytných staveb. Rovněž v obcích nebo v jejich částech, které takto obnoveny nebudou, určí stavební úřad investory, kteří obnoví jednotlivé rodinné domky, pokud si jejich vlastníci nezvolí se schválením stavebního úřadu investora sami.

(2) Určí-li investora stavební úřad, stanoví též podmínky obnovy. Tyto podmínky stanoví i tehdy, zvolí-li si s jeho svolením investora vlastník zničeného nebo poškozeného domku a nedojde-li o nich mezi ním a investorem k dohodě.

(1) Rodinné domky, jež investor vystavěl na svých pozemcích, prodá po dokončení stavby jednotlivcům do osobního vlastnictví za kupní (trhovou) cenu, která se rovná pořizovací ceně.

(2) Zároveň s kupní (trhovou) smlouvou sjedná investor smlouvu, kterou přenechá nabyvateli rodinného domku a jeho právním nástupcům k bezplatnému užívání na dobu trvání domku nezastavěnou část stavebního pozemku.

(1) Je-li nabyvatelem (vlastníkem) rodinného domku osoba uvedená v § 50 odst. 2 č. 1 nebo 2, sníží se na vrub investorova bytového jmění kupní (trhová) cena domku nebo plat za jeho stavbu o třetinu.

(2) Investorova pohledávka z této kupní (trhové) ceny domku nebo z platu za jeho stavbu se považuje za splacenou na vrub investorova bytového jmění,

1. splatil-li na ni vlastník domku částku, která se spolu s prostředky, jimiž přispěl k úhradě pořizovací ceny domku, rovná třetině této ceny, a

2. prošla-li též smluvená doba a nezrušil-li vlastník domku bez důležitého důvodu pracovní smlouvu ani nezrušil-li ji investor z jeho zavinění.

(1) Nárok na výhodu podle § 53 zůstane vlastníku rodinného domku zachován, stal-li se bez svého zavinění nezpůsobilým k práci nebo zrušil-li pracovní smlouvu z důležitého důvodu anebo zrušil-li ji investor bez jeho zavinění.

(2) Stejně zůstane nárok na výhodu zachován dědicům zemřelého vlastníka domku, jsou-li jimi jeho manželka nebo děti, třebas nebyli v podniku zaměstnáni.