1. Zůstane-li nedonešené dítě v domácnosti, je asistentka povinna míti je ve své péči do 6 týdnů, v prvých 4 týdnech je podle možnosti dvakrát denně navštěvovati, ošetřovati je a starati se o jeho zdravotní vývoj ve spolupráci se zdravotní pracovnicí. Nedonešené děti odesílá do poradny teprve, až to umožní jejich tělesný stav, ale je povinna postarati se o jejich převzetí do péče a vyšetření lékařem ihned po narození. Nemá-li rodina vlastního ošetřujícího lékaře, požádá asistentka o návštěvu lékaře poradenského (§ 15 odst. 13 Směrnic) a řídí se přesně jeho radou. Pokud nenařídí lékař jinak, je radno děti vrozeně slabé (t, j. děti donošené, které nessají a mají oslabené životní projevy), u nichž není možnost udržeti výživu mateřským mlékem, doporučiti i s matkou asi od 7. dne do kojeneckého ústavu. Dvojčata (jež mají příznivější předpověď než jednotlivé nedonošené děti téže váhy) mohou býti spíše svěřena domácímu ošetřování v předpokladu, že mají vyvinutý ssací reflex a že jsou příznivé domácí okolnosti. Jinak patří rovněž do ošetření v kojeneckém ústavu. V místech, kde je zřízena stanice pro péči o nedonošené, přebírá tato stanice péči o nedonošené děti a asistentka se řídí v péči o tyto děti zvláštními směrnicemi stanice.

2. U novorozenců ohrožených tuberkulosou je asistentka povinna se starati o jejich včasnou ochranu před nákazou. Ochrana novorozence ohroženého tuberkulosou se má řešiti v dohodě s protituberkulosní poradnou ÚNZ již v těhotenství. Je-li zdrojem nákazy matka, jest prvním požadavkem bezodkladná isolace ihned po porodu, nejlépe do kojeneckého ústavu, kde je potom novorozenec calmetován. Je-li zdrojem otec nebo spolubydlící, je nejlépe včas, před narozením dítěte, isolovati zdroj. Není-li to možné, musí matka roditi v ústavě a zdravá matka i s dítětem býti isolována na 6 týdnů, v kteréžto době je dítě calmetováno. Bylo-li již dítě ve styku se zdrojem, je nutná rovněž isolace (o možnosti calmetisace rozhodne lékař), Isolace dítěte nebo matky s dítětem se děje v kojeneckém ústavu nebo ve vhodné rodině.

3. Dětem matek neprovdaných a opuštěných věnuje asistentka zvýšenou pozornost a přesvědčí se ve spolupráci se zdravotní pracovnicí, zda jsou v sociálně-právní péči ONV.

4. Asistentka je povinna úzce spolupracovati se všemi sociálními institucemi pro péči o matku a kojence ve své pracovní oblostí. Zjistí-li nedostatek rodinné a zdravotní péče jakéhokoliv druhu a neřídí-li se rodina dítěte radou, zejména odmítne-li umístění dítěte v ústavu, učiní hlášení řediteli ÚNZ se žádostí, aby byla zjednána náprava podle § 8 zákona č. 49/1947 Sb., resp. aby bylo použito příslušných trestních ustanovení.