Společná ustanovení.

§ 29

Paušální sazby.

§ 30

Úprava sazeb při dlouhodobých dopravních výkonech.
Při dlouhodobých dopravních výkonech mohou povozníci sjednat dohodou se zákazníky dopravní sazby nebo upravit jejich účtování zvláštní smlouvou. Sazby sjednané touto zvláštní smlouvou nesmějí překročit celkové průměrné dopravné vypočtené podle této vyhlášky.

(1) Při dopravě nákladů nebo při dopravních výkonech prováděných pravidelně nebo častěji pro jednoho nebo více stejných nebo podobných zákazníků, za stejných nebo podobných dopravních a ostatních podmínek, na téže nebo podobné dopravní trati, se mohou povozníci dohodnout se zákazníky nebo s orgány zastupujícími zájmy zákazníků za účelem jednoduššího výpočtu dovozného na paušálních sazbách.

(2) Při výpočtu paušálních sazeb se použije jako základu podle povahy dopravního výkonu dovozného podle §§ 7, 10 nebo 15, po případě hodinových sazeb podle § 17. Do paušálních sazeb se zahrnou kromě dovozného též případné přirážky a slevy stanovené touto vyhláškou, příplatky, sazby za nakládání, překládání a skládání zásilek, náhrady za průměrné čekací doby, náhrady za jízdy bez nákladu, náhrady za dodané zaměstnance, diety a paušály za dodané zaměstnance, náhrady za použití plachet a zvláštního nářadí, terénní přirážky a pod., pokud je účtování těchto vedlejších úplat při použiti jednotlivých druhů dovozného podle této vyhlášky přípustné. Paušální sazby se vypočtou pro jednotku množství (t. j. pro určitou váhu nebo pro plošné, kubické, prostorové metry, plnometry, litry, kusy a pod.) nebo pro celý povoz. Paušální sazby vypočtené tímto způsobem nesmějí být vyšší než celkové průměrné dopravné, vypočtené podle této vyhlášky.

(3) Povozníci jsou povinni hlásit paušální sazby dohodnuté se zákazníky nebo s orgány zastupujícími zájmy zákazníků okresnímu nebo jemu na roveň postavenému národnímu výboru (dále jen „národní výbor“), příslušnému podle místa, v němž se dopravní výkon převážně provádí. S hlášením paušální sazby je nutno předložit současně její podrobný výpočet. Národní výbory přezkoušejí hlášené paušální sazby a v případě potřeby je upraví tak, aby odpovídaly ustanovením této vyhlášky.

(4) Vyžaduje-li toho veřejný zájem, mohou národní výbory stanovit pro určité dopravní výkony paušální sazby z moci úřední. Takto stanovené paušální sazby platí jen pro povozníky, kteří mají své stálé sídlo (stanoviště) ve správním obvodu národního výboru, který paušální sazbu stanovil.

(5) Při dopravních výkonech prováděných současně v obvodech několika správních okresů mohou příslušné národní výbory stanovit ve vzájemné dohodě jednotné paušální sazby pro všechny správní obvody, v nichž se dopravní výkony současně provádějí. Takto stanovené paušální sazby se hlásí příslušným krajským nebo jim na roveň postaveným národním výborům. S hlášením těchto paušálních sazeb je nutno předložit současně jejich podrobný výpočet.

§ 31

Terénní přirážky.

(1) Přiměřené přirážky za jízdy v normálně stoupajícím nebo kopcovitém terénu, po případě za jízdy v terénu, jehož sjízdnost je z jiných důvodů obtížná, jsou v dovozném stanoveném touto vyhláškou zahrnuty. Při zvlášť obtížných terénních podmínkách mohou okresní nebo jim na roveň postavené národní výbory (dále jen „národní výbor“) povolit pro mimořádně obtížné dopravní úseky terénní přirážky.

(2) Za mimořádně obtížné dopravní úseky se považují podle této vyhlášky cesty se stoupáním nad 7.5%, bahnité cesty, terén bez řádných pevných cest a pod., které podstatně snižují výkonnost potahu, zpomalují jeho rychlost nebo způsobují jeho mimořádné vypětí.

(3) Terénní přirážky stanoví národní výbory pro mimořádně obtížné dopravní úseky tím způsobem, že povolí připočítávat ke skutečné délce mimořádně obtížného dopravního úseku délku tohoto úseku ještě jednou. V úsecích se stoupáním nad 15% do 18% nebo při jízdách na staveništích v terénu bez jakýchkoli cest, může být povoleno připočítávat ke skutečné délce těchto úseků ještě dvojnásobek a u úseků se stoupáním nad 18% ještě trojnásobek skutečné délky těchto úseků.

(4) Terénních přirážek se smí použit jen při jízdách s nákladem. Při jízdách bez nákladu nebo při jízdách s nákladem s kopce se nesmí terénních přirážek používat.

(5) Při výpočtu dovozného podle hodinových sazeb (§ 17) se nesmí terénních přirážek vůbec používat.

(6) Použije-li se terénní přirážky stanovené národním výborem, nesmí se účtovat ledová a sněhová přirážka podle § 32.

§ 32

Ledové a sněhové přirážky.

(1) Ledové a sněhové přirážky se nesmějí při normálních zimních povětrnostních poměrech při dopravě nákladů a při jiných dopravních výkonech účtovat. Při zcela mimořádných zimních povětrnostních obtížích mohou okresní nebo jim na roveň postavené národní výbory (dále jen „národní výbory“) povolit pro určité dny podle zvláštních směrnic ledové a sněhové přirážky.

(2) Vyhlásí-li národní výbor ledové a sněhové přirážky, účtují se tyto přirážky jen za dopravní výkony provedené ve dnech, v nichž se vyskytnou mimořádné zimní povětrnostní obtíže. Za mimořádné zimní povětrnostní obtíže se považuje zejména souvislé zledovatění delších úseků dopravních cest, vrstva neproházaného sněhu na silnicích a na cestách vysoká nejméně 15 cm, sněhové závěje a pod.

(3) Ledové a sněhové přirážky nesmějí překročit v okresech zařazených podle příslušných směrnic do I. oblasti 20%, v okresech zařazených do II. oblasti 35% a v okresech zařazených do III. oblasti 50% stanoveného dovozného.

(4) Ledové a sněhové přirážky, které stanoví národní výbor procentní sazbou, se připočítávají jen k dovoznému. K vedlejším přirážkám, náhradám a ostatním úplatám stanoveným touto vyhláškou se nesmějí ledové a sněhové přirážky připočítávat. Při výpočtu dovozného podle hodinových sazeb (§ 17) se nesmějí ledové a sněhové přirážky vůbec účtovat.

(5) Pro výše položené oblasti, kde mimořádné zimní povětrnostní obtíže trvají nepřetržitě delší dobu, mohou národní výbory stanovit se souhlasem příslušného krajského nebo jemu na roveň postaveného národního výboru průměrnou ledovou a sněhovou přirážku pro celé zimní období. Tato průměrná ledová a sněhová přirážka se nesmí účtovat před 15. prosincem a po 15. únoru. Výše této průměrné ledové a sněhové přirážky nesmí překročit 10% dovozného podle této vyhlášky.

(6) Účtuje-li se ledová a sněhová přirážka, nesmí se používat terénních přirážek podle § 31.

§ 33

Výpočet přirážek a slev.

(1) Veškeré přirážky a slevy stanovené touto vyhláškou musí být vykázány v příslušných dokladech odděleně. Je-li podle této vyhlášky přípustno účtovat současně několik přirážek, nebo musí-li být poskytnuto současně několik slev, počítá se každá přirážka nebo sleva jen ze základního dovozného.

(2) Je-li podle této vyhlášky přípustno účtovat některou ze stanovených přirážek a současně je uložena povinnost poskytnout některou ze stanovených slev, vypočte se nejdříve přirážka k příslušné úplatě a takto zvýšená úplata se sníží o stanovenou slevu.

§ 34

Zaokrouhlování dopravného.
Celková částka za provedený dopravní výkon včetně přípustných přirážek a ostatních úplat, snížená o případné slevy (celkové dopravné), se zaokrouhluje nahoru na celé koruny. Zaokrouhlovat tímto způsobem jednotlivé úplaty nebo položky je nepřípustné.

§ 35

Dělení dopravného.
Při dopravě nákladů prováděné potahy, jejichž vlastníci nebo držitelé nejsou současně vlastníky nebo držiteli povozu, rozdělí se vlastník nebo držitel potahu s vlastníkem nebo držitelem povozu o dovozné tak, že si sám ponechá pět šestin a vlastníku nebo držiteli povozu předá jednu šestinu dovozného.

§ 36

Daně, dávky, poplatky a hotové výdaje.

(1) Veškeré daně včetně všeobecné daně jsou ve všech úplatách stanovených touto vyhláškou zahrnuty a nesmějí se k úplatám připočítávat.

(2) Dlažebné, vážné a ostatní veřejné dávky a poplatky se účtují zvlášť ve skutečné výši odpovídající příslušným předpisům. Povozník je povinen prokázat tyto výlohy v případě potřeby řádnými záznamy a doklady.

(3) Hotové výdaje za místní telefonické rozhovory, výdaje za vlastní tiskopisy, poštovné a ostatní podobné hotové výdaje se nesmějí účtovat.

(4) Výdaje za meziměstské telefonické rozhovory a za telegramy, provedené z příkazu zákazníka nebo v jeho zájmu, se účtují ve skutečnosti placené výši odpovídající příslušným předpisům, bez jakékoli přirážky. Povozník je povinen prokázat tyto výdaje v případě potřeby řádnými doklady a záznamy.

§ 37

Pojistné.

(1) Náhrada za pojištění nákladu proti krádeži, poškození a pod. se smí účtovat jen, dá-li zákazník výslovný příkaz k pojištění zásilky. Výlohy za pojištění zásilky se účtují jen ve skutečné výši placené pojišťovně bez jakékoli přirážky.

(2) Zasilatelské podniky, které podléhají podle všeobecných spedičních podmínek spedičnímu a povoznickému pojištění (SP a PP pojištění), smějí účtovat při dopravě kusových zásilek (§ 9) k úhradě výloh za toto pojištění za kusové zásilky určené jednomu příjemci nebo za zásilky odesílané jedním odesilatelem bez ohledu na jejich počet, váhu nebo objem nejvýše tyto paušální náhrady:

a)při ceně zásilky do 50.000,— KčsKčs 3,—,
b)při ceně zásilky nad 50.000,— Kčs do 100.000,— KčsKčs 6,—,
c)za každých dalších 50.000,— Kčs ceny zásilkyKčs 3,—.

§ 38

Vydávání dokladů a jejich kontrola.

(1) Povozník je povinen vydat zákazníku za provedený dopravní výkon doklad odpovídající ustanovením vyhlášky nejvyššího úřadu cenového č. 472/1942 Ú. l., o vydávání účtů za dopravní úkony (dále jen „doklad“). Této povinnosti podléhají i výrobní, distribuční a ostatní podniky, pokud provádějí za úplatu dopravu svého zboží do skladů odběratelů (závodová doprava), jestliže není dopravné podle platných předpisů zahrnuto v cenách dodaného zboží, nýbrž účtováno zvlášť.

(2) Kromě náležitostí stanovených vyhláškou uvedenou v odstavci 1, musejí být uvedeny v dokladech zejména tyto údaje:

(3) Všechny vedlejší sazby, náhrady, přirážky, příplatky, dávky, poplatky, hotové výdaje, pojistné a pod. se musejí uvést v dokladu zvlášť.

(4) Je-li dopravné účtováno na společném dokladu se zbožím, musí se vyznačit odděleně od částky účtované za zboží. Ustanovení odstavců 1 až 3 platí v těchto případech obdobně.

(5) Kromě ustanovení odstavců 1 až 4 jsou povozníci povinni řídit se při vydávání dokladů ještě směrnicemi ministerstva financí č. 127/1950 Ú. l. II, o fakturování a placení za zboží i výkony.

(6) Oblastní úřadovny zájmových korporací povozníků a zasilatelů jsou povinny přezkoušet zákazníkům na jejich přání zdarma doklad vydaný živnostenským povozníkem nebo zasilatelským podnikem a potvrdit jeho správnost, nebo, je-li doklad nesprávný, vyzvat členskou firmu, aby doklad opravila. U dokladů vydávaných podniky, které provozují dopravu nákladů nebo provádějí dopravní výkony po neživnostensku (závodová a podobná doprava), patří tato povinnost oblastní hospodářské korporaci, do níž je podnik organisačně začleněn. U dokladů vydávaných služebnami nebo závody národního podniku československá automobilová doprava (ČSAD), patří tato povinnost nejblíže vyšší nadřízené složce služebny nebo závodu, které doklad vydaly.

§ 39

Rozhodování ve sporných případech.
O rozporech mezi povozníkem a zákazníkem, kterého dovozného, sazeb, přirážek, příplatků nebo slev, po případě, kterých jiných ustanovení této vyhlášky se má při výpočtu celkové úplaty za dopravní výkon použít, rozhoduje po slyšení obou stran okresní nebo jemu na roveň postavený národní výbor, příslušný podle místa, v němž se dopravní výkon převážně provádí.

a) druh použitého potahu,

b) množství nákladu (váha nebo objem, počet kusů, litrů, metrů a pod.),

c) dopravní vzdálenost,

d) počet kilometrů ujetých s potahem bez nákladu, účtuje-li se náhrada za jízdu bez nákladu,

e) celková doba potřebná k provedení dopravního výkonu, počítá-li se dovozné podle hodinových sazeb nebo účtují-li se náhrady za čekací dobu, náhrady za dodané zaměstnance podle časových sazeb, nebo paušály a diety za dodané zaměstnance,

f) počet závozníků, nakladačů, skladačů a podobných zaměstnanců.