Společná ustanovení.

(1) Při dopravě nákladů nebo při dopravních výkonech prováděných pravidelně nebo častěji pro jednoho nebo více stejných nebo podobných zákazníků, za stejných nebo podobných dopravních a ostatních podmínek, na téže nebo podobné trati, mohou se dopravci dohodnout se zákazníky nebo s orgány zastupujícími zájmy zákazníků za účelem jednoduššího výpočtu dopravného na paušálních sazbách.

(2) Za základ pro výpočet paušálních sazeb se použije podle povahy dopravního výkonu celovozových, kusových, rozvozových, uhelných nebo hodinových sazeb. Do paušálních sazeb se zahrnou kromě dovozného též případné přirážky a slevy stanovené touto vyhláškou, vedlejší poplatky, sazby za nakládání, překládání a skládání zásilek, náhrady za průměrné čekací doby, náhrady za jízdy bez nákladů, náhrady za dodané zaměstnance, diety a paušály za dodané zaměstnance, náhrady za použití plachet a zvláštního nářadí, terenní přirážky a pod., pokud je účtování těchto vedlejších úplat při použití jednotlivých dopravních sazeb (dovozného) podle této vyhlášky přípustné. Paušální sazby se vypočtou pro jednotku množství (t. j. pro určitou váhu nebo pro plošné, kubické, prostorové metry, plnometry, litry, kusy a pod) nebo pro celé vozidlo. Paušální sazby vypočtené tímto způsobem nesmějí být vyšší, než celkové průměrné dopravné vypočtené podle příslušných sazeb stanovených touto vyhláškou.

(3) Dopravci jsou povinni hlásit paušální sazby dohodnuté se zákazníky nebo s orgány zastupujícími zájmy zákazníků okresnímu nebo jemu na roveň postavenému národnímu výboru (v dalším textu jen „národní výbor“) příslušnému podle místa, v němž se dopravní výkon převážně provádí. Národní výbory přezkouší hlášené paušální sazby a v případě potřeby je upraví tak, aby odpovídaly ustanovením této vyhlášky.

(4) Vyžaduje-li toho veřejný zájem, mohou národní výbory stanovit pro určité dopravní výkony paušální sazby z moci úřední. Takto stanovené paušální sazby platí jen pro dopravce, kteří mají stálé stanoviště svého vozidla ve správním obvodu národního výboru, který paušální sazbu stanovil.

(5) Při dopravních výkonech prováděných současně v obvodech několika správních okresů mohou příslušné národní výbory stanovit ve vzájemné dohodě jednotné paušální sazby pro všechny správní obvody, v nichž se dopravní výkony současně provádějí. Takto stanovené paušální sazby se hlásí příslušným krajským nebo jim na roveň postaveným národním výborům.

(1) V sazbách stanovených touto vyhláškou jsou obsaženy přiměřené přirážky za jízdy v normálně stoupajícím nebo kopcovitém terénu, po případě za jízdy v terénu, jehož sjízdnost je z jiných důvodů obtížná. Při zvlášť obtížných terénních podmínkách mohou okresní nebo jim na roveň postavené národní výbory (v dalším textu jen „národní výbory“) povolit pro mimořádně obtížné dopravní úseky terénní přirážky.

(2) Za mimořádně obtížné dopravní úseky se považují podle této vyhlášky cesty se stoupáním nad 7,5%, bahnité cesty, terén bez řádných pevných cest a pod., které podstatně snižují výkonnost vozidel nebo způsobují mimořádnou spotřebu pohonných látek, po případě mimořádné opotřebení vozidel a pneumatik.

(3) Terénní přirážky stanoví národní výbory pro mimořádně obtížné dopravní úseky tím způsobem, že povolí připočítávat ke skutečné délce mimořádně obtížného dopravního úseku délku tohoto úseku ještě jednou. V úsecích vykazujících stoupání nad 15% do 18% nebo při jízdách na staveništích v terénu bez jakýchkoli cest, může být povoleno připočítávat ke skutečné délce těchto úseků ještě dvojnásobek a u úseků se stoupáním nad 18% ještě trojnásobek skutečné délky těchto úseků.

(4) Terénní přirážky se smějí účtovat jen při jízdách s nákladem. Při jízdách bez nákladu nebo při jízdách s nákladem s kopce se nesmějí terénní přirážky účtovat.

(5) Při výpočtu dovozného podle hodinových sazeb (§ 22) nesmí být terénních přirážek vůbec používáno.

(6) Účtuje-li se terénní přirážka stanovená národním výborem, nesmí se účtovat ledová a sněhová přirážka podle § 35.

(1) Za normálních zimních povětrnostních poměrů se nesmějí ledové a sněhové přirážky při dopravě nákladů a při jiných dopravních výkonech účtovat. Jen při zcela mimořádných povětrnostních poměrech a obtížích mohou okresní nebo jim na roveň postavené národní výbory (v dalším textu jen „národní výbory“) povolit pro určité dny podle zvláštních směrnic ledové a sněhové přirážky.

(2) Vyhlásí-li národní výbor ledové a sněhové přirážky, účtují se tyto přirážky jen za dopravní výkony provedené ve dnech, v nichž se vyskytnou mimořádně obtížné zimní povětrnostní poměry. Za mimořádně obtížné zimní povětrnostní poměry se považuje zejména souvislé zledovatění delších úseků dopravních cest, vrstva neproházeného sněhu na cestách a na silnicích, vysoká nejméně 15 cm, sněhové závěje a pod.

(3) Ledové a sněhové přirážky nesmějí překročit v okresech zařazených podle příslušných směrnic do I. oblasti 20%, v okresech zařazených do II. oblasti 35% a v okresech zařazených do III. oblasti 50% stanovených sazeb.

(4) Ledové a sněhové přirážky, které stanoví národní výbor procentními sazbami, se připočítávají jen k dovoznému. K vedlejším přirážkám, náhradám a ostatním úplatám stanoveným touto vyhláškou se nesmějí ledové a sněhové přirážky připočítávat. Při výpočtu dovozného podle hodinových sazeb (§ 22) se nesmějí ledové a sněhové přirážky vůbec účtovat.

(5) Ve výjimečných případech mohou národní výbory stanovit se souhlasem příslušného krajského nebo jemu na roven postaveného národního výboru pro výše položené oblasti, kde mimořádné zimní povětrnostní obtíže trvají nepřetržitě delší dobu, průměrnou ledovou a sněhovou přirážku pro celé zimní období. Tato průměrná ledová a sněhová přirážka se nesmí účtovat před 15. prosincem a po 15. únoru. Výše průměrné ledové a sněhové přirážky nesmí překročit 10% stanovených sazeb.

(6) Účtuje-li se ledová a sněhová přirážka, nesmějí se účtovat terénní přirážky podle § 34.

(1) Za dopravu nákladů z ČSR do ciziny nebo z ciziny do ČSR, při níž platí dopravné tuzemský zákazník, se účtují za výkony provedené v ČSR nejvýše sazby podle této vyhlášky a za výkony provedené v cizině sazby podle příslušného cizozemského sazebníku nebo sazby podle cizozemských zvyklostí.

(2) Kromě sazeb podle odstavce 1 se účtují tuzemským zákazníkům za vozidla odeslaná do ciziny tyto sazby:

(3) Za celní odbavení naložených vozidel při dopravě nákladů do ciziny se účtují tuzemským zákazníkům nejvýše tyto sazby:

(4) Za celní odbavení naložených vozidel při dopravě nákladů z ciziny do ČSR se účtují tuzemským zákazníkům nejvýše tyto sazby:

(5) Za celní odbavení prázdných vozidel při dopravě z ČSR do ciziny nebo z ciziny do ČSR se účtuje tuzemským zákazníkům nejvýše sazba Kčs 25,—.

(6) Poplatky za domácí celní prohlídku nebo výlohy za celní prohlídku mimo stanoviště celního úřadu, jakož i vlastní hotové výlohy za kolky, šňůry, plomby, tiskopisy celních a podobných úřadů se účtují ve skutečně placené výši odpovídající příslušným předpisům. Dopravci jsou povinni prokázat tyto výlohy v případě potřeby řádnými doklady a záznamy.

(7) Na transitní dopravu se ustanovení předcházejících odstavců nevztahují.

(1) Veškeré přirážky a slevy stanovené touto vyhláškou musí být vykázány v příslušných dokladech odděleně. Je-li podle této vyhlášky přípustno účtovat současně několik přirážek nebo musí-li být poskytnuto několik slev, počítá se každá přirážka nebo sleva jen ze základní sazby (dovozného).

(2) Je-li podle této vyhlášky přípustno účtovat některou z přirážek stanovených touto vyhláškou a současně je uložena povinnost poskytnout některou ze slev stanovených touto vyhláškou, vypočte se nejdříve přirážka k příslušné úplatě a takto zvýšená úplata se sníží o stanovenou slevu.

(1) Veškeré daně včetně všeobecné daně jsou ve všech, úplatách stanovených touto vyhláškou zahrnuty a nesmějí se k úplatám připočítávat.

(2) Dlažebné, vážné a ostatní veřejné dávky a poplatky se účtují zvlášť ve skutečné výši odpovídající příslušným předpisům. Dopravce je povinen prokázat tyto výlohy v případě potřeby řádnými záznamy a doklady.

(3) Hotové výdaje za místní telefonické rozhovory, dále výdaje za vlastní tiskopisy, poštovné a ostatní podobné hotové výdaje se nesmějí účtovat.

(4) Výdaje za meziměstské telefonické rozhovory a za telegramy provedené z příkazu zákazníka nebo v jeho zájmu se účtují ve skutečně placené výši odpovídající příslušným předpisům, bez jakékoli přirážky. Dopravce je povinen prokázat tyto výdaje v případě potřeby řádnými doklady a záznamy.

(1) Náhrada za pojištění nákladu proti krádeži, poško ení a pod. se smí účtovat, jen dá-li zákazník výslovný příkaz k pojištění zásilky. Výlohy za pojištění zásilky se účtují jen ve skutečné výši placené pojišťovně bez jakékoli přirážky.

(2) Zasilatelské podniky, které podléhají podle všeobecných spedičních podmínek spedičnímu pojištění (SP a PP pojištění), smějí účtovat při dopravě a místním rozvozu kusových zásilek (§§ 11 a 14) k úhradě výloh za toto pojištění za kusové zásilky určené pro jednoho příjemce nebo za zásilky odesílané jedním odesilatelem bez ohledu na jejich počet, váhu nebo objem nejvýše tyto paušální náhrady:

(3) Ustanovení odstavce 2 se nevztahují na dopravu kusových zásilek do ciziny a z ciziny.

(1) Dopravce je povinen vydat zákazníku za provedený dopravní výkon doklad odpovídající ustanovením vyhlášky nejvyššího úřadu cenového č. 472/1942 Ú. l., o vydávání účtů za dopravní úkony (v dalším textu vyhlášky jen „doklad“). Této povinnosti podléhají i výrobní, distribuční a ostatní podniky, provádějící za úplatu dopravu svého zboží do skladů odběratelů (závodová doprava), pokud dopravné není podle platných předpisů zahrnuto v cenách dodaného zboží, nýbrž účtováno zvlášť.

(2) Kromě náležitostí stanovených vyhláškou citovanou v odstavci 1 musejí být v dokladech uvedeny zejména tyto údaje:

(3) Všechny vedlejší sazby, náhrady, přirážky, dávky, poplatky, hotové výdaje, pojistné a pod., se musejí uvést v dokladu zvlášť.

(4) Je-li dopravné účtováno na společném dokladu se zbožím, musí se vyznačit odděleně od částky, účtované za zboží. Ustanovení odstavců 1 až 3 platí v těchto případech obdobně.

(5) Kromě ustanovení odstavců 1 až 4 jsou dopravci povinní řídit se při vydávání dokladů ještě směrnicemi ministerstva financí ze dne 26. listopadu 1949, čj. 306/209.900/49, č. 281/1949 Ú. l. II, o fakturování a placení za zboží a úkony.

(6) Oblastní úřadovny zájmových korporací dopravců a zasilatelů jsou povinny přezkoušet zákazníkům na jejich přání zdarma doklad vydaný živnostenským dopravcem nebo zasilatelským podnikem a potvrdit jeho správnost, po případě, je-li doklad nesprávný, vyzvat členskou firmu, aby doklad opravila. U dokladů vydávaných podniky, které provozují dopravu nákladů po neživnostensku (závodová a podobná doprava), patří tato povinnost oblastní hospodářské korporaci, do níž je podnik organisačně začleněn. U dokladů vydávaných služebnami národnímu podniku Československá automobilová doprava (ČSAD) patří tato povinnost krajským správám jmenovaného národního podniku.

a) u přívěsných vozů tažených nákladními auty obdrží vlastník nebo držitel auta jednu třetinu a vlastník nebo držitel přívěsného vozu dvě třetiny dovozného připadajícího na přívěsný vůz,

b) u přívěsných vozů tažených traktory obdrží vlastník nebo držitel traktoru dvě třetiny a vlastník nebo držitel přívěsného vozu jednu třetinu dovozného připadajícího na přívěsný vůz.

a) druh použitých vozidel,

b) nosnost použitých vozidel,

c) množství nákladu (váha nebo objem, počet kusů a pod.),

d) dopravní vzdálenost,

e) počet kilometrů ujetých s prázdným vozidlem, účtuje-li se náhrada za jízdu bez nákladu,

f) celková doba potřebná k provedení dopravního výkonu, počítá-li se dovozné podle hodinových sazeb nebo účtují-li se náhrady za čekací dobu, náhrady za dodané zaměstnance podle časových sazeb, po případě paušály a diety za dodané zaměstnance,

g) počet závozníků, nakladačů, skladačů a podobných zaměstnanců,

h) všeobecná daň z úplat podléhajících sazbě podle sazebníku D, pol. č. 9, zákona o všeobecné dani.

(7) Ustanovení vyhlášky nejvyššího úřadu cenového ze dne 17. dubna 1948, č. 663 Ú. l. I, o jízdních záznamech při dopravě nákladními motorovými vozidly zůstávají nedotčena.