(1) Přiměřené přirážky za jízdy v normálně stoupajícím nebo kopcovitém terénu, po případě za jízdy v terénu, jehož sjízdnost je z jiných důvodů obtížná, jsou v dovozném stanoveném touto vyhláškou zahrnuty. Při zvlášť obtížných terénních podmínkách mohou okresní nebo jim na roveň postavené národní výbory (dále jen „národní výbor“) povolit pro mimořádně obtížné dopravní úseky terénní přirážky.

(2) Za mimořádně obtížné dopravní úseky se považují podle této vyhlášky cesty se stoupáním nad 7.5%, bahnité cesty, terén bez řádných pevných cest a pod., které podstatně snižují výkonnost potahu, zpomalují jeho rychlost nebo způsobují jeho mimořádné vypětí.

(3) Terénní přirážky stanoví národní výbory pro mimořádně obtížné dopravní úseky tím způsobem, že povolí připočítávat ke skutečné délce mimořádně obtížného dopravního úseku délku tohoto úseku ještě jednou. V úsecích se stoupáním nad 15% do 18% nebo při jízdách na staveništích v terénu bez jakýchkoli cest, může být povoleno připočítávat ke skutečné délce těchto úseků ještě dvojnásobek a u úseků se stoupáním nad 18% ještě trojnásobek skutečné délky těchto úseků.

(4) Terénních přirážek se smí použit jen při jízdách s nákladem. Při jízdách bez nákladu nebo při jízdách s nákladem s kopce se nesmí terénních přirážek používat.

(5) Při výpočtu dovozného podle hodinových sazeb (§ 17) se nesmí terénních přirážek vůbec používat.

(6) Použije-li se terénní přirážky stanovené národním výborem, nesmí se účtovat ledová a sněhová přirážka podle § 32.