(1) Uplatňuje-li nárok na pohřebné pozůstalý, předloží pojišťovně vedle dokladu o úmrtí též doklad o tom, že vypravil pohřeb, a prohlášení, v jakém příbuzenském poměru byl k zemřelému. Obstaral-li pohřeb pohřební ústav na základě smlouvy, uzavřené s pojištěncem, pokládá se za vypravení pohřbu, když pozůstalí obstarali ostatní záležitosti, související s pohřbem. Pohřebné pro pozůstalé činí Kčs 5000.—.

(2) Uplatňuje-li nárok jiná osoba fysická nebo právnická, předloží pojišťovně vedle dokladů o úmrtí též doklad o tom, že svým nákladem obstarala pohřeb, a doklad o výši tohoto nákladu, jakož i prohlášení o tom, že k takovému obstarání nebyla povinna podle smlouvy ani podle zákona. Pohřebné se v tomto případě vyplatí jen do výše skutečných výloh za vypravení pohřbu, nejvýše však v částce Kčs 2500.—.

(3) Jestliže výlohy pohřbu podle odstavce 2 činily méně než Kčs 2500.—, vyplatí se oprávněnému pozůstalému (v pořadí podle § 49 odst. 1 věty druhé zákona) případný rozdíl mezi částkou Kčs 2500.— a nižšími výlohami za vypravení pohřbu, které byly nahrazeny třetí osobě podle odstavce 2. Pozůstalý obdrží částku Kčs 2500.— celou, jestliže náklady za vypravení pohřbu nesla osoba třetí, která k tomu byla povinna podle smlouvy nebo zákona a která nemá nárok na pohřebné podle odstavce 2. V těchto případech předloží pozůstalý doklad o tom, že žil s pojištěncem v době jeho úmrtí ve společné domácnosti.

(4) Nárok na pohřebné se uplatňuje na tiskopise, předepsaném pojišťovnou.

(5) Nemá-li osoba, která uplatňuje nárok na pohřebné za důchodce doklad o tom, že zemřelý pobíral důchod, zjistí pojišťovna tuto okolnost sama. Jde-li o nezaměstnaného, jest předložiti potvrzení, že nezaměstnaný požíval do dne úmrtí podporu v nezaměstnanosti.