(1) U osob, jež byly pojištěny postupně v obou státech v důchodovém (pensijním) pojištění, sečtou se doby pojištění (doby příspěvkové), dokonané v obou státech, při výpočtu nejkratší doby pojištění (doby příspěvkové) potřebné pro nárok na pojistnou dávku nebo pro přípustnost dobrovolného pokračování v pojištění. Dobám pojištění (dobám příspěvkovým) se kladou na roveň jiné doby, které jsou podle předpisu smluvního státu, ve kterém byly stráveny, započitatelné do nejkratší doby pojištění nutné pro nárok na pojistnou dávku. Kryjí-li se doby pojištění (doby příspěvkové) a doby jim na roveň kladené v obou státech, počítají se jen jednou. Doby získané na podkladě téhož způsobu zaměstnání v obou státech se sečtou, je-li určité trvání takového zaměstnání podmínkou přiznání důchodu nebo zvláštních výhod.