(1) Po odpykání poloviny uloženého trestu, nejméně však tří měsíců, může být zbytek trestu prominut, dává-li vězeň svou pracovitostí a svým chováním jistotu, že po propuštění povede řádný život pracujícího člověka.

(2) O prominutí zbytku trestu rozhoduje trestní komise krajského národního výboru, v jehož obvodu byl nález vydán.