(1) V sazbách stanovených touto vyhláškou jsou obsaženy přiměřené přirážky za jízdy v normálně stoupajícím nebo kopcovitém terénu, po případě za jízdy v terénu, jehož sjízdnost je z jiných důvodů obtížná. Při zvlášť obtížných terénních podmínkách mohou okresní nebo jim na roveň postavené národní výbory (v dalším textu jen „národní výbory“) povolit pro mimořádně obtížné dopravní úseky terénní přirážky.

(2) Za mimořádně obtížné dopravní úseky se považují podle této vyhlášky cesty se stoupáním nad 7,5%, bahnité cesty, terén bez řádných pevných cest a pod., které podstatně snižují výkonnost vozidel nebo způsobují mimořádnou spotřebu pohonných látek, po případě mimořádné opotřebení vozidel a pneumatik.

(3) Terénní přirážky stanoví národní výbory pro mimořádně obtížné dopravní úseky tím způsobem, že povolí připočítávat ke skutečné délce mimořádně obtížného dopravního úseku délku tohoto úseku ještě jednou. V úsecích vykazujících stoupání nad 15% do 18% nebo při jízdách na staveništích v terénu bez jakýchkoli cest, může být povoleno připočítávat ke skutečné délce těchto úseků ještě dvojnásobek a u úseků se stoupáním nad 18% ještě trojnásobek skutečné délky těchto úseků.

(4) Terénní přirážky se smějí účtovat jen při jízdách s nákladem. Při jízdách bez nákladu nebo při jízdách s nákladem s kopce se nesmějí terénní přirážky účtovat.

(5) Při výpočtu dovozného podle hodinových sazeb (§ 22) nesmí být terénních přirážek vůbec používáno.

(6) Účtuje-li se terénní přirážka stanovená národním výborem, nesmí se účtovat ledová a sněhová přirážka podle § 35.