(1) Je-li vězeň, na němž se vykonává trest odnětí svobody stižen těžkou chorobou, lze mu na jeho žádost výkon trestu na potřebnou dobu přerušit. Výkon trestu v táboře nucené práce lze na žádost vězně přerušit též tehdy, stane-li se vězeň nezpůsobilý k práci v táboře.

(2) O přerušení výkonu trestu rozhodne národní výbor, který vydal nález v první stolici. O přerušení výkonu trestu v táboře nucené práce rozhodne národní výbor po slyšení správy tábora.