Zvláštní ustanovení.

(1) Při zvláštních dopravních výkonech, kdy se na vozidle nedopravuje žádný náklad, nebo při dopravě nákladů, při níž výkon použitého vozidla, t. j. počet ujetých kilometrů nebo množství dopraveného nákladu není úměrný k celkové době potřebné k provedení dopravního výkonu (včetně naložení a složení nebo přeložení zásilek), takže dovozné vypočtené podle celovozových (§§ 8 a 9), kusových (§§ 12 a 13) nebo rozvozových sazeb (§ 15), by bylo podstatně nižší než vynaložené provozní náklady na použité vozidlo a dodané zaměstnance, smí se dovozné počítat po předběžném upozornění zákazníka, s výjimkou v případů uvedených v odstavci 7, výjimečně podle hodinových sazeb. Nelze-li podle povahy dopravního výkonu upozornit zákazníka předem na to, že dovozné bude počítáno podle hodinových sazeb a nesouhlasí-li zákazník dodatečně s tímto způsobem výpočtu dovozného, postupuje se podle ustanovení § 43.

(2) Při výpočtu dovozného podle hodinových sazeb se počítá celková doba potřebná k provedení dopravního výkonu od okamžiku, kdy vyjede vozidlo ze stanoviště dopravce (z garáže) nebo z jiného místa až do návratu vozidla na stanoviště dopravce (do garáže) nebo na jiné místo.

(3) Vyjede-li vozidlo k provedení dopravního výkonu z jiného místa než ze stanoviště dopravce (z garáže) a jede-li po ukončení dopravního výkonu na jiné místo než na stanoviště dopravce (do garáže), použije se při výpočtu celkové doby potřebné k provedení dopravního výkonu nejvýše doby, které by bylo zapotřebí, kdyby dopravní výkon začal odjezdem se stanoviště dopravce (z garáže) a skončil se návratem na stanoviště dopravce (do garáže).

(4) Při výpočtu celkové doby potřebné k provedení dopravního výkonu musí být přihlédnuto k nejkratší, nejvhodnější a nejhospodárnější pouliční nebo silniční vzdálenosti, kterou musí vozidlo ujet, aby mohl být dopravní výkon proveden.

(5) Nejvyšší hodinové sazby se stanoví takto:

(6) Celková doba potřebná k provedení dopravního výkonu se zaokrouhluje na nejblíže vyšší půlhodinu. Za půl hodiny se počítá nejvýše jedna polovina sazeb stanovených v odstavci 5.

(7) Při dopravě celovozových zásilek hromadného zboží uvedeného v §§ 7 a 10 a při dopravě a místním dovozu paliva (§§ 18 a 19), nesmí být dovozné podle hodinových sazeb počítáno.

(1) Za zvláštní vozidla se podle této vyhlášky považují:

(2) Nákladní auta a přívěsné vozy opatřené sklápěcím zařízením a traktory s vlastním ložným prostorem se nepovažují podle této vyhlášky za zvláštní vozidla.

(3) Za dopravu nákladů prováděnou osobními auty, z nichž byla odstraněna sedadla a do nichž byla vestavěna pomocná osa, nebo jež byla přizpůsobena k dopravě nákladů namontováním jiného zařízení (t. zv. dodávkové a pomocné dodávkové vozy) se počítá dovozné jako za dopravu nákladů prováděnou nákladními auty stejné nosnosti, jakou má osobní auto.

(4) Ustanovení odstavce 3 platí obdobně pro dopravu nákladů prováděnou jednoosými přívěsnými vozy k osobním nebo nákladním autům nebo traktorům.

(5) Pří dopravě nákladů prováděné vozidly uvedenými v odstavci 1 se připočítávají k dovoznému vypočtenému podle sazeb stanovených touto vyhláškou nejvýše tyto přirážky:

a)	u nákladních aut s chladicím zařízením a u přívěsných vozů s chladícím zařízením	20%,
b)	u krytých stěhovacích aut a u krytých přívěsných stěhovacích vozů	15%,
c)	u tankových aut a u přívěsných tankových vozů	10%,
d)	u nákladních aut a přívěsných vozů opatřených zvláštním zařízením na dopravu předmětů delších než 12 m	20%,

(6) Za dopravu nákladů prováděnou jinými zvláštními vozidly, jež nejsou výslovně uvedena v odstavci 1 se počítá nejvýše dovozné podle sazeb této vyhlášky, zvýšené maximálně o 25%. Dopravce je povinen dohodnout se se zákazníkem před zahájením dopravního výkonu na výši této přirážky.

(1) Náhrady za nakládání, překládání a skládání zásilek nejsou v dovozném podle celovozových (§§ 8 a 9) a kusových sazeb (§§ 12 a 13) zahrnuty. Provádějí-li tyto výkony zaměstnanci dopravce, účtují se za tyto výkony sazby podle odstavců 3 až 8.

(2) V dovozném podle rozvozových (§ 15) a uhelných sazeb (§ 20) jsou náhrady za jednoduché nakládání, překládání a skládání zásilek již zahrnuty a nesmějí být zvlášť účtovány ani k dovoznému v jakékoliv formě připočítávány.

(3) Za naložení, přeložení nebo složení 100 kg nákladu na vozidlo nebo z vozidla při dopravě celovozových a kusových zásilek se účtují nejvýše tyto sazby:

a)	za hromadné, volně ložené, sypké zboží, nakládané, překládané nebo skládané ručně lopatami, vidlemi a podobným způsobem, jako je na př. písek, štěrk, drť, mosaiková dlažba, materiál z vykopávek a bouraček, stavební ssuť, zeminy, uhlí, koks, brikety, škvára, obilí, řepa, řepné řízky, brambory, sníh odpadky, kusové vápno a podobný materiál	Kčs 1,—,
b)	za zboží uvedené pod písm. a), nakládané automaticky násypnými zařízeními, transportními pásy a podobným způsobem:	Kčs 0,30,
	neprovádějí-li zaměstnanci dopravce ručně žádné pomocné práce	Kčs 0,50,
	provádějí-li zaměstnanci dopravce ručně pomocné práce
c)	za hromadné, volně ložené, nebalené zboží, nakládané ručně po jednotlivých kusech, jako je na př. kusový, lomový kámen, dlažební a stavební kámen v kusech, nerosty a podobné zboží	Kčs 0,90,
d)	za chodníkové obruby z kamene, surové kamenné bloky a za podobné kusové zboží	Kčs 1,—,
e)	za ostatní hromadné, volně ložené, nebalené kusové zboží menších rozmění, nakládané ručně po jednotlivých kusech, jako jsou na př. železné a jiné kovové pruty, pásy, trubky, desky, odlitky, drobné kovové výrobky, palivové dříví a pod.	Kčs 1,20,
f)	za zboží balené v balících, pytlích, bednách, bedněních, sudech, barelech, škopcích, džberech a podobných obalech bez ohledu na váhu jednotlivých kusů	Kčs 0,90,
g)	za zboží balené v demijonech, lahvích a podobných skleněných, porcelánových a kameninových obalech a za prázdné lahve a podobné skleněné, porcelánové a kameninové obaly všeho druhu bez ohledu na váhu jednotlivých kusů	Kčs 1,30,
h)	za stroje, přístroje, větší strojní součástky a za podobné kusové balené nebo nebalené zboží větších rozměrů při váze jednotlivých kusů do 200 kg	Kčs 1,20,
i)	za zboží uvedené pod písm. h), při váze jednotlivých kusů nad 200 kg	Kčs 1,40,
j)	za předměty delší než 8 m, na příklad za dlouhou kulatinu, dlouhé železné nosníky, traversy, betonové železo a podobné zboží, nakládané bez použití mechanických pomůcek	Kčs 1,50,
k)	za všechno ostatní balené i nebalené zboží	Kčs 1,10.

(4) Za naložení, přeložení nebo složení 1.000 kusů cihlářských výrobků při dopravě celovozových a kusových zásilek se účtují nejvýše tyto sazby:

a)	za cihly plné a voštinové, komínovky, dlaždice a obkládačky bez ohledu na jejich velikost a váhu	Kčs 45,—,
b)	za cihly dutinové, příčně nebo podélně děrované, s výjimkou cihel voštinových, za tašky, trativodky a stropnice s výjimkou hurd a nosníků, bez ohledu na jejich velikost a váhu	Kčs 50,—,
c)	za nosníky o délce do 160 cm, hurdy a krakorce, bez ohledu na jejich velikost a váhu	Kčs 100,—,
d)	za nosníky o délce nad 160 cm a za armované sloupy bez ohledu na jejich velikost a váhu	Kčs 300,—.

(5) Za složení 100 kg hromadného, volně loženého, sypkého nebo kusového zboží z vozidel opatřených překlápěcím zařízením se účtuje nejvýše sazba

Kčs 0,30.

(6) Za nakládání, překládání, nebo skládání 100 kg materiálu nebo zboží pomocí jeřábů, drapáků a podobných mechanických zařízení, se účtuje nejvýše tato sazba:

a)	neprovádějí-li zaměstnanci dopravce ručně žádné pomocné práce.	Kčs 0,30,
b)	provádějí-li zaměstnanci dopravce ručně pomocné práce.	Kčs 0,50.

(7) Pomáhá-li řidič motorového vozidla při nakládání, překládání nebo skládání zásilek, účtuje se za něho nejvýše polovina sazeb stanovených v předcházejících odstavcích.

(8) Náhrady za uložení zásilek ve skladištích (uskladňování), za vyskladnění zboží ze skladišť (vyskladňování), za třídění, rovnání do figur a za podobné manipulace se zásilkami, dále náhrady za kypření a rozpojování zemin, písku a podobného materiálu, nejsou v sazbách za nakládání, překládání a skládání zásilek zahrnuty. Provádějí-li tyto zvláštní výkony zaměstnanci dopravce, účtuje se za ně zvlášť náhrada podle příslušných předpisů.

(9) Provádějí-li nakládání, překládání nebo skládání zásilek zaměstnanci dopravce jen zčásti a další část těchto výkonů provádějí zaměstnanci zákazníka nebo odesilatele, po případě příjemce zboží, smějí se sazby podle předcházejících odstavců účtovat jen za množství (váhu) nákladu, které zaměstnanci dopravce skutečně naložili, přeložili nebo složili. Nelze-li zjistit množství (váhu) nákladů, které zaměstnanci dopravce v pod. případech naložili, přeložili nebo složili, účtuje dopravce z celkové úplaty za naložení, přeložení nebo složení zásilek jen část této celkové úplaty odpovídající poměru mezi počtem zaměstnanců dodaných dopravcem a počtem zaměstnanců dodaných zákazníkem nebo odesilatelem, po případě příjemcem zásilek. Toto ustanovení platí obdobně pro řidiče motorového vozidla, pomáhá-li při nakládání, překládání nebo skládání zásilek.

(10) Za nakládání, překládání a skládání předmětů, které je se zřetelem k jejich váze, objemu, rozměrům nebo zvláštnímu způsobu balení mimořádně obtížné nebo zdlouhavé, smějí dopravci účtovat po předběžné dohodě se zákazníkem místo sazeb podle předcházejících odstavců za jednoho zaměstnance a hodinu nejvýše tyto časové sazby:

a)	za výkony provedené v normální pracovní době	Kčs 21,—,
b)	za výkony provedené v přesčasových pracovních hodinách	Kčs 24,—,
c)	za výkony provedené v noci, v neděli a o svátcích a památných dnech uznaných státem	Kčs 27,—,
d)	za výkony provedené ve dnech pracovního klidu	Kčs 32,—.

(11) Časové sazby podle odstavce 10 se nesmějí účtovat při nakládání, překládání nebo skládání hromadného zboží uvedeného v §§ 7 a 10, ani při dopravě a místním dovozu paliva (§§ 18 a 19).

(12) Za nakládání, překládání a skládání předmětů o váze jednotlivých kusů nad 15 q do 50 q, není-li při těchto výkonech použito jeřábů a podobných mechanických zařízení, se účtují místo sazeb podle předcházejících odstavců za jednoho zaměstnance a hodinu jen tyto nejvyšší časové sazby:

a)	za výkony provedené v normální pracovní době	Kčs 26,—,
b)	za výkony provedené v přesčasových pracovních hodinách	Kčs 30,—,
c)	za výkony provedené v noci, v neděli a o svátcích a památných dnech uznaných státem	Kčs 34,—,
d)	za výkony provedené ve dnech pracovního klidu	Kčs 39,—.

(13) Za nakládáni, překládání a skládání předmětů o váze jednotlivých kusů nad 50 q, není-li při těchto výkonech použito jeřábů a podobných mechanických zařízení, se účtují místo sazeb podle předcházejících odstavců za jednoho zaměstnance a hodinu jen tyto nejvyšší časové sazby:

a)	za výkony provedené v normální pracovní době	Kčs 30,—,
b)	za výkony provedené v přesčasových pracovních hodinách	Kčs 34,—,
c)	za výkony provedené v noci, v neděli a o svátcích a památných dnech uznaných státem	Kčs 38,—,
d)	za výkony provedené ve dnech pracovního klidu	Kčs 43,—.

(14) Za výkony provedené v přesčasových pracovních hodinách se považují podle této vyhlášky práce konané na výslovný příkaz zákazníka nebo z úředního příkazu od 17 hodin do 22 hod. večer. Překročí-li pracovní doba zaměstnanců dodaných dopravcem u jednoho zákazníka za jeden den osm hodin, účtují se za devátou a každou další pracovní hodinu až do 22 hodin večer sazby podle odstavců 10, 12 a 13 písm. b). Za výkony provedené v noci se považují podle této vyhlášky práce konané na výslovný příkaz zákazníka nebo z úředního příkazu v době od 22 hodin večer do 5 hodin ráno. Za výkony provedené ve dnech pracovního klidu se považují podle této vyhlášky práce konané na výslovný příkaz zákazníka nebo z úředního příkazu ve dnech, pro něž je zvlášť úředně nařízeno vyplacení 100% příplatku k normálním mzdám.

(15) Celková doba potřebná k naložení, přeložení nebo složení zásilek se zaokrouhluje při účtování časových sazeb podle odstavců 10, 12 a 13 na nejblíže vyšší půlhodinu. Za půl hodiny se účtuje nejvýše jedna polovina stanovených sazeb.

(1) Při nakládání, překládání a skládání klavírů, pianin, harmonií a podobných hudebních nástrojů o váze nad 100 kg, se účtují při dopravě celovozových a kusových zásilek (§§ 6 a 11) a při místním rozvozu kusových zásilek (§ 14) za každý výkon a za celou pracovní četu, nejvýše však dvakráte tyto nejvyšší přirážky:

a)	za pianina a harmonia	Kčs 35,—,
b)	za klavíry	Kčs 45,—,
c)	za klavíry, pianina a harmonia s mechanickým pohonem	Kčs 75,—.

(2) Při nakládání, překládání a skládání strojů, přístrojů, kusů nábytku, pokladen, pancéřových a podobných skříní o váze jednotlivých kusů nad 150 kg, se účtují při dopravě celovozových a kusových zásilek (§§ 6 a 11) a při místním rozvozu kusových zásilek (§ 14) za každý výkon a za celou pracovní četu, nejvýše však dvakráte tyto nejvyšší přirážky:

a)	při váze jednotlivých kusů nad 150 kg do 200 kg	Kčs 25,—,
b)	při váze jednotlivých kusů nad 200 kg do 300 kg	Kčs 35,—,
c)	při váze jednotlivých kusů nad 300 kg do 400 kg	Kčs 50,—,
d)	za každých dalších 100 kg váhy nad 400 kg	Kčs 6,—.

(3) Při nakládání a skládání ostatních předmětů (obchodního zboží) o váze jednotlivých kusů nad 200 kg do 400 kg, je-li nutno přepravovat tyto předměty k vozidlu nebo od vozidla po schodech a nepoužívá-li se při těchto výkonech mechanických pomůcek, na př. válečků, kladkostrojů, saní, skluzavek, výtahů, ručních vozíků a podobných zařízení, se účtují za každé poschodí a za každý výkon a celou pracovní četu, nejvýše však dvakráte tyto nejvyšší přirážky:

a)	při váze jednotlivých kusů nad 200 kg do 300 kg	Kčs 10,—,
b)	při váze jednotlivých kusů nad 300 kg do 400 kg	Kčs 13,—.

(4) Při nakládání a skládání předmětů (obchodního zboží) o váze jednotlivých kusů nad 400 kg, je-li nutno přepravovat tyto předměty k vozidlu nebo od vozidla po schodech, se účtují za každý výkon a za celou pracovní četu bez ohledu na počet poschodí, nejvýše však dvakráte tyto nejvyšší přirážky:

a)	při váze jednotlivých kusů nad 400 kg do 500 kg	Kčs 20,—,
b)	za každých dalších 100 kg váhy nad 500 kg	6,—.

(5) Přirážky podle odstavce 4 se smějí účtovat i když se při přepravě těchto předmětů k vozidlu nebo od vozidla použije saní, skluzavek, válečků a podobných předmětů, nikoli však při použití kladkostrojů, výtahů nebo ručních vozíků.

(6) Při nakládání, překládání nebo skládání vína, barev a chemikálií v sudech, skla v bednách a strojů o váze jednotlivých kusů nad 600 kg, se smějí přirážky podle odstavce 4 účtovat i tehdy, přepravuji-li se tyto předměty k vozidlu nebo od vozidla po rovině.

(7) Přirážky podle předcházejících odstavců se smějí účtovat jen, když dopravce vyplatí svým zaměstancům za tyto výkony zvláštní mzdové příplatky za přepravu těžkých předmětů podle příslušných mzdových nebo platových předpisů a je-li výplata těchto zvláštních mzdových nebo platových příplatků podle mzdových nebo platových předpisů přípustná. Dopravce je povinen prokázat v případě potřeby řádnými doklady a záznamy, že mzdové příplatky za přepravu těžkých předmětů svým zaměstnancům skutečně vyplatil a že jejich výplata nebyla v rozporu s platnými mzdovými nebo platovými předpisy.

(8) Mzdové a platové přepisy a mzdový a pracovní poměr mezi dopravcem a jeho zaměstnanci zůstávají ustanoveními tohoto paragrafu nedotčeny.

(1) Čekací dobou se podle této vyhlášky rozumí:

(2) Zdržení, které vznikne při odstraňování vyskytnuvších se dopravních překážek, opravami poruch na vozidle, nebo zdržení způsobené zásahem vyšší moci a doba potřebná k naloženi, přeložení nebo složení nákladu, pokud nepřekročí nejdelší lhůty stanovené v odstavci 3, se nepovažuje za čekací dobu. Rovněž doba, po kterou stojí naložené nebo prázdné vozidlo na stanovišti dopravce, po případě doba, po kterou zaměstnanci dopravce odpočívají, se nepovažuje za čekací dobu. Za tuto dobu se nesmějí účtoval žádné náhrady

(3) Jako nejdelší lhůty pro naložení, přeložení nebo složení nákladu, pokud tyto výkony provádějí zaměstnanci zákazníka nebo odesilatele, po případě příjemce zásilky, za něž se nesmí účtovat náhrad za čekací dobu, se stanoví pro všechny tyto výkony dohromady tyto celkové doby:
Při celkové váze zásilky (celkové nosnosti vozidel) do

1 t	1,5 t	2 t	2,5 t	3 t	4 t
30 min.	35 min.	40 min.	45 min.	50 min.	60 min.
5 t	6 t	7 t	8 t	9 t	10 t
70 min.	80 min.	90 min.	100 min.	110 min.	120 min.,

za každou další tunu váhy (nosnosti) 10 minut. Doby potřebné k provedení jednotlivých výkonů se sečítají.

(4) Náhrady za čekací dobu se účtují jen při dopravě celovozových (§ 6) a kusových zásilek (§ 11). Při místním rozvozu kusových zásilek (§ 14) a místním dovozu paliva (§ 10) nesmějí se náhrady za čekací dobu účtovat.

(5) Při účtování dovozného podle hodinových sazeb (§ 22) se připočítává čekací doba k celkové době potřebné k provedení dopravního výkonu a za celou tuto dobu se účtují hodinové sazby.

(6) Při výpočtu náhrad za čekací dobu se zaokrouhluje tato doba na nejblíže vyšší půlhodinu

(7) Za každou půlhodinu čekací doby vozidel se účtují nejvýše tyto náhrady:

(8) Za čekací dobu závozníků, nakladačů, skladačů a podobných zaměstnanců dodaných dopravcem, se účtují nejvýše náhrady podle časových sazeb stanovených v § 29.

(9) Náhrada za čekací dobu jednoho řidiče motorového vozidla se nesmí účtovat, poněvadž je již zahrnuta v náhradách stanovených v odstavci 7. Za druhého řidiče se účtují nejvýše náhrady podle časových sazeb stanovených v § 29.

(10) Pro výpočet náhrad za čekací dobu při použití zvláštních vozidel platí obdobně ustanovení § 23.

(11) Provádí-li se doprava celovozových nebo kusových zásilek postupně pro několik zákazníků a vznikne-li dopravci nárok na účtování náhrad za čekací dobu, účtuje se náhrada za tuto dobu jen zákazníkům, jejichž zaviněním zdržení vzniklo. Každému z těchto zákazníků se účtuje jen náhrada za čekací dobu na něho připadající.

(1) Náhrady za jízdy s prázdnými vozidly ze stanoviště dopravce (z garáže) nebo z jiného místa k místu nakládáni a z místa skládání nebo překládání zpět na stanoviště dopravce (do garáže) nebo na jiné místo (v dalším textu vyhlášky jen „jízdy bez nákladu“) se účtují jen při dopravě celovozových a kusových zásilek (§§ 6 a 11), a to jen za počet kilometrů ujetých bez nákladu přesahujících počet kilometrů ujetých s nákladem. Tyto náklady se smějí účtovat, jen pokud jsou jízdy bez nákladu provedeny na výslovný příkaz zákazníka nebo v jeho zájmu.

(2) Při dopravě celovozových a kusových zásilek (§§ 6 a 11) jedním směrem na dopravní vzdálenost nad 150 km, provedené spěšně z naléhavých důvodů veřejného zásobování nebo z jiných nutných hospodářských důvodů, po případě při dopravě provedené na výslovný příkaz zákazníka nebo z úředního příkazu okamžitě, při níž nemá dopravce možnost opatřit si ihned náklad pro zpáteční jízdu a zjišťováním možnosti této zpáteční přepravy by se naléhavé odeslání zásilky opozdilo, čímž by mohla vzniknout národohospodářská škoda, smí se počítat za jízdu nad 150 km, ujetou při zpáteční cestě bez nákladu výjimečně náhrada podle odstavce 5. Tato náhrada se smí účtovat jen když je naléhavost jízdy potvrzena na vlastní odpovědnost zákazníkem nebo příslušným úředním činitelem krajského nebo okresního, po případě jim na roveň postaveného národního výboru.

(3) Jede-li prázdné vozidlo k místu nakládání z jiného místa než ze stanoviště dopravce (z garáže) nebo vrací-li se prázdné vozidlo z místa skládání nebo překládání na jiné místo než na stanoviště dopravce (do garáže) a jsou-li tyto vzdálenosti delší než vzdálenost mezi stanovištěm dopravce a místem nakládání nebo delší než vzdálenost mezi místem skládání nebo překládání a stanovištěm dopravce (garáží), použije se při výpočtu náhrad za jízdy bez nákladu nejvýše vzdálenosti, jako by prázdné vozidlo vyjíždělo k místu nakládání ze stanoviště dopravce (z garáže) a vracelo se po ukončení dopravního výkonu zpět na stanoviště dopravce (do garáže).

(4) Provádí-li se doprava celovozových nebo kusových zásilek (§§ 6 a 11) postupně pro několik zákazníků a má-li dopravce podle předcházejících odstavců nárok na účtování náhrad za jízdy bez nákladu, účtuje se jednotlivým zákazníkům jen poměrná část těchto náhrad podle rozsahu dílčích dopravních výkonů provedených pro jednotlivé zákazníky.

(5) Za jeden kilometr jízdy bez nákladu podle předcházejících odstavců se účtují nejvýše tyto náhrady:

(6) Při místním rozvozu kusových zásilek (§ 14), při místním dovozu paliva (§ 19), při výpočtu dovozného podle hodinových sazeb (§ 22) a při účtování paušálních sazeb (§ 32), se nesmějí za jízdy bez nákladu účtovat žádné náhrady.

(7) Ustanovení § 23 platí pro výpočet náhrad za jízdy bez nákladu provedené zvláštními vozidly obdobně.

(1) Přijede-li vozidlo k místu nakládání nebo k jinému místu, které určil zákazník a nedojde-li k provedení dopravního výkonu bez zavinění dopravce, takže se vozidlo musí vrátit bez nákladu zpět na stanoviště (do garáže) nebo odjet na jiné místo, účtuje se za tuto marnou jízdu náhrada.

(2) Náhrada za marnou jízdu se skládá:

(3) Pro výpočet náhrady za jízdu s prázdným vozidlem platí ustanovení § 27. Jízdou s prázdným vozidlem se rozumí v tomto případě nejkratší pouliční nebo silniční vzdálenost mezi stanoviště dopravce (garáží) a místem nakládání nebo místem, které určil zákazník při objednání vozidla a zpáteční jízda z tohoto místa na stanoviště dopravce (do garáže) nebo na jiné místo. Je-li vzdálenost mezi místem nakládání nebo místem, které určil zákazník při objednání dopravního výkonu a místem, kam odjíždí vozidlo kratší než vzdálenost na stanoviště dopravce (do garáže), účtuje se náhrada pouze za tuto kratší vzdálenost.

(4) Za zaměstnance dodané dopravcem se účtují při marných jízdách náhrady podle § 29 odst. 2. Za čekací dobu (zdržení) zaměstnanců dodaných dopravcem se účtují nejvýše náhrady podle § 26.

(5) Pro výpočet zdržného platí ustanovení § 26.

(6) Při dopravě a dovozu paliva je dopravce povinen prokázat v případě potřeby marnost jízdy potvrzením od správy dolu, plynárny, koksárny, briketárny, železniční stanice, přístavu, uhelného nebo podobného skladu, z něhož mělo být palivo odvezeno. Neobdrží-li dopravce toto potvrzení bez vlastního zavinění, je povinen prokázat marnost jízdy jiným hodnověrným způsobem.

(1) Náhrady za zaměstnance dodané dopravcem se účtují jen při dopravě celovozových zásilek (§ 6), dále při výpočtu dovozného podle hodinových sazeb (§ 22), při účtování náhrad za čekací doby (§ 26) a při účtování náhrad za marné jízdy (§ 28).

(2) Za každého závozníka, nakladače, skladače a za podobné zaměstnance, kteří jedou s vozidlem (s výjimkou řidiče) se účtuje za každý kilometr ujeté vzdálenosti (t. j. za jízdu s nákladem i bez nákladu) náhrada nejvýše Kčs 0,70. Tato náhrada je stejná jak při dopravních výkonech provedených v normální pracovní době, tak při dopravních výkonech provedených v přesčasových pracovních hodinách, po případě v noci, v neděli, nebo o svátcích a památných dnech uznaných státem.

(3) Při použití hodinových sazeb (§ 22) a při výpočtu náhrad za čekací doby (§ 26) se účtují za zaměstnance uvedené v odstavci 2, kteří jedou s vozidlem (s výjimkou řidiče), za každou pracovní hodinu nejvýše tyto náhrady:

a)	při dopravních výkonech provedených v normální pracovní době	Kčs 21.—,
b)	při dopravních výkonech provedených v přesčasových pracovních hodinách	Kčs 24.—,
c)	při dopravních výkonech provedených v noci, v neděli a o svátcích a památných dnech uznaných státem	Kčs 27.—,
d)	při dopravních výkonech provedených ve dnech pracovního klidu	Kčs 32.—.

(4) Při dopravě celovozových zásilek hromadného zboží uvedeného v §§ 7 a 10 a při dopravě celovozových nákladů paliva (§ 18) se účtují za zaměstnance uvedené v odstavci 2 jen náhrady podle odstavce 2.

(5) Nezúčastní-li se zaměstnanci uvedení v odstavci 2 jízdy s vozidlem na celou vzdálenost, nýbrž jen části této jízdy, nebo provádějí-li jen část dopravního výkonu, srní se za ně účtovat jen náhrada za počet kilometrů, který s vozidlem skutečně ujeli, po případě za dobu, po kterou u vozidla skutečně pracovali.

(6) Náhrada za řidiče motorového vozidla je ve všech sazbách stanovených touto vyhláškou zahrnuta a nesmí se proto ani zvlášť účtovat, ani k sazbám v jakékoli formě připočítávat.

(1) Vznikne-li dopravci podle mzdových nebo platových předpisů povinnost vyplatit svým zaměstnancům při dopravních výkonech stravné a cestovné (diety nebo jízdní paušály), po případě nocležné, odlučné, náhrady za přechodné ubytování a pod., účtují se tyto skutečně vyplacené požitky odpovídající mzdovým nebo platovým předpisům zákazníkům. Dopravce je povinen prokázat v případě potřeby řádnými doklady a záznamy, že tyto požitky svým zaměstnancům skutečně vyplatil a že jejich výplata nebyla v rozporu se mzdovými nebo platovými předpisy.

(2) Provádí-li dopravce během určité doby dopravní výkon pro několik zákazníků a vznikne-li mu na základě mzdových nebo platových předpisů povinnost vyplatit svým zaměstnancům za tuto dobu požitky uvedené v odstavci 1, smí se účtovat jednotlivým zákazníkům pouze poměrná část těchto požitků podle doby potřebné k provedení jednotlivých dopravních výkonů připadajících na jednotlivé zákazníky.

(3) Za dobu, po kterou je vozidlo vyřazeno z provozu odstraňováním vyskytnuvších se dopravních překážek, opravami poruch na vozidlech a pod., nebo za zdržení způsobené zásahem vyšší moci a pod. se nesmí požitky podle odstavce 1 účtovat i když je dopravce podle mzdových nebo platových předpisů povinen tyto požitky svým zaměstnancům vyplatit.

(4) Při místním rozvozu kusových zásilek (§ 14) a při místním dovozu paliva (§ 19) se nesmějí diety a paušály za zaměstnance dodané dopravcem účtovat, i když je dopravce podle mzdových nebo platových předpisů povinen tyto požitky svým zaměstnancům vyplatit.

(5) Ustanovení předcházejících odstavců platí obdobně i pro dopravce, je-li zaměstnán při dopravních výkonech u vozidla jako řidič, závozník, nakladač, skladač a pod.

(6) Mzdové a platové předpisy o vyplácení diet a jízdních paušálů a pracovní a mzdový poměr mezi dopravcem a jeho zaměstnanci zůstávají ustanoveními tohoto paragrafu nedotčeny.

(1) Při dopravě celovozových zásilek (§ 6) se účtuje za dodání a použití volné plachtové přikrývky k vozidlu nebo plachty napjaté na obručích za jednu jízdu nejvýše náhrada 25,— Kčs. Při jízdách trvajících déle než 24 hodiny se účtuje tato náhrada za každých započatých 24 hodin. Výlohy za manipulaci s plachtou (připevnění a odstranění plachty) jsou ve stanovené náhradě zahrnuty a nesmějí se ani zvlášť účtovat ani k náhradě připočítávat.

(2) Při dopravě a rozvozu kusových zásilek (§§ 11 a 14) se rozdělí náhrada podle odstavce 1 přiměřeně na všechny zákazníky, pro něž se doprava nebo místní rozvoz kusových zásilek současně provádí, a to v poměru k rozsahu dopravních výkonů provedených pro jednotlivé zákazníky.

(3) Za použití navijáku lan se účtuje za jednu pracovní hodinu náhrada 10,— Kčs, nejvýše však 100,— Kčs za jeden pracovní den.

(4) Za použití sněhového pluhu, při protahování silnic se účtuje za jednu pracovní hodinu náhrada 10,— Kčs, nejvýše však 100,— Kčs za jeden pracovní den.

(5) Za použití speciálního nářadí nebo pomůcek, na př. kladkostrojů, jeřábů, jakož i podobných zařízení se účtuje zákazníku zvláštní náhrada. Pro výpočet této náhrady platí ustanovení vyhlášky nejvyššího úřadu cenového č. 839/1943 Ú. l. I, o nejvyšším nájemném za stroje, nářadí a jiné předměty.

(6) Za použití různého pomocného montážního nářadí, vlečných lan, řetězů, zdvihačů vozů (heverů), lopat, krumpáčů, seker, kladiv, pil, klínů a ostatního nářadí, které tvoří součást nebo vybavení vozidla, po případě jeho příslušenství, jakož i za použití líh, ručních vozíků (rudlů), saní, prken, válečků, schůdků, kladek, popruhů, provazů, houní a podobných přikrývek, pytlů, košů, puten a pod. se nesmějí účtovat žádné náhrady ani přirážky.

a) pro nákladní auta o nostnosti do

1 t	1,5 t	2 t	2,5 t	3 t	4 t	5 t	6 t	7 t	8 t	9 t	10 t
Kčs	Kčs	Kčs	Kčs	Kčs	Kčs	Kčs	Kčs	Kčs	Kčs	Kčs	Kčs
56,—	66,—	70,—	76,—	80,—	90,—	106,—	126,—	140,—	150,	170,—	190,—;	za každou další tunu nosnosti 10,— Kčs;

b) pro přívěsné vozy o nosnosti do

1 t	1,5 t	2 t	2,5 t	3 t	4 t	5 t	6 t	7 t	8 t	9 t	10 t
Kčs	Kčs	Kčs	Kčs	Kčs	Kčs	Kčs	Kčs	Kčs	Kčs	Kčs	Kčs
14,—	16,—	18,—	20,—	22,—	26,—	28,—	36,—	38,—	40,—	46,—	50,—;	za každou další tunu nosnosti 5,— Kčs.

a) nákladní auta s chladícím zařízením a přívěsné vozy s chladícím zařízením,

b) krytá stěhovací auta a kryté přívěsné stěhovací vozy,

c) tanková auta a přívěsné tankové vozy,

d) nákladní auta a přívěsné vozy opatřené zvláštním zařízením na dopravu dlouhého dříví, železa a ostatních dlouhých předmětů.

(16) Mzdové a platové předpisy, jakož i mzdový a pracovní poměr mezi dopravcem a jeho zaměstnanci zůstávají ustanoveními tohoto paragrafu nedotčeny.

a) zdržení, které vznikne tím, že vozidlo stojí z příkazu zákazníka nebo jeho vinnou nečinně na místě nakládání, překládání nebo skládání, po případě na jiném, zákazníkem určeném místě;

b) doba, po kterou musí vozidlo čekat nečinně na místě nakládání, překládání nebo skládání v důsledku nahromadění vozidel;

c) doba, která překročí nejdelší lhůty pro nakládání, překládání a skládání zásilek, stanovené v odstavci 3, pokud tyto výkony provádí zaměstnanci zákazníka.

za každou další tunu nosnosti 1,50 Kčs;

1 t	1,5 t	2 t	2,5 t	3 t	4 t	5 t	6 t	7 t	8 t	9 t	10 t
Kčs	Kčs	Kčs	Kčs	Kčs	Kčs	Kčs	Kčs	Kčs	Kčs	Kčs	Kčs
20.—	21.—	22.—	23.—	25.—	26.—	30.—	31.—	32.—	33.—	34.—	35.—,

a) za nákladní auta o nosnosti do

za každou další tunu nosnosti Kčs 1.—.

1 t	1,5 t	2 t	2,5 t	3 t	4 t	5 t	6 t	7 t	8 t	9 t	10 t
Kčs	Kčs	Kčs	Kčs	Kčs	Kčs	Kčs	Kčs	Kčs	Kčs	Kčs	Kčs
3.—	4.—	5.—	6.—	7.—	8.—	9.—	9.50	10.—	10.50	11.—	12.—,

b) za přívěsné vozy o nosnosti do

a) za nákladní auta o nosnosti do'

1 t	1,5 t	2 t	2,5 t	3 t	4 t	5 t	6 t	7 t	8 t	9 t	10 t
Kčs	Kčs	Kčs	Kčs	Kčs	Kčs	Kčs	Kčs	Kčs	Kčs	Kčs	Kčs
5.—	6.—	7.—	7.50	9.—	10.—	12.—	13.—	14.—	15.—	16.—	17.—,

za každou další tunu nosnosti Kčs 1.—:

b) za přívěsné vozy o nosnosti do

1 t	1,5 t	2 t	2,5 t	3 t	4 t	5 t	6 t	7 t	8 t	9 t	10 t
Kčs	Kčs	Kčs	Kčs	Kčs	Kčs	Kčs	Kčs	Kčs	Kčs	Kčs	Kčs
1.50	1.50	1.50	2.—	2.50	3.—	3.50	4.—	4.50	5.—	5.50	6.—,

za každou další tunu nosnosti Kčs 0.50.

a) z náhrady za jízdu s prázdným vozidlem,

b) z náhrady za zaměstnance dodané dopravcem,

c) ze zdržného.

(7) Odřekne-li zákazník provedení objednaného dopravního výkonu nejpozději 24 hodiny před sjednanou dobou, nesmí se účtovat za včas odřeknutou dopravu kromě případných hotových výloh žádná náhrada. Odřekne-li zákazník provedení objednaného dopravního výkonu později než 24 hodiny před smluvenou dobou, účtuje se za zmařený dopravní výkon nejvýše náhrada za dvě hodiny podle hodinových sazeb (§ 22).

(8) Pro stanovení případné náhrady za utrpěnou škodu a ušlý výdělek při odřeknutí objednaného dopravního výkonu platí příslušné soukromoprávní předpisy.

(7) Je-li z provozně technických, dopravně-bezpečnostních nebo jiných důležitých důvodů nezbytně nutno, aby při určitém dopravním výkonu byli u jednoho motorového vozidla zaměstnáni současně dva řidiči, účtuje se za druhého řidiče při dopravě celovozových zásilek (§ 6), za každý kilometr ujeté vzdálenosti nejvýše náhrada 0.90 Kčs. Tato náhrada je stejná jak při dopravních výkonech provedených v normální pracovní době, tak při dopravních výkonech provedených v přesčasových pracovních hodinách, po případě v noci, v neděli nebo o svátcích a památných dnech uznaných státem.

(8) Při výpočtu dovozného podle hodinových sazeb (§ 22) a při výpočtu náhrad za čekací doby (§ 26) se účtují za druhého řidiče za každou pracovní hodinu nejvýše tyto náhrady:

a)	při dopravních výkonech provedených v normální pracovní době	Kčs 27,—,
b)	při dopravních výkonech provedených v přesčasových pracovních hodinách	Kčs 30,—,
c)	při dopravních výkonech provedených v noci, v neděli a o svátcích a památných dnech uznaných státem	Kčs 33,—,
d)	při dopravních výkonech provedených ve dnech pracovního klidu	Kčs 38,—.

(9) Za práci řidiče mimo normální pracovní dobu se účtují při výpočtu dovozného podle hodinových sazeb (§ 22) a náhrad za čekací dobu (§ 26) za jednu hodinu pracovní doby nejvýše tyto náhrady:

a)	při dopravních výkonech provedených v přesčasových pracovních hodinách	Kčs 5,—,
b)	při dopravních výkonech provedených v noci, o nedělích a svátcích a památných dnech uznaných státem	Kčs 10,—,
c)	při dopravních výkonech provedených ve dnech pracovního klidu	Kčs 15,—.

(10) Ustanovení odstavce 5 platí obdobně i při výpočtu náhrad za druhého řidiče.

(11) Ustanovení § 24 odst. 14 o práci provedené v přesčasových pracovních hodinách, v noci a ve dnech pracovního klidu platí při výpočtu časových náhrad za zaměstnance dodané dopravcem obdobně.

(12) Při výpočtu hodinových náhrad za zaměstnance dodané dopravcem podle časových sazeb se zaokrouhluje celková pracovní doba na nejblíže vyšší půlhodinu. Za půl hodiny pracovní doby se počítá nejvýše jedna polovina stanovených časových náhrad.

(13) V náhradách stanovených v předcházejících odstavcích jsou zahrnuty sociální a všechny ostatní náklady. Připočítávat ke stanoveným náhradám jakékoli přirážky je nepřípustné.

(14) Při dopravě a místním rozvozu kusových zásilek (§§ 11 a 14) a při místním dovozu paliva (§ 19) se nesmějí účtovat ani za řidiče ani za ostatní zaměstnance dodané dopravcem žádné náhrady, poněvadž tyto náhrady jsou již zahrnuty ve stanovených sazbách (dovozném).

(15) Za dobu, po kterou je vozidlo vyřazeno z provozu odstraňováním vyskytnuvších se dopravních překážek, opravami poruch na vozidlech, nebo za zdržení způsobené zásahem vyšší moci a pod. se nesmějí náhrady podle odstavců 3, 7, 8 a 9 účtovat, i když je dopravce podle mzdových nebo platových předpisů povinen vyplatit svým zaměstnancům za tuto dobu mzdy nebo platy.

(16) Ustanovení předcházejících odstavců platí obdobně i pro dopravce, je-li zaměstnán při dopravních výkonech u vozidla jako řidič, závozník, nakladač, skladač a pod.

(17) Mzdové a platové předpisy a pracovní a mzdový poměr mezi dopravcem a jeho zaměstnanci zůstávají ustanoveními tohoto paragrafu nedotčeny.

(7) Za dodaný balicí materiál (balicí papír, lepenku, dřevitou vlnu, motouzy, hřebíky, drát, plechové pásy, pytle, bedny, koše a pod.) se účtují skutečné nákupní ceny tohoto materiálu odpovídající cenovým předpisům, s přirážkou 10%. Tato přirážka se nesmí připočítávat ke všeobecné dani.