Vyhláška ministerstva dopravy o sazbách za dopravu nákladů silničními motorovými vozidly.

(1) Ustanovení této vyhlášky se vztahují:

(2) Ustanovení této vyhlášky neplatí:

(3) Při odvozu dříví z lesa prováděném silničními motorovými vozidly na dopravní vzdálenost nad 30 km se počítá dovozné lomené, a to za prvých 30 km dopravní vzdálenosti podle vyhlášky nejvyššího úřadu cenového č. 3397/1948 Ú. l. I, o sazbách za odvoz dříví z lesa a za další vzdálenost nad 30 km podle této vyhlášky,

(4) Dopravci, kteří neprovozují dopravu nákladů po živnostensku, nýbrž jen příležitostně (závodová a podobná doprava), jsou povinni snížit sazby a ostatní úplaty uvedené v odstavci 6 nejméně o 10%.

(5) Dopravci, kteří neprovozují dopravu nákladů po živnostensku, nýbrž jen příležitostně z úředního příkazu, jsou povinni snížit sazby a ostatní úplaty uvedené v odstavci 6 nejméně o 5%.

(6) Slevy podle odstavců 4 a 5 se vztahují jen na sazby a úplaty stanovené v §§ 8, 9, 12, 13, 15, 20, 22, 26, 27, 28 a 32.

(1) Dopravní vzdáleností se rozumí podle této vyhlášky nejkratší nebo nejhospodárnější pouliční nebo silniční vzdálenost mezi místem nakládání a místem skládání zásilky, po případě mezi místem nakládání a místem překládání zásilky, ujetá s nákladem, sjízdná se zřetelem k povaze nákladu nebo dopravního výkonu pro použité vozidlo.

(2) Dopravní vzdálenost se zaokrouhluje při vzdálenosti do 50 km nahoru na celý kilometr a při vzdálenostech nad 50 km na nejblíže vyšší pásmo vzdálenosti, uvedené v příslušném sazebníku.

(3) Bude-li pro dopravu nákladů prováděnou silničními motorovými vozidly vydán oficiální kilometrovník, budou dopravci povinni řídit se při výpočtu dopravní vzdálenosti údaji, které budou uvedeny v tomto kilometrovníku.

(1) Nosností silničních motorových vozidel (nákladních aut a přívěsných nákladních vozů), se rozumí podle této vyhlášky údaj o dovoleném zatížení vozidla nákladem, uvedený v typovém osvědčení nebo v jízdním průkazu použitého vozidla.

(2) Při dopravě nákladů prováděné současně nákladními auty a přívěsnými vozy se rozumí celkovou nosností součet nosností všech použitých vozidel. Při výpočtu dovozného podle hodinových sazeb (§ 22), náhrad za čekací doby (§ 26), náhrad za jízdy bez nákladu (§ 27) a náhrad za marné a odřeknuté jízdy (§ 28), se nepočítají tyto úplaty podle součtu nosností použitých vozidel, nýbrž za každé vozidlo zvlášť podle jeho nosnosti.

(3) Při dopravě nákladů prováděné traktorem a jedním přívěsným vozem se počítá dovozné a ostatní úplaty stanovené touto vyhláškou tak, jako by doprava byla provedena nákladním autem téže nosnosti, jakou má použitý přívěsný vůz. Má-li traktor vlastní ložný prostor, připočítává se nosnost jeho ložného prostoru k nosnosti přívěsného vozu.

(4) Při dopravě nákladů prováděné traktorem vlekoucím více přívěsných vozů se rozumí celkovou nosností součet nosností všech použitých přívěsných vozů. Ustanovení druhé věty odstavce 3 platí obdobně. Při účtování hodinových sazeb (§ 22), náhrad za čekací doby (§ 26), náhrad za jízdy bez nákladu (§ 27) a náhrad za marné a odřeknuté jízdy (§ 28), nesmějí být tyto úplaty počítány podle součtu nosností použitých přívěsných vozů, nýbrž za traktor a přívěsný vůz o největší nosnosti, se účtují tyto úplaty jako za nákladní auto téže nosnosti, jakou má největší přívěsný vůz a za každý další přívěsný vůz se účtují tyto úplaty zvlášť podle jejich nosnosti. Ustanovení druhé věty odstavce 3 platí obdobně.

(5) Použije-li se při provádění zvláštního dopravního výkonu, při němž se nedopravuje žádný náklad, samostatného traktoru bez přívěsného vozu, počítají se za tyto výkony sazby podle tažné síly traktoru. Tažným silám traktorů odpovídají tyto nosnosti nákladních aut:

tažná síla traktoru					nosnost nákladního auta
	do 30 KS				do	3 tun,
nad	30 KS do 50 KS				do	4 tun,
nad	50 KS do 70 KS				do	5 tun,
nad	70 KS do 90 KS				do	6 tun,
nad	90 KS do 100 KS				do	7 tun,
nad	100 KS do 150 KS				do	8 tun,
nad	150 KS				do	9 tun.

(6) Nosnost vozidel rozhodná pro použití příslušné sazby se zaokrouhluje vždy na nejblíže vyšší 100 kg.

(1) Váha nákladu se zaokrouhluje

(2) Váhou nákladu se rozumí hrubá váha zásilky.

(1) Za dopravu celovozových zásilek (§ 6) se počítá dovozné jen podle celovozových sazeb (§§ 8 a 9).

(2) Za dopravu kusových zásilek na dopravní vzdálenost nad 20 km (§ 11) se počítá dovozné podle kusových sazeb (§§ 12 a 13).

(3) Za místní rozvoz kusových zásilek (§ 14) se počítá dovozné podle rozvozových sazeb (§ 15).

(4) Za místní dovoz paliva (§ 19) se počítá dovozné jen podle uhelných sazeb (§ 20).

(5) Za zvláštní dopravní výkony, při nichž se na vozidlech nedopravuje žádný náklad, se účtují buď hodinové sazby (§ 22) nebo náhrady za jízdy bez nákladu (§ 27), zvýšené o 10%.

(6) Při dopravních výkonech, kdy počet ujetých kilometrů nebo množství dopraveného nákladu nejsou úměrné k celkové době potřebné k provedení dopravního výkonu (včetně naložení a složení, po případě přeložení zásilek), se smějí účtovat výjimečně hodinové sazby (§ 22).

(7) Při dopravě nákladů nebo při dopravních výkonech prováděných pravidelně nebo častěji pro jednoho nebo více stejných nebo podobných zákazníků, za stejných nebo podobných podmínek, na stejné nebo podobné trati, mohou být dohodnuty nebo úředně stanoveny paušální sazby (§ 32).

(1) Celovozovými zásilkami se rozumějí podle této vyhlášky:
pokud naložení těchto zásilek je provedeno pouze na jediném místě (u jediného odesilatele) a složení nebo přeložení zásilek rovněž na jediném místě (u jediného příjemce). Zásilkou není úhrnné množství (úhrnná váha) nákladu, přepraveného při několika jízdách, nýbrž množství (váha) nákladu, přepravené při jedné jízdě.

(2) Za dopravu celovozových zásilek jedním směrem se počítá dovozné podle celovozových sazeb stanovených v § 8. Za dopravu celovozových zásilek oběma směry se počítá jen dovozné podle celovozových sazeb stanovených v § 9. Dovozné podle celovozových sazeb stanovených v § 9 musí být počítáno nejen při dopravě prováděné oběma směry pro téhož zákazníka, nýbrž i při dopravě prováděné jedním směrem pro jednoho a druhým směrem pro jiného nebo pro několik různých zákazníků. Provádí-li se doprava nákladů oběma směry pro dva nebo více různých zákazníků, musí se dovozné počítat za každou zásilku zvlášť.

(3) Dovozné za dopravu celovozových zásilek se počítá za celkovou váhu zásilky podle celovozové sazby stanovené pro nosnost použitého vozidla. Je-li plně využito nosnosti použitého vozidla, nikoliv však jeho ložné plochy nebo ložného prostoru, počítá se dovozné rovněž za celkovou váhu zásilky podle celovozové sazby stanovené pro nosnost použitého vozidla. Je-li plně využito ložné plochy nebo ložného prostoru použitého vozidla nikoliv však jeho nosnosti, počítá se dovozné za nosnost použitého vozidla podle celovozové sazby stanovené pro tuto nosnost. Není-li využito ani nosnosti ani ložné plochy ani ložného prostoru použitého vozidla vinou zákazníka nebo odesilatele nákladu, počítá se dovozné rovněž za nosnost použitého vozidla podle celovozové sazby stanovené pro tuto nosnost. Není-li plně využito nosnosti použitého vozidla vinou dopravce, počítá se dovozné jen za skutečnou váhu zásilky podle celovozové sazby stanovené pro nosnost použitého vozidla.

(4) Přistaví-li dopravce bez souhlasu zákazníka nebo odesilatele nákladu vozidlo o větší nosnosti, než si zákazník nebo odesilatel nákladu objednal a není-li nosnosti tohoto vozidla plně využito, počítá se dovozné nejvýše za skutečnou váhu zásilky, po případě za nosnost objednaného vozidla podle sazby stanovené pro nosnost vozidla objednaného zákazníkem. Toto dovozné nesmí však být vyšší než dovozné za nosnost přistaveného vozidla, vypočtené podle sazby stanovené pro nosnost tohoto přistaveného vozidla.

(5) U celovozových zásilek, jejichž váha není vyjádřena v celých tunách, se vypočte dovozné za váhu přesahující nejblíže nižší stupnici nosnosti vyjádřenou v celých tunách z rozdílu mezi celkovým dovozným připadajícím na nejblíže nižší a nejblíže vyšší stupnici nosnosti vyjádřenou v celých tunách, takže za každých 100 kg váhy přesahujících nejblíže nižší stupnici nosnosti uvedenou v sazebnících podle §§ 8 a 9 se účtuje jedna desetina vypočteného rozdílu. Počítá-li se dovozné za celovozovou zásilku podle nosnosti použitého vozidla, která není vyjádřena v celých tunách, postupuje se obdobně podle předcházející věty.

(6) Při dopravě celovozových zásilek čerstvé, kusové nebo svazkové zeleniny a čerstvého, kusového nebo svazkového ovoce, jejichž váha není uvedena nebo nemůže býti zjištěna, se počítá dovozné za nosnost použitého vozidla podle celovozové sazby stanovené pro tuto nosnost. Obdobně se počítá dovozné při dopravě kombinovaných celovozových zásilek čerstvého ovoce a čerstvé zeleniny, které se skládají jednak z kusového a svazkového zboží, jednak ze zboží, jehož množství je vyjádřeno v jednotkách váhy. Ložná plocha a ložný prostor použitého vozidla musí být při tom plně využity.

(7) Při dopravě celovozových zásilek o celkové váze nad 10 t se počítá dovozné lomené, a to za váhu 10 t se počítá dovozné podle celovozové sazby stanovené pro vozidla o celkové nosnosti do 10 t a za váhu nad 10 t dovozné podle celovozové sazby stanovené pro vozidla o celkové nosnosti nad 10 t.

(8) Zjistí-li se, že váha celovozové zásilky je vyšší než nosnost použitého vozidla, takže je vozidlo přetíženo, počítá se za váhu přesahující nosnost vozidla dovozné podle celovozové sazby stanovené pro nosnost použitého vozidla, zvýšené o tolik procent, o kolik procent je překročena nosnost vozidla. Ustanovení policejně-přepravních a bezpečnostních předpisů zůstávají tím nedotčena.

(1) Nelze-li při dopravě některých druhů hromadného zboží zjistit váhu nákladu, nebo počítá-li se množství nákladu u některých druhů hromadného zboží podle jiných jednotek než podle váhy a nedohodne-li se zákazník s dopravcem na jiném způsobu zjištění váhy nákladu, vypočítá se celková přibližná váha nákladu hromadného zboží podle těchto průměrných směrných vah:

Druh hromadného zboží		Jednotka množství	Směrná váha
Materiál z vykopávky		1 m3	1.700.— kg,
Materiál z bouračky		1 m3	1.400.— kg,
Písek:
	kopaný	1 m3	1.570.— kg,
	říční	1 m3	1.670.— kg,
	říční, mokrý, nakládaný z lodi nebo z bagru	1 m3	1.900.— kg,
	betonářský s drtí	1 m3	1.800.— kg,
	drcený	1 m3	1.440.—kg,
*Štěrk 3/4 cm, 4/6 cm, veleštěrk, makadam		1 m3	1.500.—kg,
*Drť obyčejná a granulovaná		1 m3	1.440.— kg,
*Kámen lomový:
	netříděný nebo vybíraný	1 m3	1.640.—kg,
	pro dlažbu svahů a rigolů, soklový nebo cyklopový	1 m3	1.730.— kg,
*Kostky dlažební:
	rozměr 8/10 cm, 10/12 cm a 8/10/12 cm	1 m3	1.710.— kg,
	mosaikové, rozměr 4/6 cm a odseky všech rozměrů	1 m3	1.600.— kg,
	typ 16/C, 16/C1, 16/C2 a 18/C	1 m2	400.— kg,
	typ 16/C, 16/C1, 16/C2 a 18/C	1 m3	2.350.— kg,
*Obrubníky:
	typ 13/0	1 bm	80.— kg,
	typ 18/0	1 bm	110.— kg,
* Obruby:
	typ 25/0	1 bm	120.— kg,
	typ 30/0	1 bm	150.— kg,
	typ 32/0	1 bm	180.— kg,
*Bloky kamenné, surové		1 m3	2.700.— kg,
Škvára:
	obyčejná	1 m3	800.— kg,
	elektrárenská	1 m3	1.400.— kg,
Cihly:
	plné, velikost 29X14X6.5 cm	1000 kusů	4.500.— kg
	plné, velikost 25X12X6.5 cm	1000 kusů	3.500.— kg
	kanálky a zvonivky, velikost 29X14X6.5 cm	1000 kusů	5.000.— kg
	kanálky a zvonivky, velikost 25X12X6.5 cm	1000 kusů	4.000.— kg
	děrované se dvěma otvory	1000 kusů	2.500.— kg
	děrované se čtyřmi otvory	1000 kusů	4.500.— kg
	Jestav	1000 kusů	6.000.— kg
	poresní	1000 kusů	3.400.— kg
	lisované	1000 kusů	5.300.— kg
Tašky:
	obyčejné, krycí, bobrovky	1000 kusů	1.700.— kg,
	drážkové, Standard, Steinbrück a vlnovky vztyčené	1000 kusů	2.500.— kg,
	vlnovky francouzské a Molitorov	1000 kusů	2.800.— kg,
	ražené, Holand-Molitorov, drážkové letecké	1000 kusů	3.000.— kg,
Kulatina:
	jedlová a smrková, čerstvá, nejdéle do dvou měsíců po poražení	1 plm	900.— kg,
	jedlová a smrková, proschlá nebo vyschlá	1 plm	650.— kg,
	borová a modřínová, čerstvá, nejdéle do dvou měsíců po poražení	1 plm	900.— kg,
	borová a modřínová, proschlá nebo vyschlá	1 plm	700.— kg,
	dubová, čerstvá, nejdéle do dvou měsíců po poražení	1 plm	1.050.— kg,
	dubová, proschlá nebo vyschlá	1 plm	870.— kg,
	buková, čerstvá, nejdéle do dvou měsíců po poražení	1 plm	1.000.— kg,
	buková, proschlá nebo vyschlá	1 plm	800.— kg,
Dříví rovnané:
	jehličnaté	1 prm	370.— kg,
	listnaté	1 prm	470.— kg,
Řezivo:
	jehličnaté	1 m3	550.— kg,
	listnaté	1 m3	750.— kg,
Klece dřevěné na dopravu ovoce a zeleniny		1 kus	6.— kg,
Poloklece dřevěné na dopravu ovoce a zeleniny		1 kus	3.50 kg,
Loubky III (špánky) na dopravu ovoce a zeleniny		1 kus	—.80 kg,
Led přírodní a umělý		1 m3	920.— kg,
Sníh:
	čerstvě napadaný, neslehlý	1 m3	250.— kg,
	vlhký, slehlý	1 m3	700.— kg.

(2) Směrné váhy hromadného zboží označeného v odstavci 1 hvězdičkou, platí pro těžké kameny, t. j. žulu, rulu, drobu, čedič, diabas, amfibolit, svor, diorit, tvrdý vápenec a podobné horniny. U kamenů lehkých, t. j. opuky, pískovce, mramorů, měkkých vápenců a podobných hornin a u výrobků vápencových lomů souvisejících s výrobou vápna a cementu se snižují stanovené směrné váhy o 8%.

(1) Dovozné podle celovozových sazeb (§§ 8 a 9) musí být sníženo při dopravě celovozových zásilek kopaného a říčního písku, štěrku, drti, zemin, materiálu z bouraček a vykopávek, neopracovaného i opracovaného lomového kamene, dlažebního a stavebního kamene, škváry, vápna, cementu, cihel, tašek, tvárnic, rud, stavebního železa, paliv, sněhu, ledu, brambor, řepy, řepných řízků, při normální dopravě mlékárensky ošetřeného mléka a mlékárenských výrobků, odpadků a ostatního zboží nepatrné peněžní hodnoty o 10%.

(2) Při normální dopravě mlékárensky ošetřeného mléka a mlékárenských výrobků jedním směrem a při dopravě prázdných konví na mléko opačným směrem se počítá dovozné za obě jízdy jen za dopravní vzdálenost, která se rovná polovině celkového počtu kilometrů ujetých při obou jízdách, podle celovozových sazeb stanovených v § 8. Sleva podle odstavce 1 se při této obousměrné dopravě nemusí poskytovat.

(3) Za dopravu zásilek čerstvého ovoce a čerstvé zeleniny domácího původu z jednoho nebo z několika výkupních míst nebo z dráhy se smí počítat dovozné jen podle celovozových sazeb (§§ 8 a 9), i když by podle dalších ustanovení této vyhlášky bylo možno počítat dovozné v některých případech podle kusových sazeb (§§ 12 a 13).

(1) Kusovými zásilkami se podle této vyhlášky rozumějí:

(2) Zásilky, které se zřetelem ke své povaze, způsobu balení, zcela mimořádným rozměrům, bezpečnosti dopravního výkonu nebo bezpečnosti dopravované zásilky, vylučují současně dopravu jiných kusových zásilek, jakož i zásilky přepravované samostatně nebo zvlášť na vozidle s výslovným souhlasem zákazníka, se nepovažují podle této vyhlášky za kusové zásilky. Za dopravu těchto zásilek se počítá dovozné za nosnost použitého vozidla podle celovozové sazby stanovené pro tuto možnost.

(3) Dopravou kusových zásilek se rozumí podle této vyhlášky doprava, dovoz nebo rozvoz těchto zásilek na dopravní vzdálenost nad 20 kilometrů.

(4) Za dopravu kusových zásilek o váze do 1000 kg jedním směrem se počítá dovozné podle kusových sazeb stanovených v § 12. Za dopravu kusových zásilek o váze do 1000 kg oběma směry se počítá dovozné jen podle kusových sazeb stanovených v § 13. Dovozné podle kusových sazeb stanovených v § 13 musí být počítáno nejen při dopravě prováděné oběma směry pro jediného zákazníka, nýbrž i při dopravě prováděné jedním směrem pro jednoho nebo několik různých zákazníků a druhým směrem pro jiného nebo několik jiných zákazníků. Dovozné za každou kusovou zásilku musí být vypočítáno zvlášť.

(5) Ustanovení druhé věty odstavce 4 neplatí pro pravidelnou dopravu kusových zásilek, provozovanou na pravidelných tratích (linkách). Za pravidelnou dopravu kusových zásilek oběma směry se počítá dovozné podle kusových sazeb stanovených v § 12.

(6) Za dopravu kusových zásilek o váze do 50 kg se počítají nejvýše dvě třetiny dovozného stanoveného pro zásilky o váze do 100 kg.

(7) Za dopravu kusových zásilek o váze nad 1000 kg se počítá nejvýše dovozné podle celovozové sazby (§§ 8 a 9) odpovídající váze kusové zásilky, s přirážkou Kčs 2,— za každých 100 kg váhy.

(8) Dovozné podle kusových sazeb se počítá podle celkové váhy kusových zásilek dopravených na jediné místo (jedinému příjemci).

(9) Je-li dovozné za kusové zásilky uvedené v odstavci 1 písm. a) vypočtené podle kusových sazeb vyšší, než by bylo dovozné vypočtené podle celovozových sazeb (§§ 8 a 9), smí se účtovat jen nižší dovozné podle celovozových sazeb.

(1) Místním rozvozem kusových zásilek se rozumí podle této vyhlášky doprava, dovoz nebo rozvoz těchto zásilek na dopravní vzdálenost do dvaceti kilometrů.

(2) Za místní rozvoz kusových zásilek o váze do 1000 kg se počítá nejvýše dovozné podle rozvozových sazeb (§ 15).

(3) Za místní rozvoz kusových zásilek o váze nad 1000 kg se počítá dovozné lomené, a to za váhu 1000 kg podle rozvozových sazeb stanovených v § 15 a za váhu nad 1000 kg podle celovozových sazeb stanovených pro nosnost použitého vozidla v §§ 8 a 9, s přirážkou Kčs 4,— za každých 100 kg přesahujících váhu 1000 kg.

(4) Dovozné podle odstavců 2 a 3 se počítá podle celkové váhy kusových zásilek naložených na jednom místě (u jednoho odesilatele) a vyložených na jediném místě (u jediného příjemce). Místem se nerozumí místo ve smyslu teritoriálním, nýbrž skutečné místo, kde se zásilky nakládají nebo vykládají.

(5) Ustanovení § 11, odst. 1, 2 a 9 platí při místním rozvozu kusových zásilek obdobně.

(6) Dovozné podle rozvozových sazeb se nesmí počítat při dopravě a místním dovozu paliva (§§ 18 a 19).

(7) Sazby za nakládání, překládání a skládání kusových zásilek (§ 24) náhrady za čekací doby (§ 26), náhrady za jízdy bez nákladu (§ 27), náhrady za dodané zaměstnance (§ 29) a diety nebo paušály za dodané zaměstnance (§ 30), jsou v dovozném podle rozvozových sazeb zahrnuty a nesmějí se k sazbám ani připočítávat, ani zvlášť účtovat.

(1) Pří dopravě a místním rozvozu kusových zásilek (§§ 11 a 14), jejichž objem nebo mimořádné rozměry nejsou úměrné je- jich váze, nebo při dopravě a místním rozvozu neskladných kusových zásilek, které se zřetelem ke svému objemu, velikosti nebo způsobu balení zaujímají větší část ložné plochy nebo ložného prostoru vozidla než zásilky normálního skladného zboží, takže nosnost vozidla nemůže být plně využita, se účtují přirážky za neskladnost. Pro určení, které zboží se považuje za neskladné, platí ustanovení sešitu 1 nákladního tarifu Československých státních drah.

(2) Přirážka za neskladnost nesmí překročit 50% dovozného podle kusových nebo rozvozových sazeb (§§ 12, 13 a 15). Dopravce musí sdělit zákazníkovi předem výši přirážky za neskladnost. Nelze-li podle povahy nákladu sdělit zákazníkovi výši přirážky za neskladnost předem nebo nedojde-li k dodatečné dohodě mezi dopravcem a zákazníkem o výši přirážky za neskladnost, postupuje se podle ustanovení § 43.

(3) Při dopravě a místním rozvozu kusových zásilek (§§ 11 a 14) o váze jednotlivých kusů nad 500 kg do 1000 kg, se zvyšuje dovozné podle kusových a rozvozových sazeb nejvýše o 25%. Při dopravě a místním rozvozu kusových zásilek o váze jednotlivých kusů nad 1000 kg se zvyšuje dovozné podle kusových a rozvozových sazeb nejvýše o 50%.

(4) Při dopravě a místním rozvozu kusových zásilek prováděném z úředního příkazu v přesčasových pracovních hodinách, v noci, v neděli a o svátcích a památných dnech uznaných státem, se zvyšuje dovozné podle kusových a rozvozových sazeb nejvýše o 20%.

(5) Při místním rozvozu spěšnin a zavazadel o váze do 50 kg z dráhy, se zvyšuje dovozné podle rozvozových sazeb nejvýše o 25%. Tato přirážka se smí účtovat jen, když je spěšnina nebo zavazadlo dodáno příjemci nejpozději ve lhůtě šesti hodin po převzetí zásilky dopravcem.

(1) Za dodání každých 100 kg váhy kusových zásilek do jednoho patra nahoru nebo dolů nebo na vzdálenost nad 35 m od vozidla nebo k vozidlu se účtuje při dopravě a místním rozvozu kusových zásilek (§§ 11 a 14) nejvýše sazba Kčs. 2,—.

(2) Při dopravě a místním rozvozu kusových zásilek na nádraží nebo z nádraží se účtuje za každou kusovou zásilku se samostatným nákladním listem za každých i započatých 100 kg váhy manipulační poplatek Kčs 1,—. Tento poplatek se nesmí účtovat, nejsou-li kusové zásilky dováženy na dráhu nebo rozváženy z dráhy.

(1) Za dopravu celovozových nákladů uhlí, briket a koksu (v dalším textu vyhlášky jen „palivo“) z dolů, plynáren, koksáren, briketáren, železničních stanic a přístavů do uhelných a podobných skladů na jakoukoli dopravní vzdálenost a za dopravu celovozových nákladů paliva z dolů, plynáren, koksáren, briketáren, železničních stanic, přístavů a uhelných a podobných skladů do sklepů nebo provozoven přímých spotřebitelů na dopravní vzdálenost nad 20 km se počítá jen dovozné podle celovozových sazeb, snížené nejméně o 10%. Je-li celovozový náklad paliva naložený na jediném místě určen pro několik přímých spotřebitelů, takže musí být skládán na několika různých místech, snižuje se dovozné podle celovozových sazeb jen o 5%.

(2) Rozvažuje-li se celovozový náklad paliva pro jednotlivé přímé spotřebitele na decimální nebo jiné cejchované váze po částech z vozidla, připočítává se k dovoznému podle celovozových sazeb za každých 100 kg paliva přirážka Kčs 1,50.

(3) Je-li při dopravě celovozových nákladů paliva z dolů, plynáren, koksáren, briketáren, železničních stanic nebo z přístavů do uhelných a podobných skladů na dopravní vzdálenost do dvaceti kilometrů dovozné vypočtené podle celovozových sazeb vyšší než dovozné vypočtené podle uhelných sazeb (§ 20), počítá se za tento dovoz jen dovozné podle uhelných sazeb.

(4) Přímými spotřebiteli se rozumějí podle této vyhlášky podniky a osoby, které používají paliva k otopu místností, k pohonu strojů nebo při výrobě. Podniky nebo osoby, které prodávají palivo ve velkém nebo v malém, nejsou přímými spotřebiteli podle této vyhlášky.

(5) Pro výpočet dovozného za dopravu a dovoz paliva platí kromě ustanovení této části též ustanovení části I této vyhlášky, dále ustanovení §§ 6, 24, 27, 28, 29 a 30 jakož i společná ustanovení části VI. této vyhlášky. Za skládku paliva do sklepů přímých spotřebitelů se účtují místo sazeb podle § 24 sazby podle § 21.

(6) Pro výpočet náhrad za čekací dobu v dolech, plynárnách, koksárnách, briketárnách, železničních stanicích nebo přístavech, platí ustanovení § 26. Od skutečné celkové čekací doby musí být však odečtena jedna hodina, za kterou nesmí být náhrada za čekací dobu účtována.

(7) Účtuje li se při dopravě paliva náhrada za čekací dobu, je dopravce povinen předložit zákazníku potvrzení od správy dolu, plynárny, koksárny, briketárny, železniční stanice nebo přístavu o příjezdu a odjezdu vozidla nebo o délce čekací doby. Neobdrží li dopravce bez vlastního zavinění toto potvrzení, je povinen prokázat dobu příjezdu a odjezdu vozidla nebo délku čekací doby jiným hodnověrným způsobem.

(1) Místním dovozem paliva podle této vyhlášky se rozumí doprava paliva z dolů, plynáren, koksáren, briketáren, železničních stanic, přístavů nebo uhelných a podobných skladů do sklepů nebo provozoven přímých spotřebitelů na dopravní vzdálenost do dvaceti kilometrů.

(2) Za místní dovoz paliva se počítá jen dovozné podle uhelných sazeb (§ 20).

(3) Dovozné podle uhelných sazeb se počítá za celkové množství paliva dovezeného jednomu přímému spotřebiteli. Je-li na vozidle dováženo několik sdružených zásilek paliva pro několik přímých spotřebitelů, počítá se dovozné za každou dílčí zásilku zvlášť.

(4) Sazby za naložení a jednoduché složení paliva (§ 24), náhrady za čekací doby (§ 26), náhrady za jízdy bez nákladu (§ 27), náhrady za dodané zaměstnance (§ 29) a diety nebo paušály za dodané zaměstnance (§ 30) jsou v dovozném podle uhelných sazeb již zahrnuty a nesmějí se k dovoznému ani připočítávat ani zvlášť účtovat.

(5) Za jednoduché složení paliva se považuje podle této vyhlášky shození paliva s vozidla na chodník nebo na dlažbu, po případě s vozidla do sklepa otvorem nebo okénkem.

(6) Dodá li dopravce při místním dovozu palivo ve vlastních pytlích, připočítává se k dovoznému vypočtenému podle uhelných sazeb (§ 20) za každých 100 kg paliva bez ohledu na dopravní vzdálenost přirážka Kčs 5,—. Rozvažuje-li se při místním dovozu palivo pro jednotlivé přímé spotřebitele na decimální nebo jiné cejchované váze po částech s vozidla, připočítává se k dovoznému podle uhelných sazeb (§ 20) za každých 100 kg paliva bez ohledu na dopravní vzdálenost přirážka Kčs 3,—.

(7) Provádí-li se místní dovoz paliva z úředního příkazu nebo na výslovné přání zákazníka mimo normální pracovní dobu, zvyšuje se dovozné podle uhelných sazeb nejvýše o 15%.

(1) Za přehazováni 100 kg paliva se země do sklepa lopatami se účtuje při místním dovozu paliva sazba 1,— Kčs.

(2) Za odnášení paliva v nůších, putnách, koších nebo pytlích do přízemí na vzdálenost do 35 m, po případě do sklepa nebo do pivního patra na vzdálenost do 25 m, se účtuje při místním dovozu paliva za 100 kg váhy sazba 2,— Kčs. Při skládání paliva do přízemí se měří tato vzdálenost od vozidla k místu skládky, při odnášení paliva do sklepa od vozidla ke vchodu do sklepa a při odnášení do prvního patra od vozidla ke vchodu do místnosti, do níž se uhlí donáší.

(3) Při odnášení paliva do každého dalšího patra nahoru nebo dolů nebo za každých dalších 35 m, po případě 25 m vzdálenosti podle odstavce 2, se účtuje za každé další patro, po případě za každých dalších 35 m nebo 25 m vzdálenosti a za 100 kg paliva sazba 1,50 Kčs.

(4) Provede-li si odběratel nakládání paliva na vozidlo sám nebo svými vlastními zaměstnanci, snižuje se dovozné podle uhelných sazeb o 70 haléřů za každých 100 kg paliva. Stejná sleva musí být poskytnuta provede-li si odběratel sám nebo svými vlastními zaměstnanci složení paliva z vozidla.

(1) Při zvláštních dopravních výkonech, kdy se na vozidle nedopravuje žádný náklad, nebo při dopravě nákladů, při níž výkon použitého vozidla, t. j. počet ujetých kilometrů nebo množství dopraveného nákladu není úměrný k celkové době potřebné k provedení dopravního výkonu (včetně naložení a složení nebo přeložení zásilek), takže dovozné vypočtené podle celovozových (§§ 8 a 9), kusových (§§ 12 a 13) nebo rozvozových sazeb (§ 15), by bylo podstatně nižší než vynaložené provozní náklady na použité vozidlo a dodané zaměstnance, smí se dovozné počítat po předběžném upozornění zákazníka, s výjimkou v případů uvedených v odstavci 7, výjimečně podle hodinových sazeb. Nelze-li podle povahy dopravního výkonu upozornit zákazníka předem na to, že dovozné bude počítáno podle hodinových sazeb a nesouhlasí-li zákazník dodatečně s tímto způsobem výpočtu dovozného, postupuje se podle ustanovení § 43.

(2) Při výpočtu dovozného podle hodinových sazeb se počítá celková doba potřebná k provedení dopravního výkonu od okamžiku, kdy vyjede vozidlo ze stanoviště dopravce (z garáže) nebo z jiného místa až do návratu vozidla na stanoviště dopravce (do garáže) nebo na jiné místo.

(3) Vyjede-li vozidlo k provedení dopravního výkonu z jiného místa než ze stanoviště dopravce (z garáže) a jede-li po ukončení dopravního výkonu na jiné místo než na stanoviště dopravce (do garáže), použije se při výpočtu celkové doby potřebné k provedení dopravního výkonu nejvýše doby, které by bylo zapotřebí, kdyby dopravní výkon začal odjezdem se stanoviště dopravce (z garáže) a skončil se návratem na stanoviště dopravce (do garáže).

(4) Při výpočtu celkové doby potřebné k provedení dopravního výkonu musí být přihlédnuto k nejkratší, nejvhodnější a nejhospodárnější pouliční nebo silniční vzdálenosti, kterou musí vozidlo ujet, aby mohl být dopravní výkon proveden.

(5) Nejvyšší hodinové sazby se stanoví takto:

(6) Celková doba potřebná k provedení dopravního výkonu se zaokrouhluje na nejblíže vyšší půlhodinu. Za půl hodiny se počítá nejvýše jedna polovina sazeb stanovených v odstavci 5.

(7) Při dopravě celovozových zásilek hromadného zboží uvedeného v §§ 7 a 10 a při dopravě a místním dovozu paliva (§§ 18 a 19), nesmí být dovozné podle hodinových sazeb počítáno.

(1) Za zvláštní vozidla se podle této vyhlášky považují:

(2) Nákladní auta a přívěsné vozy opatřené sklápěcím zařízením a traktory s vlastním ložným prostorem se nepovažují podle této vyhlášky za zvláštní vozidla.

(3) Za dopravu nákladů prováděnou osobními auty, z nichž byla odstraněna sedadla a do nichž byla vestavěna pomocná osa, nebo jež byla přizpůsobena k dopravě nákladů namontováním jiného zařízení (t. zv. dodávkové a pomocné dodávkové vozy) se počítá dovozné jako za dopravu nákladů prováděnou nákladními auty stejné nosnosti, jakou má osobní auto.

(4) Ustanovení odstavce 3 platí obdobně pro dopravu nákladů prováděnou jednoosými přívěsnými vozy k osobním nebo nákladním autům nebo traktorům.

(5) Pří dopravě nákladů prováděné vozidly uvedenými v odstavci 1 se připočítávají k dovoznému vypočtenému podle sazeb stanovených touto vyhláškou nejvýše tyto přirážky:

a)	u nákladních aut s chladicím zařízením a u přívěsných vozů s chladícím zařízením	20%,
b)	u krytých stěhovacích aut a u krytých přívěsných stěhovacích vozů	15%,
c)	u tankových aut a u přívěsných tankových vozů	10%,
d)	u nákladních aut a přívěsných vozů opatřených zvláštním zařízením na dopravu předmětů delších než 12 m	20%,

(6) Za dopravu nákladů prováděnou jinými zvláštními vozidly, jež nejsou výslovně uvedena v odstavci 1 se počítá nejvýše dovozné podle sazeb této vyhlášky, zvýšené maximálně o 25%. Dopravce je povinen dohodnout se se zákazníkem před zahájením dopravního výkonu na výši této přirážky.

(1) Náhrady za nakládání, překládání a skládání zásilek nejsou v dovozném podle celovozových (§§ 8 a 9) a kusových sazeb (§§ 12 a 13) zahrnuty. Provádějí-li tyto výkony zaměstnanci dopravce, účtují se za tyto výkony sazby podle odstavců 3 až 8.

(2) V dovozném podle rozvozových (§ 15) a uhelných sazeb (§ 20) jsou náhrady za jednoduché nakládání, překládání a skládání zásilek již zahrnuty a nesmějí být zvlášť účtovány ani k dovoznému v jakékoliv formě připočítávány.

(3) Za naložení, přeložení nebo složení 100 kg nákladu na vozidlo nebo z vozidla při dopravě celovozových a kusových zásilek se účtují nejvýše tyto sazby:

a)	za hromadné, volně ložené, sypké zboží, nakládané, překládané nebo skládané ručně lopatami, vidlemi a podobným způsobem, jako je na př. písek, štěrk, drť, mosaiková dlažba, materiál z vykopávek a bouraček, stavební ssuť, zeminy, uhlí, koks, brikety, škvára, obilí, řepa, řepné řízky, brambory, sníh odpadky, kusové vápno a podobný materiál	Kčs 1,—,
b)	za zboží uvedené pod písm. a), nakládané automaticky násypnými zařízeními, transportními pásy a podobným způsobem:	Kčs 0,30,
	neprovádějí-li zaměstnanci dopravce ručně žádné pomocné práce	Kčs 0,50,
	provádějí-li zaměstnanci dopravce ručně pomocné práce
c)	za hromadné, volně ložené, nebalené zboží, nakládané ručně po jednotlivých kusech, jako je na př. kusový, lomový kámen, dlažební a stavební kámen v kusech, nerosty a podobné zboží	Kčs 0,90,
d)	za chodníkové obruby z kamene, surové kamenné bloky a za podobné kusové zboží	Kčs 1,—,
e)	za ostatní hromadné, volně ložené, nebalené kusové zboží menších rozmění, nakládané ručně po jednotlivých kusech, jako jsou na př. železné a jiné kovové pruty, pásy, trubky, desky, odlitky, drobné kovové výrobky, palivové dříví a pod.	Kčs 1,20,
f)	za zboží balené v balících, pytlích, bednách, bedněních, sudech, barelech, škopcích, džberech a podobných obalech bez ohledu na váhu jednotlivých kusů	Kčs 0,90,
g)	za zboží balené v demijonech, lahvích a podobných skleněných, porcelánových a kameninových obalech a za prázdné lahve a podobné skleněné, porcelánové a kameninové obaly všeho druhu bez ohledu na váhu jednotlivých kusů	Kčs 1,30,
h)	za stroje, přístroje, větší strojní součástky a za podobné kusové balené nebo nebalené zboží větších rozměrů při váze jednotlivých kusů do 200 kg	Kčs 1,20,
i)	za zboží uvedené pod písm. h), při váze jednotlivých kusů nad 200 kg	Kčs 1,40,
j)	za předměty delší než 8 m, na příklad za dlouhou kulatinu, dlouhé železné nosníky, traversy, betonové železo a podobné zboží, nakládané bez použití mechanických pomůcek	Kčs 1,50,
k)	za všechno ostatní balené i nebalené zboží	Kčs 1,10.

(4) Za naložení, přeložení nebo složení 1.000 kusů cihlářských výrobků při dopravě celovozových a kusových zásilek se účtují nejvýše tyto sazby:

a)	za cihly plné a voštinové, komínovky, dlaždice a obkládačky bez ohledu na jejich velikost a váhu	Kčs 45,—,
b)	za cihly dutinové, příčně nebo podélně děrované, s výjimkou cihel voštinových, za tašky, trativodky a stropnice s výjimkou hurd a nosníků, bez ohledu na jejich velikost a váhu	Kčs 50,—,
c)	za nosníky o délce do 160 cm, hurdy a krakorce, bez ohledu na jejich velikost a váhu	Kčs 100,—,
d)	za nosníky o délce nad 160 cm a za armované sloupy bez ohledu na jejich velikost a váhu	Kčs 300,—.

(5) Za složení 100 kg hromadného, volně loženého, sypkého nebo kusového zboží z vozidel opatřených překlápěcím zařízením se účtuje nejvýše sazba

Kčs 0,30.

(6) Za nakládání, překládání, nebo skládání 100 kg materiálu nebo zboží pomocí jeřábů, drapáků a podobných mechanických zařízení, se účtuje nejvýše tato sazba:

a)	neprovádějí-li zaměstnanci dopravce ručně žádné pomocné práce.	Kčs 0,30,
b)	provádějí-li zaměstnanci dopravce ručně pomocné práce.	Kčs 0,50.

(7) Pomáhá-li řidič motorového vozidla při nakládání, překládání nebo skládání zásilek, účtuje se za něho nejvýše polovina sazeb stanovených v předcházejících odstavcích.

(8) Náhrady za uložení zásilek ve skladištích (uskladňování), za vyskladnění zboží ze skladišť (vyskladňování), za třídění, rovnání do figur a za podobné manipulace se zásilkami, dále náhrady za kypření a rozpojování zemin, písku a podobného materiálu, nejsou v sazbách za nakládání, překládání a skládání zásilek zahrnuty. Provádějí-li tyto zvláštní výkony zaměstnanci dopravce, účtuje se za ně zvlášť náhrada podle příslušných předpisů.

(9) Provádějí-li nakládání, překládání nebo skládání zásilek zaměstnanci dopravce jen zčásti a další část těchto výkonů provádějí zaměstnanci zákazníka nebo odesilatele, po případě příjemce zboží, smějí se sazby podle předcházejících odstavců účtovat jen za množství (váhu) nákladu, které zaměstnanci dopravce skutečně naložili, přeložili nebo složili. Nelze-li zjistit množství (váhu) nákladů, které zaměstnanci dopravce v pod. případech naložili, přeložili nebo složili, účtuje dopravce z celkové úplaty za naložení, přeložení nebo složení zásilek jen část této celkové úplaty odpovídající poměru mezi počtem zaměstnanců dodaných dopravcem a počtem zaměstnanců dodaných zákazníkem nebo odesilatelem, po případě příjemcem zásilek. Toto ustanovení platí obdobně pro řidiče motorového vozidla, pomáhá-li při nakládání, překládání nebo skládání zásilek.

(10) Za nakládání, překládání a skládání předmětů, které je se zřetelem k jejich váze, objemu, rozměrům nebo zvláštnímu způsobu balení mimořádně obtížné nebo zdlouhavé, smějí dopravci účtovat po předběžné dohodě se zákazníkem místo sazeb podle předcházejících odstavců za jednoho zaměstnance a hodinu nejvýše tyto časové sazby:

a)	za výkony provedené v normální pracovní době	Kčs 21,—,
b)	za výkony provedené v přesčasových pracovních hodinách	Kčs 24,—,
c)	za výkony provedené v noci, v neděli a o svátcích a památných dnech uznaných státem	Kčs 27,—,
d)	za výkony provedené ve dnech pracovního klidu	Kčs 32,—.

(11) Časové sazby podle odstavce 10 se nesmějí účtovat při nakládání, překládání nebo skládání hromadného zboží uvedeného v §§ 7 a 10, ani při dopravě a místním dovozu paliva (§§ 18 a 19).

(12) Za nakládání, překládání a skládání předmětů o váze jednotlivých kusů nad 15 q do 50 q, není-li při těchto výkonech použito jeřábů a podobných mechanických zařízení, se účtují místo sazeb podle předcházejících odstavců za jednoho zaměstnance a hodinu jen tyto nejvyšší časové sazby:

a)	za výkony provedené v normální pracovní době	Kčs 26,—,
b)	za výkony provedené v přesčasových pracovních hodinách	Kčs 30,—,
c)	za výkony provedené v noci, v neděli a o svátcích a památných dnech uznaných státem	Kčs 34,—,
d)	za výkony provedené ve dnech pracovního klidu	Kčs 39,—.

(13) Za nakládáni, překládání a skládání předmětů o váze jednotlivých kusů nad 50 q, není-li při těchto výkonech použito jeřábů a podobných mechanických zařízení, se účtují místo sazeb podle předcházejících odstavců za jednoho zaměstnance a hodinu jen tyto nejvyšší časové sazby:

a)	za výkony provedené v normální pracovní době	Kčs 30,—,
b)	za výkony provedené v přesčasových pracovních hodinách	Kčs 34,—,
c)	za výkony provedené v noci, v neděli a o svátcích a památných dnech uznaných státem	Kčs 38,—,
d)	za výkony provedené ve dnech pracovního klidu	Kčs 43,—.

(14) Za výkony provedené v přesčasových pracovních hodinách se považují podle této vyhlášky práce konané na výslovný příkaz zákazníka nebo z úředního příkazu od 17 hodin do 22 hod. večer. Překročí-li pracovní doba zaměstnanců dodaných dopravcem u jednoho zákazníka za jeden den osm hodin, účtují se za devátou a každou další pracovní hodinu až do 22 hodin večer sazby podle odstavců 10, 12 a 13 písm. b). Za výkony provedené v noci se považují podle této vyhlášky práce konané na výslovný příkaz zákazníka nebo z úředního příkazu v době od 22 hodin večer do 5 hodin ráno. Za výkony provedené ve dnech pracovního klidu se považují podle této vyhlášky práce konané na výslovný příkaz zákazníka nebo z úředního příkazu ve dnech, pro něž je zvlášť úředně nařízeno vyplacení 100% příplatku k normálním mzdám.

(15) Celková doba potřebná k naložení, přeložení nebo složení zásilek se zaokrouhluje při účtování časových sazeb podle odstavců 10, 12 a 13 na nejblíže vyšší půlhodinu. Za půl hodiny se účtuje nejvýše jedna polovina stanovených sazeb.

(16) Mzdové a platové předpisy, jakož i mzdový a pracovní poměr mezi dopravcem a jeho zaměstnanci zůstávají ustanoveními tohoto paragrafu nedotčeny.

(1) Při nakládání, překládání a skládání klavírů, pianin, harmonií a podobných hudebních nástrojů o váze nad 100 kg, se účtují při dopravě celovozových a kusových zásilek (§§ 6 a 11) a při místním rozvozu kusových zásilek (§ 14) za každý výkon a za celou pracovní četu, nejvýše však dvakráte tyto nejvyšší přirážky:

a)	za pianina a harmonia	Kčs 35,—,
b)	za klavíry	Kčs 45,—,
c)	za klavíry, pianina a harmonia s mechanickým pohonem	Kčs 75,—.

(2) Při nakládání, překládání a skládání strojů, přístrojů, kusů nábytku, pokladen, pancéřových a podobných skříní o váze jednotlivých kusů nad 150 kg, se účtují při dopravě celovozových a kusových zásilek (§§ 6 a 11) a při místním rozvozu kusových zásilek (§ 14) za každý výkon a za celou pracovní četu, nejvýše však dvakráte tyto nejvyšší přirážky:

a)	při váze jednotlivých kusů nad 150 kg do 200 kg	Kčs 25,—,
b)	při váze jednotlivých kusů nad 200 kg do 300 kg	Kčs 35,—,
c)	při váze jednotlivých kusů nad 300 kg do 400 kg	Kčs 50,—,
d)	za každých dalších 100 kg váhy nad 400 kg	Kčs 6,—.

(3) Při nakládání a skládání ostatních předmětů (obchodního zboží) o váze jednotlivých kusů nad 200 kg do 400 kg, je-li nutno přepravovat tyto předměty k vozidlu nebo od vozidla po schodech a nepoužívá-li se při těchto výkonech mechanických pomůcek, na př. válečků, kladkostrojů, saní, skluzavek, výtahů, ručních vozíků a podobných zařízení, se účtují za každé poschodí a za každý výkon a celou pracovní četu, nejvýše však dvakráte tyto nejvyšší přirážky:

a)	při váze jednotlivých kusů nad 200 kg do 300 kg	Kčs 10,—,
b)	při váze jednotlivých kusů nad 300 kg do 400 kg	Kčs 13,—.

(4) Při nakládání a skládání předmětů (obchodního zboží) o váze jednotlivých kusů nad 400 kg, je-li nutno přepravovat tyto předměty k vozidlu nebo od vozidla po schodech, se účtují za každý výkon a za celou pracovní četu bez ohledu na počet poschodí, nejvýše však dvakráte tyto nejvyšší přirážky:

a)	při váze jednotlivých kusů nad 400 kg do 500 kg	Kčs 20,—,
b)	za každých dalších 100 kg váhy nad 500 kg	6,—.

(5) Přirážky podle odstavce 4 se smějí účtovat i když se při přepravě těchto předmětů k vozidlu nebo od vozidla použije saní, skluzavek, válečků a podobných předmětů, nikoli však při použití kladkostrojů, výtahů nebo ručních vozíků.

(6) Při nakládání, překládání nebo skládání vína, barev a chemikálií v sudech, skla v bednách a strojů o váze jednotlivých kusů nad 600 kg, se smějí přirážky podle odstavce 4 účtovat i tehdy, přepravuji-li se tyto předměty k vozidlu nebo od vozidla po rovině.

(7) Přirážky podle předcházejících odstavců se smějí účtovat jen, když dopravce vyplatí svým zaměstancům za tyto výkony zvláštní mzdové příplatky za přepravu těžkých předmětů podle příslušných mzdových nebo platových předpisů a je-li výplata těchto zvláštních mzdových nebo platových příplatků podle mzdových nebo platových předpisů přípustná. Dopravce je povinen prokázat v případě potřeby řádnými doklady a záznamy, že mzdové příplatky za přepravu těžkých předmětů svým zaměstnancům skutečně vyplatil a že jejich výplata nebyla v rozporu s platnými mzdovými nebo platovými předpisy.

(8) Mzdové a platové přepisy a mzdový a pracovní poměr mezi dopravcem a jeho zaměstnanci zůstávají ustanoveními tohoto paragrafu nedotčeny.

(1) Čekací dobou se podle této vyhlášky rozumí:

(2) Zdržení, které vznikne při odstraňování vyskytnuvších se dopravních překážek, opravami poruch na vozidle, nebo zdržení způsobené zásahem vyšší moci a doba potřebná k naloženi, přeložení nebo složení nákladu, pokud nepřekročí nejdelší lhůty stanovené v odstavci 3, se nepovažuje za čekací dobu. Rovněž doba, po kterou stojí naložené nebo prázdné vozidlo na stanovišti dopravce, po případě doba, po kterou zaměstnanci dopravce odpočívají, se nepovažuje za čekací dobu. Za tuto dobu se nesmějí účtoval žádné náhrady

(3) Jako nejdelší lhůty pro naložení, přeložení nebo složení nákladu, pokud tyto výkony provádějí zaměstnanci zákazníka nebo odesilatele, po případě příjemce zásilky, za něž se nesmí účtovat náhrad za čekací dobu, se stanoví pro všechny tyto výkony dohromady tyto celkové doby:
Při celkové váze zásilky (celkové nosnosti vozidel) do

1 t	1,5 t	2 t	2,5 t	3 t	4 t
30 min.	35 min.	40 min.	45 min.	50 min.	60 min.
5 t	6 t	7 t	8 t	9 t	10 t
70 min.	80 min.	90 min.	100 min.	110 min.	120 min.,

za každou další tunu váhy (nosnosti) 10 minut. Doby potřebné k provedení jednotlivých výkonů se sečítají.

(4) Náhrady za čekací dobu se účtují jen při dopravě celovozových (§ 6) a kusových zásilek (§ 11). Při místním rozvozu kusových zásilek (§ 14) a místním dovozu paliva (§ 10) nesmějí se náhrady za čekací dobu účtovat.

(5) Při účtování dovozného podle hodinových sazeb (§ 22) se připočítává čekací doba k celkové době potřebné k provedení dopravního výkonu a za celou tuto dobu se účtují hodinové sazby.

(6) Při výpočtu náhrad za čekací dobu se zaokrouhluje tato doba na nejblíže vyšší půlhodinu

(7) Za každou půlhodinu čekací doby vozidel se účtují nejvýše tyto náhrady:

(8) Za čekací dobu závozníků, nakladačů, skladačů a podobných zaměstnanců dodaných dopravcem, se účtují nejvýše náhrady podle časových sazeb stanovených v § 29.

(9) Náhrada za čekací dobu jednoho řidiče motorového vozidla se nesmí účtovat, poněvadž je již zahrnuta v náhradách stanovených v odstavci 7. Za druhého řidiče se účtují nejvýše náhrady podle časových sazeb stanovených v § 29.

(10) Pro výpočet náhrad za čekací dobu při použití zvláštních vozidel platí obdobně ustanovení § 23.

(11) Provádí-li se doprava celovozových nebo kusových zásilek postupně pro několik zákazníků a vznikne-li dopravci nárok na účtování náhrad za čekací dobu, účtuje se náhrada za tuto dobu jen zákazníkům, jejichž zaviněním zdržení vzniklo. Každému z těchto zákazníků se účtuje jen náhrada za čekací dobu na něho připadající.

(1) Náhrady za jízdy s prázdnými vozidly ze stanoviště dopravce (z garáže) nebo z jiného místa k místu nakládáni a z místa skládání nebo překládání zpět na stanoviště dopravce (do garáže) nebo na jiné místo (v dalším textu vyhlášky jen „jízdy bez nákladu“) se účtují jen při dopravě celovozových a kusových zásilek (§§ 6 a 11), a to jen za počet kilometrů ujetých bez nákladu přesahujících počet kilometrů ujetých s nákladem. Tyto náklady se smějí účtovat, jen pokud jsou jízdy bez nákladu provedeny na výslovný příkaz zákazníka nebo v jeho zájmu.

(2) Při dopravě celovozových a kusových zásilek (§§ 6 a 11) jedním směrem na dopravní vzdálenost nad 150 km, provedené spěšně z naléhavých důvodů veřejného zásobování nebo z jiných nutných hospodářských důvodů, po případě při dopravě provedené na výslovný příkaz zákazníka nebo z úředního příkazu okamžitě, při níž nemá dopravce možnost opatřit si ihned náklad pro zpáteční jízdu a zjišťováním možnosti této zpáteční přepravy by se naléhavé odeslání zásilky opozdilo, čímž by mohla vzniknout národohospodářská škoda, smí se počítat za jízdu nad 150 km, ujetou při zpáteční cestě bez nákladu výjimečně náhrada podle odstavce 5. Tato náhrada se smí účtovat jen když je naléhavost jízdy potvrzena na vlastní odpovědnost zákazníkem nebo příslušným úředním činitelem krajského nebo okresního, po případě jim na roveň postaveného národního výboru.

(3) Jede-li prázdné vozidlo k místu nakládání z jiného místa než ze stanoviště dopravce (z garáže) nebo vrací-li se prázdné vozidlo z místa skládání nebo překládání na jiné místo než na stanoviště dopravce (do garáže) a jsou-li tyto vzdálenosti delší než vzdálenost mezi stanovištěm dopravce a místem nakládání nebo delší než vzdálenost mezi místem skládání nebo překládání a stanovištěm dopravce (garáží), použije se při výpočtu náhrad za jízdy bez nákladu nejvýše vzdálenosti, jako by prázdné vozidlo vyjíždělo k místu nakládání ze stanoviště dopravce (z garáže) a vracelo se po ukončení dopravního výkonu zpět na stanoviště dopravce (do garáže).

(4) Provádí-li se doprava celovozových nebo kusových zásilek (§§ 6 a 11) postupně pro několik zákazníků a má-li dopravce podle předcházejících odstavců nárok na účtování náhrad za jízdy bez nákladu, účtuje se jednotlivým zákazníkům jen poměrná část těchto náhrad podle rozsahu dílčích dopravních výkonů provedených pro jednotlivé zákazníky.

(5) Za jeden kilometr jízdy bez nákladu podle předcházejících odstavců se účtují nejvýše tyto náhrady:

(6) Při místním rozvozu kusových zásilek (§ 14), při místním dovozu paliva (§ 19), při výpočtu dovozného podle hodinových sazeb (§ 22) a při účtování paušálních sazeb (§ 32), se nesmějí za jízdy bez nákladu účtovat žádné náhrady.

(7) Ustanovení § 23 platí pro výpočet náhrad za jízdy bez nákladu provedené zvláštními vozidly obdobně.

(1) Přijede-li vozidlo k místu nakládání nebo k jinému místu, které určil zákazník a nedojde-li k provedení dopravního výkonu bez zavinění dopravce, takže se vozidlo musí vrátit bez nákladu zpět na stanoviště (do garáže) nebo odjet na jiné místo, účtuje se za tuto marnou jízdu náhrada.

(2) Náhrada za marnou jízdu se skládá:

(3) Pro výpočet náhrady za jízdu s prázdným vozidlem platí ustanovení § 27. Jízdou s prázdným vozidlem se rozumí v tomto případě nejkratší pouliční nebo silniční vzdálenost mezi stanoviště dopravce (garáží) a místem nakládání nebo místem, které určil zákazník při objednání vozidla a zpáteční jízda z tohoto místa na stanoviště dopravce (do garáže) nebo na jiné místo. Je-li vzdálenost mezi místem nakládání nebo místem, které určil zákazník při objednání dopravního výkonu a místem, kam odjíždí vozidlo kratší než vzdálenost na stanoviště dopravce (do garáže), účtuje se náhrada pouze za tuto kratší vzdálenost.

(4) Za zaměstnance dodané dopravcem se účtují při marných jízdách náhrady podle § 29 odst. 2. Za čekací dobu (zdržení) zaměstnanců dodaných dopravcem se účtují nejvýše náhrady podle § 26.

(5) Pro výpočet zdržného platí ustanovení § 26.

(6) Při dopravě a dovozu paliva je dopravce povinen prokázat v případě potřeby marnost jízdy potvrzením od správy dolu, plynárny, koksárny, briketárny, železniční stanice, přístavu, uhelného nebo podobného skladu, z něhož mělo být palivo odvezeno. Neobdrží-li dopravce toto potvrzení bez vlastního zavinění, je povinen prokázat marnost jízdy jiným hodnověrným způsobem.