(1) Nárok na ošetřování v nemoci uplatňuje nemocný poukázkou k lékaři, vystavenou na předepsaném tiskopise. Poukázku k lékaři odevzdá nemocný lékaři při první ordinaci (návštěvě).

(2) Poukázka k praktickému lékaři smí býti požadována a zpravidla vydána pro jednu osobu (pojištěnce, rodinného příslušníka) na jedno kalendářní čtvrtletí jen jednou.

(3) Totéž platí o vystavování poukázek k odbornému lékaři jednoho a téhož oboru. Potřebuje-li pojištěnec (rodinný příslušník) ošetřeni od odborných lékařů více různých oborů, lze vydati v témže kalendářním čtvrtletí více poukázek k odbornému lékaři. Obor, pro který se poukázka k odbornému lékaři požaduje, se přitom neuvádí a pojištěnec (rodinný příslušník) odpovídá sám za zachovávání předchozích ustanovení.

(4) Onemocní-li pojištěnec (rodinný příslušník) znovu v tomtéž kalendářním čtvrtletí, poskytuje ošetření lékař, jemuž byla poukázka již dříve odevzdána, a to na základě této poukázky.

(5) Další poukázka během téhož čtvrtletí může býti vyžádána a vydána pouze v těch případech, kdy je přípustná změna ošetřujícího lékaře podle čl. 4 odst. 3. V tom případě poznamená vystavovatel na nové poukázce „změna lékaře“.

(6) Pojištěnec (rodinný příslušník) je povinen při vystavování poukázky uvésti všechny údaje nutné k úplnému a přesnému vyplnění poukazu a odpovídá za správnost těchto údajů; po obdržení poukázky je povinen se přesvědčiti o tom, zda byla správně vyplněna. Pojištěnec (rodinný příslušník) je též povinen podle obecných předpisů nahraditi škodu, která by vznikla neoprávněným vyžádáním poukázky, pokud není dána povinnost k náhradě podle odstavce 7.

(7) Vystavovatel poukázky je povinen úplně a správně uvésti všechny údaje předepsané na tiskopise poukázky. O povinnosti náhrady škody platí obecné předpisy.

(8) Vystavovatelé poukázek jsou povinni vésti záznamy o poukázkách vydaných pojištěncům a jejich rodinným příslušníkům s vyznačením dne vydání a poznámkou, zda šlo o poukázku k lékaři praktickému nebo odbornému (bez udání oboru). Opětovné vydání poukázky během téhož čtvrtletí je třeba v záznamu odůvodniti. O době uschování a předkládání těchto záznamů platí obdobně předpisy o mzdových záznamech (§ 21 odst. 1 zákona) s tím rozdílem, že záznamy se uschovávají pouze po dobu jednoho roku včetně čtvrtletí, v němž byla poukázka vydána. V odůvodněných případech může býti způsob vedení těchto záznamů upraven jinak, nebo může býti zaměstnavatel pojišťovnou této povinnosti zproštěn.

(9) Onemocní-li pojištěnec mimo obvod mateřské pojišťovny (čl. 72), uplatní nárok na ošetření v nemoci podle čl. 73.

(10) Poukázka platí jen pro osobu, které byla vystavena, a to do konce kalendářního čtvrtletí, ve kterém byla vydána, není-li na poukázce jinak určeno.

(11) Jakékoliv zneužití poukázky, její padělání a svémocné provádění oprav, jakož i jiná jednání proti předpisům o uplatňování nároků na ošetření lze stihati jako správní přestupek. Zjevně závadné poukázky může lékař odmítnouti.

(12) Nemá-li nemocný poukázku, upozorní lékaře, že je pojištěncem (rodinným příslušníkem). Lékař je povinen poskytnouti ošetření i v tomto případě, stejně jako osobám, o nichž mu i bez upozornění je, nebo alespoň může být známo, že jsou pojištěnci (rodinnými příslušníky). V těchto případech je lékař oprávněn požadovati zálohu do výše sazeb platných pro osoby nepojištěné; bude-li poukázka předložena dodatečně do 21 dnů, zálohu vrátí.

(13) V případech, uvedených v předchozím odstavci, předepíše lékař případné léky na účet nemocného a předpis označí vhodným způsobem (na př. „první pomoc“, „na zálohu“). O vydání léků v těchto případech platí ustanovení čl. 22 odst. 4.

(14) Vyžaduje-li zaměstnavatel potvrzení o provedeném ošetření je pojištěnec povinen předložit lékaři předepsaný tiskopis vyplněný zaměstnavatelem; lékař je povinen doplniti tiskopis požadovanými údaji a potvrdit.