(1) Při úplné trvalé poruše v pravidelném chodu kontrolního lihového měřidla, jakož i při částečné trvalé poruše měřidla bez záložního vzorkovacího zařízení, zjišťuje se vyrobené množství alkoholu buď objemově nebo váhově způsobem uvedeným v dalších odstavcích, pokud se měřidlo neuvede opět do pravidelného chodu nebo se nepřipojí na chladič nové nebo záložní měřidlo.

(2) Objemové zjištění záleží v tom, že se spojovací potrubí spojí s prázdnou úředně přeměřenou nádrží. Celé toto zařízení se úředně zajistí. Je-li zařízení pod dvojitou závěrou (příruby, spoje, nádrž v zajistitelném prostoru), není třeba stálého dozoru. V opačném případě je stálý dozor nutný.
Množství alkoholu se stanoví z objemu lihu a stupňovitosti vzorku odebraného z dobře promísené lihové tekutiny.

(3) při váhovém zjištění se železný prázdný vytárovaný sud připojí ke spojovacímu potrubí bezpečným a trvalým způsobem a za stálého dozoru se jímá vyráběný líh. Z čisté váhy lihu a jeho stupňovitosti se vypočte vyrobené množství alkoholu. Není-li zachycený líh v sudech dopraven ihned do lihočistny, přečerpá se do lihové nádrže, při čemž se zjistí přírůstek na objemu a porovná s množstvím lihu v sudech.

(4) Krajský národní výbor může stanoviti i jiný způsob zjištění vyrobeného množství alkoholu za poruchy v pravidelném chodu měřidla. Každý způsob se uvede před zahájením výroby lihu ve verifikačním zápisu.

(5) O zjišťování vyrobeného množství alkoholu po dobu poruchy vede při stálém dozoru orgán kontrolního dozoru zápis.

(6) Zápisy o váze, objemu, stupňovitosti, teplotě lihu a litrech alkoholu každého jednotlivého zjištění se provádějí pod sebou. Ke konci se sečtou litry alkoholu bez zaokrouhlení. Zápis se vede dvojmo; jeden stejnopis je přílohou výrobního listu o normálním (pravidelném) zjištění vyrobeného množství alkoholu, při čemž při poruše zjištěné množství alkoholu se zapíše do výrobního listu nezaokrouhleně; druhý stejnopis se uloží u okresního národního výboru.

(7) Stálý dozor při poruše spočívá ve střežení destilace a zjišťování vyrobeného množství alkoholu. Výrobní zařízení musí býti v době nepřítomnosti orgánu kontrolního dozoru vhodným způsobem vyřazeno z činnosti.

(8) Zjištění vyrobeného množství alkoholu do příchodu orgánu kontrolního dozoru se provádí podle druhu poruchy.

(9) Při částečné trvalé poruše nebo při přechodné poruše se použije údajů záložního měrného zařízení, pokud bylo v činnosti. Má-li měřidlo záložní měrný buben, připočte se rozdíl údajů záložního počítadla k údajům hlavního počítadla.

(10) Při houpačce se nejprve odečte na počítadle houpačky množství proteklého lihu. Pro další výpočet se použije stupňovitosti lihu ve sběrné (vzorkové) nádobě, která se za tím účelem vyprázdní a stupňuje; vzorek se pak buď vlije zpět do sběrné nádoby nebo se provede normální zjištění výroby.

(11) Je-li vzorku malé množství, odešle se chemicko-technickému ústavu finanční správy v Praze (chemicko-technické zkušebně pověřenectva financí v Bratislavě) k zjištění stupňovitosti.

(12) při úplné trvalé poruše se vypočte vyrobené množství alkoholu za dobu, po kterou se ještě destilovalo od zjištění poruchy až do příchodu orgánu kontrolního dozoru těmito způsoby:

(13) Z obou výpočtů se stanoví průměr jako vyrobené množství alkoholu po dobu poruchy do příchodu orgánu kontrolního dozoru. Takto vypočtené množství alkoholu se zapíše do zápisu uvedeného v odstavci 5.

a) zjistí se podle provozního záznamu množství proteklého lihu za stejnou dobu a za stejných provozních podmínek před poruchou a toto množství se násobí stupňovitostí, která byla zjištěna při posledně provedeném zjišťování vyrobeného množství alkoholu. Nebylo-li však dosud v běžném provozním období provedeno zúčtování, použije se průměrné stupňovitosti zjištěné za celé předcházející provozní období;

b) zjistí se, kolik bylo vydestilováno zápary v době poruchy. Z výrobního záznamu závodu se pak zjistí, jaké množství lihu bylo vyrobeno ze stejného množství zápary v předcházejících třech dnech. Toto množství lihu se pak znásobí stupňovitostí uvedenou v bodu a).