(1) Pojištěnec se pokládá ve smyslu zákona za neschopna práce pro nemoc, jestliže lékař pojišťovny osobním vyšetřením nemocného a objektivním posouzením jeho zdravotního stavu zjistí onemocnění takové závažnosti, že mu znemožňuje výkon jeho zaměstnání (jiné pojištěné činnosti). Nárok na nemocenské není, jestliže trvalý chorobný stav, který již byl před nástupem zaměstnání (počátkem jiné pojištěné činnosti), a který se od této doby podstatně nezhoršil, objektivně znemožňuje výkon této činnosti (marný pokus o práci, předstíraný vstup do práce)