(1) Vznikne-li dopravci podle mzdových nebo platových předpisů povinnost vyplatit svým zaměstnancům při dopravních výkonech stravné a cestovné (diety nebo jízdní paušály), po případě nocležné, odlučné, náhrady za přechodné ubytování a pod., účtují se tyto skutečně vyplacené požitky odpovídající mzdovým nebo platovým předpisům zákazníkům. Dopravce je povinen prokázat v případě potřeby řádnými doklady a záznamy, že tyto požitky svým zaměstnancům skutečně vyplatil a že jejich výplata nebyla v rozporu se mzdovými nebo platovými předpisy.

(2) Provádí-li dopravce během určité doby dopravní výkon pro několik zákazníků a vznikne-li mu na základě mzdových nebo platových předpisů povinnost vyplatit svým zaměstnancům za tuto dobu požitky uvedené v odstavci 1, smí se účtovat jednotlivým zákazníkům pouze poměrná část těchto požitků podle doby potřebné k provedení jednotlivých dopravních výkonů připadajících na jednotlivé zákazníky.

(3) Za dobu, po kterou je vozidlo vyřazeno z provozu odstraňováním vyskytnuvších se dopravních překážek, opravami poruch na vozidlech a pod., nebo za zdržení způsobené zásahem vyšší moci a pod. se nesmí požitky podle odstavce 1 účtovat i když je dopravce podle mzdových nebo platových předpisů povinen tyto požitky svým zaměstnancům vyplatit.

(4) Při místním rozvozu kusových zásilek (§ 14) a při místním dovozu paliva (§ 19) se nesmějí diety a paušály za zaměstnance dodané dopravcem účtovat, i když je dopravce podle mzdových nebo platových předpisů povinen tyto požitky svým zaměstnancům vyplatit.

(5) Ustanovení předcházejících odstavců platí obdobně i pro dopravce, je-li zaměstnán při dopravních výkonech u vozidla jako řidič, závozník, nakladač, skladač a pod.

(6) Mzdové a platové předpisy o vyplácení diet a jízdních paušálů a pracovní a mzdový poměr mezi dopravcem a jeho zaměstnanci zůstávají ustanoveními tohoto paragrafu nedotčeny.