(1) Léky předepsané lékařem na účet pojišťovny se bezplatně vydávají

a) v lékárnách provozovaných v rámci národního podniku podle ustanovení §§ 3 a 6 zákona č. 271/1949 Sb.

b) v jiných lékárnách provozovaných jednotlivci (§ 8 uvedeného zákona),

c) prostřednictvím lékařů a lékárníků pojišťovny (§§ 14 a 15 uvedeného zákona).

(2) Ústřední národní pojišťovna upraví v rámci platných předpisů závazně způsob, jak mají lékárny vydávati léky a jak je mají pojišťovně účtovati.

(3) Pojišťovna nehradí náklady za léky, předepsané nesmluvním lékařem, ani za léky, které nebyly předepsány lékařem nebo které byly opatřeny jiným způsobem než podle odstavce 1.

(4) Léky předepsané v případech první pomoci a v ostatních případech uvedených v čl 7 odst. 13, jejichž předpis nesmluvní lékař označil vhodným způsobem (na př.: „první pomoc“, „na zálohu“), hradí pojišťovna jen, dá-li si pojištěnec (rodinný příslušník) potvrditi pojišťovnou dodatečně předpis těchto léků. Bude-li takto potvrzený předpis předložen lékárně do 21. dne od vydání léků, jest lékárna povinna vrátiti zálohu nebo zaplacenou částku a vyúčtovati léky přímo pojišťovně.

(5) Provozovatel lékárny ani smluvní lékař nesmějí požadovati od pojištěnce (rodinného příslušníka) jakoukoli úplatu za vydané léky, které byly předepsány na účet pojišťovny.

(6) Zneužití předpisů léků, svémocné provádění oprav a padělání předpisů a vydávání jiného zboží než léků předepsaných je trestné a zakládá povinnost k náhradě škody.