(1) Pojištěncům (rodinným příslušníkům), postiženým některou sociální chorobou, může pojišťovna poskytnouti zvláštní jednorázovou nebo opětující se peněžitou výpomoc podle čl. 57 až 59, jestliže nepříznivé poměry jejich nebo osob, povinných podle zákona je živiti, brání úspěšnému jejich léčení nebo znemožňují řádnou výživu jejich a osob odkázaných na ně svou výživou.

(2) O poskytnutí této výpomoci rozhoduje pojišťovna podle okolností jednotlivého případu, přihlížejíc ke zdravotním, sociálním a hospodářským poměrům nemocného a jeho rodiny.

(3) Za sociální chorobu se považuje tuberkulosa, po případě další choroby, které budou uvedeny ve vyhlášce Ústřední národní pojišťovny.

(4) Ústřední národní pojišťovna vydá po dohodě s jednotnou odborovou organisací směrnice, v nichž stanoví podrobnější podmínky o poskytování zvláštní výpomoci.