§ 1
Účel vyhlášky.
Podle ustanovení této vyhlášky se kontroluje:
Podle ustanovení této vyhlášky se kontroluje:
a) výroba spotřebního lihu a ovocných pálenek (dále jen „líh“) v Československé republice,
b) dovoz lihu z celní ciziny a
c) oběh vyrobeného nebo dovezeného lihu, aby se tím zajistilo vybírání všeobecné daně z lihu.
§ 2
Všeobecná ustanovení.
(1) Lihové předpisy se vztahují na lihovarské závody, výrobce, zušlechťovatele, zpracovatele, spotřebitele, dovozce a vývozce lihu a držitele zařízení způsobilých k výrobě lihu.
(2) Za zpracovatele lihu se považují závody nebo živnosti, které používají lihu k výrobě zboží jako hlavní nebo pomocné suroviny.
(3) Za spotřebitele lihu se považují závody, živnosti, ústavy nebo zřízení, které upotřebují po živnostensku líh k cídění, čištění, osvětlování, rozpouštění, ředění, vaření a pod., dále k laboratorním, výzkumným, vědeckým, vyučovacím nebo zdravotnickým účelům.
(4) Oběhem lihu se rozumí jakákoliv manipulace s lihem po jeho registraci kontrolním lihovým měřidlem, přesuny mezi závody výrobními, prodávajícími a nakupujícími, jeho další zušlechťování v lihovarských závodech, jakož i vyskladnění lihu v daňově vázaném oběhu.
(5) Za evidovanou výrobu lihu se považuje jen výroba lihu z lihovarských surovin, nikoliv však zušlechťování již zúčtovaného lihu.
(6) Úřední dozor vykonávaný okresním národním výborem se označuje jako kontrolní dozor, revisní činnost krajských národních výborů se označuje jako odborný dozor.
(7) Pro základní měrnou jednotku lihu a pro ostatní pojmy jsou směrodatná ustanovení vyhlášky ministerstva výživy č. 565/1950 Ú. l. I, o hospodaření s lihem.
(8) Tam, kde je v této vyhlášce uveden okresní národní výbor, je tím míněn též obvodní, jednotný a ústřední národní výbor. Tam, kde je v této vyhlášce uveden krajský národní výbor, je tím míněn též ústřední národní výbor hlavního města Prahy.
§ 3
Oprávněnost k výrobě lihu.
(1) Líh smějí vyráběti výhradně oprávněné lihovarské závody.
(2) Jakákoliv výroba lihu soukromými osobami se prohlašuje podle ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 283/1948 Sb., o všeobecné dani, ve znění zákona č. 263/1949 Sb. (dále jen zákon o všeobecné dani) za činnost podnikovou a vztahují se na ni veškerá ustanovení cit. zákona i této vyhlášky lihových předpisů.
§ 4
Vznik a trvání daňové zodpovědnosti.
(1) Zahájením výroby lihu, t. j. přípravou zápar určených k výrobě lihu a jejich zakvašením, nebo při použití jiného výrobního způsobu v okamžiku vzniku lihu nebo lihových par, vzniká u podniku povinnost podrobit se opatřením podle ustanovení zákona o všeobecné dani a lihových předpisů.
(2) Ve všech fázích výroby a oběhu lihu vázne na lihu všeobecná daň podle připomínky VII k pol. 79. oddílu A sazebníku všeobecné daně a za podmínek uvedených v § 9.
(3) Při neoprávněné výrobě lihu, ať jde o výdělečnou nebo nevýdělečnou činnost, nebo při jakémkoliv jednání, jímž byl líh odňat z výrobního zařízení před jeho úředním zúčtováním, nebo ze zúčtovaných již zásob lihu, vzniká daňová zodpovědnost zahájením výroby lihu, přípravou a skladováním neohlášených kvasů (zápar, břeček a pod.) nebo okamžikem odnětí lihu nebo lihových par.
§ 5
Povinnosti výrobců a držitelů zařízení způsobilých k výrobě lihu.
(1) Výroba, prodej, nabývání a držba přístrojů (a jejich podstatných součástí), způsobilých k destilaci, zušlechťování (rafinaci, rektifikaci, dehydraci) a regeneraci lihu, o obsahu větším dvou litrů a zhotovených z kovu nebo jiného pevného materiálu podléhá ohlašovací (evidenční) povinnosti a úřednímu dozoru.
(2) Z ohlašovací povinnosti podle odstavce 1 jsou vyňaty přístroje, které jsou v držbě státních, národních, komunálních nebo družstevních podniků, závodů, ústavů nebo zřízení a které nejsou určeny k výrobě lihu.
(3) Ohlašovací povinnost přístrojů uvedených v odstavci 1 nutno splniti do 3 dnů po jejich zhotovení, zcizení, nabytí nebo přemístění podáním oznámení u okresního národního výboru příslušného podle místa závodu, ústavu nebo zřízení, který přístroj zhotovil, zcizil, nabyl nebo přemístil.
(4) Ohlašovací povinnosti podléhá také každá změna, provedená na ohlášeném zařízení, která zvyšuje jeho výkon.
(5) Při dovozu výrobních zařízení z celní ciziny vzniká ohlašovací povinnost do tří dnů po celním projednání zásilky, po případě do tří dnů po jejím převzetí od dovozní společnosti nebo dopravního podniku.
(6) Okresní národní výbor vede evidenční seznam všech ohlášených výrobních zařízení.
(7) O splnění ohlašovací povinnosti vydá okresní národní výbor ohlašovateli písemné potvrzení.
(8) Hlášení učiněná podle dosavadních předpisů se považují za splnění ohlašovací povinnosti.
(9) Krajský národní výbor, může zavésti pro obvod své působnosti odchylná opatření, vyžaduje-li toho veřejný zájem.
§ 6
Uspořádání výrobního a zušlechťovacího zařízení.
(1) Lihovarské závody mohou používati jen tak upraveného výrobního zařízení, aby zaručovalo spolehlivé zjištění vyrobeného množství alkoholu.
(2) Výrobní zařízení sloužící k evidované výrobě lihu (§ 2 odst. 5) musí býti v lihovarských závodech tak uspořádáno, aby se lihové páry a lihové tekutiny nemohly odvádět) jinam než do chladiče spojeného s kontrolním lihovým měřidlem, případně se skladní nádrží podle odst. 15.
(3) Výrobní a zušlechťovací zařízení (destilační, rektifikační, rafinační, dehydrační a regenerační, dále jen „výrobní zařízení“) musí býti uspořádána podle směrnic uvedených v dalších ustanoveních.
(4) Součásti výrobního zařízení musí býti zevně i uvnitř přístupné k prohlídce, zejména chladiče, dochlazovače, deflegmátory, předhřívače a jiné.
(5) Výrobní zařízení a spojení jednotlivých součástí musí býti zhotovena z kovu nebo jiného pevného materiálu, nesmí míti chatrných nebo vyspravovaných míst tam, kde se mohou během výrobního procesu shromažďovati lihové páry a lihové tekutiny.
(6) Součásti výrobního zařízení a jeho spojení, kde se vyskytují lihové páry a lihové tekutiny, musí býti v pevném, trvalém a těsném spojení, způsobilém k přiložení závěry.
(7) Na výrobním zařízení mohou býti jen otvory potřebné k provozu, které musí míti uzavíratelné příklopy, kohouty, ventily a pod. Jde-li o potrubí, musí míti uzavírací zařízení dovolující průchod jen směrem toku lihových par a tekutin. Uzavírací zařízení musí býti v době výroby lihu, rafinování, zesilování, odvodňování a pod. zajištěna.
(8) Veškeré potrubí, vedoucí do zajištěných dílů výrobního zařízení, musí býti tak zajištěno, aby se nemohlo bez porušení závěry sejmouti a takto uvolněným otvorem působiti na činnost výrobního zařízení.
(9) Výrobní zařízení a potrubí před kontrolním lihovým měřidlem, kterým procházejí lihové páry a lihové tekutiny, mohou býti pokryty jen takovým nátěrem, který nezakrývá strukturu materiálu, z něhož jsou zhotoveny.
(10) Na výrobních zařízeních, přírubách a lihových potrubích smí býti ke spájení použito jen tvrdých pájek.
(11) Tepelná isolace nesmí rušiti nebo znemožniti přiložení závěry.
(12) Vede-li se potrubí, kterým procházejí lihové páry a lihové tekutiny, zdí, stropem a pod., musí býti kolem potrubí volný prostor k jeho prohlídce.
(13) Přívod zápary do výrobního zařízení a odtok výpalků musí býti tak uspořádán, aby jimi nemohly býti odváděny lihové páry nebo lihové tekutiny.
(14) Lihu zbavené lutrové vody, pokud před výstupem z destilačního zařízení se nemísí s výpalky nebo nejsou dále ještě použity v provozu závodu, musí býti z výrobního zařízení sváděny zajištěné do odpadních jam nebo jiných účelných zařízení, aby bylo znemožněno odebírání lihu odtokovým potrubím nebo v jiném místě za tímto potrubím.
(15) Zachycují-li se z výrobního zařízení vedle alkoholu etylnatého i jiné podíly destilace nebo látky přimísené, mohou býti zužitkovány jen po předchozím zjištění obsahu alkoholu etylnatého. Podle povahy a rozsahu jednotlivých případů lze zjištění alkoholu etylnatého v těchto podílech destilace provésti buď zařazením kontrolního lihového měřidla nebo shromažďováním výrobků v zajištěné skladní nádrži a periodickým zjišťováním obsahu.
(16) Přiboudliny vyrobené v průmyslových, zemědělských a sulfitových lihovarech se zjišťují v zajištěných skladních nádržích.
(17) Každý kondensátor výrobního zařízení podle odst. 2, v němž se kondensují lihové páry, nebo chladič, v němž se ochlazují lihové tekutiny, přicházející z výrobního zařízení, musí býti spojen s kontrolním lihovým měřidlem, jež vyhovuje platným předpisům.
(18) Výjimku činí zkušební chladiče lutrové, výpalkové, mezichladiče, případně i kondensátory, z nichž se kondensát vrací do výrobního zařízení, po případě i chladiče výrobního zařízení podle odstavce 15.
(19) Chladiče a kondensátory rafinačních, dehydračních, případně regeneračních zařízení této povinnosti zpravidla též nepodléhají. Lihovarské závody mohou však k zjištění výrobních ztrát zapojiti na chladiče vyhovující kontrolní lihová měřidla.
(20) Zbavuje-li se při regeneraci líh i denaturačních prostředků a vrací se tak do vázaného oběhu, musí býti na chladič regeneračního zařízení zapojeno kontrolní lihové měřidlo.
(21) Potrubí spojující chladič s kontrolním lihovým měřidlem — spojovací potrubí — musí míti dostatečný spád v celé své délce, světlost přiměřenou výkonu výrobního zařízení a musí býti opatřeno účelným kovovým krytem.
(22) Všeobecně mohou býti umístěny na spojovacím potrubí epruvety, odvzdušňovací zařízení, větrací zařízení, vzorkovací měřicí kohouty, zařízení regulující množství přitékajícího lihu, jakož i zařízení zamezující vniknutí páry nebo znečištěných tekutin do kontrolního lihového měřidla.
(23) V lihovarech vyrábějících ovocné pálenky smí míti spojovací potrubí odbočky pro zachycování jednotlivých podílů destilace (rektifikace); jejich uspořádání musí býti takové, aby byl vždy volný tok lihu do kontrolního lihového měřidla, t. j. bez vložení kohoutů nebo ventilů.
(24) Výrobní zařízení v ovocných lihovarech musí býti zásadně upraveno tak, aby byl zjišťován kontrolním lihovým měřidlem hotový rektifikát; výjimečně, a to v případě odůvodněné potřeby, může býti jímán surový destilát, avšak i ten musí býti zjištěn kontrolním lihovým měřidlem. Těmto požadavkům vyhovuje destilačně — rektifikační výrobní zařízení podle schematického vzoru, který dodá závodům krajský národní výbor. Ovocné lihovary mohou si však zvoliti kterékoliv výrobní uspořádání podle místních poměrů, výrobní kapacity, množství surovin, zásob rekonstrukčního materiálu a pod. Kombinace základního schematu výrobního zařízení jsou přípustné do té míry, pokud tím nebude porušena hlavní zásada vytčená v první větě tohoto odstavce a pokud zůstanou nedotčeny hlavní prvky spojité soustavy.
(25) Přístrojů, nářadí a nádob, sloužících k výrobě lihu, nesmí býti použito během výroby lihu k jiným účelům. Po skončení výroby lihu jest jiné použití dovoleno jen se souhlasem krajského národního výboru po slyšení ústředního orgánu hospodařícího s lihem (dále jen ústřední orgán).
(26) Ústřední orgán může pro začleněné závody, krajské národní výbory pro ostatní závody povoliti na přechodnou dobu dosavadní stav a stanovití přiměřenou lhůtu, v níž budou provedeny úpravy podle předchozích ustanovení. Těmito opatřeními nesmí býti dotčena ustanovení odstavce 24.
§ 7
Kontrolní lihová měřidla.
(1) Vyrobené množství alkoholu se zjišťuje povinně kontrolními lihovými měřidly povolených soustav a typů.
(2) Kontrolní lihové měřidlo musí býti v trvalém a úředně zajištěném spojení s chladičem výrobního zařízení.
(3) Lihovarské závody jsou povinny opatřiti si vlastním nákladem kontrolní lihová měřidla. K tíži závodu jdou rovněž zlepšovací úpravy na měřidlech, jejich udržování v bezvadném stavu a veškeré povolené opravy.
(4) K zjištění vyrobeného množství alkoholu mohou býti používána a dodávána až do odvolání kontrolní lihová měřidla dále uvedených soustav a typů v tomto pořadí:
a) měřidla soustavy Ing. V. A. Zehr, typy velké, střední, malé a ocelové, pokud vyhovují požadavkům zajištění všeobecné daně;
b) měřidla soustavy Dolainski, typy 1915, 1911, 1906 a 1893, Fučíkovský 1922 a Beschorner typy 1906 a 1894, pokud nelze přemístiti do lihovarského závodu vyhovující měřidlo soustavy Ing. V. A. Zehr.
(5) Ovocné lihovary smějí používati výhradně měřidel soustavy Ing. V. A. Zehr.
(6) Kontrolní lihové měřidlo musí býti trvale chováno pod úředními závěrami orgánu odborného dozoru nebo komise pro zkoušení a ověřování měřidel. Výjimku činí vnější a vnitřní dvířka, která jsou pod závěrami orgánu kontrolního dozoru.
(7) Úřední závěry orgánu odborného dozoru na plášti měřidla a ochranném obalu spojovacího potrubí mezi chladičem a kontrolním lihovým měřidlem může vyměniti nebo nahraditi orgán kontrolního dozoru v těchto případech:
a) je-li některá závěra odborného dozoru poškozena nebo utržena,
b) nastane-li porucha nebo závada na spojovacím potrubí,
c) v naléhavých případech, aby byly zamezeny hospodářské ztráty.
(8) Každá výměna závěr podle předchozího odstavce musí býti ihned oznámena krajskému národnímu výboru.
(9) V případě, že by cizím zásahem byly porušeny nebo utrženy závěry odborného dozoru na vnitřní skříni měřidla a byl tak zjednán přístup k vnitřnímu zařízení měřidla, vyloučí orgán odborného dozoru měřidlo z dalšího používání, a zařídí jeho odeslání pod úředními závěrami opravujícímu závodu k zjištění zásahu, k přezkoušení a novému ověření.
(10) Odebírá-li se z nutných provozních důvodů líh z výrobního zařízení před jeho registrací kontrolním lihovým měřidlem, musí býti na příslušném zařízení umístěno zvláštní odměrné zařízení (vzorkovací měřicí kohouty a pod.).
(11) Pokud nebude v kontrolních lihových měřidlech umístěno samočinné značení teplot lihu protékajícího měřidlem, je závod povinen tyto teploty zjišťovati a zapisovati do přílohy kontrolního listu měřidla. Teplotu zjišťuje vedoucí provozu (pověřený zástupce) na teploměru, umístěném v lihoměrném stojanu měřidla. Zapisuje ji při každém zahájení destilace a při každé další změně teploty protékajícího lihu s vyznačením současného stavu číselníku hlavního počitadla. Zápisy kontrolují orgánové kontrolního a odborného dozoru.
§ 8
Zajištění výrobního zařízení.
(1) Veškerá zařízení, na nichž se vyrábí buď surový nebo zušlechtěný líh přímo ze zápary, pokud jsou v činnosti, musí býti zajištěna závěrami.
(2) V závodech začleněných do ústředního orgánu zajišťuje výrobní zařízení až ke spojovacímu potrubí mezi chladičem a kontrolním lihovým měřidlem podnikový ředitel nebo vedoucí závodu (pověřený zástupce) při převzetí plné odpovědnosti podle ustanovení § 6 odst. 2.
(3) V ostatních závodech rozhoduje o zajištění výrobního zařízení a dává je provésti orgány kontrolního dozoru krajský národní výbor, při čemž se řídí všeobecnými ustanoveními § 6 a technickými předpisy (příloha lihových předpisů).
(4) Krajský národní výbor též určuje, jakými prostředky a jakým způsobem se jednotlivé přístroje a nádoby zajistí. Rovněž rozhoduje o zapojení kontrolního lihového měřidla na chladič výrobního zařízení.
(5) Nařízenými zajišťovacími opatřeními nesmí býti rušen provoz závodu nebo požadovány investice, které nejsou plánovány.
(6) Není-li výrobní zařízení v činnosti, musí býti účelně vyřazeno z používání.
(7) Vedoucí provozu (pověřený zástupce) zodpovídá za neporušenost přiložených závěr.
§ 9
Účet všeobecné daně z lihu.
(1) Na lihu registrovaném kontrolním lihovým měřidlem vázne všeobecná daň podle připomínky VII za položkou 79 oddílu A sazebníku všeobecné daně, pokud
1. nebyl spotřební líh zdenaturován neb vyskladněn k účelům, uvedeným v položce 79 č. 1 písm. a) a g) oddílu A sazebníku všeobecné daně,
2. nebyl spotřební líh použit k účelům, uvedeným v položce 79 č. 1 písm. e) oddílu A sazebníku všeobecné daně,
3. nebyla ovocná pálenka zdaněna sazbami podle položky 79 č. 2 oddílu A sazebníku všeobecné daně a připomínky II za touto položkou,
4. nebyl líh, ovocné pálenky a výrobky obsahující v hotovém stavu líh, vyvezen do celní ciziny.
(2) Případy, kdy se váznoucí všeobecná daň vybírá, jsou uvedeny v citované připomínce VII oddílu A sazebníku všeobecné daně.
(3) Každý závod, který líh vyrábí (evidovaná výroba lihu podle ustanovení § 2 odst. 5), vyskladňuje nebo přejímá nedenaturovaný líh v daňově vázaném oběhu, vede účet všeobecné daně z lihu (dále jen „účet“). Tento účet vedou i ty závody, ve kterých se při regeneraci zbavuje líh i denaturačních prostředků a vrací se do vázaného oběhu.
(4) Ve velkých kombinovaných závodech se vedou dva oddělené účty: jeden „na vrub účtu“ (výroba a přejímání lihu) a druhý „ve prospěch účtu“ (vyskladnění lihu).
(5) V závodech menšího provozního rozsahu a obratu lihu se vede jediný účet s vnitřním rozdělením „na vrub účtu“ a „ve prospěch účtu“.
(6) Do účtu zapisuje vedoucí provozu (pověřený, zástupce) postupně každý jednotlivý účin téhož dne, a to nejen množství lihu v litrech alkoholu, nýbrž i váznoucí všeobecnou daň.
(7) Účty se vedou podle účetních zásad. Při účtování je třeba rozlišovati mezi závody, které líh vyrábějí a vyskladňují, dále které jen líh přejímají a zpracují a konečně závody, které líh vyrábějí, zušlechťují, přejímají a vyskladňují.
(8) Na vrub účtu se zapisují:
a) skutečná zásoba lihu (též nezpracovaného) podle druhu lihu a sazeb, pokud se přenáší z předcházejícího hospodářského roku (výrobního období);
b) z vlastních surovin vyrobené a úředně zúčtované množství alkoholu podle výrobních listů;
c) převzaté množství lihu podle faktury a příslušného dodacího listu;
d) přebytky zjištěné při převzetí lihu proti faktuře a příslušnému dodacímu listu;
e) schodky zjištěné odběratelem při přejímání lihu (na vrub účtu dodavatele);
f) přebytky úředně zjištěné při zjištění zásob;
g) vrácené zásilky lihu, které byly vyskladněny do daňově vázaného oběhu.
(9) Ve prospěch účtu se zapisují:
a) každé vyskladnění lihu podle druhu a sazeb;
b) množství lihu upotřebeného ve zpracovatelských závodech nebo zdenaturovaného v přejímacích závodech;
c) přebytky zjištěné odběratelem při přejímání lihu (ve prospěch účtu dodavatele);
d) schodky zjištěné při přejímání lihu proti faktuře a příslušnému dodacímu listu.
(10) Každý výrobce a nabyvatel lihu ručí za všeobecnou daň váznoucí na lihu, zejména za daň, váznoucí na úředně zjištěných schodcích v zásobách, přesahujících ztrátové normy, pokud neprokáže, že líh byl zdaněn příslušnou sazbou všeobecné daně, zpracován, zdenaturován, po případě zničen vyšší mocí (požárem, povodní a pod.).
(11) Povinnost platiti váznoucí všeobecnou daň se řídí příslušnými předpisy zákona o všeobecné dani.
§ 10
Výroba, uskladnění, přejímání a vyskladnění lihu.
(1) O zpracovatelských úkolech lihovarských závodů vyrábějících líh vyrozumí ústřední orgán krajské národní výbory.
(2) Přejímání a vyskladňování lihu se provádí zpravidla bez úředního dozoru. Výjimku činí přejímání lihu určeného k denaturaci, nedenaturovaného lihu k zvláštním účelům a lihu v zušlechťovnách ovocných pálenek, jakož i vyskladňování přiboudliny.
(3) V rafineriích se provádí přejímání a vyskladňování lihu za účasti orgánu kontrolního dozoru, který potvrdí správnost úkonu.
(4) Ministr financí může podle potřeby ve veřejném zájmu naříditi úřední dozor nebo účast při přejímání a vyskladňování lihu i v jiných případech.
(5) Přejímání, uskladňování a vyskladňování lihu musí býti prováděno s péčí řádného hospodáře tak, aby byly omezeny ztráty lihu vypařováním a manipulací na nejmenší míru.
(6) Vyskladněné, jakož i převzaté množství lihu musí býti zapsáno v týž den vedoucím provozu (pověřeným zástupcem) podle jednotlivých dokladů do účtu.
(7) Úbytek nebo přebytek v množství alkoholu, zjištěný při přejímání lihové zásilky, se oznámí přejímacím listem dodávajícímu závodu.
(8) Odesilatel je povinen úbytek nebo přebytek zjištěný v lihové zásilce zapsati do účtu.
(9) Příjemce lihové zásilky zapíše do svého účtu množství alkoholu podle dodacího listu (beze změny); pod zvláštní položkou zapíše zjištěný úbytek nebo přebytek lihu (viz § 9 odst. 8 a 9).
§ 11
Dodací a přejímací listy.
(1) Lihovarské výrobní, zušlechťovatelské, zpracovatelské a spotřebitelské závody přejímají a vyskladňují líh na podkladě faktur, dodacích a přejímacích listů.
(2) Na dodacích a přejímacích listech uvedou lihovarské závody při vyskladněních lihu do daňově vázaného oběhu poznámku podle tohoto vzoru:
„Dodané množství lihu .... litrů alkoholu jest zatíženo váznoucí všeobecnou daní podle připomínky VII k pol. 79 oddílu A sazebníku všeobecné daně v částce 600,— Kčs za jeden litr alkoholu, t. j. za dodané množství celkem ...... Kčs.“
„Dodané množství lihu .... litrů alkoholu jest zatíženo váznoucí všeobecnou daní podle připomínky VII k pol. 79 oddílu A sazebníku všeobecné daně v částce 600,— Kčs za jeden litr alkoholu, t. j. za dodané množství celkem ...... Kčs.“
(3) Při každém vyskladnění lihu do daňově vázaného oběhu doprovází zásilku dodací list s přesným vyznačením těchto dat: hrubá váha, tara, čistá váha, stupňovitost lihu, litry alkoholu a to pro každý jednotlivý kus (nádobu), jakož i celkové množství lihu v litrech alkoholu.
(4) Závod přejímající líh (odběratel) v daňově vázaném oběhu potvrdí závodu dodávajícímu (odesilateli) převzetí zásilky lihu na přejímacím listě. Na tomto listě vyznačí celkové převzaté množství lihu v litrech alkoholu, celkovou čistou váhu a průměrnou stupňovitost. V případě rozdílu ve váze nebo stupňovitosti proti zaslané faktuře a dodacímu listu podrobně sdělí, u kterých dopravních nádob tyto rozdíly byly zjištěny, a vyčíslí celkový zjištěný úbytek nebo přebytek lihu.
§ 12
Řízení před zahájením výroby lihu.
(1) Lihovarský závod je povinen ohlásiti okresnímu národnímu výboru zamýšlené zahájení výroby lihu (provozu) tak, aby mohl býti připraven popis závodu, případně provedena verifikace závodu.
(2) Vedoucí provozu (pověřený zástupce) připraví ve spolupráci s orgány okresního národního výboru popis závodu na podkladě předložených příloh, skizz a nákresů.
(3) Popis závodu musí obsahovati:
a) popis výrobny a místností se seznamem v nich umístěných provozních přístrojů a nádob;
b) seznam přiložených závěr;
c) popis a zajištění kontrolního lihového měřidla;
d) situační plány závodu;
e) schematický nákres výrobního zařízení;
f) zvláštní povolení;
g) prohlášení závodu.
(4) Dalšími přílohami popisu závodu jsou: zápisy o přeměření lihových nádrží, ověřovací list kontrolního lihového měřidla, po případě vzorkovacích měřících kohoutů, cejchovní doklady k lihoměrům a váhám, zápisy o postavení, úpravě, měrné a těsnící zkoušce kontrolního lihového měřidla, o přezkoušení vzorkovacích měřících kohoutů a pod.
(5) Popis závodu se připraví v takové lhůtě, aby všechny úkony a práce mohly býti spolehlivě provedeny. Jeho úprava musí býti taková, aby jednotlivé přílohy mohly býti vyměněny při změnách nebo doplněních. Neplatné přílohy se vyloučí před zahájením výroby.
(6) Popis závodu se vyhotoví ve dvou stejnopisech a platí bez časového omezení, pokud nenastaly podstatné změny. Jeden stejnopis se ukládá v závodě, druhý u okresního národního výboru. Přitom se všemi stejnopisy nutno podle předpisů platných pro jednotlivé závody zacházeti jako se spisy důvěrné povahy.
(7) Popis závodu schválí krajský národní výbor svým odporným orgánem při verifikačním řízení. Tento orgán přezkouší na místě, shoduje-li se popis se skutečným stavem závodu a jsou-li splněny všechny předpisy o zajištění výrobního zařízení.
(8) Krajský národní výbor rozhoduje o provedení úředního zajištění; proto se přílohy b) a c) popisu závodu doplňují až při verifikačním řízení. Rovněž se až při verifikaci přikládají dvojité závěry. Ve sporných případech si vyžádá krajský národní výbor vyjádření ústředního orgánu.
(9) O provedení řízení se sepíše dvojmo verifikační zápis v přítomnosti vedoucího provozu (pověřeného zástupce). Verifikační zápis jest přílohou popisu závodu a má platnost do konce provozního období.
(10) Bylo-li verifikační řízení provedeno bez vylučujících závad, může býti provoz ihned zahájen, aniž by bylo vydáno zvláštní povolení. Jinak ohlásí okresní národní výbor odstranění závad krajskému národnímu výboru a povolí závodu zahájení výroby lihu.
§ 13
Provozní poruchy.
(1) Přeruší-li nebo zastaví-li závod výrobu lihu pro nějakou neodvratnou překážku nebo poruchu v provozu a nebude-li provoz znovu zahájen do 10 dnů, jest závod povinen oznámiti ihned tyto okolnosti okresnímu národnímu výboru, který o tom vyrozumí telefonicky krajský národní výbor. Vedoucí provozu (pověřený zástupce) zapíše dobu vzniku poruchy a stav hlavního počitadla kontrolního lihového měřidla do závodního provozního záznamu.
(2) Znovuzahájení provozu jest závod povinen opět ohlásiti příslušnému okresnímu národnímu výboru.
(3) Poruchy nebo závady na výrobním zařízení jest povinen závod ihned oznámiti okresnímu národnímu výboru, jehož kontrolní orgán se zúčastní jejich odstranění.
(4) Poruchy na spojovacím potrubí mezi chladičem a kontrolním lihovým měřidlem jest obdobně závod povinen ihned oznámiti okresnímu a krajskému národnímu výboru.
(5) Vyřadí-li se při poruše z provozu některé zajištěné výrobní zařízení, provede vedoucí podniku (závodu) začleněného do ústředního orgánu snětí příslušných závěr a učiní zároveň účelné opatření k vyřazení části výrobního zařízení z provozu. V ostatních závodech provede tato opatření orgán kontrolního dozoru.
(6) Vedoucí provozu (pověřený zástupce) může v naléhavých případech k zamezení výrobních ztrát sejmouti při provozní poruše i úřední závěry, je však povinen zařízení náležitě zajistiti; učiní o tom zápis do provozního záznamu a sejmuté závěry odevzdá ihned orgánu kontrolního dozoru.
(7) Nedostaví-li se orgán kontrolního dozoru z jakýchkoliv důvodů k znovuzahájení provozu, může vedoucí provozu (pověřený zástupce) sejmouti potřebné úřední závěry a započíti s výrobou lihu. Tuto okolnost poznamená v provozním záznamu a sejmuté závěry odevzdá orgánu kontrolního dozoru.
(8) Nastane-li taková porucha, která způsobí nepředvídaný á neodvratitelný úbytek v zásobách lihu, musí býti hlášena ihned po jejím vzniku nebo zjištění nejkratším způsobem okresnímu a krajskému národnímu výboru.
(9) Orgánové kontrolního a odborného dozoru jsou povinni ihned se dostaviti do závodu, provésti zjištění vyrobeného množství alkoholu, zjištění lihových zásob a předběžné zúčtování. Při tom se zjistí celková ztráta v zásobách lihu. V zjišťovacím zápisu, jehož průpis se připojí k účtu, zevrubně vylíčí skutečnosti, za nichž nastala ztráta lihu, jakož i výsledek zúčtování. V zápise musí býti výslovně zaujato stanovisko k tomu, zda-li zodpovědná osoba za provoz závodu (pověřený zástupce) splnila všechny povinnosti řádného hospodáře.
§ 14
Poruchy v pravidelném chodu kontrolního lihového měřidla.
(1) V činnosti kontrolního lihového měřidla mohou nastati poruchy trvalé nebo přechodné; trvalé poruchy mohou býti úplné nebo částečné.
(2) Znakem úplné trvalé poruchy jest současná nečinnost hlavního a záložního měrného zařízení nebo porucha až nečinnost hlavního počitadla, případně vytékání lihu z měřidla na základní desku a podstavec nebo přetékání lihu přes sítko v případě ucpání přívodného potrubí do měrného bubnu.
(3) při částečné trvalé poruše je hlavní měrné zařízení (hlavní buben s počitadlem) v nečinnosti, avšak záložní měrné zařízení (záložní buben nebo houpačka) pracuje pravidelně.
(4) Za přechodnou poruchu se považuje porucha v chodu měřidla, při níž vešlo v činnost poplašné a signalisační zařízení na krátkou dobu, po níž opět pravidelně pracuje hlavní měrný buben s počitadlem.
(5) Za poruchu se považuje i rozbití zorného skla v příklopu skříně měřidla. Podle druhu a rozsahu poškození jest porucha trvalou nebo přechodnou.
(6) Odpovědný vedoucí provozu (pověřený zástupce) jest povinen oznámiti nejrychlejším způsobem každou poruchu v pravidelném chodu měřidla okresnímu a krajskému národnímu výboru.
(7) Před odesláním hlášení o poruše jest vedoucí provozu (pověřený zástupce) povinen zapsati do závodního provozního zápisu přesný čas vzniku poruchy, stav hlavního počitadla měřidla, po případě i dobu zastavení destilace.
(8) Změní-li se přechodná porucha v trvalou nebo částečná trvalá v úplnou trvalou poruchu, jest závod povinen učiniti nové hlášení podle odstavce 6.
(9) Při úplné trvalé poruše jest závod povinen upraviti výrobu lihu tak, aby nevznikly hospodářské ztráty a vyčkati příchodu orgánů kontrolního a odborného dozoru.
(10) při částečné trvalé poruše může závod pokračovati v destilaci jen tehdy, je-li měřidlo dvoububnové s dvojitým vzorkovacím zařízením.
(11) Je-li záložním odměrným zařízením houpačka nebo zařízení jiného druhu, které nevzorkuje, jest závod povinen postupovati podle odstavce 9.
(12) Orgánové kontrolního a odborného dozoru jsou povinni dostaviti se bezodkladně do závodu, zjistiti stav provozu, druh a příčinu poruchy. Může-li orgán odborného dozoru odstraniti poruchu podle předpisu o používání měřidel, provede nutné úkony a uvede měřidlo opět do normální činnosti.
(13) Pokud je měřidlo vyřazeno z provozu ať trvale nebo jen na určitý počet dní, zařídí orgán odborného dozoru způsob zjištění vyráběného lihu do doby, nežli bude opět na chladič zapojeno měřidlo s bezvadnou činností.
(14) Může-li býti měřidlo opraveno přímo v závodě, aniž by bylo nutno je ověřiti, učiní orgán odborného dozoru opatření, aby oprava byla bezodkladně provedena, jinak zařídí odeslání měřidla nebo bubnu k opravě. V tomto případě oznámí komisi pro zkoušení a ověřování měřidel vyřazení měřidla z používání.
(15) Závod může žádati o dodání náhradního měřidla, nebude-li záruky, že opravené a ověřené měřidlo bude vráceno do závodu do 14 dnů po vzniku poruchy. Přidělení náhradního měřidla provádí komise pro zkoušení a ověřování měřidel.
(16) Má-li závod v záloze vyhovující měřidlo s ověřovacím listem, může býti připojeno na chladič výrobního zařízení.
(17) O výsledku jednání sepíší orgánové dvojmo zápis, který spolupodepíše i vedoucí provozu (pověřený zástupce); jeden stejnopis se připojí k popisu závodu, druhý se odešle komisi pro zkoušení a ověřování měřidel.
(18) Nastane-li přehřátí měřidla a orgán odborného dozoru zjistí na maximálním teploměru překročení hranice stanovené pro jednotlivé soustavy a typy měřidel, vyloučí měřidlo z dalšího používání.
(19) Krajský národní výbor může ve výjimečných případech, zejména při nedostatku náhradních měřidel povoliti další používání, měřidla, vykáže-li provedená váhová měrná zkouška odchylku v přípustných mezích, t. j. ± 1,0%, a nezjistí-li orgán odborného dozoru jiné objektivní vady na vnitřním zařízení měřidla, které by ovlivňovaly správné odměřování vyrobeného množství alkoholu.
§ 15
Zjišťování vyrobeného množství alkoholu.
(1) Zjištění vyrobeného množství alkoholu se provádí zásadně nepředvídaně podle pracovního rozvrhu okresního národního výboru s přihlédnutím k provozním poměrům v závodě, nejpozději v den, kdy sběrná (vzorková) nádoba jest podle výpočtu naplněna do 85% svého naplňovacího prostotu. Závod musí na tuto okolnost upozorniti okresní národní výbor.
(2) Kromě nepředvídaného zjišťování vyrobeného množství alkoholu zjišťuje se v průmyslových a sulfitových lihovarech vyrobené množství alkoholu též na konci hospodářského měsíce, pokud byl závod v činnosti.
(3) V regeneračních závodech — je-li na chladič zapojeno kontrolní lihové měřidlo — zjišťuje, se znovuzískané množství alkoholu k návrhu vedoucího provozu.
(4) Vyrobené množství alkoholu zjišťují zpravidla dva orgánové kontrolního dozoru v přítomnosti vedoucího provozu (pověřeného zástupce).
(5) Ke společnému zjišťování vyrobeného množství alkoholu orgány kontrolního a odborného dozoru vysílá okresní národní výbor jen jeden orgán.
(6) Při měsíční výrobě přesahující 300 hl může býti provedena orgánem odborného dozoru úprava na vzorkovacím zařízení k snížení množství odebíraných vzorků lihu při plné záruce, že stupňovitost odebraných zmenšených množství vzorků lihu bude souhlasiti se stupňovitostí lihu protékajícího měřidlem.
(7) Při přerušení výroby lihu se zpravidla neprovádí zjištění vyrobeného množství alkoholu a zúčtování, pokud přerušení výroby nebude delší 10 dnů.
(8) Zjištění vyrobeného množství alkoholu a zúčtování může býti provedeno v kteroukoliv denní dobu podle vhodnosti a účelnosti, vždy však v pracovní době.
(9) Během zjišťování výroby a zásob lihu musí správa provozu učiniti taková opatření, aby účel zjišťování nebyl provozem závodu rušen.
(10) Vyrobené množství alkoholu se stanoví takto:
Zjistí se rozdíl údajů hlavního počitadla měřidla na začátku zúčtovacího období a v den zúčtování; k tomu údaji v litrech se připočte po případě záložním a pojistným zařízením proteklá množství lihu v litrech se zřetelem (odečtením) na posun počitadel rukou; součet udává zdánlivou výrobu v litrech lihu. Tento údaj se násobí zjištěnou pravou stupňovitostí ve sběrné nádobě měřidla se zřetelem na případnou vypářku nad 0,2%. Tím se stanoví množství vyrobeného lihu v litrech alkoholu za zúčtovací období.
Zjistí se rozdíl údajů hlavního počitadla měřidla na začátku zúčtovacího období a v den zúčtování; k tomu údaji v litrech se připočte po případě záložním a pojistným zařízením proteklá množství lihu v litrech se zřetelem (odečtením) na posun počitadel rukou; součet udává zdánlivou výrobu v litrech lihu. Tento údaj se násobí zjištěnou pravou stupňovitostí ve sběrné nádobě měřidla se zřetelem na případnou vypářku nad 0,2%. Tím se stanoví množství vyrobeného lihu v litrech alkoholu za zúčtovací období.
(11) O zaokrouhlování zlomků litrů alkoholu platí všeobecná ustanovení technických předpisů. Je-li v závodu v používání více měřidel, provádí se zaokrouhlování vyrobeného množství alkoholu až v součtu jednotlivých výrob.
(12) O zjištěném množství alkoholu za zúčtovací období vyhotoví orgánové kontrolního dozoru v přítomnosti vedoucího provozu (pověřeného zástupce) výrobní list ve dvojím vyhotovení. Jeden stejnopis se přiloží k účtu, druhý ke kontrolnímu listu měřidla.
(13) Zjištěné množství alkoholu, zaokrouhlené vždy na celé litry alkoholu, se zapíše do účtu v příslušném sloupci „na vrub účtu“. Zároveň se vyčíslí a do příslušného sloupce účtu se zapíše náležitost váznoucí všeobecné daně z lihu.
(14) Zápisy do účtu provádí vedoucí provozu (pověřený zástupce), ověří je svým podpisem a doloží výrobním listem.
(15) Je-li regenerační zařízení zapojeno na kontrolní měřidlo, zjišťuje se získané množství alkoholu způsobem uvedeným v předchozích odstavcích a proúčtuje se znovu v účtu.
(16) Orgán odborného dozoru provádí též zjištění vyrobeného množství alkoholu v účelných časových intervalech v přítomnosti vedoucího provozu (pověřeného zástupce). Vypočtené množství alkoholu zapíše do kontrolního listu měřidla; údaje spolupodepíše vedoucí provozu (pověřený zástupce).
(17) Zjistí-li orgán odborného dozoru rozdíl mezi stupňovitostí lihu ve sběrné nádobě orgánu kontrolního dozoru a vlastním zjištěním, zařídí u okresního národního výboru společné zjištění vyrobeného alkoholu při příštím zúčtování.
(18) Nebude-li při tomto společném zjištění výroby docíleno souhlasu a bude-li rozdíl vyšší než ± 0.2% ve stupňovitosti lihu, musí býti zahájeno šetření o důvodech tohoto rozdílu.
(19) Bude-li jako příčina rozdílu zjištěna závada na př. ve vzorkovacím zařízení, ve vnitřním zařízení měřidla, v teplotných vlivech na líh ve sběrných nádobách, v silném pocení měřidla a pod., zařídí orgán odborného dozoru nápravu. Nebude-li příčina rozdílu zjištěna, provede ještě jedno společné zjištění výroby. Bude-li opět zjištěn nesouhlas a příčina jeho nebude zjištěna, vyloučí měřidlo z dalšího používání a zařídí jeho odeslání k přezkoušení a novému ověření.
(20) Základem pro stanovení a pro účtování vyrobeného množství alkoholu bude ve všech sporných případech nález orgánu odborného dozoru a to od počátku vzniku rozdílů, případně od počátku výroby lihu.
(21) Všechna data zjištěná při použití kontrolního lihového měřidla zapisují dozorčí orgánové do kontrolního listu měřidla.
Příloha k vyhlášce ministra financí č. 566/1950 Ú. l. I.
Technické předpisy.
Obsah:
Technické předpisy.
Obsah:
| Oddíl I. | Popis závodu |
| II. | Lihové nádrže a jejich přeměřování |
| III. | Úprava výrobního a zušlechťovacího zařízení a jeho zajištění |
| IV. | Zjišťování vyrobeného množství alkoholu |
| V. | Zjišťování zásob lihu |
| VI. | Lihoměry a ostatní pomůcky |
| VII. | Vyskladňování lihu |
| VIII. | Přejímání lihu |
| IX. | Účet všeobecné daně z lihu |
| X. | Obecná denaturace lihu |
| XI. | Zvláštní denaturace lihu |
| XII. | Denaturace lihu k výrobě octa |
| XIII. | Těsnicí zkouška kontrolního lihového měřidla |
| XIV. | Používání kontrolních lihových měřidel |
| XV. | Rozebrání, opravy a sestavení kontrolních lihových měřidel |
| XVI. | Vady kontrolních lihových měřidel |
| XVII. | Váhová a objemová měrná zkouška kontrolních lihových měřidel |
| XVIII. | Těsnicí zkouška kontrolního lihového měřidla |
| XIX. | Vzorkovací měřicí kohouty |
| XX. | Řád pro zkoušení, přejímání a ověřování kontrolních lihových měřidel. |
Oddíl1
Oddíl I.
Popis závodu.
(1) Popis závodu musí obsahovati veškeré údaje, které slouží k zajištění všeobecné daně z lihu (ovocných pálenek) a jež jsou závazkem lihovarského závodu, že hospodaření s lihem bude bez závad.
(2) V popisu závodu se uvede přesné označení závodu a všech jeho činností, t. j. nejen výroby lihu, nýbrž i případné další podnikání v přidružených závodech.
(3) U lihových nádrží se uvede jejich tvar, rozměry, obsah a zbytek pod nulou.
(4) U výrobního zařízení (jednoduché, kolonové, kombinované destilační přístroje, rafinační a rektifikační, dehydrační. regenerační, rekuperační a j.) se uvede výrobní firma, výkon přístroje za 24 hodin, průměrně docilovaná stupňovitost lihu. spojení chladiče s kontrolním lihovým měřidlem, lihové potrubí za měřidlem k lihovým nádržím. U rafinačních a dehydračních zařízení, jakož i u výrobních zařízení k přímé výrobě lihu ze zápar se uvedou veškerá výrobní data, aby byl získán přehled o vyráběných druzích lihu.
(5) Popíše se soustava a typ kontrolních lihových měřidel, obsah vložných (vypářkových), sběrných nádob a obsah vzorkovaček; dále popis spojovacího potrubí od chladiče ke kontrolnímu lihovému měřidlu se všemi zařízeními v něm nebo na něm umístěnými.
(6) Volnou přílohou k popisu závodu je seznam přiložených závěr na výrobním zařízení, na spojovacím potrubí, kontrolním lihovém měřidle a ostatních zařízeních, případně na lihových potrubích a nádržích za měřidlem.
(7) V půdorysu závodu se vyznačí veškeré provozní místnosti s hlavními přístroji a nádržemi, skladní nádrže na líh, lihové potrubí k nim a mezi nimi a všechny příslušné kohouty a ventily.
(8) O výrobním zařízení se vyhotoví přesná, avšak jednoduchá skizza s barevným označením potrubí: zápara světlehnědé, voda modře, pára červeně, líh žlutě, lutrová voda fialově, výpalky tmavohnědě.
(9) Závod určí a písemně oznámí osoby, které zodpovídají za celý závod, za vedení provozu nebo jeho částí, které budou podávati vysvětlení a poskytovati pomoc kontrolním a odborným orgánům při jejich činnosti, vésti provozní záznamy, účetní knihy a účty všeobecné daně z lihu.
(10) Závod může jmenovati i zástupce pro všechny osoby, vyjmenované v předchozím odstavci.
(11) Orgán odborného dozoru vyznačí v popisu závodu způsob zjištění výroby lihu po dobu poruchy v pravidelném chodu kontrolního lihového měřidla.
(12) Pokud v některých závodech se považují data za tajná nebo přísně důvěrná, upouští se od jejich uvedení v popise.
Oddíl2
Oddíl II.
Lihové nádrže a jejich přeměřování.
A. Úprava lihových nádrží.
(2) Nádrže mohou býti opatřeny míchadlem nebo jiným zařízením způsobilým k důkladnému promíchání obsahu nádrží.
(1) Lihové nádrže musí býti zhotoveny z kovu (železa, mědi, aluminia a j.), nebo jiného neprolínavého materiálu. Sila stěn nádrže má býti přiměřená velikosti nádrže, aby nenastala deformace dna a stěn. Tvar nádrže má býti pravidelný, a to pokud možno stojatý válec nebo hranol. Nádrže mají býti opatřeny průlezem a odvzdušněním. Větší nádrže musí býti uvnitř vyztuženy železnými vzpěrami.
(3) Nádrže, u nichž jejich obsah nelze pro přílišnou velikost promísiti dokonale míchacím zařízením, nutno opatřiti příslušným počtem vzorkovacích kohoutů, přizpůsobených k odtahování lihu ze čtvrtiny až pětiny výšky nádrže.
(5) Jako odměrného (odčítacího) zařízení lze použíti buď zorných skel se stupnicí nebo měrných tyčí. Zorná skla mají míti průměr nejméně 20 mm, na spodní části kohout pro vtok lihu do zorného skla a kohout pro vypouštění lihu ze zorného skla. Měrné tyče mají býti z přiměřeně silného dřeva nebo kovu; kovové tyče mohou býti z uhlového železa nebo z mosazných trubek. Dřevěné měrné tyče musí býti na spodním konci zatíženy kováním, aby vlastní vahou udržovaly v lihu svislý směr.
(4) Dno nádrže má býti nepatrně skloněné, nejvýše 10 mm na 1 m průměru, aby líh snadno vytekl. Na nejnižším místě musí býti každá nádrž opatřena výpustným kohoutem na výpustném potrubí dostatečné světlosti.
(8) Lihové nádrže a měrné stupnice musí býti úředně zajištěny proti posunutí. Měrné tyče musí býti vhodně označeny proti případné jejich záměně.
(7) Lihové nádrže mají býti se všech stran, tedy i ze spodu, přístupné a musí spočívati na pevném spolehlivém podstavci.
(6) Nultý bod stupnice se stanoví nad spodním okrajem tyče. Jednotlivé dílky a počet hektolitrů se na dřevěných tyčích vypaluje, na kovových tyčích, trubkách nebo pásech se vyráží.
B. Přeměřování lihových nádrží a zhotovení stupnice.
(1) Přeměřování se provádí obyčejně nálevem vody nebo u velkých pravidelných nádrží s pravidelnou výztuží výpočtem. V obou případech jest nutno zjistit množství pod nultým bodem stupnice.
d) Přeměřování nádrží zapuštěných do země.
(13) Přeměření se provádí nálevem vody z cejchovní konve. Při tom se po každém nalití musí vyčkati, až se hladina vody v nádrži uklidní a teprve pak se opatrně na pevně stanoveném místě, které jest vyznačeno na nádrži, vnoří svisle odměrná tyč. Zářez se učiní na místě, kam až byla tyč omočena.
e) Všeobecné směrnice.
(21) Přeměření nádrže na líh jest v platnosti tak dlouho, dokud po přezkoušení správnosti stupnice nenastane nutnost nového přeměření nebo dokud nádrž nebyla přemístěna nebo nebyl změněn její obsah. Nádrže na líh, které jsou zapuštěny do země (denní předlohy), musí býti uloženy na železných nosnících, opatřeny průlezem a mají býti se všech bočních stran přístupné.
(14) Přeměření lihových nádrží provádějí orgány kontrolního dozoru za účasti a pomoci vedoucího provozu (pověřeného zástupce).
(15) Je-li nutno přeměření přerušit), je třeba lihové skladiště zajistiti, pokud se jedná o nádrže postavené v krytých skladištích. Před pokračováním v přeměřování je třeba se předem přesvědčiti, nedoznala-li změny vodní hladina v nádrži.
(17) Dozorčí orgánové mají věnovati pozornost poloze skladních nádrží, nenastala-li změna, jež by měla vliv na zjištění zásob lihu.
(18) Jednou ročně jest třeba kontrolovati správnost měrné stupnice každé lihové nádrže a to při vyskladnění lihu. Při tom se porovná množství vypočtené podle údajů na měrné stupnici nádrže s vyskladněným množstvím.
(19) Nádoby na ukládání lihu podle prohlášení vedoucího závodu nepoužívané nebo používané jinak (na vodu a pod.) není třeba přeměřovati.
(20) O přeměření lihových nádrží se vyhotoví dvojmo zápis, obsahující všechny důležité skutečnosti. Zápis jest přílohou popisu závodu.
(16) Přeměřování má býti prováděno za stejných teplotných podmínek v době, kdy nejsou velké rozdíly teploty v denních a nočních hodinách.
a) Zjištění množství pod nultým bodem.
(2) Při přeměřování celé nádrže vodou se zjistí nultý bod až ke konci přeměřování.
(3) Při zhotovení stupnice výpočtem se zjistí nultý bod tak, že se přilévá cejchovní konví voda tak dlouho, až se objeví v zorném sklu nebo až se spodní konec měrné tyče na několik mm vysoko omočí. Výška vody v měrném sklu nebo místo, kam až byla tyč ponořena do vody, se označí jako nultý bod. Množství vody, které muselo býti přidáno, aby bylo dosaženo tohoto bodu, je množství pod nulou. S vnořením tyče je třeba vyčkat, až se hladina vody zcela uklidní, nebo výkon ještě opakovat.
b) Přeměřování nálevem.
(4) Po zjištění obsahu podle bodu a) se naplní celá nádrž až k okraji vodou a tato se pak odpouští přes cejchovaný vodoměr nebo do cejchovních konví. Na stupnici zorného skla nebo na tyči se pak vyznačují vodorovnou čarou jednotlivé hektolitry, při velkých nádržích po 5 nebo 10 hl. Pro stanovení příslušného dílku na stupnici se bere za základ nejnižší bod hladiny v zorném sklu (spodní část menisku). Odčítání je třeba provádět tak, že pozorovatelovo oko jest ve stejné výši se spodní čarou menisku. Bylo-li již tolik vody odpuštěno, že další hektolitr by již nebyl na stupnici viditelný, označí se tento poslední viditelný dílek nulou. Od nuly nahoru se pak vyznačí jednotlivé hektolitry.
(5) Na to se změří zbytek pod nulou, který se vyznačí trvanlivou barvou na nádrži.
(6) Podobně se postupuje i při zhotovení stupnice na měrné tyči. Tyč musí býti vnořována do vody pomalu, aby se hladina nerozčeřila. Počítá se vždy s nejnižším místem čáry ponoru.
(7) Přeměřování může býti podle velikosti nádrže a vzdálenosti jednotlivých hektolitrových dílků prováděno i na 50 litrů.
c) Přeměřování výpočtem.
(10) K obsahu zjištěnému nebo vypočtenému podle měrné stupnice se připočte množství pod nulou.
(11) Při zjišťování obsahu výpočtem se má vždy některá část stupnice přezkoušeti odpouštěním tekutiny do cejchované nádoby.
(12) Doporučuje se však, aby u velkých a zdánlivě pravidelných nádrží bylo první přeměření provedeno vodou.
(8) Používá se u nádrží pravidelného tvaru s pravidelným vyztužením a velkého obsahu. Rozměry nádrží se zjistí podle konstruktivních dat dodávajícího závodu. Tato data se přezkoušejí přeměřením buď šňůrou a pevnými měřítky nebo kovovými pásovými mírami. Změření průměru nádrže je třeba provésti alespoň ve dvou směrech na sobě kolmých a z výsledků vzíti průměr. Je možno též změřiti vnitřní obvod a z něho vypočítati průměr.
(9) U nádrží, jichž obsah byl zjištěn výpočtem, se na stupnici zorného skla nebo na měrné tyči vyznačují buď hektolitry nebo může býti stupnice provedena v metrické míře. Změří se výška tekutiny od nultého bodu a násobí obsahem, který podle výpočtu připadá na jeden cm výšky.
Oddíl3
Oddíl III.
Úprava výrobního a zušlechťovacího zařízení a jeho zajištěni.
(1) Zařízení, sloužící výrobě, čištění, odvodňování a regeneraci lihu, musí býti uspořádána podle dále uvedených rámcových směrnic.
(2) Odůvodněné odchylky jsou přípustny při převzetí plné zodpovědnosti za nezkrácený příjem na všeobecné dani z lihu.
A. Destilační zařízení k výrobě lihu ze zkvašených zápar, břeček, kvasů nebo vína v lihovarech zemědělských, průmyslových s výrobou nebo bez výroby droždí a sulfitových.
(4) Je-li nezbytně nutno zapojiti do destilačního zařízení před kontrolním lihovým měřidlem čerpadlo na líh, musí býti upraveno a bezpečně zajištěno proti odvádění lihu.
a) Přívod zápary (břeček, kvasů a pod.).
(5) Záparové čerpadlo a záparové potrubí se nezajišťují. Prvá vstupní záparová příruba na vařáku, koloně nebo na přepadením záparovém potrubí od předhřívače se zajistí.
buď musí přívodní záparové potrubí ústiti do kovové nádoby, upevněné na dně vařáku tak, že tato nádoba po vyprázdnění vařáku zůstane naplněna záparou; záparové potrubí má sahati asi 5 cm do zbylé zápary v kovové nádobě,
nebo vede-li se do vařáku zpět lihová tekutina, musí býti odpadní potrubí pro výpalky tak vysoko, že ve vařáku zůstává stále nejméně 10% výpalků z celkového obsahu vařáku. Výpalkové potrubí se zajistí v délce 3 m.
(6) Při použití jednoho nebo dvou vařáků, zejména při zpětném vedení lihovité tekutiny do vařáku, musí býti přívod zápary do vařáku a odpad výpalků uspořádány takto:
nebo vede-li se do vařáku zpět lihová tekutina, musí býti odpadní potrubí pro výpalky tak vysoko, že ve vařáku zůstává stále nejméně 10% výpalků z celkového obsahu vařáku. Výpalkové potrubí se zajistí v délce 3 m.
(6) Při použití jednoho nebo dvou vařáků, zejména při zpětném vedení lihovité tekutiny do vařáku, musí býti přívod zápary do vařáku a odpad výpalků uspořádány takto:
p) Zařízení přímo neuvedená.
(55) O jejich zajištění rozhoduje příslušný krajský národní výbor podle místní situace. Při tom hlavní směrnicí musí býti znemožnění tajného odvádění lihových par nebo lihových tekutin z destilačního zařízení, aniž by závodu byly ukládány neúměrné povinnosti. Týká se to zejména uzavřených kvasných kádí s promývačkami plynných zplodin, montejusů (monžíků), shromažďovačů par, odplynovačů, vodních a lihových nádrží, lihových čerpadel a pod.
o) Výpalkový odpařovák.
(54) Potrubí výpalkového odpařováku se nezajišťuje až na přírubu na destilačním zařízení, nevede-li se do vařáku zpět lihovitá tekutina. Jinak platí ustanovení odstavce a) o přívodu zápary.
n) Lihové potrubí za kontrolním lihovým měřidlem.
(53) Toto potrubí má býti zpravidla umístěno v krytých kanálech, pokud se vede zemí, podlahou a pod.
m) Potrubí, kohouty a ventily.
(49) Na lihových potrubích s výjimkou spojovacího potrubí nesmí býti uzavírací kohouty nebo ventily; výjimky povoluje ve zvláště odůvodněných případech krajský národní výbor.
(50) Kohouty nebo ventily na ostatních potrubích se zajišťují jen v odůvodných případech.
(51) Do lihových potrubí nebo na jiná místa destilačního zařízení lze zapojiti před kontrolním lihovým měřidlem vzorkovací měřicí kohouty s počítadly jen z provozních důvodů a schválené soustavy.
(48) U vodních a ostatních potrubí se zajišťují pouze prvé příruby na destilačním zařízení, pokud není důvodu pro jiný způsob zajištění nebo uvolnění.
(47) Potrubí vedoucí lihové páry nebo tekutiny musí býti v celé délce na všech spojích dvojitě zajištěny.
(52) Opravovaná nebo spojovaná místa lihových potrubí se opatří plechovým krytem až do výměny. Spojení nutno vždy prováděti tvrdou pájkou navařením.
l) Spojovací potrubí mezi chladičem a kontrolním lihovým měřidlem.
(46) Je-li do spojovacího potrubí vložen větrák, pak světlost potrubí od větráku k měřidlu nesmí býti menší světlosti potrubí od chladiče k větráku. Průtokový průřez tohoto potrubí možno snížiti kovovou vložkou (průměr otvoru asi 16 mm).
(45) Je-li na spojovacím potrubí umístěn redukční kohout nebo ventil pro řízení průtoku lihu do měřidla, musí býti umístěn ihned za chladičem, v každém případě před větrákem nebo jiným zařízením. Lihový prostor chladiče musí býti opatřen odvzdušňovacím potrubím, po případě se umístí na rektifikační koloně pojistný ventil.
(44) Při používání předchlazovače musí býti odvzdušňovací potrubí vyvedeno až nad horní dno předchlazovače.
(43) Místo větráku může býti na spojovacím potrubí umístěno odvzdušňovací potrubí. V tomto případě se navaří na spojovací potrubí válcovitý nástavec o světlosti spojovacího potrubí a výšky asi 15—20 cm. Tento nástavec se prodlouží odvzdušňovacím potrubím o světlosti asi 2 cm a vyvede se až nad horní dno chladiče. Konec odvzdušňovacího potrubí se ukončí dírkovaným kloboučkem opatřeným zajištěným plechovým krytem, případně ukazatelem vzdutí nebo Zehrovou nádobkou. Nástavec až po jeho redukci musí býti v dvojité závěre.
(42) Trvalé spojení více chladičů s kontrolním lihovým měřidlem nebo spojení jednoho chladiče s více kontrolními lihovými měřidly jest dovoleno jen při takovém uspořádání, které neruší přesnost zjištění vyrobených druhů lihu.
(41) Dosavadní větráky pro odvod plynů a par mohou býti používány.
(40) Na spojovacím potrubí může býti umístěna stupňovací epruveta s odvzdušněním. Jednotný vzor epruvety dodá krajský národní výbor.
(39) Toto potrubí musí býti z bezvadného materiálu s nezbytným počtem přírub, míti přiměřený spád a světlost, jakož i délku. Musí býti kryto obalovým svrchním krytem, účelně vyřešeným pro jeho snadné rozebrání; tento svrchní kryt nesmí přiléhati na spojovací potrubí. Není námitek, aby spojovací potrubí bylo podle místní potřeby ohnuto a členěno. Mohou na něm býti umístěny odbočky pro vedení dotoků do mezisběrných nádob nebo do destilačního zařízení. Kohout umožňující toto odvádění nesmí uzívírati přítok lihu do kontrolního lihového měřidla a umístí se vždy na odbočce.
k) Lutrové odtokové vedení.
(38) Lutrová voda odtékající z lutrové kolony, rektifikátoru, separátoru a pod., musí býti v zemědělských a ovocných lihovarech odváděna dvojitě zajištěným bezvadným kovovým potrubím do lutrové nádoby, umístěné ve splaškové lutrové jámě. Velikost lutrové nádoby se volí podle množství lutrové vody. Zásadou jest, aby se lutrová voda dokonale smísila se splaškovými vodami nebo se znečišťujícím prostředkem. O uspořádání odpadu lutrové vody a jeho dokonalém znehodnocení rozhoduje orgán odborného dozoru.
i) Zkušební epruvety pro lutrovou vodu a výpalky.
(37) Zkušební epruvety pro lutrovou vodu musí býti vždy zajištěny. Epruveta na výpalky se zpravidla nezajišťuje. Jedná-li se však o zvláštní soustavu destilačního zařízení, může orgán kontrolního dozoru provésti vhodné a účelné zajištění i výpalkové epruvety.
h) Chladiče, mezichladiče, předchlazovače a dochlazovače.
(36) Odvzdušňovací potrubí chladiče musí býti hladké bez nátěru a sahati až nad nejvyšší bod destilačního zařízení; na konci se opatří dírkovaným kloboučkem nebo dírkovaným plechem pevně spojeným s potrubím.
(35) Obdobně musí býti zařízeny mezichladiče, předchlazovače a dochlazovače. U nich případné spojovací potrubí s destilačním zařízením (přepadové potrubí) musí býti po celé délce kryto zajištěným obalem.
(34) Chladič musí spočívati na bezpečné podložce a býti přístupný k vnější i vnitřní prohlídce. Může míti jen tuto armaturu: průlez, čistící otvory, příruby pro přívod lihových par a odtok lihové tekutiny, přívod a odtok vody, po případě odvzdušnění.
(33) Doporučují se jen kovové chladiče se snímatelným vrchním dnem takové konstrukce, že voda je ve styku s vnějším pláštěm. Výjimečně jsou připuštěny chladiče soustavy Neumannovy, u nichž se lihové páry v celé ploše dotýkají pláště chladiče. V tomto případě musí býti chladič opatřen nenatřeným zajištěným zinkovým krytem.
g) Přepadni lutrové (flegmové) potrubí.
(32) Toto potrubí má býti zhotoveno z jednoho kusu bez mezipřírub a odboček, ať jsou ve formě kolének, U-rour a pod. Jako druhé závěry se použije účelného plechového krytu.
f) Deflegmátor a kondensátor.
(31) Deflegmátory a kondensátory se neopatřují plechovým krytem jako druhou závěrou.
(30) Kde to vyžaduje konstrukční uspořádání, zajistí se i vodní prostor dírkovaným plechem nebo drátěným pletivem k zamezení přístupu k vnitřnímu tělesu.
(29) Zajištění se provádí na všech vnějších i vnitřních přírubách, spojích a armatuře.
(28) Deflegmátor a kondensátor může býti různého konstrukčního uspořádání, případně i s předhřívačem zápary. Chlazení může býti vnitřní nebo povrchové.
e) Lutrová kolona.
(27) Lutrové kolony mohou býti opatřeny kohouty, které jsou zvláště upraveny podle jejich umístění a účelně zajištěny.
(26) Parní potrubí musí míti zpětný ventil obdobně jako u rektifikátoru.
(25) Vodní proplachovací zařízení a potrubí musí býti spojeno přímo s vodní nádrží, opatřeno uzavíracím kohoutem a účelně umístěným zpětným ventilem.
(24) Lutrová kolona se zajišťuje plně.
d) Rektifikační oddíl a rektifikační kolona.
(23) Ventily na hlavici rektifikační kolony se zajišťují větším drátěným košem.
(22) Rektifikační oddíl a rektifikační kolona se zajišťují na všech spojích, přírubách a armatuře.
c) Rektifikátor.
(21) Odtokové lutrové potrubí do záparové části destilačního zařízení musí býti v celé délce zajištěno, zhotoveno z bezvadného materiálu, bez mezipřírub a kryto též zajištěným obalem.
(20) Rektifikátor musí býti plně zajištěn ve všech částech, armatuře a spojeních s ostatními částmi destilačního zařízení.
(19) Je-li rektifikátor dvoudílný se spouštěcím zařízením, musí ústí ssacího odvzdušňovacího ventilu, umístěného na spodním oddílu, býti výše nežli nejvyšší bod vrchního oddílu rektifikátoru.
(18) Každé parní potrubí ústící do rektifikátoru musí býti opatřeno účelně zajištěným zpětným ventilem, jehož správná činnost se přezkušuje při verifikaci a během provozu.
(17) Rektifikátor musí býti se všech stran přístupný, opatřen průlezem a nutnou další armaturou.
b) Záparová část destilačního zařízení.
(7) Zajištění počíná v té části, v níž lihové páry opouštějí vroucí zkvašenou záparu a vedou se k dalšímu zesílení.
(9) Na záparové části destilační soupravy se vždy zajišťují:
přestupník (dom, klobouk), veškeré příruby na potrubích přivádějících lihové páry (tekutiny), veškeré příruby na potrubích odvádějících lihové páry, vodní proplachovací zařízení, ssací a tlakové ventily.
přestupník (dom, klobouk), veškeré příruby na potrubích přivádějících lihové páry (tekutiny), veškeré příruby na potrubích odvádějících lihové páry, vodní proplachovací zařízení, ssací a tlakové ventily.
(10) Nezajištěny mohou zůstati podle okolnosti průlezy, zorná skla, čisticí otvory pod vtokem zápary, příruby na přepouštěcím táhlu, výpalkové odtokové potrubí, zvedač výpalků, tlakoměry, teploměry a j. Je-li destilační zařízení tak upraveno, že se může lihová tekutina vésti zpět do destilačního zařízení, musí býti vhodným zařízením znemožněno odvádění lihové tekutiny výpalkovým potrubím před smísením s dostatečným množstvím výpalků.
(11) Vakuový ventil může býti umístěn na nejvyšším místě záparové kolony a opatřen správně působícím zpětným ventilem. Celý ventil kromě páčky jest kryt zajištěným obalem.
(12) Proplachovací zařízení může býti provedeno vložením kohoutu a zpětné klapky nebo ventilu do vodního potrubí nebo se připojí přímo na vodní nádrž s vloženým uzavíracím kohoutem. V obou případech se zařízení účelně zajistí.
(13) Topné hady uvnitř destilačního zařízení mají býti bez přírubových spojů.
(14) Jednotlivé části potrubí (přivádějící a odvádějící vodu, záparu, lihové páry, lutrovou vodu, líh, páru, výpalky) mohou se spojovat výlučně přírubami, výjimečně šroubovými objímkami.
(15) Těsnící hmoty musí vyhovovati kladeným požadavkům vzhledem na chemické a fysikální vlastnosti lihových par a tekutin; nesmí se ani v teple ani v lihu rozpouštěti.
(16) Spojení destilačního zařízení a nádob se skleněnými součástmi armatur musí býti provedeno tak, aby při kolísající teplotě nedošlo k porušení materiálu a k unikání lihových par nebo tekutin.
(8) U záparových kolon (záparového oddílu kolony) jest to zpravidla pod vstupem zápary do kolony, ať přímo nebo přepadním potrubím od předhřívače zápary.
(3) Spoje potrubí, kohouty, ventily, po případě i jiné zařízení na destilační soupravě musí býti vhodně upraveny k přiložení závěry, jsou-li v místech, kde by bylo možno odváděti jimi lihové páry nebo lihovou tekutinu. Podle potřeby se zajistí i krycím obalem.
(2) Veškeré součásti destilačního zařízení musí býti pokud možno se všech stran přístupné, navzájem pevně spojené a proti rozebrání zajištěné.
(1) K výrobě jsou připuštěna kovová zařízení nebo zařízení zhotovená z jiného pevného materiálu.
B. Destilační zařízení k výrobě lihu ze zkvašených zápar, břeček, kvasů nebo vína v lihovarských závodech vyrábějících ovocné pálenky a vinné destiláty.
(11) Při plnění destilačního vařáku hustými záparami jest plnící otvor - průlez - volný, pokud není destilační zařízení v mřížové závěre se zvláštním plnícím zařízením.
(9) Druhá rektifikace hotové ovocné pálenky odměřené kontrolním lihovým měřidlem není v zásadě přípustná; jen ve zvláště odůvodněných případech může povoliti okresní národní výbor přečištění vadné pálenky na spojité soustavě nebo jen na rektifikačním zařízení této soustavy a stanovití kontrolní podmínky bez placení všeobecné daně.
(8) Je-li zapojen do výrobního zařízení odlučovač oleje, vosku a pod., musí býti přepad prací nebo oleje zbavené tekutiny (destilátu) sveden opět do destilačního zařízení a odloučený olej do zajištěného zásobníku, který lze vyprázdniti jen za dozoru. Zjistí-li se v zásobníku lihová tekutina, zúčtuje se jako výroba na vrub účtu.
(7) Sběrné nádrže není zpravidla dovoleno zapouštěti do země.
(6) Potrubí pro destiláty musí míti přiměřenou světlost a býti tak uspořádané, aby v něm nevznikaly vzdušné tlakové polštáře.
(5) Výtok destilátu z chladičů musí míti vždy volné spojení s příslušným kontrolním lihovým měřidlem, aby nemohlo vzniknouti přeplnění nebo vzdutí lihu v ostatních částech výrobního zařízení.
(4) Jest však dovoleno odtahovati z destilační soupravy surový destilát přes zapojené kontrolní liliové měřidlo. V tomto případě může se surový destilát, nepoužitý k výrobě lihovin, rektifikovati jen na odůvodněnou žádost a za podmínek stanovených okresním národním výborem.
(3) Vyrobené množství líhu v ovocných pálenkách (vinném destilátu, se zásadně zjišťuje v hotovém výrobku kontrolním lihovým měřidlem zapojeným na chladič rektifikačních zařízení.
(21) Tato mříž musí býti upevněna do stěn stropu a podlahy místnosti. Síla drátu musí býti úměrnou její velikosti. Drátěné pletivo musí býti upevněno v rámu mříže (sítě) tak, aby se nedalo uvolnit a rozplésti. Jednotlivé součásti výrobního zařízení musí býti od mříže vzdáleny nejméně 40 cm. Při menší vzdálenosti se umístí do mříže přiměřeně veliké sklo. Jednotlivé díly mříže musí býti účelně zajištěny.
(20) Jako druhé závěry musí se používati drátěné sítě nebo mříže. Výjimky může povoliti krajský národní výbor.
(2) Za spojité destilačně-rektifikační zařízení se považuje též zařízeni, jež dovoluje získati přímo hotový výrobek bez oddělené výroby surového destilátu nebo jiného meziproduktu (destilační přístroj s rektifikačním. popřípadě i deflegmačním zařízením a pod.).
(19) Ovzdušňovací potrubí sběrných nádrží, rektifikačního vařáku a epruvet musí býti tak vysoké, aby při případném vzdutí lihu byl znemožněn chod destilačního zařízení; musí býti opatřeny ukazovatelem vzdutí. Je-li výrobní zařízení opatřeno více sběrnými nádržkami, musí býti jejich zařízení vzájemně tak spojeno, aby tok lihové tekutiny nemohl býti zastaven a způsobeno vzdutí, nýbrž aby otočením jednoduchého kouhoutu odtékala lihová tekutina vždy do některé ze sběrných nádrží.
(18) Lutrová nádoba s dvojitými zajištěnými víky (příklopy) může býti opatřena znehodnocující látkou, vloženou do sáčku z drátěného pletiva, která se rozpouští jen v lihu, nikoliv ve vodě (naftalín a pod.).
(17) Teplé vody z chladičů mohou býti sváděny do lutrové jámy.
(16) Tvar sběrných a mezisběrných nádrží má býti volen tak, aby mohly býti opatřeny silnými zornými skly a k nim těsně přiléhajícími stupnicemi. Musí býti opatřeny vzorkovacími kohouty a mají býti zpravidla za mřížovým zajištěním.
(15) Používá-li -se k výrobě ovocných pálenek dřevěných vařáků, musí býti upraveny podle směrnic uvedených v pododdílu A. Je-li u dřevěného vařáku volný naplňovací otvor a vařák jest spojen s rektifikátorem, musí býti do spojení přestupníku (domu, klobouku) s vařákem vloženo drátěné síto.
(14) Na příslušných lihových, lutrových, vodních a j. potrubích mohou býti vloženy podle uvážení odborného dozoru zpětné ventily; rovněž i na čerpacím lihovém potrubí surového destilátu do rektifikačního vařáku, vodním proplachovacím vedení do rektifikačního vařáku. Orgán odborného dozoru může uložiti vložení dvojitého zpětného ventilu, kde to poměry vyžadují.
(13) O výjimkách v zajištění plnících otvorů na destilačním vařáku rozhoduje krajský národní výbor.
(12) Při zpracování řídkých kvasů nebo vína musí býti plnící otvor na destilačním vařáku rovněž zajištěn, při čemž orgán odborného dozoru zařídí vhodnou úpravu přívodního potrubí pro kvas nebo víno, na př. vložením zpětného ventilu do plnícího potrubí co nejblíže přestupníku, zajištěním zásobní nádrže na víno a pod.
(10) Spojité destilačně-rektifikační výrobní zařízení se zajišťuje obdobně podle směrnic uvedených v pododdílu A.
(1) K výrobě ovocných pálenek (vinných destilátů) jest přípustné jen spojité destilačně-rektifikační zařízení, na němž se vyrábí přerušovanou destilací z kvasu (vína) surový destilát, který se další rektifikací zušlechťuje na hotový výrobek. Výjimky povoluje krajský národní výbor.
C. Rafinační a dehydrační zařízení.
(6) Lihovarské závody národních podniků (lihočistny), které líh jen nakupují a čistí, případně odvodňují, líh však ze surovin nevyrábějí a které nejsou spojeny s jinou výrobou, při níž se zpracují látky způsobilé k výrobě lihu, jsou zproštěny od úplného zajištění zařízení.
(5) Periodicky pracující rafinační přístroje musí býti upraveny a zajištěny tak, aby byla znemožněna výroba lihu ze zkvašených zápar a pod.
(4) Není však přípustné, aby nakoupený (cizí) líh a líh ze zásob byl společně zpracován na spojených výrobních zařízeních, určených k výrobě lihu ze zkvašených zápar s neoddělenou rafinaci nebo dehydraci.
(3) V závodech, v nichž se líh vyrábí, nakupuje, rafinuje, popřípadě i odvodňuje může býti z provozních důvodů prováděno občasné spojování jednotlivých výrobních zařízení za podmínky, že výrobky budou v plném množství registrovány kontrolními lihovými měřidly a zúčtovány v účtu všeobecné daně z lihu. Toto ustanovení neplatí pro rafinaci a dehydraci bez současně spojené výroby lihu.
(2) Zařízení pro rafinování a odvodňování lihu musí býti upraveno a zajištěno podle směrnic uvedených v pododdílu A.
(1) Oddělené rafinaci nebo dehydraci lze podrobiti líh, který byl odměřen kontrolním lihovým měřidlem a který jest zúčtován na vrub účtu všeobecné daně z lihu.
E. Použití destilačního zařízení k jiným účelům.
(3) Napájí-li se destilační zařízení z nádrže, musí napájecí potrubí zasahovati do nádrže tak hluboko, aby polovina obsahu nádrže zůstala nevyčerpána a nádrž i její spojení se zajistí.
(2) Orgán odborného dozoru zařizuje způsob zajištění, aniž by bylo rušivě zasahováno do provozu závodu. Zajištění může spočívati v tom, že se zajistí plnicí vodní potrubí od hlavního potrubí. Do všech výpustných potrubí z destilačního přístroje se vloží případně zajištěné zpětné ventily.
(1) Používá-li se destilačního zařízení k destilaci vody a zároveň se v závodě buď přechovávají zápary způsobilé k výrobě lihu nebo se používá lihu s váznoucí všeobecnou daní, provede se zajištění destilačního zařízení tak, aby destilační přístroj nemohl býti plněn jinou tekutinou kromě vodou.
(4) Užívá-li se destilačních přístrojů bez kondenzačního zařízení, jako jest tomu u vakuových odpařovadel, aniž by se lihové páry zachycovaly, musí závod provést úpravy zamezující zneužití par nebo lihovitých tekutin, obdobně jako při potrubí na lutrovou vodu v lihovarských závodech.
D. Regenerační zařízení.
(3) Krajský národní výbor rozhoduje podle místních poměrů o způsobu zajištění, jakož i o případném zapojení kontrolního lidového měřidla k zjištění množství vyrobeného alkoholu v regenerátu; přitom přihlíží zejména k druhu tekutin určených k regeneraci, k čistotě regenerátu, způsobu regenerace, množství regenerátu, typu a velikosti regeneračního zařízení a jeho činnosti a pod.
(2) Je-li regenerát v podstatě denaturátem, není třeba zajistiti regenerační zařízení a výrobek odměřovati kontrolním lihovým měřidlem.
(1) Zajištění regeneračních zařízení se řídí všeobecně směrnicemi platnými pro zajištění zušlechťovacích zařízení, uvedených v pododdílu C.
F. Zajištění všeobecně.
(12) Svorník šroubu nesmí býti v žádném případě našroubován na hlavici šroubu.
(3) Zajištění jest buď jednoduché nebo dvojité.
(2) Vedoucí provozu (pověřený zástupce) je povinen provésti podle pokynů dozorčích orgánů veškeré práce, nutné k tomu, aby úřední zajištění mohlo býti provedeno bez závad.
(15) Zajišťovací šňůra nesmí sloužiti ke spojení pohyblivých součástí, nýbrž jen k přiložení závěry.
(14) Zásadně třeba dbáti toho, aby šňůra nesoucí závěru byla co nejkratší. Při zajišťování součástí, které se otáčejí, nutno dbáti na to, aby se otáčející část dala případně dotáhnouti, nikoliv však uvolniti.
(13) Zajištění průlezů, zorných skel, čisticích otvorů, stavěčích šroubů a pod. lze provésti též tak, že se pohyblivá část na okraji provrtá a spojí šňůrou s jinou pevnou částí výrobního zařízení.
(9) U přírub, opatřených více šrouby, zajistí se dva protilehlé šrouby.
(8) U přírub, kde jest přístupna hlavice i matice šroubu, provrtají se hlavice a matice téhož šroubu, dírkami se provlékne zajišťovací šňůra a po dotažení šroubu se oba konce šňůry sváží uzlem, který se uzavře do olůvkové závěry. Slisováním olůvka kleštěmi se zabezpečí vázání, takže bez porušení vyražené značky nemůže býti závěra otevřena.
(7) Je-li obal (kryt) ze dvou nebo více částí, musí se díly překrývat a jejich vzájemné spojení musí býti provedeno tak, aby se nedalo zvenčí odstranit.
(6) Dvojitou závěrou jest buď druhá závěra, přiložená na těsně přiléhající plechový obal (kryt, plášť, kuklu), kryjící jednoduchou závěru nebo drátěná mříž (síť). Pokud jest to účelné, lze použíti místo plechových obalů (krytů, kukel) i drátěného pletiva.
(5) Vyskytuje-li se v potrubí nebo za vnější stěnou části výrobního zařízení lihová tekutina nebo lihové páry, přikládá se dvojitá závěra. Dvojitou závěrou se zajišťují též kohouty a ventily, kde by jednoduché zajištění neposkytovalo dostatečnou bezpečnost, avšak jen u lihových potrubí.
(4) Jednoduché zajištění jest na všech méně důležitých místech a částech výrobního zařízení.
(11) Při zajišťování přírub s krytým těsněním, zašroubovaných objímek, zorných skel, přírub atd. se postupuje obdobně.
(10) šrouby zavrtané do součástí výrobního zařízení se opatří hlavicí a na součásti, do níž jsou zavrtány, se přivaří u hlavice očko (přiletování cínem není přípustné). Jedním očkem a dírkou v hlavici se protáhne šňůra a zajisti. Lze-li součást u hlavice opatřiti dírkou, jest tomuto způsobu dáti přednost.
(1) Zajištění se provede podle povahy výrobního zařízení, jeho součástí a používání při záruce, že nebude možné zneužití, aniž by byly zanechány viditelné stopy.
Oddíl4
Oddíl IV.
Zjišťování vyrobeného množství alkoholu.
Zjištění vyrobeného množství alkoholu podle § 15 se provádí v podrobnostech podle těchto směrnic:
A. Kontrolní dozor okresního národního výboru:
(20) Výkon zjištění vyrobeného množství alkoholu končí naplněním vložné (vypářkové) nádobky lihem, který byl stupňován a zajištěním obou dvířek k lihovým vzorkům na měřidle.
(11) Celkové množství lihu, z něhož vzorkovací zařízení při jeho správné činnosti odebíralo vzorky lihu, použije se k výpočtu theoretického množství vzorku lihu ve sběrné (vzorkovací) nádobě, a sice tak, že se množství proteklého lihu v hektolitrech násobí počtem cm3, které odebírá vzorkovací zařízení z každého hektolitru vyrobeného líhu. Počet cm3 vzorku, které odebírá vzorkovací zařízení u určité soustavy měřidla jest vyznačeno v popisu závodu a v kontrolním listu měřidla.
(10) Na to se zjistí v litrech množství lihu proteklého měřidlem za zúčtovací období podle ustanovení § 15, odstavec 10 a sice z rozdílu počítadel na počátku zúčtovacího období a v den zúčtování. K vypočtenému množství litrů se připočtou množství lihu, která byla značena případně během zúčtovacího období záložním počítadlem (záložního bubnu nebo houpačky) nebo jež prošla neregistrována přes měřidlo a odečtou se litry registrované na počítadlech (hlavním a záložním) otáčením rukou.
(1) Zjistí se stav kontrolního lihového měřidla, neporušenost a plný počet závěr na spojovacím potrubí a plášti měřidla, jakož i těsnost všech spojů. Prohlídkou základní desky a podstavce měřidla se zjistí, nenastala-li neohlášená porucha a neuniká-li líh z měřidla.
(4) Orgán odborného dozoru, jest povinen ihned se dostaviti do závodu a přesně zjistiti závadu a vyštřiti stav měřidla.
(5) Zjistí-li orgán odborného dozoru, že příčina naplnění vzduvné nádobky spočívá na př. v neopatrném splachování prostor kolem měřidla vodou a pod., povolí další používání měřidla. Jinak musí býti provedeno další pátrání po příčině vzdutí a celé zúčtování se musí považovati za předběžné vzhledem k možnosti úmyslného seslabení vzorku vyráběného lihu. Zároveň se zahájí trestní řízení.
(6) Bude-li prokázáno, že vzduvná nádobka obsahovala vodu nebo lihovou tekutinu a že bylo úmyslně působeno na chod měřidla a stupňovitost lihu ve sběrné nádobě, vypočte se vyrobené množství alkoholu za příslušné zúčtovací období z denní výkonnosti destilačního zařízení a průměrné stupňovitosti lihu, docílené v běžném hospodářském období. Není-li dosud zápisů v kontrolním listu měřidla, použije se průměrné stupňovitosti lihu z předcházejícího celého hospodářského období.
(7) Je-li měřidlo jinak v bezvadném stavu, povolí orgán odborného dozoru jeho další používání po provedeném zúčtování.
(15) Celkové množství lihu v litrech se násobí skutečnou stupňovitostí a dělí 100; tím se zjistí množství lihu v litrech alkoholu za zúčtovací období.
(14) Údaj odečtený na stonku lihoměru značí zdánlivou stupňovitost lihu. Zároveň se zjistí teplota lihu na teploměrné stupnici lihoměru a z redukčních lihových tabulek se z obou údajů vyčíslí skutečná stupňovitost výrobku, která jest základem pro výpočet litrů alkoholu.
(13) V nádobě shromážděný vzorkový líh se důkladně promíchá, naplní se jím po okraj skleněný válec průměru 70 mm a výšky asi 50 cm a vloží se lihoměr. Jest důležité, aby lihoměr byl před vložením do vzorku lihu nějakou dobu přechováván v blízkosti měřidla k vyrovnání teplot a objemu. Stupňování vzorku má býti prováděno též v blízkosti měřidla, aby nedocházelo k pronikavým změnám teploty vzorku a tím spojené změně údajů lihoměru.
(12) Pro vypočtené množství vzorku se připraví čistá a suchá plechová nádoba, vypláchnutá lihem z vložné nádoby a znovu vysušená. Na to se do této nádoby vypouští líh ze sběrné (vzorkové) nádoby při současném jeho přeměřování kalibrovaným válcem (dělení po 10 cm3). Tím se přesně odměří množství vzorku a porovná se s theoretickým množstvím. Činí-li úbytek více než 15%, oznámí tuto závadu kontrolní dozor krajskému národnímu výboru. Rozdíl mezi vypočteným a skutečným množstvím vzorku se vždy vyjádří v procentech a zapíše do kontrolního listu měřidla.
(17) Vedoucí provozu (pověřený zástupce) zapíše toto množství do účtu všeobecné daně z lihu a zároveň zaúčtuje na tomto množství váznoucí všeobecnou daň. Výrobní list jest přílohou účtu.
(9) Zjistí-li se úbytek na stupňovitosti vloženého lihu větší než 0.2%, připočte se celý rozdíl k zjištěné stupňovitosti lihu ze sběrné (vzorkové) nádoby. Rozdíly 0.2% a menší zůstávají nepovšimnuty.
(8) Po vyšetření obsahu vzduvné nádobky pokračuje zjišťování výroby projednáním případné vypářky. Tato se zjistí tak, že se do suchého čistého skleněného válce o průměru 35—40 mm a výšky 40 cm vypustí nebo vlije obsah vložné (vypářkové) nádobky. Je-li obsah vypářkové nádobky větší, použije se skleněný válec o obsahu 1 litru.
(2) Na to se poznamená stav hlavního počitadla měřidla a sejmou se závěry s dvířek, vedoucích ke sběrné (vzorkové) nádobě kontrolního dozoru.
(19) při malém množství vzorků lihu ze sběrné (vzorkové) nádoby může se postupovati při zjištění stupňovitosti těmito způsoby:
c) v ovocných lihovarech lze podle uvážení orgánu odborného dozoru zcela výjimečně spojiti vzorky kontrolního a od horného dozoru, zjišťuje-li orgán odborného dozoru vyrobené množství alkoholu za stejnou dobu a v týž den, jako orgán kontrolního dozoru a pokud se nejedná o zjištění rozdílu podle § 15 odstavec 18.
b) vzorek se odešle chemicko-technickému ústavu finanční správy v Praze (chemicko-technické zkušebně pověřenectva financí v Bratislavě) za šetření všech opatrností. Vzorek musí býti odeslán se závěrami kontrolního dozoru a závodu.
a) za základ může býti vzata v dohodě s vedoucím provozu (pověřeným zástupcem) stupňovitost lihu zjištěná v předcházejícím zúčtovacím období, při čemž protikontrolou jest stupňovitost lihu ze sběrné (vzorkové) nádoby odborného dozoru;
(16) O zjištěném množství vyrobeného alkoholu se vyhotoví výrobní list za přítomnosti vedoucího provozu (pověřeného zástupce).
(18) Celý úkon zjištění vyrobeného množství, alkoholu zapíší orgánové kontrolního dozoru do kontrolního listu měřidla, jehož přílohou jest druhopis výrobního listu.
(3) U některých soustav měřidel se vyjme nejprve vzduvná nádobka tak, aby se nevylil případný její obsah. Již podle váhy se snadno pozná, je-li prázdná nebo naplněná tekutinou. V tomto posledním případě se obsah vylije do čisté suché lahve. Láhev se uzavře, opatří pečetí závodu a kontrolního dozoru. Na štítku se vyznačí data a okolnost, že jde o vzorek neznámého složení, odebraný ze vzduvné nádobky měřidla. Vzorek se odešle v bezpečném obalu chemicko-technickému ústavu finanční správy v Praze (chemicko-technické zkušebně pověřenectva financí v Bratislavě). Zároveň se popíše zjištěná skutečnost za účasti vedoucího provozu (pověřeného zástupce) a orgánu kontrolního dozoru. Opis zápisu se odešle v zásilce vzorku. Ihned se zahájí šetření o příčině a původci vzdutí tekutiny v měřidle. Měřidlo se vyloučí až do rozhodnutí z dalšího používání. Výroba lihu se zařídí tak, aby nenastaly hospodářské škody a případ se ohlásí nejrychlejším způsobem organu odborného dozoru.
B. Odborný dozor krajského národního výboru.
(1) Zjištěni vyrobeného množství alkoholu provádí odborný dozor obdobně jako jest uvedeno v pododdílu A, při čemž jsou směrodatná ustanovení § 15. Orgán odborného dozoru jest však současně povinen pečlivě prohlédnouti spojovací potrubí a celé měřidlo, zejména vnitřní součásti, pojistná zařízení a nádobky, jakož i zajištění výrobního zařízení, těsnosti spojů a nádob a pod. Pojistná zařízení měřidla musí býti vždy přezkoušena a výsledek zapsán v kontrolním listu měřidla.
(2) Při zaokrouhlování zlomků litrů alkoholu se postupuje tak, že zlomky do 0.5 litru alkoholu se nezapočítávají, zlomky 0.5 a vyšší se zaokrouhlují na celý litr alkoholu. V případech, kdy jeden uzavřený úkon se skládá z řady jednotlivých úkonů, provádí se zaokrouhlení až při závěrečném součtu.
Oddíl5
Oddíl V.
Zjišťování zásob lihu.
(1) Zjišťování zásob lihu ve všech lihovarských závodech a v závodech, které používají líh s váznoucí všeobecnou daní provádí se podle směrnic uvedených v dalších odstavcích.
a) Zjišťování zásob ve skladních nádržích.
(2) Množství lihu se zjišťuje v každé skladní nádrži zvláště. Určení hutnoty lihu průměrem ze vzorků z několika nádrží nebo jiných skladních nádob je nepřípustné.
(3) Nejprve se důkladně promíchá obsah každé nádrže tak, aby odebrané zkušební vzorky vykazovaly z každé vrstvy přibližně stejnou stupňovitost.
(4) Po uklidnění obsahu nádrže se vypustí určité množství lihu z potrubí spojujícího nádrž se zorným sklem a ze vzorkovacích kohoutů. Nato se odečte údaj na odměrné stupnici nádrže po případě na odměrné tyči a teplota lihu v nádrži. K odečtenému údaji v hektolitrech a litrech se připočítá množství lihu pod nulovým bodem stupnice.
(5) Po zjištění obsahu každé skladní nádrže v litrech lihu při panující teplotě se zjistí lihoměrem v odebraných vzorcích zdánlivá stupňovitost lihu. Z každé nádrže se odeberou vzorkovacími kohouty nebo nejméně ze dvou vrstev (spodní a svrchní) vždy stejná množství vzorků, řádně se promíchají a stupňují v nořítku (o obsahu aspoň 1 litru) k zjištění zdánlivé a pravé stupňovitosti lihu.
(6) Zjištěný objem lihu při teplotě jiné než 12° R se potom přepočte na objem při normální teplotě 12° R. Výpočet se provede podlé redukční tabulky II, při čemž zlomky stupně teploty a stupňovitosti, činí-li méně než 0,5° zůstávají nepovšimnuty, činí-li 0,5° a více zaokrouhlují se na celé stupně směrem nahoru. Při teplotách pod nulou se provádí zaokrouhlování směrem nahoru na př. —2,5° R na —3° R. Objemovou přirážkou (teploty, nižší 12° R) nebo objemovou srážkou (teploty vyšší 12° R) bodle tabulky II se násobí zjištěné množství lihu v litrech a výsledek v litrech lihu se při objemové přirážce připočítá, při objemové srážce odečte od zjištěného množství lihu v litrech. Při tom se tisíciny redukovaného objemu na 12° R pro další výpočet ponechávají bez povšimnutí.
(7) Výsledek — množství lihu v litrech při teplotě 12° R — se znásobí pravou stupňovitostí lihu při 12“ R a dělí 100. Tím se pro každou nádrž zjistí množství lihu v litrech alkoholu bez zaokrouhlení na celé litry alkoholu. Zaokrouhluje se až celková zásoba, t. j. součet vypočtených množství alkoholu ze všech lihových nádrží.
(8) Promíchání lihu v lihových nádržích se doporučuje toliko při malých množstvích lihu.
(9) U velkých válcovitých nádob (nádrží), jichž obsah nelze důkladně promíchat), je nutno vzíti vzorky z různých vrstev, zjistiti teploty a průměr těchto teplot vzíti za základ pro redukci objemu, nikoliv teplotu zjištěnou při stupňování v nořítku.
b) Zjišťování zásob v dopravních nádobách.
(10) Dopravní nádoby musí býti vždy předem úředně ztárovány, bude-li jich výjimečně použito k uskladnění lihu. Zjistí se hrubá váha a vypočte čistá váha. Po důkladném promíchání obsahu nádoby se odeberou vzorky a jednotlivě se zjistí pravá stupňovitost lihu. Pomocí redukční tabulky se vypočte z čisté váhy a pravé stupňovitosti množství lihu v litrech alkoholu.
(11) O zaokrouhlování platí ustanovení oddílu IV B odst. 2.
(12) O zjištění zásob se vždy vyhotoví zúčtovací list podle ustanovení § 17.
Oddíl6
Oddíl VI.
Lihoměry a ostatní pomůcky.
(1) V každém lihovarském závodu musí býti pro potřebu orgánů kontrolního a odborného dozoru v použitelném stavu nutné pomůcky.
f) Odměřovací nádoby.
(25) pro potřebu orgánů kontrolního a odborného dozoru jest povinen závod dáti k disposici potřebný počet kalibrovaných nádob, jejichž počet a velikost stanoví odborný dozor. Rovněž musí závod opatřiti vhodné nádoby k zachycování vzorků sběrného lihu z měřidla.
d) Teploměr k zjištění teploty lihu protékajícího měřidlem.
(20) Každý lihovarský závod, který používá kontrolní lihové měřidlo jest povinen opatřiti si cejchovaný teploměr, který bude orgánem odborného dozoru účelně umístěn v lihoměrném stojanu měřidla, aby podle jeho údajů mohla býti zapisována teplota lihu protékajícího měřidlem do přílohy ke kontrolnímu listu měřidla.
a) Lihoměry. Jejich používání.
(12) Údaj teploměrné stupnice lihoměru se musí současně odečísti, aniž by se lihoměr vyjmul z tekutiny.
(10) Nato se rychle odečte dílek na stonku a teplota na stupnicí. Odečítá se vždy horní meniskus, t. j. horní okraj lihové tekutiny, kam vzlínáním vystoupila. Oko odečítatelovo musí býti vždy v rovině hladiny lihu v nořítku.
(3) Lihoměry musí býti opatřeny ověřovacím listem o přezkoušení nebo nálezem chemicko-technického ústavu finanční správy v Praze (chemicko-technické zkušebny pověřenectva financí v Bratislavě).
(2) Pokud nebudou zavedeny lihoměry a redukční lihové tabulky podle Celsia, používá se dosavadních lihoměrů se stupnicemi 5—70% a 65—100% s teploměrem podle Reaumura. Délka nesmí přesahovati 44 cm a délka stupnice nesmí býti menší než 20 cm. Pro bezvodý líh jest dovoleno používati lihoměrů se stupnicí 95—103% s teploměrem podle Celsia a s příslušnými redukčními tabulkami.
(14) U váhových lihoměru se provádějí měření zespoda.
(13) Tento výkon jest po 5 minutách opakovati, až dva za sebou provedené odpočty jsou stejné.
(11) Lihoměr jest dělen zpravidla po dvou desetinách procenta. Stojí-li meniskus mezi dvěma dílky, odečte se lichá desetina na stonku lihoměru.
(9) Po ponoření lihoměrů do lihové tekutiny se počká, až se teplota vyrovná, ustálí. Přitom se lihoměrem pohybuje nahoru a dolů a pozoruje se, nemění-li se teplota. Po ustálení teploty se lihoměr povytáhne o několik stupňů z tekutiny, stonek se lehce otře filtračním papírem a lihoměr se nyní opatrně spouští do tekutiny až k dílku, k němuž sahal povrch tekutiny před jeho vytažením.
(8) Lihoměr musí býti před vložením do lihové tekutiny suchý, čistý a prostý mastnoty. Nesmí proto býti uchopen za stonek v místech stupnice. Musí býti vytemperovaný, t. j. měření musí býti prováděno v místnosti, kde se nalézá zkoušený líh, aby teplota vzduchu odpovídala teplotě lihu.
(7) Při zjišťování zdánlivé stupňovitosti lihu, t. j. stupňovitosti odečtené na stonku lihoměrů je třeba dbáti těchto opatrností;
(6) Lihoměrů závodu může býti použito v případě, jsou-li přechovávány pod závěrou dozorčích orgánů v kryté schránce.
(5) Úřední lihoměry se v přechodné době přezkušují jednou za dva roky chemicko-technickým ústavem finanční správy v Praze (chemicko-technickou zkušebnou pověřenectva financí v Bratislavě).
(4) Lihoměry používané lihovarskými závody jest třeba každého roku přezkoušeti orgánem odborného dozoru porovnáním s normálním lihoměrem, kterým budou vybaveny krajské národní výbory. Přípustný jest rozdíl plus minus 0,2%, který nesmí býti překročen při žádné stupňovitosti. Výsledek přezkoušení se poznačí na ověřovacím listu nebo ve verifikačním zápisu.
b) Lihoměrné redukční tabulky.
(17) K zjištění množství alkoholu a k výpočtům lze používati těchto tabulek:
cc) malé lihoměrné tabulky vydané r. 1947 československým monopolem lihovým. Tyto tabulky obsahují tabulku I v pozměněné úpravě, tabulku II a III, která udává obsah alkoholu ve 100 kg lihové tekutiny pro všechna objemová procenta a jejich desetiny a kromě toho váhu 100 litrů lihové tekutiny a objem 100 kg lihové tekutiny pro stupňovitost 0%—100%, jakož i výňatek z původní tabulky III pro stupňovitost 90%—97%. Tabulky III je třeba používati k výpočtu alkoholu z váhy v těch případech, kdy stupňovitost lihu je pod 75%, pro niž již nestačí tabulka z r. 1895.
aa) staré jednoduché tabulky I a II v celých stupních;
bb) redukční tabulky z r. 1895, obsahující tabulku I od 66% do 100% dělenou na desetiny procenta stupňovitosti a půl stupně teploty, tabulku II pro všechny stupňovitosti lihu a tabulku III pro stupňovitost lihu 75%—100%, udávající obsah v litrech alkoholu z váhy tekutiny pro každou desetinu objemového procenta alkoholu.
(16) Pravou stupňovitostí se rozumí stupňovitost lihu při 12° R nebo 15° C, pravým objemem jest objem při 12° R nebo 15° C.
(15) Lihoměrné tabulky jsou tři. Tabulka I slouží k Zjištění pravé stupňovitosti lihu z jeho zdánlivé stupňovitosti a teploty lihu. Tabulka II jest k zjištění pravého objemu lihu z jeho zdánlivého objemu, naměřeného při té které teplotě a pravé stupňovitosti lihu. Tabulka III udává z váhy lihové tekutiny a její pravé stupňovitosti obsah alkoholu v litrech alkoholu.
c) Nořítka pro stupňování lihu.
(19) Nestačí-li vzorky k naplnění předepsaných nořítek, možno použíti i nořítek menších o nejmenším průměru (vnitřním) 35 mm a takové výšky, jež odpovídá délce lihoměru za šetření těchto opatrností:
stupňování se provede v přímé blízkosti měřidla; nořítko se přitom postaví tak, aby bylo chráněno od případného sálavého tepla okolního výrobního zařízení;
před každým odečtením třeba lihoměr z tekutiny několikrát pozdvihnouti až po nejnižší dílek;
vyčištěný lihoměr se položí před jeho použitím na nějakou dobu k měřidlu, aby se vytemperoval;
výkon třeba opakovati alespoň třikrát a z údajů vzíti průměr.
stupňování se provede v přímé blízkosti měřidla; nořítko se přitom postaví tak, aby bylo chráněno od případného sálavého tepla okolního výrobního zařízení;
před každým odečtením třeba lihoměr z tekutiny několikrát pozdvihnouti až po nejnižší dílek;
vyčištěný lihoměr se položí před jeho použitím na nějakou dobu k měřidlu, aby se vytemperoval;
výkon třeba opakovati alespoň třikrát a z údajů vzíti průměr.
(18) Dovolena jsou skleněná nořítka o výšce 40—50 cm s vnitřním průměrem 35—70 mm.
g) Ostatní pomůcky.
(26) K provádění měrné zkoušky jest závod povinen opatřiti trubkový nástavec s gumovou hadicí k odtokovému šroubení z měřidla.
e) Váhy pro provádění váhové měrné zkoušky.
(24) Orgán odborného dozoru může učiniti opatření, aby pro účely váhové měrné zkoušky byla opatřena vyhovující váha na náklad závodu.
(23) Závod má nárok na proúčtování měrné chyby měřidla jen tehdy, byla-li měrná zkouška provedena při použití bezvadné váhy.
(22) Závodům se doporučuje, aby váhy používaly výhradně pro účely a potřebu lihovaru (přejímání, vyskladnění lihu, váhová měrná zkouška a pod.). Jest v zájmu závodu, aby na váze nebyly váženy lihovarské suroviny, zvířata a pod.
(21) Váha musí býti umístěna na vhodném místě, kde by netrpěla vlhkostí nebo nečistotami. Její přesnost a citlivost musí býti taková, aby měrná zkouška mohla býti prováděna s přesností plus minus 0,05%—0,10%. Na nevyhovující váze nesmí býti prováděno vážení. Váha i závaží musí býti podle předpisů cejchované, opatřené ověřovacím listem, závaží nesmí býti poškozena.
Oddíl7
Oddíl VII
Vyskladňování lihu.
(1) Vedoucí provozu (pověřený zástupce) jest povinen vyskladňovati líh podle těchto předpisů:
(2) Váha určená k projednávání zásilek lihu musí býti trvale udržována v řádném stavu a stabilně usazena na vhodném míst. Váha a závaží musí býti každé dva roky cejchované. Při nesplnění těchto zásad nebude vzat zřetel na případně vzniklé váhové rozdíly při převzetí zásilky nakupujícím závodem.
(3) Zásadou jest, že tárování a vážení nutno prováděti vždy na téže váze, že vyskladnění i převzetí zásilky má se, pokud možno, prováděti za stejných okolností.
(4) Líh se váží zásadně na desetiny kg, při čemž se zjišštěná váha u jednotlivých kusů nezaokrouhluje. Zjištění váhy v celých kg je přípustné jen v těch případech, kde přesnost a citlivost váhy nepřipouští vážení na desetiny kg.
(5) Před každým vyskladněním lihu má býti obsah lihové nádrže, z níž se líh vyskladňuje, řádně promíchán, pokud se nejedná, o uskladnění lihu stejné stupňovitosti.
(6) Ztárované, suché a čisté železné sudy se naplní lihem z nádrže; z každého sudu se po promíchání vezme průměrný vzorek a zjistí se skutečná stupňovitost lihu, jakož i hrubá váha každého sudu. Vypočtená čistá váha v desetinách kg se přepočte pomocí redukčních tabulek na litry alkoholu. Nato se sudy zajistí závěrami závodu a zásilka se připraví k expedování.
(8) Vedoucí provozu (pověřený zástupce) zapíše vyskladněné množství lihu v litrech alkoholu do účtu všeobecné daně z lihu. Zároveň vyhotoví fakturu a dodací list. Fakturu odešle ve stanovené lhůtě nakupujícímu závodu. Zásilku doprovází dodací list, v němž jsou přesně a podrobně vyznačena veškerá data o vyskladněné zásilce. Průpis faktury a dodacího listu jsou přílohami účtu.
(7) Vyskladněné množství lihu má býti pokud možno ještě týž den vypraveno ze závodu.
(9) Vedoucí provozu ponechá při posledním vyskladnění lihu — v případě vyčerpání zásob lihu — asi 5 litrů lihu průměrné stupňovitosti v uzavřené nádobě k úpravě kontrolního lihového měřidla před jeho novým použitím.
(10) Přiboudlinu vyskladňuje závod za dozoru, pokud přiboudlina odpovídá stanoveným normám. Přiboudlina s obsahem nad 15 obj. % alkoholu se projednává jako alkohol.
Oddíl8
Oddíl VIII.
Přejímání lihu.
(1) Při přejímání lihu ve všech případech jest dbáti těchto směrnic:
a) Přejímání lihu závodem.
(8) Při přejímání lihu může příjemce používati buď úředně Přezkoušeného lihoměru odesilatele nebo úředně přezkoušeného lihoměru který má tutéž chybu jako lihoměr odesilatele.
(7) Byl-li zjištěn úbytek a nemá-li odesilatel, pokud jest přítomen, námitek, sdělí se jeho výše přejímacím listem. Tento přejímací list jest přílohou účtu. Obdobně se postupuje i při zjištění přebytku.
(6) Převzaté (nakoupené) množství lihu se porovná s množstvím podle faktury a dodacího listu. Do účtu všeobecné daně z lihu se zapíše na vrub účtu pod jednou položkou množství lihu v litrech alkoholu podle faktury, jakož i váznoucí všeobecná daň připadající na toto fakturované množství. Schodky nebo přebytky, zjištěné při přejímání zásilky, se proúčtují podle ustanovení § 9.
(5) Má-li odesilatel (vyskladňující závod) námitky proti přejímání lihové zásilky, platí až do vyřešení sporu zjištění v přejímacím závodě.
(4) Nejprve se zjistí hrubá váha jednotlivých kusů, zdánlivá stupňovitost a teplota lihu z každé dopravní nádoby po pečlivém promíchání obsahu. Sudy nebo jímky se dokonale vyprázdní a zjistí se pečlivě tára. Z čisté váhy a skutečné stupňovitosti u každého kusu se zjistí podle redukčních lihových tabulek množství alkoholu. Součet se zaokrouhlí na celé litry podle směrnic.
(3) Vedoucí provozu závodu, přejímajícího líh, zjistí neporušenost soukromých závěr na zásilce lihu, které sejme až po zjištění hrubé váhy jednotlivých kusů zásilky. Jsou-li závěry porušeny a není-li přítomen odesilatel (jeho zástupce), nepřevezme se zásilka, nýbrž se uvědomí odesilatel, aby se zúčastnil převzetí lihu. Při neporušených závěrách a nepřítomnosti odesilatele (jeho zástupce) přejímá závod lihovou zásilku v přítomnosti dvou členů provozu.
(2) Při přejímání lihu má býti pokud možno přítomen odesilatel nebo zplnomocněný zástupce.
b) Přejímání lihu za účasti dozorčího orgánu.
(9) Toto přejímání se provádí též závodem, avšak za účasti orgánu kontrolního dozoru. Postup jest obdobný jako sub a). Odesilatel není povinen býti přítomen při přejímání zásilky lihu.
Oddíl9
Oddíl IX.
Účet všeobecné daně z lihu.
(1) Účet vede každý lihovarský závod, jakož i závody odebírající líh v daňově vázaném oběhu. Orgánové kontrolního a odborného dozoru přezkušují správnost jednotlivých zápisů podle připojených a jiných dokladů.
(2) Vzor účtu vydá ministerstvo financí.
(3) Do poznámkového sloupce účtu zaznamenají se přebytky v zásobách lihu, zjištěné orgány odborného dozoru během hospodářského roku. Na tyto přebytky musí vzíti zřetel orgán kontrolního dozoru při nejbližším zúčtování.
(4) Během provozního období se účty neuzavírají. Uzávěrka účtu se provádí až při závěrečném zúčtování. Toto zúčtování se stanoví v dohodě se správou závodu buď po ukončení hospodářského roku nebo po ukončení průvozního období, v němž byly zpracovány suroviny jednoho sklizňového roku, případně i v období mezi posledním dnem II. a prvním dnem III. hospodářského čtvrtletí; vždy však za roční období, v době výrobní nečinnosti a pokud možno nejnižšího stavu zásob lihu.
(5) Na konci hospodářského roku si závod může zjistiti sám průběžný zůstatek, není-li v ten den možné úřední závěrečné zúčtování.
(6) Po závěrečném zúčtování, provedeném kontrolním dozorem, ponechá se účet v závodě k proúčtování množství lihu z kontrolního lihového měřidla a jiných zařízení, jež dá závodu k disposici orgán odborného dozoru při čištění měřidla.
(7) Po této závěrečné revisi převezme kontrolní dozor účet se všemi doklady (výrobní listy, průpisy faktur, dodacích a přejímacích listů atd.) a předloží jej po provedené uzávěrce podle § 18 krajskému národnímu výboru k odborně-censurnímu přezkoušení a k dalšímu řízení o případném zdanitelném zůstatku. Zároveň připojí kontrolní zprávu o provozních poměrech závodu za uplynulý zúčtovací rok.
(8) Krajský národní výbor zařídí nejprve účetní censuru předložených účtů. Je-li účet vyrovnaný, uloží se potom ke spisům.
(9) Končí-li účet zdanitelným zůstatkem, zahájí se řízení podle § 19.
(10) Zápisy v účtech musí býti zřetelné, každý zápis doložený. Účiny jednoho dne musí býti zapsány a zúčtovány nejpozději do 9. hodiny příštího dne.
(11) Účty musí býti přechovávány na vhodném místě, udržovány v čistém stavu a musí býti kdykoliv přístupné dozorčím orgánům.
(12) K řádnému vedení účtů jsou zejména nutné tyto předpoklady:
4. závod musí vésti provozní záznamy tak uspořádané, aby byl jimi podáván jasný průkaz o výrobních procesech, manipulacích s lihem a pod.;
1. Činnost kontrolních lihových měřidel musí býti taková, aby s největší možnou technickou přesností registrovala množství lihu měřidlem proteklá;
2. lihové nádrže musí dovolovati v každé době přesné zjištění stavu lihových zásob;
5. výrobní a ukládací zařízení, zejména veškerá lihová potrubí, kohouty, ventily a pod. musí býti stále v takovém stavu, aby nemohlo dojiti k neočekávaným ztrátám lihu.
3. vyskladnění a přejímání lihu musí býti prováděno s největší přesností a svědomitostí;
Oddíl10
Oddíl X.
Obecná denaturace lihu.
(1) Denaturovna k výrobě obecně denaturovaného lihu musí býti zařízena takto:
(2) V denaturační místnosti, oddělené od ostatních provozních prostor, musí býti umístěna vhodná denaturační káď, přístupná se všech stran i od spodu k ohledání, pokud to místní poměry dovolují.
(3) Denaturace musí býti prováděna zásadně v této denaturační kádi, výjimečně i v železničních dopravních jímkách.
(4) Denaturační káď musí býti přeměřena nálevem vody a opatřena zajištěnou měrnou stupnicí a potřebnou armaturou. Káď musí míti vzorkovací kohouty a odvzdušnění.
(5) K denaturaci lze připustiti líh o takové stupňovitosti, aby vyrobený obecně denaturovaný líh měl nejméně stupňovitost, stanovenou ústředním orgánem hospodařícím s lihem.
(6) Denaturaci oznámí vedoucí provozu (pověřený zástupce) příslušnému kontrolnímu dozoru a dohodou se stanoví den k provedení denaturace.
(8) Denaturační prostředky dodá mísírna denaturačních prostředků na objednávku denaturovny.
(7) Denaturace musí býti provedena co nejdříve po dojití zásilky lihu s váznoucí všeobecnou daní.
(9) Denaturace musí býti provedena v přítomnosti orgánu kontrolního dozoru. Tento orgán se nejprve přesvědčí, je-li připraven denaturační prostředek v dostatečném množství, v předepsaném obalu, s neporušenou závěrou a ověřovacím listem.
(10) Nato se převezme líh určený k denaturaci a sice podle váhy a stupňovitosti a vypočtou se litry alkoholu.
(12) Líh určený k denaturaci nesmí býti porušen přísadami, po případě býti již částečně denaturován. Dozorčí orgán odebere proto z každého kusu (nádoby) zásilky vzorky, které na místě přezkouší na stupňovitost, chuť a vůni. Při zjištění závady zašlou se vzorky chemicko-technickému ústavu finanční správy v Praze (chemicko-technické zkušebně pověřenectva financí v Bratislavě) k provedení rozboru. Podle výsledku se po případě zavede trestní řízení. Denaturace se však až do obdržení nálezu o rozboru nesmí provésti. Nádoby s lihem se zajistí a uloží ve skladišti denaturovaného lihu.
(11) Do účtu všeobecné daně z lihu se zapíše fakturované množství lihu v litrech alkoholu a váznoucí všeobecná daň. Zjištěné rozdíly při převzetí zásilky se proúčtují buď na vrub nebo ve prospěch účtu a oznámí se přejímacím listem odesilateli k proúčtování v jeho účtu.
(14) Bylo-li všem uvedeným podmínkám vyhověno, vlije se předepsané množství denaturačních prostředků do denaturační kádě, pak se přičerpá odpovídající množství lihu a celý obsah se důkladně promíchá.
(13) Orgán kontrolního dozoru se dále přesvědčí, že denaturační káď je prázdná. Výtokové otvory se uzavrou a kohouty se opatří závěrami; rovněž se zajistí potrubí vedoucí do skladiště denaturovaného lihu.
(25) Zároveň se provede závěrečné zúčtování denaturátu uzávěrkou záznamu o příjmu a výdeji obecně denaturovaného lihu a zjištění jeho zásob.
(15) Nádoby s lihem, po případě jímky musí býti dokonale vyprázdněny, aby se zamezilo zneužití zbylého lihu.
(16) Nato se zjistí na stupnici kádě množství denaturátu a lihoměrem jeho stupňovitost.
(17) Stupňovitost odebraných vzorků svrchu a výpustným kohoutem musí býti stejná, jinak třeba směs dále v kádi míchati
(18) Po provedené denaturaci zapíše vedoucí provozu ono množství lihu v litrech alkoholu, které bylo skutečně zdenaturováno do účtu a zúčtuje váznoucí všeobecnou daň ve prospěch účtu.
(19) Množství vyrobeného denaturátu zapíše vedoucí provozu v litrech alkoholu do záznamu o příjmu a výdeji obecně denaturovaného lihu.
(20) Zbyl-li denaturační prostředek, zajistí se opět závěrami k příštímu použití. Množství použité k denaturaci se odepíše na ověřovacím listu.
(21) Nebyl-li všechen převzatý líh denaturován, dá se zbytek pod závěru. Toto množství musí vybývati při provedené zkoušce (uzávěrce) účtu.
(22) Zdenaturovaný líh se po skončené denaturaci uloží (přečerpá nebo spustí) do skladištních nádrží, nejedná-li se o zásilku pro jednotlivý závod.
(23) Vyskladnění obecně denaturovaného líhu provádí denaturovna bez úředního dozoru. Každé vyskladněné množství se zapisuje do záznamu o příjmu a výdeji obecně denaturovaného lihu; dokladem jsou faktury a dodací listy.
(24) V každé výrobně obecně denaturovaného lihu se provádí jednou za hospodářský rok podle vhodnosti a účelnosti závěrečné zúčtování a zjištění zásob nedenaturovaného lihu s váznoucí všeobecnou daní. Postup jest obdobný podle ustanovení §§ 17 až 19.
(26) Bude-li zjištěn v záznamu rozdíl mezi knihovní a skutečnou zásobou obecně denaturovaného lihu vyšší než 5% celkového příjmu (skutečná zásoba při posledním zjištění zásob plus přijaté množství denaturátu do dne nového zjištění zásob), zavede se trestní řízení.
(27) Krajský národní výbor může ve veřejném zájmu uložiti přítomnost dvou dozorčích orgánů při provádění denaturace.
(28) Regenerace lihu obecně denaturovaného jest dovolena jen ve zcela výjimečných případech. Povolení udílí a podmínky stanoví krajský národní výbor na podkladě odborného posudku chemicko-technického ústavu finanční správy v Praze (chemicko-technické zkušebny pověřenectva financí v Bratislavě).
Oddíl11
Oddíl XI.
Zvláštní denaturace lihu.
(1) Zvláštní denaturace, t. j. denaturování lihu zvláštními denaturačními prostředky se provádí podle požadavků průmyslu a živností, ústavů nebo zřízení buď v denaturovně (při lihočistnách spojených se skladištěm lihu) nebo u odběratele.
(2) Způsob provádění zvláštní denaturace a vedení účtů a záznamů jest obdobné jako v ustanoveních oddílu X.
(3) V přihlášce o povolení k odběru lihu určeného k zvláštní denaturaci musí býti uveden účel upotřebení, bližší data upotřebení, bude-li v konečném výrobku obsažen líh v nezměněném stavu, po případě i složení konečného výrobku.
(4) Okresní i krajské národní výbory vedou v přesné evidenci veškerá udělená povolení a provádějí účelné kontroly a revise se zřetelem na možné zneužití lihu. Při zjištění zneužití povolení se zavede trestní řízení a zostří se podmínky pro použití zvláště denaturovaného lihu.
(5) Ke zvláštní denaturaci jsou připuštěny prostředky, které určí chemicko-technický ústav finanční správy v Praze v dohodě s chemicko-technickou zkušebnou pověřenectva financí v Bratislavě. Seznamy dovolených denaturačních prostředků vydává a doplňuje jmenovaný ústav.
(6) Závěrečné zúčtování, zjištění zásob nedenaturovaného lihu i zásob zvláště denaturovaného lihu provádí se obdobně podle ustanovení oddílu X. Příjem i výdej zvláště denaturovaného lihu možno zapisovati v litrech nebo v kilogramech.
(7) Pohyb zvláště denaturovaného lihu a výrobků z něho musí býti zřejmý z provozních a obchodních knih.
(8) Zvláštní denaturace může býti prováděna v dopravních nádobách.
(9) V provozovacích místnostech závodů, v nichž se používá líhu zvláště denaturovaného, musí býti vyvěšeny na vhodných místech vyhlášky obsahující zákazy zneužití.
Oddíl12
Oddíl XII.
Denaturace lihu k výrobě octa.
(1) Líh určený k výrobě octa musí býti denaturován. Denaturaci nutno provésti tak, aby denaturát obsahoval nejvýše 25% lihu podle objemu a nejméně 3 g kyseliny octové ve 100 cm3. Potřebné výpočty se provádějí podle těchto rovnic:
Příklad: V octárně převzato 1000 litrů alkoholu. K disposici jest ocet, v němž bylo zjištěno 10,4% kyseliny octové (10,4 g kyseliny octové ve 100 cm3).
K denaturaci bude třeba octa: 1000X1,1538, t. j. 1153,8 litrů, zaokrouhleno 1160 litrů o síle 10,4% kyseliny octové.
b) potřebné množství octa k denaturaci se rovná počtu litrů alkoholu násobeném faktorem. Faktory (f) jsou uvedeny v příloze 1.
Rozdíl do 4000 litrů udává množství vody potřebné k denaturaci.
Budoucí objem denaturátu: 1000X4 jest 4000 litrů.
K denaturaci bude třeba octa: 1000X1,1538, t. j. 1153,8 litrů, zaokrouhleno 1160 litrů o síle 10,4% kyseliny octové.
b) potřebné množství octa k denaturaci se rovná počtu litrů alkoholu násobeném faktorem. Faktory (f) jsou uvedeny v příloze 1.
Rozdíl do 4000 litrů udává množství vody potřebné k denaturaci.
Budoucí objem denaturátu: 1000X4 jest 4000 litrů.
a) budoucí množství denaturátu se rovná počtu litrů alkoholu násobeném čtyřmi;
(2) Denaturační káď musí býti tak umístěna, aby byla ze všech stran i uvnitř přístupna, musí spočívat na pevném podstavci, aby její poloha nemohla býti měněna, musí býti uzavíratelna přesně zapadajícím víkem a opatřena zajištěnou stupnicí se zorným sklem, stupnicí a zařízením k braní vzorků.
(3) Na stupnici se vyznačí jednotlivé hektolitry, množství tekutiny pod nultým bodem. Obsah denaturační kádě musí býti zjištěn nálevem vody. Přeměření se provádí po každé opravě nebo při odůvodněném podezření, vždy však jednou za pět let.
(4) Před denaturaci třeba se přesvědčiti, není-li v denaturační kádi zařízení, kterým by bylo možno zachytiti nebo odloučiti líh.
(5) Líh se musí čerpati do denaturační kádě výhradně čerpadlem; ruční přenášení v nádobách kromě zbytků z čerpadla a pod. je nepřípustné. Čerpadlo musí býti přístupné, všechna přebytečná a nepotřebná potrubí nutno odstraniti, ostatní potřebná potrubí nutno před čerpáním lihu zajistiti. Čerpání lihu clo denaturační kádě musí býti nepřetržitě střeženo. Potrubí, jímž protéká líh, musí vésti do denaturační kádě nejkratší cestou, musí býti přehledné a se všech stran přístupné. Vede-li potrubí zdí, dveřmi, oknem a pod. musí býti kolem potrubí volný prostor nejméně 10 cm. Po přečerpání lihu se vyprázdní čerpadlo, sudy se nechají řádně odkapat a zbytky se vlijí do denaturační kádě.
(6) Denaturační místnost musí býti řádně osvětlena.
(7) Uskladňovati denaturát a zákys (ředinu) mimo denaturační káď a zákysovou káď může v odůvodněných případech povoliti okresní národní výbor.
(8) Přidávati živiny do denaturátu není přípustné.
(10) Tekutina v denaturační kádi se řádně promíchá, vzorek denaturovaného lihu se odebere u víka a kohoutu měrné stupnice. Promísení nutno pokládati za ukončené, Když vzorky vykazují stejný obsah alkoholu (stejný údaj na lihoměru)
(9) Při denaturaci se postupuje tak, aby bylo docíleno vypočteného množství denaturátu; zmenšený objem vlivem kontrakce se upraví doplněním vodou.
(11) Skutečný obsah alkoholu v denaturátu se zjistí z přílohy č. 2 tak, že se k údaji zjištěnému na lihoměru přičte nebo od něho odečte podle teploty denaturátu v tabulce nalezená oprava. Výsledek se pak upraví korekcí podle obsahu kyseliny octové.
Místní vlivy (chyba lihoměru nebo teploměru, chyba ve vyměření denaturační kádě, druh a množství živin přidávaných do zákysu, různá tvrdost vody a j.) mohou způsobiti, že obsah alkoholu zjištěný podle tabulky se bude lišit od množství alkoholu zjištěného výpočtem nebo destilací.
Činí-li tento rozdíl od obsahu alkoholu zjištěného výpočtem po dobu více denaturaci plus minus 0,2% až 0,3%, doporučuje se zjistit obsah alkoholu pyknometricky a stanovit místní přirážku nebo srážku.
Místní vlivy (chyba lihoměru nebo teploměru, chyba ve vyměření denaturační kádě, druh a množství živin přidávaných do zákysu, různá tvrdost vody a j.) mohou způsobiti, že obsah alkoholu zjištěný podle tabulky se bude lišit od množství alkoholu zjištěného výpočtem nebo destilací.
Činí-li tento rozdíl od obsahu alkoholu zjištěného výpočtem po dobu více denaturaci plus minus 0,2% až 0,3%, doporučuje se zjistit obsah alkoholu pyknometricky a stanovit místní přirážku nebo srážku.
(12) přípustné odchylky od vypočteného obsahu alkoholu v denaturátu mohou činiti 0,5%. Jsou-li odchylky větší nebo při jiné oprávněné pochybnosti a ve všech trestních případech se odeberou dva vzorky po 500 cm3 denaturátu a opatří se štítkem s nezbytnými údaji. Jeden vzorek se ponechá v octárně, druhý se zašle chemicko-technickému ústavu finanční správy v Praze (chemicko-technické zkušebně pověřenectva financí v Bratislavě) k stanovení obsahu alkoholu destilační zkouškou a pyknometricky. Náklad na rozbor nese octárna jen tehdy, když podezření se ukázalo správným.
(13) Zkouška na obsah kyseliny octové v denaturátu se provádí úřední octoměrkou, kterou přezkušuje chemicko-technický ústav finanční správy v Praze (chemicko-technická zkušebna pověřenectva financí v Bratislavě). Možno též používati spolehlivých titračních přístrojů octáren.
(14) Vedoucí provozu v octárně vede účet o všeobecné dani z lihu obdobně podle ustanovení § 9. Na vrub účtu se zapisují fakturovaná množství čistého lihu v litrech alkoholu a váznoucí všeobecná daň, po případě zjištěný nákupní přebytek. Ve prospěch účtu se zúčtují množství lihu zdenaturovaného a případné rozdíly v množství lihu proti fakturovanému množství při převzetí lihové zásilky.
(21) Hotový ocet i meziprodukty mohou býti uskladněny v sudech nebo v kádích pevně umístěných, vodou přeměřených a opatřených zařízením k spolehlivému zjištění množství uskladněného octa.
(22) Octárna je povinna vyvěsiti na přístupném a snadno viditelném místě zákaz používati denaturovaný líh k jiným než povoleným účelům.
(23) Zakazuje se rovněž dopravovati do octárny nebo přechovávati v octárně octovou tresť a ocet vyrobený jiným než kvasným způsobem (na př. kyselinu octovou vyrobenou suchou destilací dřeva a pod.).
(24) Výroba kvasného octa z jiných surovin než z lihu, na př. vína a uskladnění takového octa je dovoleno jen v místnostech oddělených od výroby kvasného octa. Rovněž knihování musí býti vedeno odděleně.
(25) pro vyhotovení popisu octárny, verifikační řízení a pod. platí všeobecná ustanovení Lihových předpisů. Kromě povinných příloh se ukládají do popisu závodu opisy hospodaření octárny (zjištění zásob a výtěžnost octárny) a zápisy o provedené denaturaci. Tyto přílohy se po skončení hospodářského roku předkládají krajskému národnímu výboru zároveň s účtem všeobecné daně z lihu.
(20) Ocet se přepočítává při výpočtech na alkohol za předpokladu, že je třeba na výrobu 1 kg bezvodé kyseliny octové 0,9658 litrů alkoholu.
(19) Nepovšimnuty zůstanou ztráty do 3% z množství lihu úředně převzatého v octárně a zdenaturovaného od poslední roční uzávěrky včetně skutečné zásoby lihu nalezené při posledním zjištění zásob, jakož i ztráty do 6% z množství kyseliny octové vypočtené ze součtu vyrobeného a z cizích octáren nakoupeného octa od poslední roční uzávěrky s připočtením skutečné zásoby převzaté z předchozího zúčtovacího období.
(18) Pravidelné zjišťování zásob s výpočtem výtěžnosti provádí octárna podle vlastních disposic. Vedoucí provozu oznámí včas tyto úkony orgánům kontrolního dozoru, aby se jich mohli po případě zúčastniti. Nejméně jednou za hospodářský rok jsou povinni orgánové kontrolního a odborného dozoru provésti uzávěrku hospodaření v octárně společně s vedoucím provozu. Při tom se porovná knihovní zásoba alkoholu (v denaturátu, zákysu) a kyseliny octové (v octě, denaturátu, zákysu a pod.) se skutečnými zásobami. Vypočtou se skladní ztráty na lihu a kyselině octové, jakož i výtěžnost octárny.
(17) Vzhledem na neúplnou denaturaci lihu musí býti dozor v octárně zaměřen na bedlivé sledování provozních poměrů v octárně, při čemž denaturace musí býti prováděna vždy v přítomnosti dvou orgánů kontrolního dozoru s největší pozorností a svědomitostí, při přesném provádění denaturace podle předpisů.
(16) Každá octárna vede vlastní provozní záznamy o výrobě a prodeji octa, v nichž musí býti patrný celý pohyb denaturovaného lihu a vyrobeného i vyskladněného octa.
(15) Krajský národní výbor může v odůvodněných případech povoliti odchylky při provádění denaturace lihu k výrobě octa, zejména může zvýšiti stanovenou hranici 25% alkoholu v denaturátu.
Oddíl13
Oddíl XIII.
Soustavy a typy povolených kontrolních lihových měřidel.
(1) Podle ustanovení § 7 odstavec 4 mohou býti používána a dodávána až do odvolání kontrolní lihová měřidla těchto soustav a typů:
a) kontrolní lihové měřidlo soustavy Ing. V. A. Zehr, velký typ, jehož popis je ve vládním nařízení č. 146/1927 Sb. Změněná konstrukce počitadel u tohoto typu jest uveřejněna ve vládním nařízení č. 173/1930 Sb.;
b) kontrolní lihové měřidlo soustavy Ing. V. A. Zehr, střední Typ, jehož popis jest ve vládním nařízení č. 63/1937 Sb.;
c) kontrolní lihové měřidlo soustavy Ing. V. A. Zehr, malý typ, jehož popis jest ve vládním nařízení č. 188/1929 Sb. Toto měřidlo jest připuštěno v ovocných lihovarech, jejichž měsíční rozsah výroby nepřekročuje 160 hektolitrů lihu.
(2) Přechodně mohou býti používána ještě kontrolní lihová měřidla soustavy Dolainski, typy 1915, 1911, 1906 a 1893, soustavy Fučikovský typ 1922 a soustavy Beschorner typy 1906 a 1894.
Oddíl14
Pro používání kontrolních lihových měřidel jakékoliv dovolené soustavy platí tyto všeobecné směrnice:
Používání kontrolních lihových měřidel.
Oddíl XIV.
(22) Je-li třeba vyčistiti hydraulické uzávěrky nebo odváděcí trubičky, jest nutno celý lapač vzorků odšroubovati, promýti a trubičky profouknouti. Po vyčištění se lapač opět našroubuje a znovu propláchne lihem způsobem právě naznačeným.
(24) Sroubení P4 a R4, jakož i šroubové uzávěrky P3 a E3 na sběrných nádobách velkého a středního typu měřidla Ing. V. A. Zehr nutno utěsniti a tak dotáhnouti, aby ani výpary ani vzduch nemohly tudy unikati.
(25) Potom se naplní lihoměrný stojan lihem a upevní v něm vhodný teploměr se stupnicí od 0 do 30° R tak, aby závod mohl podle něho prováděti zápisy o teplotě lihu protékajícího měřidlem.
(26) Po ukončeném jednání se měřidlo uzavře a opatří závěrami odborného dozoru. U měřidla Ing. V. A. Zehr malý typ se ještě předem vyzkouší, zda-li je nádobka, spojená s poplaškou, prázdná a správně zavěšená a je-li v korýtku záložní nádoby vložen znehodnocující prostředek v sáčku s neporušenou závěrou.
(27) Při každé revisi za destilace lihu jest povinen orgán odborného dozoru vždy vyzkoušeti záložní kontrolní a měrné zařízení při průtoku nejméně 40 litrů záložním bubnem (u velkého a středního typu). Po tomto vyzkoušení se vždy záložní buben vyprázdní jeho otáčením rukou. Není-li destilace v chodu, provede se vyzkoušení záložního kontrolního a odměrného zařízení pouze ručně.
(28) U měřidla soustavy Ing. V. A. Zehr malý typ podmiňuje porucha v pravidelném chodu měřidla, projevivší se zvednutím poplašky, bezodkladné zastavení destilace. Nestalo-li by se tak, vystavuje se výrobce nebezpečí, že po naplnění nádobky spojené s poplaškou, do které líh za poruchy pravidelného chodu měřidla přitéká, bude líh přetékati do záložní nádoby, ve které bude zničen znehodnocujícím prostředkem.
(29) Při odstranění této poruchy zjistí orgán odborného dozoru vedle příčin, jež způsobily poruchu, též množství lihu zachyceného v záložní nádobě a v nádobě u poplašky a poznamená množství v litrech alkoholu do kontrolního listu měřidla. Toto alkoholové množství se připočte k výrobě při nejbližším zjištění.
(3) Komise opatří přezkoušené a ověřené měřidlo příslušným počtem závěr, jichž počet a značku vyznačí v ověřovacím listu. Tyto závěry musí zůstati do postavení a upravení měřidla orgánem odborného dozoru v neporušeném stavu.
(30) Zkouška měrné správnosti bubnu měřidla soustavy Ing. V. A. Zehr malý typ musí býti provedena každoročně za použití čtyřlitrové cejchovní baňky podle příslušné instrukce pro objemovou měrnou zkoušku, po případě může býti krajským národním výborem uložena povinnost každoročního provádění váhové měrné zkoušky.
(31) Měrnou zkoušku třeba provésti po každém rozebrání měřidla, pokud by měl orgán odborného dozoru důvodnou pochybnost o další správné činnosti měřidla.
(32) Pro odměřování drožďárenského lihu jsou připuštěna měřidla zhotovená z pocínované mosazi nebo jiného vhodného kovu. O tom rozhoduje komise po dobrozdání chemicko-technického ústavu finanční správy v Praze.
(33) Byly-li porušeny nebo utrženy závěry odborného dozoru na měřidla, může kontrolní dozor přiložiti náhradní závěry podle ustanovení § 7.
(34) Není-li možné stupňování vzorků lihu bezprostředně u měřidla, nutno se postarat o prozatímní uzavření měřidla.
(35) Dozorčí orgánové jsou povinni pečlivě dbáti, aby upevňovací šrouby, tyče, závlačky a pod. na měřidle nebyly tak zhotoveny, že by byl zmařen účel přiložené závěry.
(38) K plnění olejniček a k mazání kuličkového věnce u měřidel soustavy Fučikovský se používá jen vhodého netuhnoucího mazacího oleje.
(39) Sítko v lihoměrné jímce musí býti při každé revisi vyčištěno, aby do měrného bubnu nevnikly nečistoty.
(4) Další používání měřidla jest vázáno podmínkou, že měřidlo musí býti trvale pod předepsanými závěrami odborného a kontrolního dozoru vyjímajíc dobu, po kterou je podrobeno jednání a šetření těchto orgánů.
(40) Měřidla musí býti udržována orgány odborného dozoru v bezvadném stavu, aby jejich činnost poskytovala záruku správného odměřování vyrobeného množství alkoholu.
(41) Je-li měřidlo postaveno v blízkosti destilačního zařízení a jest tak vystaveno sálavému teplu, musí závod učiniti opatřeni, aby teplem nevznikaly rozdíly ve stupňovitosti vzorkového lihu. Závod jest též povinen učiniti opatření proti pocení měřidla nebo silným změnám teploty v prostorách destilační síně.
(42) Po skončení výroby lihu musí býti odstraněna ze všech součástí a nádob lihovitá tekutina, zejména z lihoměrné jímky, bubnů a nádob. Jednotlivé části měřidla se po propláchnutí vodou vysuší, lihoměr se vyjme z lihoměrové jímky a zabalí; sítko se rovněž vyčistí.
(43) Spojovací potrubí se k žádosti vedoucího provozu odpojí od chladiče a měřidla, při čemž se lihu zbaví i větrák a jiné zařízení, umístěné na spojovacím potrubí. Vtokový otvor u měřidla se uzavře zátkou a zajistí.
(36) Spojovací potrubí musí míti přesnou délku, aby mohlo býti se vší opatrností připojeno k chladiči a k měřidlu; jinak může nastati poškození lihoměrného stojanu měřidla a tím i odkapávání lihu. Šrouby, jimiž jest spojovací potrubí přitaženo k lihoměrnému stojanu, nesmí býti příliš dotahováno, aby nedošlo k deformaci stěny měřidlové skříně a lihoměrného stojanu.
(44) Veškerý líh z měřidla, ze spojovacího potrubí, po případě zařízení v něm umístěného se slije a po zjištění množství v litrech alkoholu se buď přidá k zásobám lihu, jsou-li na skladě, nebo se uloží do zvláštní nádoby k použití pro příští úpravu měřidla.
(45) Je-li některá lihovitá tekutina silně znečištěna a je-li nízkoprocentní, zničí se vylitím do kanálu. Vyprádněné množství lihu z měřidla, ať již bylo ponecháno v zásobě nebo zničeno, se zapíše na vrub účtu. Zničené množství se zúčtuje ve prospěch účtu.
(46) K úpravě měřidla před zahájením provozu (výroby lihu) se použije potřebného množství lihu ze zásob jsoucích na skladě. Toto množství se zúčtuje ve prospěch účtu. Nemá-li závod potřebného množství lihu v zásobě, může nakoupiti líh přiměřené stupňovitosti z jiného lihovarského závodu v daňově vázaném oběhu. Toto množství se zúčtuje na vrub účtu, při čemž k úpravě měřidla použité množství se opět zúčtuje ve prospěch účtu.
(47) Uvedené směrnice se vztahují většinou na měřidla soustavy Ing. V. A. Zehr. Pro ostatní měřidla platí směrnice jen ve všeobecných ustanoveních. Podrobnosti jsou upraveny v příslušných nařízeních, která se neuvádějí vzhledem k tomu, že používání měřidel jiných soustav než soustavy Ing. V. A. Zehr jest jen dočasné.
(5) Měřidlo se upraví před odesláním k dopravě tak, aby veškeré jeho vnitřní pohyblivé součástky se nemohly za dopravy pohnouti.
(6) Postavení měřidla provádí v lihovarském závodu orgán odborného dozoru za spolupráce orgánu kontrolního dozoru a vedoucího provozu (pověřeného zástupce).
(7) Měřidlo musí býti v závodu umístěno na místě lehce přístupném, světlém, a viditelném, ve vzdálenosti nejméně 65 cm od stěn a okolního zařízení.
(8) Pro jeho postavení musí závod vybudovat podle pokynů orgánu odborného dozoru podezdívku (základní podstavec) z neomítnutých cihel na pevném, proti vychýlení a otřesům zajištěném místě. Do tohoto podstavce se zazdí a zabetonuje kotva základní desky měřidla tak, aby byla ve vodorovné poloze a nemohla býti uvolněna nebo posunuta bez zřejmého poškození zdivá.
(9) Není-li chladič umístěn v přízemí, může se podstavec vybudovat na klenbě nebo na železných deskách, upevněných na neposunutelných železných nosnících.
(37) Odtokové potrubí z měřidla musí míti nejen přiměřenou světlost, nýbrž i přiměřený spád.
(23) Po provedeném propláchnutí se vypustí líh ze sběrných nádob příslušnými, níže položenými pípami. U malého typu měřidla Ing. V. A. Zehr se vyprázdní i záložní nádobka skloněním příslušné pípy; z vložných (vypářkových) nádobek se u téhož typu vylije líh po sejmutí šroubové uzávěrky.
(1) Každé nové nebo opravené měřidlo, které má býti postaveno v lihovarském závodu k zjišťování vyrobeného množství alkoholu musí býti přezkoušeno komisí pro zkoušení, přejímání a ověřování kontrolních lihových měřidel (dále jen komise) a opatřeno ověřovacím listem. Duplikáty ověřovacích listů vystavuje komise.
(10) Při budování základu třeba dbáti požadavku přiměřeného spádu spojovacího potrubí od chladiče k měřidlu, při čemž výška podstavce musí býti taková, aby měrná zkouška (váhová a objemová) mohla býti provedena přímým tokem lihu do sudu nebo odměrné baňky.
(11) Měřidlo se postaví na základní desku tak, aby její šipkou nebo jiným znakem označená strana přišla pod odtokové potrubí (u měřidel soustavy Ing. V. A. Zehr, velký a střední typ); u měřidel soustavy Ing. V. A. Zehr malý typ se měřidlo přišroubuje na základní rámovou kotvu, řádně upevněnou v betonovém podstavci.
(12) Když bylo měřidlo připevněno šrouby a spojovacími tyčemi k základní desce, vyšetří se přiměřeným otáčením chod bubnů, správná činnost počitadel, poplaška se upraví do základní svislé polohy (u malého typu soustavy Ing. V. A. Zehr do skryté polohy), prázdná vzduvná nádobka se u velkého typu soustavy Ing. V. A. Zehr zavěsí dovnitř na Přední stěnu sběrné nádoby odborného dozoru a u malého typu na zadní stěnu korýtka bubnu. U velkého typu se přezkouší činnost násosek nálevem vody do korýtek měrných bubnů.
(13) Maximální teploměr se vloží na příslušné místo a jeho údaj se poznačí do zápisu o postavení kontrolního lihového měřidla.
(14) Ložiska se namažou nakápnutím oleje do mazacích důlků.
(15) Přítokové potrubí (spojovací) se připojí k chladiči a k měřidlu.
(16) Množství vzorku z jednoho hektolitru přeteklého lihu činí ů měřidel velkého a středního typu podle veilkosti naběraček (1 cm3, 2,5 cm3 a 5 cm3 buď 20cm3 nebo 50 cm3, po případě 100 cm3. U měřidel malého typu při naběračce 1 cm3 (výjimečně 2,5 cm3, nečiní-li výroba v hospodářském měsíci více než 32 hl) 100 cm3 (výjimečně 250 cm3).
(17) Výměnu naběraček (vzorkovaček) za jiné odlišného obsahu smí provésti orgán odborného dozoru. Během Výroby lihu však za předpokladu, že bylo provedeno předem zjištění vyrobeného množství alkoholu a stupňovitosti z obou (kontrolního a odborného dozoru) sběrných nádob, jakož i stupňovitosti lihu z obou vložných (vypářkových) nádobek.
(18) Při používání destilačních přístrojí, u nichž se vzhledem k průměrnému dennímu výkonu naplní sběrné nádoby v kratší době než 4 týdny, zařídí odborný dozor buď zjišťování vyrobeného alkoholu v kratších časových obdobích nebo vymění naběračky, po případě doporučí závodu, aby si zakoupil měřidlo s dvojnásobným obsahem sběrných nádob.
(19) Před použitím měřidla musí býti orgánem odborného dozoru dokonale propláchnuty lihem přiměřené stupňovitosti nejen sběrné nádoby a vložné nádobky, nýbrž i lapače vzorků, odváděcí trubičky pro lihové vzorky a všechny naběračky (u malého typu Ing. V. A. Zehr i záložní nádoba). Jest též třeba, aby byly po případě vyčištěny plnicí trubičky po sejmutí vzorkovače. Tyto plnicí trubičky musí býti prohlédnuty i při každé revisi a podle potřeby vyčištěny.
(2) Lihovarský závod jest povinen udati při objednávce nového měřidla výkon výrobního zařízení v litrech, průměrně za jednu minutu. Činí-li tento výkon více než deset litrů za jednu minutu, musí si závod opatřiti měřidlo ověřené na přítokovou rychlost větší než 15 litrů za minutu.
(20) Sběrné nádoby a vložné (vypářkové) nádobky se proplachují nejúčelněji pípami za použití kaučukové trubice s nasazenou nálevkou (u velkých a středních typů měřidel Ing. V. A. Zehr). Při proplachování sběrných nádob nutno použíti tolik lihu, aby bylo alespoň celé šikmé dno lihem opláchnuto; třeba však dbáti na to, aby žádný proplachovací líh nezůstal ve sběrné nádobě.
(21) Propláchnutí odváděcích trubic se docílí nalitím dostatečného množství lihu do obou lapačů vzorků (u malého typu Ing. V. A. Zehr do jednoho lapače), čímž se propláchnou i hydraulické uzávěrky a zároveň se naplní potřebným množstvím lihu.
Oddíl15
Rozebrání, opravy a sestavení kontrolních lihových měřidel.
Oddíl XV.
(17) Po každé opravě, při níž byl z měřidla vyjmut hlavní buben, doporučuje se provésti váhovou měrnou zkoušku v nejkratší možné lhůtě.
(1) Veškeré součástky vyjmuté z měřidla musí býti bezpečně ukládány, aby se neztratily, ani nezaměnily. Šrouby nutno ponechati u těch částí, k nimž patří. Vyjmuté matky se našroubují na šroubové svorníky. Vyjímají-li se ložiska, jež mají teménka, třeba je našroubovati na ložiska v jejich původní poloze.
(10) Návody k rozebrání a sestavení měřidel soustavy Ing. V. A. Zehr velký, střední a malý typ jsou připojeny k příslušným vládním nařízením o popisech jednotlivých typů.
(11) Opravy měřidel mohou býti prováděny v lihovarských závodech podle druhu závady buď orgánem odborného dozoru nebo způsobilým odborníkem povolaným závodem, po případě odborným mechanikem závodu oprávněného k výrobě a opravě měřidel, vždy za přítomnosti orgánu odborného dozoru a podle možnosti i orgánu kontrolního dozoru.
(12) V závodě nesmí býti opravovány tyto závady:
a) opravy na měrných bubnech,
c) opravy vážných závad, které vznikly neoprávněným zásahem nebo vnějším působením na měřidlo.
b) opravy na hlavních nebo záložních počitadlech,
(13) Přípustné opravy možno provésti za podmínky, že není pak nutno opravené měřidlo znovu komisí přezkoušeti a ověřiti.
(14) V případě, kdy oprava si vyžádá nového ověření měřidla komisí, vyloučí orgán odborného dozoru měřidlo z dalšího používání a dá je pod závěry. Opis zjišťovacího zápisu se zašle komisi.
(15) Povolení k opravě měřidla uděluje předběžně okresní národní výbor. Komise však posoudí, má-li býti provedena oprava podle ustanovení oddílu XX těchto předpisů.
(16) Opravy v závodě se provádějí při úplném nebo částečném rozebrání měřidla. Po opravě se měřidlo opět sestaví podle příslušného předpisu.
(18) Při opravách a s tím souvisícím rozebrání a sestavení měřidla musí dbáti orgánové odborného dozoru a odborníci opravu provádějící toho, aby vyjmuté součásti nebyly poškozeny.
(19) Veškeré opravy jdou na nebezpečí a k tíži závodu.
(2) Vyjmutá počitadla nutno zvláště pečlivě střežiti.
(3) Zcela zvláštní péče vyžadují vyjmuté měrné bubny a houpačka. Není-li v bezprostřední blízkosti měřidla vhodné, přechovávači místo, uloží se do zinkového pláště měřidla na měkkou podložku.
(4) Při sestavení měřidla nutno dbáti toho, aby každá součást byla před vložením dobře očištěna a vsazena na správné místo.
(5) Veškeré otvory, trubičky, trubky a pod. musí býti prohlédnuty a přezkoušeny na těsnost a čistotu.
(6) Součásti měřidla, které se pohybují při jeho činnosti, musí se vyzkoušeti, je-li pohyb lehký a správný.
(7) Teménka ložisek se nesmí příliš dotahovati.
(8) Po sestavení měřidla se pozoruje otáčením rukou chod bubnů, jakož i činnost počitadel; přezkouší se též kontrolní a návěstní zařízení na jejich správnou činnost.
(9) Po provedeném sestavení měřidla a přezkoušení správné jeho činnosti se propláchnou lihem sběrné, po připadá i vložné nádobky, nebyly-li před rozebráním naplněny lihem.
Oddíl16
Oddíl XVI.
Vady kontrolních lihových měřidel.
(12) U téhož měřidla vznikají též brzdicí momenty při zkřížení os urychlovadla nebo při opotřebení zadního ložiska, po případě při poškození centrálního kuličkového ložiska měrného bubnu.
(13) Při rozbití skla na skříňovém poklopu musí býti ihned sklo vyměněno za nové, dostatečné síly, aby se nemohlo působiti na stupňovitost přitékajícího lihu.
(14) Při poškození násosky může buď líh zůstávati ve vylévacím korýtku nebo odtéká postupně. Závada má vliv na množství a stupňovitost vzorků.
(15) Poškozené nebo netěsné sběrné nádoby nutno vyjmouti a opatrně zaletovati. Nato se vyzkouší na těsnost. Při vzniku plísní se musí sběrné nádoby důkladně propláchnouti svařenou vodou, roztokem sody a vysoko-stupňovým lihem.
(16) U přítokových a odtokových potrubí vzniká závada obyčejně špatným těsněním.
(2) K informativním účelům se uvádějí některé běžné závady. Příčiny vzniku jsou různé. Orgánové odborného dozoru mají však věnovati zvýšenou péči těm součástkám, u nichž vzniklá závada nebo porucha může podstatně ovlivniti množství vyrobeného alkoholu. Jsou to na př. netěsnost odměrných bubnů, houpačky, vylévacího korýtka, porucha a poškození počitadel, vzorkovacího zařízení sběrných (vzorkových) nádob, špatné vyvážení odměrného bubnu a pod.
(3) Z ostatních závad třeba jmenovati: netěsnost lihoměrné jímky, ucpání sítka v lihoměrném stojanu, rozbití skla na skříňovém vnitřním poklopu, poškození násosky, poškození zařízení poplaškového, brzdění vzorkovacího zařízení, ucpání vzorkovaček, nesprávné postavení naběračky, netěsnost přítokového a odtokového potrubí, znečištění sběrných nádob, poškození výpustných pípek u sběrných nádob a vložných (vypářkových) nádobek, opotřebování ložisek, ozubených koleček a jiných vnitřních součástí.
(4) V prvé, nejdůležitější a nejzávažnější skupině třeba při každé revisi prohlédnouti jmenovaná zařízení a pozorovati jejich činnost. Při oznámení závady nebo při závadě pozorované při revisi zařídí orgán odborného dozoru ihned nápravu. Součásti, které vyžadují ověření komisí po provedené opravě, může opraviti jen pověřený závod. Vylévací korýtka, sběrné nádoby a pod. mohou býti opraveny na místě.
(5) Závady na měrných bubnech, ať na povrchovém nebo vnitřním spájení se zjistí ihned provedenou těsnící zkouškou. Při poruchách v počitadlech objedná závod ihned telegraficky náhradní počitadlo. Do obdržení nového počitadla se výroba lihu zastaví nebo se zařídí zjištění vyrobeného množství alkoholu podle ustanovení § 16.
(6) Poruchy v rovnováze bubnu se vyznačují tím, že se buben při silných otřesech nebo nárazech samovolně pohybuje kupředu a počitadlo postupuje skokem, když lehčí komora jest dole. U záložních bubnů může býti touto závadou vyvolána zdánlivá porucha, za níž se objeví poplaškový terč za sklem skříňového poklopu. Tyto závady může odstraniti jen odborný závod.
(7) Při netěsnosti lihoměrné jímky jest nutno částečné rozebrání měřidla. Podle povahy se trhlinka zaletuje nebo se provede výměna těsnění.
(8) Ucpání sítka nečistotami, při čemž líh uniká mimo hlavní buben, se považuje za poruchu, kterou musí vedoucí provozu ohlásiti okresnímu národnímu výboru.
(10) Ucpání vzorkovaček se projeví zmenšeným množstvím vzorků. Závada se odstraní řádným pročištěním vzorkovacích lžiček nebo naběraček.
(11) U měřidla soustavy Fučíkovský může býti nesprávně postavena naběračka; buď má předstih nebo zpoždění. V obou případech není správné nabírání vzorků. Při zkoušení chodu naběračky jest nutno se přesvědčiti otáčením bubnu o její správné činnosti.
(9) Brzdění vzorkovacího zařízení nebo poškození jeho součástí vyvolá buď normální poruchu nebo způsobí i porušení rovnovážného stavu měrného bubnu.
(1) U kontrolních lihových měřidel vznikají během jejich používání různé závady a poruchy.
Oddíl17
Oddíl XVII.
Váhová a objemová měrná zkouška kontrolního lihového měřidla.
Chyba měřidla v procentech se vyčíslí z rovnic:
podle toho, je-li 0/12 větší než-li V/12 nebo obráceně.
(13) Na to se líh v sudě dobře promíchá a stupňuje. Při tom se zjistí zdánlivá stupňovitost a teplota lihu. Z těchto údajů se stanoví podle redukční tabulky pravá stupňovitost výrobku (s). Čistá váha výrobku v kg se přepočte pomocí redukční tabulky a pravé stupňovitosti na množství lihu v litrech alkoholu (A/12) a pak na litry lihu (V/12). Rovněž se přepočte zdánlivě proteklé množství lihu (0) na redukovanou hodnotu (0/12) pomocí zjištěné teploty lihu protékajícího měřidlem. Pro větší přesnost výpočtu se provede interpolace teploty na desetiny stupně průměrné průtočné teploty.
V prvém případě ukazuje měřidlo více (buben je menší), tedy ve prospěch státu; v druhém případě ukazuje měřidlo méně (buben je větší), tedy ve prospěch závodu. Příklad:
podle toho, je-li 0/12 větší než-li V/12 nebo obráceně.
(13) Na to se líh v sudě dobře promíchá a stupňuje. Při tom se zjistí zdánlivá stupňovitost a teplota lihu. Z těchto údajů se stanoví podle redukční tabulky pravá stupňovitost výrobku (s). Čistá váha výrobku v kg se přepočte pomocí redukční tabulky a pravé stupňovitosti na množství lihu v litrech alkoholu (A/12) a pak na litry lihu (V/12). Rovněž se přepočte zdánlivě proteklé množství lihu (0) na redukovanou hodnotu (0/12) pomocí zjištěné teploty lihu protékajícího měřidlem. Pro větší přesnost výpočtu se provede interpolace teploty na desetiny stupně průměrné průtočné teploty.
| stav hlavního počitadla na počátku | Ú/1 | 128420 |
| stav hlavního počitadla při ukončení | Ú/2 | 128640 |
| váha prázdného sudu | T | 40,1 kg |
| váha naplněného sudu | H | 230,3 kg |
| zdánlivá stupňovitost lihu | 81,7% | |
| teplota lihu v sudě | 24° R | |
| teplota lihu v lihoměrné jímce | 24° R | |
| ze zjištěných údajů vyplývá: | ||
| skutečná stupňovitost výrobku | s | 77,1% |
| zdánlivé proteklé množství lihu pří 24° R | 0 | 220 litrů |
| redukce na 12° R | 3,08 litrů | |
| redukované proteklé množství | 0/12 | 216,92 litrů |
| čistá váha výrobku | Č | 190,2 kg |
| množství alkoholu při 12° R | A/12 | 168,49 l alk. |
| skutečné proteklé množství lihu | V/12 | 218,53 litrů. |
V prvém případě ukazuje měřidlo více (buben je menší), tedy ve prospěch státu; v druhém případě ukazuje měřidlo méně (buben je větší), tedy ve prospěch závodu. Příklad:
(9) Destiluje se pak do sudu tak, aby teplota během destilace nekolísala, aby tok lihu byl rovnoměrný a odpovídal normální rychlosti destilace.
(8) Na to se vyčká, až měrný buben přijde do nejvhodnější polohy a rychle se vsune odtokové potrubí nebo připevněný nástavec do sudu nebo do nálevky vložené do otvoru sudu. Zároveň se zapíše údaj hlavního počítadla měřidla (Ú/1).
(7) Je-li měřidlo opatřeno násoskou, předem se odpojí i s lapači vzorků, po případě i spojovací korýtko mezi bubny.
(6) Při započetí destilace se ponechá odtéci určité množství lihu do pomocné nádoby a zjistí se na bubnu poloha, za níž líh téměř zcela vyteče z vylévacího korýtka.
(5) Lihové odtokové potrubí měřidla se buď odpojí a k měřidlu se připojí zvláštní trubkový nástavec nebo se odtokové potrubí tak pootočí, aby zasahovalo přímo do sudu nebo do nasazené nálevky. Potřebný spád od měřidla k sudu se získá zřízením prohlubně v podlaze, do níž se sud při váhové věrné zkoušce vloží. Přelévání lihu dlužno omeziti jen na nezbytné výjimky.
(4) Ke zkoušce se připraví suchý železný, dobře očištěný sud přiměřené velikosti, který se vytemperuje. Na to se přesně zjistí jeho tára (T).
(36) Není-li možno z měřidla odtékající lih pro nízký podstavec sváděti přímo do odměrné baňky, třeba jednotlivé výlevy bubnu opatrně zachycovati do předem řádně lihem vypláchnuté a zcela pak vyprázdněné nádoby a z této bez rozlití přelévati do odměrné baňky.
I.
Úchylka v %
II.
(35) Příklady:
| 1. | při udaji počitadla 000910 až 000930 zjištěno v baňce | 20.047 | cm3 | |||||||||
| 2. | při udaji počitadla 000940 až 000960 zjištěno v baňce | 20.046 | cm3 | |||||||||
| 3. | při udaji počitadla 000980 až 001000 zjištěno v baňce | 20.053 | cm3 | |||||||||
| Průměr | 20.048,66 | cm3 | ||||||||||
| normální náplň bubnu | 20.000 | cm3 | ||||||||||
| rozdíl proti normální náplni bubnu | + 48.66 | cm3 | ||||||||||
Úchylka v %
II.
(35) Příklady:
| 1. | při údaji počitadla 000220 až 000240 zjištěno v baňce | 19.968 | cm3 | |||||||||
| 2. | při udaji počitadla 000265 až 000285 zjištěno v baňce | 19.968 | cm3 | |||||||||
| 3. | při udaji počitadla 000310 až 000330 zjištěno v baňce | 19.969 | cm3 | |||||||||
| Průměr | 19.968,33 | cm3 | ||||||||||
| normální náplň bubnu | 20.000 | cm3 | ||||||||||
| rozdíl proti normální náplní | — 31.67 | cm3 | ||||||||||
(34) Pro posouzení způsobilosti měřidla zůstává však nadále platným výsledek váhové měrné zkoušky.
(33) O výkonu srovnávací objemové měrné zkoušky se sepíše zápis, v němž se podle dále uvedených vzorů vyjádří výsledek. Zápis se připojí k zápisu o váhové měrné zkoušce.
(32) Ze zjištěných tří náplňových množství se stanoví průměr, z. něhož se vypočte úchylka od normální náplně bubnu 20 litrů. Tato úchylka se vyjádří v procentech.
(31) K teplotám lihu měřidlem protékajícího a lihu v měrná baňce se nepřihlíží.
(30) Naplněná odměrná baňka se postaví na vodorovnou plochu a výška tekutiny se odečte na obou stupnicích a poznamená. Po provedení se baňka sklopením dokonale vyprázdní, načež se plnění baňky opakuje ještě dvakrát.
(3) Váhu třeba postaviti tak, aby bylo zaručeno přesné vážení. Váha se předem pečlivě očistí a vytáruje.
(29) Započetí i ukončení plnění baňky dlužno provésti vždy při témže postavení měrného bubnu v okamžiku, kdy dokupování lihu jest nejmenší, což jest u všech typů měřidel tehdy, když střed horního výtokového otvoru dosáhne nejvyšší polohy. Tento stav se vyznačí na bubnu čarou.
(28) S plněním baňky možno započíti teprve tehdy, když byl měrný buben alespoň jednou naplněn, t. j. když od počátku destilace údaj počitadla postoupil nejméně o 20 litrů.
(27) Baňky nutno před plněním dobře vypláchnouti lihem a sklopením úplně vyprázdniti.
(26) Odtokové potrubí se odpojí bezprostředně u měřidla a připojí se vhodně dimensovaný nástavek ke svádění lihu přímo do měrné baňky. Žlábky ke svádění vzorků do sběrných nádob, jakož i žlábek vedoucí do záložního bubnu se odpojí, aby naběračkami vzaté vzorky byly vylévány do korýtka bubnu. U měřidel, jež jsou opatřeny násoskou, se násoska odstraní. Při vysokém podstavci měřidla se měrná baňka podloží, aby se zamezilo roztřikování lihu nárazem na nálevku baňky.
(25) Ke zkoušce měrné správnosti bubnu objemovým způsobem se upraví měřidlo takto:
(24) Měrná baňka, pokud není používána, musí býti chována pod závěrou.
(23) Měrná baňka o obsahu 20 litrů jest zhotovena ze železného plechu 2,5 mm silného, na švech autogenně svařovaného, uvnitř i zevně za horka pocínovaného. Hrdlo této baňky jest nálevkovitě rozšířené a má na obou stranách do mosazných objímek zasazené dvě skleněné trubičky s označením základního cejchu 20 litrů a nad i pod nim další dělení po 50 cm3 až do plus minus 200 cm3. Baňka jest cejchována cejchovním a puncovním ředitelstvím v Praze, opatřena cejchovním kolkem na uzávěrách skleněných trubiček a na štítu baňky a kryta ochranným pouzdrem, zařízeným na přiložení závěry.
(22) Zkouška se provádí odměrnou baňkou soustavy Ing. V. A. Zehr.
(21) V lihovarských závodech, v nichž zjistí orgán odborného dozoru značné úbytky nebo přebytky v zásobách lihu, které podle všech znaků nasvědčují nesprávnému odměřování lihu, může býti provedena před váhovou měrnou zkouškou srovnávací objemová měrná zkouška.
(20) Měrné úchylky ± 1% se považují za nezávadné. Závod může však žádati o opravu měrného bubnu, projevuje-li se výše měrné úchylky nepříznivě v hospodaření s lihem. Přesahuje li měrná úchylka ± 1% musí býti buben zaslán k opravě a k novému ověření.
(2) Jakmile byly přípravné práce skončeny, provádí se zkouška při přiklopené skříni měřidla a to průtokem nejméně 200 litrů lihu.
(19) Množství lihu, které proteče během těchto zkoušek mimo hlavní počitadlo měřidla musí býti zapsáno do kontrolního listu měřidla, aby bylo při příštím zúčtování připočteno k výrobě.
(18) Při každé měrné zkoušce musí býti přezkoušena činnost záložního měrného zařízení a všech pojistných zařízení měřidla. Případně zjištěné závady odstraní na místě orgán odborného dozoru.
(17) Mezi dvěma váhovými měrnými zkouškami nemá býti větší rozdíl než-li plus minus 0,3%, jinak se zkouška musí opakovati.
(16) O každém přezkoušení správnosti měrného bubnu nutno vyhotoviti zápis, který se uloží v popisu závodu.
(15) Kdyby během zkoušky snad část lihu vytekla mimo sud, nesmí býti ztráta odhadována, nýbrž se musí měrná zkouška opakovati.
(14) Při přezkoušení měřidel podle těchto směrnic třeba dbáti toho, aby použité váhy, závaží a odměrné nádoby byly řádně cejchované a v bezvadném stavu.
(12) Naplněný sud se dá na váhu a zjistí se přesně jeho hrubá váha (H). Rozdíl (H-T) udává čistou váhu lihu v sudu (Č).
(11) Když měřidlem proteklo podle údaje počítadla dostatečné množství lihu (minimálně 200 litrů), zastaví se na krátko rukou pohyb bubnu v téže poloze, při níž bylo započato s jímáním lihu do sudu a zároveň se přeruší spojení měřidla se sudem. Na počitadle se zjistí údaj (Ú/2). Rozdíl mezi údaji počitadla (Ú/2—Ú/1) udává zdánlivě proteklé množství lihu (0). Pro přesné provedení zkoušky se volí pro údaj 0 vždy číslo dělitelné dvaceti, je-li obsah komor bubnu 5 litrů a jsou-li bubny čtyřkomorové. Jinak se volí násobek obsahu měrného bubnu.
(10) Během destilace se zjišťuje teplota lihu protékajícího měřidlem a to buď v lihoměrné jímce nebo vloženým teploměrem do sítka, po případě podle jiného teploměrného zařízení. Teplota se zjišťuje při každém vylití jedné komory bubnu. Vznikají-li prudké teplotné výkyvy, které by ovlivnily výsledek měrné zkoušky, přeruší se měrná zkouška, není-li možnost spolehlivě zjistiti průměrnou teplotu protékajícího lihu. Vedoucí provozu nese výlohy opakované měrné zkoušky.
(1) Pro kontrolu údajů kontrolních lihových měřidel a správnosti odměřování množství protékajícího lihu provádí orgán odborného dozoru v přítomnosti orgánu kontrolního dozoru a vedoucího provozu jednou za hospodářský rok váhovou měrnou zkoušku.
Oddíl18
Těsnící zkouška kontrolního lihového měřidla.
Oddíl XVIII.
(14) Pokud nebude ověřený buben vsazen do měřidla, musí býti toto chováno pod závěrou a nesmí býti až do konečné úpravy používáno.
(13) Jakmile dojde zásilka do lihovarského závodu, oznámí to vedoucí provozu krajskému národnímu výboru, který vyšle do závodu orgán odborného dozoru. Tento přezkouší neporušenost závěr i skříně. Po otevření skříně vsadí buben — není-li v žádném směru závady — do měřidla a upraví je k zjišťování vyrobeného alkoholu.
(12) Po opravě a ověření bubnu zašle opravu provádějící závod ověřovací list lihovarskému závodu a odeslání bubnu v dopravní skříni oznámí krajskému národnímu výboru příslušnému podle stanoviště lihovarského závodu.
(11) Skříň pro dopravu měrného bubnu soustavy Ing. V. A. Zehr objedná si lihovarský závod přímo. Způsob uložení a utěsnění bubnu se děje podle návodu, nalepeného ve skříní. Zasílání bubnu k opravě a ověření se děje zpravidla bez zajištění skříně, aby vybalení se mohlo státi bez intervence komise.
(10) Buben měřidla soustavy Ing. V. A. Zehr může býti samostatně odeslán v ochranné dopravní skříni do závodu, v němž bude provedena jeho oprava a ověření komisí. Opravený a ověřený buben se vrátí zpět v téže skříni, se závěrami ověřovací komise.
(2) Netěsnost bubnu může býti způsobena porušením vnějších stěn bubnu nebo komorového zařízení a to buď v místech spájení nebo rozrušením britaniového kovu, z něhož jest buben zhotoven.
(15) Veškeré výdaje s odesláním a ověřením bubnu a s opětovnou úpravou měřidla hradí lihovarský závod.
(1) Těsnící zkouška se provádí orgánem odborného dozoru jako mimořádná zkouška měrného bubnu k včasnému zabránění účinků netěsnosti, zejména při delší dobu trvajícím přehřátí měřidla (údaj na maximálním teploměru se blíží kritické hranici), při déle trvajících poruchách se zaplavením měřidla horkými tekutinami nebo stoupne-li úchylka měrného bubnu nad 0.5% ve prospěch závodu.
(9) Zjistí-li se, že buben jest v kterékoliv komoře netěsný, ať zevně nebo uvnitř, vyloučí se měřidlo z dalšího používání.
(8) Uvedeným způsobem se přezkoušejí všechny komory zkoušeného bubnu a o výsledku se sepíše zápis, který je přílohou popisu závodu.
(7) Aby se seznalo, zdali jest i vnitřní ústrojí dotyčné komory těsné a neporušené, nutno sledovati, neuchází-li dolním výtokovým otvorem tekutina; v kladném případě je porušena uvnitř bubnu některá mezistěna dolní komory a komory s ní sousedící.
(6) Na to se kaučukovou trubicí naplní dolní část bubnu tak, až tekutina sahá ke hraně vtokového otvoru středové komory. V této poloze se podrží buben nejméně 5 minut a pozoruje se, nepropouští-li na spodních hranách a vnějších stěnách tekutinu. Není-li tomu tak, jest dolní komora těsnou.
(5) V rámu zavěšený, dokonale osušený a vyčištěný buben se prohlédne, nemá-li trhlin nebo kazů, viditelných již pouhým okem. Neshledá-li se závad, vpraví se buben do polohy, aby dolní komora mohla býti zcela naplněna tekutinou. To jest možné, postaví-li se buben měřidla tak, aby středy obou protilehlých vylévacích otvorů byly přesně ve svislé rovině.
(4) Při jednotlivých soustavách kontrolních lihových měřidel jest zachovati tento postup:
(3) Netěsnost může býti zjištěna, jestliže vyjmutý a do závěsného rámu vsazeny buben bude postupně v jednotlivých komorách naplňován lihem nebo výjimečně vlažnou vodou.
Oddíl19
Oddíl XIX.
Vzorkovací měřicí kohouty.
(15) Každá porucha v činnosti kohoutu musí býti zapsána do průvozního záznamu závodu a písemně ohlášena okresnímu národnímu výboru, který zařídí další.
(16) Menší opravy kohoutu může provésti odborník za přítomnosti orgánu odborného dozoru. Potom se přezkouší správnost činnosti kohoutu.
(12) Stanoví se rozdíl údajů počitadla kohoutu na počátku zúčtovacího období a v den zúčtování. Rozdíl, vyjadřujcí počet odebraných vzorků, se násobí velikostí jednotlivého kohoutu podle ověřovacího listu (zápisu o přezkoušení). Tím se zjistí množství odebraných vzorků v cm3. Tento údaj se převede na litry a případně se opraví zjištěnou úchylkou podle zjišťovacího zápisu, násobí průměrnou stupňovitostí lihu vyráběného na příslušném výrobním zařízení a zaokrouhlí se na 1 litr alkoholu.
(11) Zúčtování odebraných vzorků se provádí při zúčtování vyrobeného množství alkoholu takto:
(10) Za přiměřenou ztrátu (spotřebu při rozborech a zkouškách lihu) lze považovati rozdíly až do 20% podle velikosti kohoutu, počtu a množství denně odebraných vzorků. Pokud závody odebírají měřicími kohouty jen skutečně potřebná množství k analytickým účelům, při nichž se vzorky prakticky spotřebují, odpadá povinnost úschovy nespotřebovaných vzorků a i 20% přípustná ztráta. To se předpokládá u kohoutů o velikosti 10 až 25 cm3. Při podezření, že vzorků lihu bylo použito k nepovoleným účelům, zavede se trestní řízení.
(1) Pro potřebu závodu mohou býti na výrobním zařízení v lihovarských závodech umístěny vzorkovací měřicí kohouty (dále jen kohouty).
(18) Aby však mohl závod v takovém případě dále sledovati alespoň stupňovitost vyráběného lihu při nezměněném plném zajištění výrobního zařízení, může býti na příslušné přítokové potrubí připojena zvláštní zajištěná epruveta ke zkoušení stupňovitosti, po případě soustava epruvet s odtokem buď do sběrné nádrže nebo některého odtokového lihového potrubí, aniž by byl líh protékající epruvetou vyloučen z evidence a zdanění.
(9) Vedoucí provozu jest povinen nespotřebované vzorky lihu (ovocných pálenek) shromažďovati ve zvláštní nádobě a při zúčtování je písemně ohlásiti k zjištění množství a stupňovitosti. Při nápadném poklesu stupňovitosti vzorků může dozorčí orgán odmítnouti jejich zúčtování, nebude-li dáno vedoucím provozu přijatelné odůvodnění.
(8) Vedoucí provozu je povinen vésti účet všeobecné daně z lihu (ovocných pálenek) tak, aby v něm byly zachyceny všechny účiny. Na vrub účtu se účtují odebraná množství lihu, nespotřebovaná i spotřebovaná množství vzorků se zúčtují odděleně ve prospěch účtu po úředním jejich zjištění při zúčtováni.
(7) Zjistí-li se při přezkoušení větší než dovolená úchylka, nutno zjistiti příčinu tohoto rozdílu. Pokud by byl rozdíl způsoben nečistotami uvnitř měrné části kohoutu, odstraní tuto závadu na místě orgán odborného dozoru. Další kontrolní zkouška se provede ihned s větším množstvím odebraného vzorku. Zjistí-li se i při této zkoušce rozdíl přesahující přípustnou úchylku, sepíše se zjišťovací zápis a připojí se k popisu závodu. Po skončení výroby se odešle vzorkovací kohout k opravě. V mezidobí se počítá při zúčtování s daty stanovenými v zjišťovacím zápise.
| u vzorkovacích kohoutů | o obsahu do 100 cm3 | ±3%, |
| o obsahu do 500 cm3 | ±2%, | |
| o obsahu do 1000 cm3 a výše | ±1%. |
(6) Za nezávadné se pokládají tyto rozdíly:
(5) Přezkoušení měřicí činnosti kohoutu provádí jednou za rok orgán odborného dozoru při příležitosti měrné zkoušky měřidla, nebo jiné vhodné příležitosti. Při tomto úkonu se porovná určité množství lihu z kouhoutu vypuštěného s theoretickým množstvím podle údajů počitadla kohoutu. Zkoušené množství (několikanásobek obsahu kohoutu) se zachytí v odměrném válci nebo baňce přiměřeného obsahu. Případný rozdíl se zjistí buď doplněním (chyba ve prospěch státu) nebo odebráním (chyba ve prospěch závodu) lihu malou kalibrovanou pipetou.
(4) Přezkoušení všeobecné činnosti kohoutu, t. j. jeho těsnost, pravidelný a správný postup počitadla kohoutu a vyprázdňování vzorku provádí orgán kontrolního dozoru v souvislosti s úkony při zahájení výroby.
(3) V popisu závodu, případně ve verifikačním zápisu se poznačí tato data: jméno výrobce, výrobní číslo, data ověřovacího listu nebo datum posledního přezkoušení, umístění kohoutu, množství vzorku v cm3 při jednom vyprázdnění, chyba v procentech, stav počitadla kohoutu v den schválení popisu závodu.
(22) Přezkoušení a ověřování vzorkovacích měřicích kohoutů jest svěřeno komisi.
(21) K zamezení znečištění kohoutu se doporučuje vložiti před kohout usazovací nádobku se sítem. Další poruchy vznikají špatným těsněním vnitřního zařízení. Nutné zábrusy vyžadují zvýšenou pečlivost a obezřetnost, aby se kohout nezničil. Konečně špatné nasazení excentrického zařízení od vzorkovače k počitadlu způsobuje poruchu v počitadle, které pak nevyznačuje odebraná (proteklá) množství lihu. Degustační zkoušky mohou býti ovlivněny usazeninami ve vnitřním zařízení kohoutu.
(20) Závady, vyskytující se při měřicích kohoutech, spočívají obyčejně v znečištění přívodného a vnitřního zařízení kohoutu. Lze je odstraniti propláchnutím kohoutu větším množstvím tekutiny nebo rozebráním kohoutu a jeho vyčištěním,
(17) V případě, že se stane kohout k dalšímu používání nezpůsobilým (porušení činnosti počitadla, vnitřního zařízení a pod.), vyřadí se z provozu a odešle se k opravě a novému ověření.
(2) Velikost kohoutu se řídí požadavky provozu. Umístění kohoutu povoluje krajský národní výbor.
(19) V podnicích, které zjišťují u vyráběného lihu jen jeho stupňovitost, může býti epruveta zapojena na výpustné potrubí měřicího kohoutu s dalším odtokem do zajištěné vzorkové nádrže. Další zúčtování při tomto uspořádání odpadá.
(13) Toto množství se zapíše na vrub účtu. Ve prospěch účtu se zúčtuje ve sloupcích pro vázaný oběh nespotřebované množství vzorků, které bylo zjištěno při zúčtování. Spotřebované množství vzorků se zúčtuje ve sloupcích pro volný oběh ke zdanění příslušnou sazbou všeobecné daně.
(14) Vzorkovací kohouty jsou zajištěné a opatřené ochranným, vhodně upraveným a též zajištěným obalem, aniž by byla tím ovlivněna činnost kohoutu.
Oddíl20
Řád pro zkoušení, přejímání a ověřování kontrolních lihových měřidel.
Oddíl XX.
(5) Členy a náhradníky komise jmenuje ministerstvo financí.
Přezkoušení poškozených, z používání vyloučených i v provozu jsoucích měřidel.
A.
A.
(5) Uzná-li komise jednomyslně, že by měřidlo po opravě nebylo nejméně dalších pět let v pravidelné činnosti, doporučí okresnímu národnímu výboru, aby vyzval lihovarský závod k objednávce vyhovujícího měřidla.
(4) Komise při tom uváží, má-li býti vyřazené měřidlo prodáno výrobnímu podniku za cenu starého kovu nebo uvolněno pro majitele měřidla.
(3) Neodpovídá-li typ a soustava měřidla kladeným požadavkům, rozhodne komise o jeho vyřazení z dalšího používání.
(2) Při posudku o vhodnosti soustavy a typu měřidla se řídí komise všeobecnými ustanoveními § 7, aby nevyhovující typy měřidel byly z provozu postupně vyřazovány.
(1) Komise zjišťuje
b) dobu používání měřidla podle cejchovních značek, po případě ověřovacího (cejchovního) listu;
a) zda-li vyhovuje soustava a typ měřidla požadavkům finanční správy v zájmu přesného zjištění vyrobeného množství alkoholu;
c) zachovalost, t. j. stupeň opotřebení a korose těchto součástí: větrací mříže, stěn a dna lihoměrného stojanu, měrných bubnů, houpačky, vzorkovaček, lapačů vzorků, stěn, den a píp sběrných, vložných a odpařovacích nádob, vylévacích koryt po případě jejich vzájemného spojení, dále sílu stěn nádob; dále stupeň korose letování a celkové opotřebení mechanismu počitadel.
B.
Přezkoušení a přejímání opravených a nových měřidel.
Přezkoušení a přejímání opravených a nových měřidel.
(8) Pro měřidla nové soustavy nebo nových typů budou přejímací a zkušební podmínky stanoveny v povolovacím výměru ministerstva financí.
(7) Neshledá-li komise závad, ověří opravené nebo nové měřidlo; jinak je předá výrobci (opravně) k odstranění nedostatků nebo závad.
(6) Komise podrobí zkoušce na těsnost kromě měrných bubnů i veškeré nádoby, v nichž se v měřidle ukládá nebo hromadí líh.
(5) Prohlídce a zkoušce povšechné činnosti a spolehlivosti všech ústrojí se podrobují podle typu měřidla:
i) činnost hlavního měrného zařízení při vzdutí tekutiny pod úroveň štěrbin vzduvných nádob a výtok tekutiny otvory ve dnu skříně.
h) při umělém zastavení hlavního měrného bubnu činnost záložního měrného zařízení, poplašného zvonkového a signalisačního (návěstního) zařízení, činnost záložního zařízení registračního a vzorkovacího;
g) vzájemná poloha přepadních žlábků sběrných a vylévacích koryt, jejich přepadních štěrbin, kruhových výtokových otvorů u koryt houpaček a štěrbin vzduvných nádob;
f) úprava lihoměrného stojanu, jeho spojení s přítokovým potrubím a napájecí trubicí;
e) nepropustnost kohoutů sběrných, vložných a záložních nádob, utěsnění šroubových uzávěr, odvzdušnění (otvorových, trubičkových, hydraulických a j.);
d) povrch a spáry měrných bubnů, záložního měrného zařízení a všech nádob, nejsou-li vadné, poresní, nepropouštějí-li líh, jejich vzájemnou polohu a součinnost při průtoku lihu, odměřování, vzorkování, ukládání vzorků, odtok i přítok lihu;
c) připojení počitadel ke skříni a jejich ochrana proti vnějšímu zásahu, jejich poloha a spojení s poháněcími součástmi měřidla, správnost jejich chodu a záznamu;
b) skříň, její spojovací spáry, žlábky a drážky, nosná kostra, nosné příčky a vyztužení, spolehlivost ochrany proti jakémukoliv zasahování do správnosti měření, vzorkování nebo proti tajnému odvádění lihu;
a) ochranný plášť měřidla, přesnost jeho drážek a žlábků, zákryvů a závěsů, zabezpečení proti vnějšímu působení na měřidlo;
(4) K posouzení správného provedení konstrukce měřidla provede komise povšechnou jeho prohlídku. Při tom vyšetří bez použití nástrojů jakost materiálu, která musí býti v souhlasu s předpisy, a způsob zpracování.
(3) Komise zkouší:
d) těsnost všech ústrojí a nádob sloužících k průtoku nebo k přechovávání lihu, zejména u opravených měřidel.
c) povšechnou činnost a spolehlivost všech ústrojí;
b) jakost materiálu a jeho zpracování;
a) konstrukci a výstroj měřidla podle popisu, vzájemnou polohu a součinnost všech součástí a jejich spojení;
(2) Každé měřidlo musí býti opatřeno jménem výrobce a závodním výrobním číslem, buď původním nebo náhradním a musí se shodovati s popisem měřidla.
(1) Podle předpisů k opravě připuštěná měřidla přezkouší komise po provedení opravy; rovněž i nově zhotovená měřidla. Tím je přejímá k určené činnosti.
C.
Přezkoušení nově konstruovaných nebo na jiné typy zrekonstruovaných měřidel.
Přezkoušení nově konstruovaných nebo na jiné typy zrekonstruovaných měřidel.
(3) Zkoušky musí ověřiti záruku vhodnosti, účelnosti a spolehlivosti měřidla při různých zatíženích, mimořádných pracovních podmínkách a proti zlovolnému působení na jeho činnost.
(5) Ministr financí vyhlásí v Úředním listu přesný popis nového typu nebo nové soustavy měřidla i návod k použití. Zároveň stanoví zkušební a přejímací podmínky.
(4) Komise vypracuje na podkladě přesných pozorování, zjištění a měření posudek, může-li nový typ nebo nová soustava měřidla býti připuštěna ministrem financí k zjišťování vyrobeného množství alkoholu pro daňové účely.
(2) Zkoušky musí býti provedeny nejméně ve dvou zcela výrobně odlišných lihovarských závodech po dobu aspoň 3 měsíců.
(1) Požádá-li některý výrobní národní podnik, aby ministr financí připustil k zjišťování vyrobeného množství alkoholu nový typ nebo zcela novou soustavu měřidla, pověří ministerstvo financí komisi, aby provedla potřebné zkoušky, zejména pokud se týče přesnosti odměřování lihu a zjišťování množství alkoholu podle dnešních zásad dokonalosti měřicí techniky.
Přezkoušení měrné správnosti opravených, rekonstruovaných a nových měřidel.
D.
D.
(1) U každého měřidla musí komise provésti zkoušku: měrného obsahu bubnů; měrného obsahu houpačky a poplašné činnosti záložního zařízení; měrného obsahu naběraček vzorků; obsahu nádob sběrných (vzorkových), vložných, vzduvných, vypářkových, poplaškových, záložních; správnosti hlavního a záložního počitadla; maximálního teploměru; jiného zařízení.
g) Zkoušky jiného zařízení měřidla.
(53) Komise prohlédne správné provedení šroubového spojení dílů skříně u měřidel soustavy Ing. V. A. Zehr velký a střední typ.
(52) Přezkouší se poloha ústí přepadové trubice u měřidla soustavy Ing. V. A. Zehr malý typ a její spojení se žlábkem znehodnocujícího prostředku. Komise vloží dostatečné množství tohoto prostředku a provede jeho zajištění před odesláním měřidla.
(51) Komise přezkušuje odvzdušnění sběrných (vzorkových) nádob. Odvzdušnění (otvůrek, žlábek, našroubovaná trubička nebo hydraulická uzávěrka a přepadová hubice) musí býti provedeno účelně, aby sběrné (vzorkovací) nádoby mohly býti plněny a přebytečný vzorek se nerozléval v měřidle, nýbrž aby přetékal do vylévacího korýtka.
(50) Při zkoušení zorného skla ve víku skříně nutno dbáti toho, aby sklo bylo nejméně 5 mm silné a uvnitř upevněné drážkou.
(49) Přezkouší se náboj U a osazení raménka naběračky, úprava a osazení naběraček na rameni, jakož i pevnost upevnění naběraček a vyrovnávacího závaží V.
(48) přepočte se poměr zubů i koleček:
| aa) při převodu 4:1 musí míti kolečko | K/80 | 80 zubů, |
| K/52 | 52 zubů, | |
| K/20 | 20 zubů, | |
| bb) při převodu 2:1 musí míti kolečko | K/80 | 60 zubů, |
| K/52 | 52 zubů, | |
| K/20 | 30 zubů. |
(47) Komise přezkouší konstrukci, pevnost a správnost osazení koleček na hřídeli, správnost záběru a převodu.
(46) U měřidel soustavy Fučikovský se zkouší převod urychlovadla a soustava naběračky.
e) Zkouška správnosti počitadel.
(45) Na to se porovná údaj zkoušeného maximálního teploměru s údajem normálního teploměru po 14 hodinovém temperování v tekutině 70° C teplé. Rozdíl údajů nesmí přesahovat 5° C. Ve vodě 10—30° C teplé může činiti rozdíl plus minus 2° C.
(44) Zkouší se vnořením ve vodorovné poloze do vroucí vody na dvě minuty, aby rtuť vystoupila na 95—100°C. Na to se teploměr vyjme a nechá se ve vodorovné poloze vychladnouti. Po 3 minutách nesmí sloupec rtuti klesnout o více než 29° C. Pak se rtuťový sloupec sklepe na nejnižší dosažitelný stav a zkouška se opakuje.
(43) Správná činnost počitadel se přezkouší komisí také po jejich usazení do měřidla otáčením bubnu a pohybem houpačky rukou.
f) Zkouška maximálního teploměru.
(42) Každé počitadlo musí býti opatřeno západkou, znemožňující zpětný pohyb, o čemž se komise přesvědčí před vsazením počitadla do měřidla.
(41) Dále se přezkouší pevnost osazení hřídelů, koleček a číselníků.
(40) Správnost převodu počitadel se přezkouší po odstranění ochranných pouzder a zjišťuje se souhlas sestavení koleček, počet zubů s příslušnými popisy a vyobrazeními, a jejich záběry.
(39) U měřidel soustavy Ing. V. A. Zehr musí býti kolečkový záběr obou spojek spolehlivý a bezpečný. Připevnění pák na hřídeli záložního počitadla měřidla soustavy Dolainski a Fučikovský musí býti trvanlivé a bezpečné.
(38) připevnění bubnové části talířové spojky u měřidel soustavy Dolainski a Fučikovský s osou musí býti provedeno šroubem o jemném závitu a záběr vidlic do talíře počitadlové části spojky musí býti dokonalý. Osazení počitadlové části spojky na hřídelíku počitadla musí býti tak velké, aby bylo vyloučeno vyvléknutí spojky.
(37) Zkouší se jejich konstrukce a výprava, jejich spojení s hnacími součástmi měřidla a správnost jejich převodu. Konstrukce a výprava musí souhlasiti s popisem.
d) Zkouška obsahu nádob.
(36) Obsah záložní nádobky 1/1 u měřidla soustavy Ing, V. A. Zehr malý typ může býti stanoven výpočtem z vnitřních rozměrů. Odchylka se připouští v rozpětí plus minus 2000 cm3.
(35) Obsah poplaškové nádobky H/1 nesmí býti menší 1 litru.
(34) Větší obsah uvedených nádob jest dovolen.
(33) Odchylky obsahu těchto nádob se zjistí přeměřením cejchovanou kalibrovanou nádobkou a mohou činiti u nádob sběrných (vzorkových) a vložných o obsahu do 20 litrů nejvýše minus 5%, u vzduvných nádobek minus 10 cm3, u ostatních nádob nad 20 litrů nejvýše minus 3%. Odchylka výpařkové nádobky Q se nestanoví,
(32) Zkoušejí se obsahy nádob sběrných (vzorkových), vložných, vzduvných, výpařkových, poplaškových a záložních.
c) Zkouška měrného obsahu naběraček vzorků.
(31) Kalibrované nádobky dělené po 0,1 cm3 jsou cejchovním ředitelstvím přezkoušené skleněné válečky, v ústí rozšířené a o takové světlosti v kalibrování, aby normálním lidským zrakem bylo možné odečtení na 0,05 cm3.
(30) Zkouška se provádí při střední průtokové rychlosti a opakuje se u každé naběračky čtyřikrát. Z těchto zjištění se vypočte aritmetický průměr. Přípustná odchylka je 10% obsahu naběračky uvedeného v popisu měřidla.
(29) Každá naběračka se zkouší zachycením jejího výlevu do kalibrovaných, čistým lihem ovlhčených nádobek při normální činnosti bubnu a při sňatém lapači vzorků.
b) Zkouška měrného obsahu houpačky a poplašné činnosti záložního zařízení.
(23) Po těchto zkouškách o vlhčí se houpačka lihem tak, že se několikrát přes ni dá protéci líh, jenž se nezachycuje. Po odkapání lihu z nástavku výtokového potrubí se zachytí 10 za sebou jdoucích výlevů houpačky do lihem vypláchnuté a sklopením vyprázdněné 10litrové baňky.
(28) Citlivost poplašného ústrojí u měřidla soustavy Ing. V. A. Zehr malý typ se přezkouší odměřením množství lihu v poplašné nádobě H/5, jehož jest zapotřebí, aby poplaška H/l zcela zakryla pohled na výtok lihu z hubice lihoměrné jímky. Toto množství musí býti v mezích do 700 cm3.
(27) Na to se zařídí přítok lihu na 15 litrů/min. a sleduje se, postačí-li z vylévacího korýtka odtékati.
(26) Citlivost houpačky se zjistí pozvolným nálevem odměřeného množství jednoho litru lihu o stupňovitosti 80—90 obj. % do prázdné zdvižené příhrady houpačky. Sklopení příhrady musí nastati nejpozději, když hladina lihu je vzdálena od hrany pro přepad lihu alespoň ½ cm. Tato vzdálenost se na houpačce zřetelně vyznačí.
(25) Měrná baňka o obsahu 10 litrů je dělena od 9.500 do 10.000 cm3 po 100 cm3.
(24) Obsah těchto výlevů musí souhlasiti s obsahem podle připojené tabulky (příloha č. 3) a to se zřetelem na zdánlivou stupňovitost lihu, jímž se cejchuje a na průměrnou stupňovitost lihu, který bude měřidlem protékati v lihovarských závodech (surovina, rafináda, úkapy, dokapy, bezvodý líh). Obsah deseti výlevů musí činiti v tabulce zjištěný počet cm3, násobený deseti s přípustnou odchylkou plus minus 300 cm3. Při cejchování je třeba dodržovati průtočnou rychlost, obvyklou při výrobě lihu na destilačním zařízení, na které jest zapojeno zkoušené měřidlo.
(22) U měřidla soustavy Ing. V. A. Zehr velký a střední typ se přezkouší, přenáší-li rohatka H/15 pohyb na poplašné ústrojí a zvedne k úderu paličku zvonku a zároveň uvolní poplaškový terč.
(21) U houpaček se zvláště dohlédne, dosedají-li při sklopení každé poloviny houpačky její nárazové šrouby na páku a přenášejí-li i tím pohyb na úderná kladívka poplašných zvonků při vylití každého litru tekutiny; dále přenáší-li táhlo levé poloviny houpačky u měřidla soustavy Fučikovský a měděný drát pravé poloviny houpačky u měřidla Dolainski pohyb na poplašný terč a způsobuje-li jeho vysunutí do výstražné polohy; zdali závažím na lomeném raménku poplašky měřidla soustavy Fučikovský a zaklesnutím západky do ozubu poplašky měřidla soustavy Dolainski upevní se poplaška trvale ve výstražné poloze; a konečně zdali po vylití každého sudého litru tekutiny oblouk houpačky měřidla soustavy Dolainski a táhlo záložního počitadla u houpačky měřidla soustavy Fučikovský přenášejí správně pohyb na hřídelník záložního počitadla a způsobují pravidelné zaznačení proteklého množství lihu.
(20) Zkouší se pravidelnost činnosti a správnost registrace na číselníku záložního počitadla, lehkost chodu. Prohlédnou se všechny součásti a pojistná zařízení, páky, klouby a táhla, správnost a přesnost záběru a pohybu soustavy pák, přenášejících pohyb záložního měrného zařízení na číselník záložního počitadla a na zvonkové poplašné zařízení á terč poplašky.
a) Zkouška měrné správnosti bubnů.
(19) O příjmu a vydání lihu vede komise vlastní záznam. Při poklesu stupňovitosti provede jeho výměnu za líh předepsané stupňovitosti. Výlohy spojené s odběrem a výměnou líhu nese výrobna měřidel. Ztráty na alkoholu nepodléhají všeobecné dani.
(8) Pro houpačky se použijí měrné baňky o obsahu 10 litrů.
(7) Pro bubny o obsahu 20 litrů se použije měrné baňky 100Iitrové, pro bubny o obsahu 4 litrů měrné baňky 20litrové, pro bubny o jiném obsahu se použijí měrné baňky o 5 až 6-násobném obsahu.
(6) Zkouška měrného obsahu bubnu se provede zachycením určitého množství lihu, proteklého a odměřeného měřidlem do měrné baňky.
(5) Těsnost měrného bubnu se zkouší po zkoušce citlivosti. Měrný buben se vloží do závěsného rámu a dokonale osušený se postaví tak, aby dolní komora mohla býti zcela naplněna zkušební tekutinou. To jest možné, postaví-li se buben měřidla tak, aby středy dvou protilehlých vylévacích otvorů byly přesně ve svislé rovině. Středová komora se naplní lihem až tekutina sahá ke» hranici vtokového otvoru středové komory. V této poloze se huben ponechá v klidu nejméně 5 minut. Nato se pozoruje, zda-li na vnějších stěnách nepropouští v místech letování lihovou tekutinu a zda-li dolním výtokovým otvorem neukapává líh. Tímto postupem se přezkoušejí i další tři komory. Zjistí-li se netěsnost bubnu, odmítne komise jeho převzetí a ověření.
(4) Citlivost měrného bubnu se zkouší uvedením prázdného bubnu do pohybu při jeho spojení s počitadlem. Jeho pohyb musí býti plynulý, netrhavý, přechod z pohybu do klidu pozvolný a nenápadný. Buben se nesmí nikdy vraceti do polohy, z níž byl vychýlen. Při tom se pozoruje též činnost západky.
(3) Zkouší se: citlivost bubnu, těsnost bubnu a měrný obsah bubnu.
(2) Při provádění zkoušky měrné správnosti bubnů musí býti měřidlo umístěno na pevném základu, vylučujícím otřesy a ve vodovážném postavení. Měrný buben musí býti prost nečistot a mastnoty. Zkouška se provádí lihem o stupňovitosti 80—90 obj. % a průtok se reguluje kohoutem na potřebnou rychlost.
(10) Zkouška se provádí:
aa) u měřidel soustavy Ing. V. A. Zehr malý typ při rychlostech 1 L/min., 3 L/min. a 5 L/min. a zachycením po každé 20 litrů, t. j. 5 otoček bubnu;
bb) u měřidel ostatních soustav a typů dodávaných do závodů s roční výrobou do 2000 hl alkoholu při rychlostech 3 L/min., 5 L/min. a 10 L/min. a zachycením po každé 100 litrů, t. j. 5 otoček bubnu;
cc) u měřidel dodávaných průmyslovým nebo sulfitovým lihovarům a jiným s výrobou přes 50 hl alkoholu denně při rychlostech 5 L/min., 10 L/min, a 15 L/min. a zachycením po každé 100 litrů, t. j. 5 otoček bubnu.
(11) Největší přípustná úchylka od správného obsahu bubnu nesmí přesahovati
aa) při zkušební rychlosti 1 L/min. a 3 L/min. ± 0,2%, t. j. u měřidel soustavy Ing. V. A. Zehr malý typ 40 cm3, u ostatních měřidel 200 cm3;
bb) při zkušební rychlosti 5 L/min a 10 L/min. ± 0,3%, t. j. u měřidel soustavy Ing. V. A. Zehr malý typ 60 cm3, u měřidel ostatních soustav 300 cm3;
cc) při zkušební rychlosti 15 L/min.± 0,5%, t. j. u měřidel všech soustav a typů kromě
K teplotě protékajícího lihu se nepřihlíží.
Ing. V. A. Zehr malý typ 500 cm3.
K teplotě protékajícího lihu se nepřihlíží.
Ing. V. A. Zehr malý typ 500 cm3.
(12) Výtokové potrubí měřidla se opatří vhodným nástavcem, aby při zachycování lihu do měrné baňky nenastalo jeho rozstřikování. Lapače vzorků a přepadní žlábek se odpojí, aby vzorkový líh vtékal zpět do vylévacího korýtka; rovněž nánoska se odpojí. Zreguluje se přítok lihu a buben se jím nechá otočit o 360°, aby se všechny jeho komory ovlhčily. Nato se buben zastaví v poloze, při níž střed horního vylévacího otvoru dosáhne vrcholu. Zároveň se uzavře přítok lihu.
(13) Měrná baňka se předem o vlhčí lihem a pak se sklopí, aby líh odkapal. Odkapání je skončeno, lze-li kapky počítati. Pak se baňka postaví pod výtokový otvor nástavce tak, aby její dno bylo ve vodorovné poloze. Buben se uvolní a zároveň se otevře přítok lihu do měřidla. Na číselníku se sleduje zaregistrované množství proteklého lihu. Během měření se dbá, aby líh se nerozstřikoval nebo neodkapával, aby veškeré zaregistrované množství se zachytilo do měrné baňky.
(14) Po průtoku 20 litrů, po případě 100 litrů se buben zastaví přesně v té poloze, kterou měl při zahájení měření. Přítok lihu se zastaví a vyčká se, až z výtokového potrubí a nástavce líh odkape. Objem lihu v měrné baňce se zjišťuje vždy dvěma členy komise. Výsledek se zapíše do ověřovacího listu ve formě procentní úchylky.
(15) V pochybných případech se opakuje měření ještě jednou. Ze dvou měření se vypočte aritmetický průměr jako konečný výsledek.
(16) Obdobně se zkouší měrný obsah záložního bubnu měřidla soustavy Ing. A. Zehr, po případě soustavy Beschorner.
(17) U kontrolních lihových měřidel soustavy Dolainski, Fučikovský a Ing. V. A. Zehr velký typ se po měrné zkoušce připojí násoska a přezkouší se, zdali se při přítoku lihu rychlostí 15 litrů/min. postačí vyprázdňovat vylévací korýtko.
(18) K provádění zkoušek těsností a měrného obsahu bubnů, houpaček a jiných zařízení používá komise technického lihu nedenaturovaného, odebraného v daňově vázaném oběhu. Líh se přechovává pod závěrou.
Ověřování přezkoušených a převzatých měřidel a vydání ověřovacího listu.
E.
E.
(6) Majitel měřidla hradí výlohy členů komise, opatřuje pomůcky k přezkoušení a ověřování měřidel a nutnou pomoc při úkonech, po případě hradí vynaložené výdaje za pomůcky, nutnou pomoc a pod.).
(7) O provedených úkonech vede komise protokol podle vlastní úpravy.
(8) Za zničený nebo jiným způsobem ztracený původní ověřovací list může komise vyhotoviti náhradní ověřovací list podle údajů v protokolu.
(4) Komise opatří kontrolní lihové měřidlo ověřovacím listem podle vzoru (příloha č. 4).
(3) Po ověření se kontrolní lihové měřidlo ve všech součástech zcela vyprázdní, po případě i vysuší, vnitřní součásti se upevní a po uzavření podle předpisu platného pro soustavu a typ měřidla se zajistí závěrami komise.
(2) Spojení počitadel se skříní, po případě s jinou součástí měřidla a maximální teploměr se opatří olověnou (aluminiovou a j.) závěrou komise.
(1) Kontrolní lihové měřidlo, které bylo uznáno komisí' za správné v konstrukci a měrné správnosti se ověří na ose bubnu, na skříni a na naběračkách vyražením značky ověřovací komise a letopočtem.
(5) Tím se měřidlo přejímá k zjišťování vyrobeného množství alkoholu pro daňové účely.
F.
Celostátní správa, evidence měřidel, řízení jejich použití, potřeby a rozmístění.
U ministerstva financí se soustřeďuje celostátní správa, evidence a s tím spojená agenda o kontrolních lihových měřidlech.
Celostátní správa, evidence měřidel, řízení jejich použití, potřeby a rozmístění.
U ministerstva financí se soustřeďuje celostátní správa, evidence a s tím spojená agenda o kontrolních lihových měřidlech.
(1) K zajištění přesnosti kontrolních lihových měřidel a jiných odměrných zařízení (dále jen měřidel ) pro zjišťování vyrobeného množství alkoholu se zřizuje komise pro zkoušení, přejímání a ověřování kontrolních lihových měřidel (dále jen komise).
na ověřování přezkoušených a převzatých měřidel a vydávání ověřovacích listů;
na přezkoušení poškozených, z používání vyloučených i v provozu jsoucích měřidel s hlediska vhodnosti soustavy a typu a s hlediska vhodnosti a účelnosti opravy;
na přezkoušení a přejímání opravených a nových měřidel povolených soustav a typů po stránce jejich konstruktivní správnosti a spolehlivé činnosti;
na přezkoušení nově konstruovaných nebo na jiné typy zrekonstruovaných měřidel s hlediska vhodnosti a použitelnosti pro daňové účely;
na celostátní evidenci měřidel, řízení jejich použití, potřeby, rozmístění a pod.
na přezkoušení měrné správnosti opravených a nových měřidel;
(2) Činnost komise se vztahuje:
na přezkoušení poškozených, z používání vyloučených i v provozu jsoucích měřidel s hlediska vhodnosti soustavy a typu a s hlediska vhodnosti a účelnosti opravy;
na přezkoušení a přejímání opravených a nových měřidel povolených soustav a typů po stránce jejich konstruktivní správnosti a spolehlivé činnosti;
na přezkoušení nově konstruovaných nebo na jiné typy zrekonstruovaných měřidel s hlediska vhodnosti a použitelnosti pro daňové účely;
na celostátní evidenci měřidel, řízení jejich použití, potřeby, rozmístění a pod.
na přezkoušení měrné správnosti opravených a nových měřidel;
(2) Činnost komise se vztahuje:
(3) Tatáž činnost se vztahuje i na odměrná zařízení, která připustí ministerstvo financí k používání v lihovarských závodech (vzorkovací měřicí kohouty a j.).
(4) Komise se skládá ze dvou zástupců finanční správy a jednoho zástupce ústředního orgánu hospodařícího s lihem.
(6) Vrchní vedení komise má ministerstvo financí, které řídí činnost komise a rozhoduje ve sporných záležitostech.
(7) Všech jednání komise se zúčastňuje zástupce podniku, pověřeného výrobou a opravami měřidel.
(8) Komise se řídí při své činnosti dále uvedenými předpisy a předpisy pro službu cejchovní.
| octové | octové | octové | octové | octové | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| % kys. | „f“ | % kys. | „f“ | % kys. | „f“ | % kys. | „f“ | % kys. | „f“ |
| 8,5 | 1,4117 | 9,4 | 1,2766 | 10,3 | 1,1650 | 11,2 | 1,0714 | 12,1 | 0,991 |
| 8,6 | 1,3953 | 9,5 | 1,2631 | 10,4 | 1,1538 | 11,3 | 1,0619 | 12,2 | 0,983 |
| 8,7 | 1,3793 | 9,6 | 1,2500 | 10,5 | 1,1428 | 11,4 | 1,0526 | 12,3 | 0,975 |
| 8,8 | 1,3636 | 9,7 | 1,2371 | 10,6 | 1,1321 | 11,5 | 1,0435 | 12,4 | 0,967 |
| 8,9 | 1,3483 | 9,8 | 1,2245 | 10,7 | 1,1215 | 11,6 | 1,0345 | 12,5 | 0,960 |
| 9,0 | 1,3333 | 9,9 | 1,2121 | 10,8 | 1,1111 | 11,7 | 1,0256 | ||
| 9,1 | 1,3187 | 10,0 | 1,2000 | 10,9 | 1,1009 | 11,8 | 1,0169 | ||
| 9,2 | 1,3043 | 10,1 | 1,1881 | 11,0 | 1,0909 | 11,9 | 1,0084 | ||
| 9,3 | 1,2903 | 10,2 | 1,1765 | 11,1 | 1,0811 | 12,0 | 1,0000 |
§ 16
Výpočet vyrobeného množství alkoholu za poruchy v pravidelném chodu kontrolního lihového měřidla.
(1) Při úplné trvalé poruše v pravidelném chodu kontrolního lihového měřidla, jakož i při částečné trvalé poruše měřidla bez záložního vzorkovacího zařízení, zjišťuje se vyrobené množství alkoholu buď objemově nebo váhově způsobem uvedeným v dalších odstavcích, pokud se měřidlo neuvede opět do pravidelného chodu nebo se nepřipojí na chladič nové nebo záložní měřidlo.
(2) Objemové zjištění záleží v tom, že se spojovací potrubí spojí s prázdnou úředně přeměřenou nádrží. Celé toto zařízení se úředně zajistí. Je-li zařízení pod dvojitou závěrou (příruby, spoje, nádrž v zajistitelném prostoru), není třeba stálého dozoru. V opačném případě je stálý dozor nutný.
Množství alkoholu se stanoví z objemu lihu a stupňovitosti vzorku odebraného z dobře promísené lihové tekutiny.
Množství alkoholu se stanoví z objemu lihu a stupňovitosti vzorku odebraného z dobře promísené lihové tekutiny.
(3) při váhovém zjištění se železný prázdný vytárovaný sud připojí ke spojovacímu potrubí bezpečným a trvalým způsobem a za stálého dozoru se jímá vyráběný líh. Z čisté váhy lihu a jeho stupňovitosti se vypočte vyrobené množství alkoholu. Není-li zachycený líh v sudech dopraven ihned do lihočistny, přečerpá se do lihové nádrže, při čemž se zjistí přírůstek na objemu a porovná s množstvím lihu v sudech.
(4) Krajský národní výbor může stanoviti i jiný způsob zjištění vyrobeného množství alkoholu za poruchy v pravidelném chodu měřidla. Každý způsob se uvede před zahájením výroby lihu ve verifikačním zápisu.
(5) O zjišťování vyrobeného množství alkoholu po dobu poruchy vede při stálém dozoru orgán kontrolního dozoru zápis.
(6) Zápisy o váze, objemu, stupňovitosti, teplotě lihu a litrech alkoholu každého jednotlivého zjištění se provádějí pod sebou. Ke konci se sečtou litry alkoholu bez zaokrouhlení. Zápis se vede dvojmo; jeden stejnopis je přílohou výrobního listu o normálním (pravidelném) zjištění vyrobeného množství alkoholu, při čemž při poruše zjištěné množství alkoholu se zapíše do výrobního listu nezaokrouhleně; druhý stejnopis se uloží u okresního národního výboru.
(7) Stálý dozor při poruše spočívá ve střežení destilace a zjišťování vyrobeného množství alkoholu. Výrobní zařízení musí býti v době nepřítomnosti orgánu kontrolního dozoru vhodným způsobem vyřazeno z činnosti.
(8) Zjištění vyrobeného množství alkoholu do příchodu orgánu kontrolního dozoru se provádí podle druhu poruchy.
(9) Při částečné trvalé poruše nebo při přechodné poruše se použije údajů záložního měrného zařízení, pokud bylo v činnosti. Má-li měřidlo záložní měrný buben, připočte se rozdíl údajů záložního počítadla k údajům hlavního počítadla.
(10) Při houpačce se nejprve odečte na počítadle houpačky množství proteklého lihu. Pro další výpočet se použije stupňovitosti lihu ve sběrné (vzorkové) nádobě, která se za tím účelem vyprázdní a stupňuje; vzorek se pak buď vlije zpět do sběrné nádoby nebo se provede normální zjištění výroby.
(11) Je-li vzorku malé množství, odešle se chemicko-technickému ústavu finanční správy v Praze (chemicko-technické zkušebně pověřenectva financí v Bratislavě) k zjištění stupňovitosti.
(12) při úplné trvalé poruše se vypočte vyrobené množství alkoholu za dobu, po kterou se ještě destilovalo od zjištění poruchy až do příchodu orgánu kontrolního dozoru těmito způsoby:
a) zjistí se podle provozního záznamu množství proteklého lihu za stejnou dobu a za stejných provozních podmínek před poruchou a toto množství se násobí stupňovitostí, která byla zjištěna při posledně provedeném zjišťování vyrobeného množství alkoholu. Nebylo-li však dosud v běžném provozním období provedeno zúčtování, použije se průměrné stupňovitosti zjištěné za celé předcházející provozní období;
b) zjistí se, kolik bylo vydestilováno zápary v době poruchy. Z výrobního záznamu závodu se pak zjistí, jaké množství lihu bylo vyrobeno ze stejného množství zápary v předcházejících třech dnech. Toto množství lihu se pak znásobí stupňovitostí uvedenou v bodu a).
(13) Z obou výpočtů se stanoví průměr jako vyrobené množství alkoholu po dobu poruchy do příchodu orgánu kontrolního dozoru. Takto vypočtené množství alkoholu se zapíše do zápisu uvedeného v odstavci 5.
§ 17
Zjišťování zásob lihu.
(1) Ve všech lihovarských závodech a v závodech, které odebírají líh s váznoucí všeobecnou daní se zjišťují zásoby lihu ve lhůtách plánovaných národními výbory nebo nepředvídaně.
(2) V průmyslových lihovarech a lihočistnách se zjišťují zásoby lihu nejméně jednou za hospodářské čtvrtletí.
(3) Vedoucí provozu (pověřený zástupce) jest povinen poskytnouti účinnou pomoc a zúčastniti se zjištění zásob lihu.
(4) Zjištění zásob lihu provádějí vždy dva orgánové kontrolního dozoru. Výjimku činí revise orgánu odborného dozoru nebo ministerstva financí.
(5) při zjištění zásob lihu během provozního období se účty neuzavírají. Orgánové kontrolního nebo odborného dozoru jsou však povinni zjistiti v zúčtovacím listu stav účtu ke dni prováděné kontroly nebo revise, porovnati jej se skutečným stavem lihových zásob a vyčísliti buď předběžný přebytek nebo schodek v zásobách. Přitom se zároveň stanoví i výše váznoucí všeobecné daně.
(6) Zjištění vyjadřuje výsledek hospodaření s lihem za zúčtovací období se zřetelem na váznoucí všeobecnou daň.
(7) Orgán kontrolního dozoru zúčtuje zjištěný přebytek v zásobách ihned na vrub účtu podle § 9. Orgán odborného dozoru zaznamená jej do poznámkového sloupce. Další zúčtovací postup jest upraven v technických předpisech.
(8) Předběžný schodek v zásobách se nezapíše do účtu, poznamená se však v provozním záznamu.
(9) O každém zjištění zásob se vyhotoví dvojmo zúčtovací list. Jeden stejnopis se připojí k účtu, druhý se předkládá k revisi krajskému národnímu výboru.
(10) při značných úbytcích v zásobách lihu proti účetnímu stavu se zavede šetření podle ustanovení § 13 odst. 9.
§ 18
Zúčtování všeobecné daně z lihu.
(1) Závěrečné zúčtování váznoucí všeobecné daně z lihu provádějí orgánové kontrolního dozoru po slyšení správy závodu jednou ročně.
(2) Před každým závěrečným zúčtováním jest třeba zjistiti skutečný stav zásob lihu a přezkoušeti všechny zápisy v účtu podle předložených dokladů.
(3) Při závěrce účtu se provedou nejprve součty, při čemž se ve prospěch účtu zapíší pod zvláštní položkou skutečné zásoby lihu v litrech alkoholu a váznoucí všeobecná daň, po případě i storna váznoucí všeobecné daně. Stanoví se předběžný schodek nebo přebytek v zásobách. Přebytek se zapíše na vrub účtu. Schodek až do výše ztrátových norem (uznaný schodek) se zapíše ve prospěch účtu. Přesahuje-li schodek ztrátové normy (zdanitelný zůstatek) postupuje se podle § 19.
(4) Základem pro stanovení výše uznaného schodku jsou ztrátové normy, stanovené ministerstvem financí v dohodě s ministerstvem příslušným pro lihovarský závod. Ztrátové normy se řídí individuelními poměry v jednotlivých závodech; lze je změniti, změní-li se podmínky, na jejichž základě byly stanoveny.
(5) Účet se předkládá až po závěrečné revisi orgánu odborného dozoru, při níž se proúčtují množství lihu z kontrolního lihového měřidla a jiných zařízení.
(6) Okresní národní výbor předloží předběžně uzavřený účet se všemi doklady a přílohami k dalšímu řízení krajskému národnímu výboru podle ustanovení § 19. Zprávu doplní posudkem o hospodaření s lihem.
§ 19
Řízení o zdanitelném zůstatku.
(1) O zdanitelném zůstatku na účtu rozhoduje krajský národní výbor, který zařídí odborné přezkoušení předložených účtů.
(2) Rozbor zdanitelných zůstatků provádí krajský národní výbor s přihlédnutím k provozním a jiným poměrům, jakož i k zjištěným přebytkům v příslušném závodu za běžné i předchozí výrobní období. Přitom posoudí odůvodnění vzniku zdanitelného zůstatku a stanoví jeho výši.
(3) Výsledek řízení o zdanitelném zůstatku sdělí krajský národní výbor okresnímu národnímu výboru. Okresní národní Výbor předepíše platebním výměrem ze zdanitelného zůstatku Všeobecnou daň podle připomínky VII za položkou 79 oddílu A sazebníku všeobecné daně k zaplacení do 30 dnů po doručení. Do výměru lze podati odvolání do 30 dnů po doručení u okresního národního výboru. Odvolání nemá odkladného účinku.
(4) V odvolacím řízení může krajský národní výbor odepsati z jednotlivého účtu nejvýše částku 300.000.— Kčs, vyšší částku jen po předchozím souhlasu ministerstva financí.
(5) V odvolání proti předpisu všeobecné daně je závod povinen prokázati, že při řízení nebylo náležitě přihlédnuto k okolnostem, o nichž závod nabízí důkazy.
(6) Krajský národní výbor jest povinen podrobiti předložený průkazní materiál odbornému přezkoušení a zaujmouti ke každé ztrátové položce stanovisko. Své rozhodnutí sdělí okresnímu národnímu výboru, který o něm uvědomí závod
(7) Do rozhodnutí krajského národního výboru není další odvolání přípustné.
(8) Krajský národní výbor může ve zvláště odůvodněných případech povoliti odklad v placení předepsané všeobecné daně do vyřízení odvolání.
(9) Po skončeném řízení o zdanitelném zůstatku musí býti účty definitivně uzavřeny a účetně vyrovnány.
(10) Krajské národní výbory provádějí odbornou a účetní censuru všech účtů a uschovávají definitivně uzavřené účty po dobu 10 let.
(11) Krajské národní výbory předkládají ministerstvu financi do 3 měsíců po ukončení provozního období za toto období přehledný výkaz.
§ 20
Čištění lihu a lihovitých odpadů.
(1) Rafinovati, rektifikovati nebo dehydrovati lze líh o jakémkoliv obsahu alkoholu. Líh obsahující denaturační prostředky jest z uvedených zušlechťovacích procesů vyloučen, leda na zvláštní příkaz ústředního orgánu.
(2) K regeneraci jsou připuštěny všechny lihovité odpadní tekutiny s rentabilním obsahem alkoholu etylnatého.
(3) K vyrobenému a zúčtovanému lihu nesmí býti při dalších zušlechťovacích procesech přidávány zkvašené ovocné šťávy, víno, cukerné roztoky a pod.
(4) Zahájení, ukončení a přerušení rafinace, rektifikace, dehydrace nebo regenerace musí býti hlášeno okresnímu národnímu výboru.
(5) O rafinaci, rektifikaci, dehydraci nebo regeneraci jest závod povinen vésti podrobné podnikové záznamy.
(6) Je-li provoz nepřetržitý, zapisují se jednotlivá množství o 8. hod. ranní vždy za uplynulých 24 hodin k datu toho dne, kdy se provádí zápis.
(7) O rafinaci, rektifikaci, dehydraci a regeneraci lihu platí obdobně všechna ustanovení lihových předpisů.
§ 21
Ovocné kvasy a ovocné pálenky.
(1) Majitelé ovocných kvasů v množství větším než 30 litrů jsou povinni ohlásiti je příslušnému okresnímu národnímu výboru spolu s potvrzením místního národního výboru o tom, že kvasy pocházejí z ovoce z vlastní sklizně pěstitele a s prohlášením, v kterém ovocném lihovaru budou vypáleny. Druhý stejnopis hlášení odevzdá majitel kvasů ovocnému lihovaru. Ovocné kvasy nutno ohlásiti ihned při počátku kvašení. Dodá-li pěstitel ovocnému lihovaru k zpracování čerstvé ovoce, zachová stejný postup.
(2) Ovocné lihovary národních podniků splní ohlašovací povinnost podle odstavce 1 oznámením o zahájení provozu příslušnému okresnímu národnímu výboru.
(3) Ovocný lihovar, vyrábějící ovocné pálenky pro pěstitele, vede o těchto pálenkách zvláštní záznam.
(4) V ovocných lihovarech není dovoleno upravovati ovocné pálenky spotřebním lihem.
(5) O zjišťování výroby v ovocných lihovarech platí ustanovení § 15.
(6) Základem pro výpočet všeobecné daně z ovocných pálenek je množství zjištěné podle údajů kontrolního měřidla, při čemž nerozhoduje, jde-li o surový nebo rektifikovaný destilát.
(7) Ovocný lihovar, zpracující kvasy pěstitelů, je povinen vybrati od pěstitele všeobecnou daň dříve, než mu vydá ovocnou pálenku v množství, které stanoví § 8 vyhlášky ministerstva výživy č. 565/1950 Ú. l. I.
(8) Vedoucí lihovaru je povinen zadržeti a řádně uskladniti ovocné pálenky, které převyšují množství podle odstavce 7 a naložiti jimi podle pokynů ústředního orgánu.
(9) O vedení účtu platí obdobně ustanovení § 9.
(10) Ustanovení § 11 o dodacích a přejímacích listech platí i pro ovocné lihovary.
(11) Okresní národní výbor vede pro ovocné lihovary svého obvodu společný záznam o výrobě a vyskladňování ovocných pálenek a po skončení provozního období předloží jej krajskému národnímu výboru.
§ 22
Zušlechťovny ovocných pálenek (egalisační stanice).
(1) Zušlechťovny ovocných pálenek přejímají surové destiláty i rektifikáty z ovocných lihovarů v daňově vázaném oběhu a s váznoucí všeobecnou daní (§ 9).
(2) Převzetí ovocných pálenek v zušlechťovně se provádí za úředního dozoru a přijaté množství se zapíše do účtu.
(3) Jako zušlechťovacího přístroje může býti použito rektifikačního zařízení libovolné úpravy, pokud vyhovuje předpisům o zajištění všeobecné daně. Množství rektifikátu musí býti zjišťováno kontrolním lihovým měřidlem.
(4) Rektifikaci může býti podroben jen výrobek, který byl v některém ovocném lihovaru úředně zjištěn a zúčtován podle údajů kontrolního lihového měřidla. Přípustnou jest i rektifikace ovocných pálenek upravených spotřebním lihem.
(5) O rektifikaci ovocných pálenek vede zušlechťovna zvláštní záznam.
(6) Líh k řezání odebírá zušlechťovna v daňově vázaném oběhu a vede o příjmu a použití spotřebního lihu k řezání ovocných pálenek zvláštní záznam.
(7) Pro vývoz ovocných pálenek do ciziny, původních i řezaných, platí ustanovení § 29.
(8) Zušlechťovna je povinna vésti záznam o vyskladnění ovocných pálenek.
(9) Zušlechťovna musí provésti koncem každého hospodářského měsíce uzávěrku účtu, záznamů a zápisů, zjistiti daňovou náležitost a odeslati hlášení příslušnému okresnímu národnímu výboru.
(10) Zjištění skutečných zásob ovocných pálenek ve spojení se závěrečným zúčtováním provádějí společně orgánové kontrolního a odborného dozoru po slyšení vedoucího provozu (pověřeného zástupce) za nejnižšího stavu zásob, nejméně však jednou za hospodářský rok.
(11) Zjištění vyrobeného množství alkoholu v rektifikátu provádí orgán kontrolního dozoru podle účelnosti a potřeby, vždy však koncem hospodářského roku, kdy je třeba uzavříti příslušné účty a záznamy.
(13) Zušlechťovna ovocných pálenek je povinna uváděti na každé faktuře a dodacím (přejímacím) listu při vyskladnění ovocných pálenek do daňově vázaného oběhu tuto poznámku:
„Na vyskladněném množství ... litrů alkoholu vázne všeobecná daň v částce 600 Kčs za 1 litr alkoholu, t. j. za dodané množství celkem Kčs ....“
„Na vyskladněném množství ... litrů alkoholu vázne všeobecná daň v částce 600 Kčs za 1 litr alkoholu, t. j. za dodané množství celkem Kčs ....“
(14) Zušlechťovny ovocných pálenek jsou pod pravidelným úředním dozorem, který zařizuje krajský národní výbor s přihlédnutím k provozním poměrům.
§ 23
Denaturace lihu.
(1) Líh, který dodávají lihovarské závody k účelům uvedeným v položce 79 č. 1 písm. b), c), d), f) oddílu A sazebníku všeobecné daně, musí býti zpravidla denaturován.
(2) Denaturace lihu se provádí za úředního dozoru v denaturovnách nebo u odběratelů.
(3) Podle účelu upotřebení lihu je denaturace buď obecná nebo zvláštní.
(4) Příprava směsi denaturačních prostředků se provádí v mísírně denaturačních prostředků za dozoru chemicko-technického ústavu finanční správy v Praze (chemicko-technické zkušebny pověřenectva financí v Bratislavě).
(5) Složení prostředků k obecné denaturaci a jejich mísící poměr k množství lihu stanoví ministerstvo financí na návrh chemicko-technického ústavu finanční správy v Praze. Prostředky ke zvláštní denaturaci určuje tento ústav.
(6) Mísírna vede o příjmu a výdeji směsi denaturačních prostředků záznam.
(7) Vyskladnění směsi z mísírny se děje za kontrolního dozoru. Nádoby obsahující denaturační prostředky se zasílají po přiložení úředních závěr. Na každou zásilku vydá dozorčí orgán osvědčení.
(8) Denaturovny a mísírny denaturačních prostředků zřizuje ústřední orgán a oznámí jejich stanoviště okresním a krajským národním výborům.
§ 24
Obecná denaturace lihu.
(1) Obecná denaturace lihu se provádí výhradně v denaturovnách.
(2) Denaturační prostředky jsou uloženy v denaturovnách pod úřední závěrou.
(3) Denaturovny vedou účet podle § 9; přílohami jsou faktury, dodací a přejímací listy a zápisy o provedené denaturaci. Po provedené denaturaci se množství lihu použité k denaturaci zúčtuje ve prospěch účtu a stornuje se váznoucí všeobecná daň, není-li v jednotlivých případech stanovena odchylka. O závěrečném zúčtování platí obdobně ustanovení §§ 18 a 19.
(4) O příjmu obecně denaturovaného lihu a jeho vyskladnění vede denaturovna vlastní podnikové záznamy.
(5) Obecně denaturovaný líh se vyskladňuje bez úředního dozoru.
(6) Jest zakázáno vylučovati denaturační prostředky z obecně denaturovaného lihu nebo pozměňovati jeho vlastnosti, nebo používati obecně denaturovaného lihu k pitným účelům, k výrobě kosmetických nebo farmaceutických přípravků, jakož i k pohonným účelům, nebo k jiným účelům, podléhajícím vyšším sazbám všeobecné daně, než pro které byl líh určen.
§ 25
Zvláštní denaturace lihu.
(1) K zvláštním účelům průmyslové a živnostenské výroby, k vědeckým, výzkumným, vyučovacím, laboratorním a zdravotnickým účelům může býti použito zásadně pouze lihu, denaturovaného zvláštními denaturačními prostředky.
(2) Chemicko-technický ústav finanční správy v Praze (chemicko-technická zkušebna pověřenectva financí v Bratislavě) určuje, navrhuje a přezkušuje zvláštní denaturační prostředky; po schválení ministerstvem financí vyhlašuje seznam zvláštních denaturačních prostředků podle účelu použití lihu.
(3) Povolení k odběru lihu k zvláštní denaturaci uděluje na neurčitou dobu ústřední orgán a vyrozumí o tom příslušný okresní národní výbor. Množství lihu se řídí odbytovým plánem.
(4) Denaturace lihu zvláštními denaturačními prostředky může býti prováděna v denaturovnách nebo u odběratelů.
(5) Vyskladňuje-li se líh nedenaturovaný s určením k zvláštní denaturaci v místě odběratele, musí býti zásilka lihu úředně převzata v závodu odběratele.
(6) Zvláštní denaturační prostředky musí dáti odběratel předem přezkoušeti chemicko-technickému ústavu finanční správy v Praze (chemicko-technické zkušebně pověřenectva financí v Bratislavě).
(7) Dodává-li se zvláště denaturovaný líh již z denaturovaný zpracovatelům, spotřebitelům nebo jiným odběratelům, děje se tak bez úředního dozoru a bez úřední závěry. Průpis dodacího listu zasílá dodávající závod okresnímu národnímu výboru místně příslušnému podle stanoviště příjemce k evidenci a k provádění kontroly.
(8) Denaturovna nebo odběratel lihu určeného k zvláštní denaturaci vede účet podle § 9; přílohami účtu jsou faktury, dodací a přejímací listy, zápisy o provedené denaturaci. Provedenou zvláštní denaturaci přestává na lihu váznouti všeobecná daň (§ 9), není-li v jednotlivých případech stanovena odchylka. O závěrečném zúčtování platí obdobně ustanovení §§ 18 a 19.
(9) Závody používající zvláště denaturovaného lihu jsou povinny prokázati výrobními záznamy množství použitého zvláště denaturovaného lihu a účel, k němuž jej bylo použito.
(10) Krajský národní výbor provádí jednou ročně přezkoušení spotřeby zvláště denaturovaného lihu na jednotku výrobků podle druhu.
(11) Lihu zvláště denaturovaného smí býti použito jen k povolenému účelu s výslovným zákazem měniti složení denaturátu, aby byl získán líh k pitným nebo jiným než povoleným účelům, podléhajícím vyšším sazbám všeobecné daně.
§ 26
Nedenaturovaný líh k zvláštním účelům.
(1) Vyžadují-li toho zvláštní výrobní, hospodářské nebo vývozní zájmy a důvody, může býti zpracovatelským závodům dodáván nedenaturovaný líh v daňově vázaném oběhu s váznoucí všeobecnou daní na povolení, které vydá krajský národní výbor.
(2) Není-li již z výrobních důvodů zřejmá bezpodmínečná nutnost použití nedenaturovaného lihu, musí podati chemicko-technický ústav finanční správy v Praze (chemicko-technická zkušebna pověřenectva financí v Bratislavě) předem odborný posudek, že není dána možnost vhodného denaturačního prostředku.
(3) Krajský národní výbor musí však před vydáním povolení k odběru nedenaturovaného lihu přezkoušeti kalkulační náklady výrobku, aby bylo zjištěno, nemůže-li závod použíti lihu zdaněného sazbou, uvedenou v položce 79 č. 1 písm. a) oddílu A sazebníku všeobecné daně.
(4) Povolení může býti uděleno státním, národním, komunálním nebo družstevním závodům, ústavům a zřízením na jeden hospodářský rok.
(5) Povolení nelze uděliti v případech, kdy výrobek by byl bez další úpravy způsobilý k pitným účelům.
(6) Zpracovatelské závody, které používají k výrobě nedenaturovaného lihu tak, že mění tento líh v páry, které vedou k další reakci a získané výrobky smísené s alkoholem dále zpracují, po případě alkohol oddělí a rektifikují, považují se za výrobní závody; vztahují se proto na ně předpisy § 6, jakož i povinnost vésti vlastní provozní záznamy.
(7) Závod (ústav, zřízení) musí předložiti krajskému národnímu výboru písemné prohlášení, podepsané vedoucím závodu, že lihu bude použito jen k povolenému účelu a že učiní nutná opatření, aby lihu nebylo zneužito k pitným nebo jiným než povoleným účelům.
(8) Vedoucí závodu (pověřený zástupce) vede účet podle § 9; v ostatním platí obdobně ustanovení §§ 9 až 11, 17 až 19.
§ 27
Výroba a vyskladnění éteru etylnatého a octanu etylnatého.
(1) Líh k výrobě éteru etylnatého a octanu etylnatého se vyskladňuje v daňově vázaném oběhu s váznoucí všeobecnou daní (§ 9).
(2) Líh použitý k výrobě zboží uvedeného v odstavci 1 nemusí býti denaturován, jsou-li učiněna taková zajišťovací výrobní a kontrolní opatření, která zaručují použití lihu jen k povolenému účelu. Za jiných okolností musí býti líh denaturován podle návrhu chemicko-technického ústavu finanční správy v Praze (chemicko-technické zkušebny pověřenectva financí v Bratislavě) vhodným denaturačním prostředkem.
(3) Krajský národní výbor rozhoduje o všech opatřeních k zajištění všeobecné daně z lihu.
(5) Je-li v závodě stálý úřední dozor a líh se po převzetí ihned zdenaturuje, není třeba vésti účet, jsou-li příslušná data vedena v jiném záznamu závodu nebo stálého dozoru.
(6) Denaturuje-li se v závodě líh určený k výrobě zboží uvedeného v odstavci 1, přejímá se zásilka lihu za úředního dozoru a líh se za úředního dozoru zdenaturuje.
(7) Vyrábějí-li se jmenované výrobky z nedenaturovaného lihu, učiní krajský národní výbor zvláštní opatření, při čemž musí býti úředně převzaté množství lihu uloženo ve zvláštním skladišti.
(8) Ministerstvo financí může uložiti povinnou denaturaci výrobků uvedených v odstavci 1, vyžaduje-li toho veřejný zájem.
(9) Orgán kontrolního dozoru vyhotoví za účasti vedoucího závodu (pověřeného zástupce) stručný popis závodu podle § 12 v případě, že se používá lihu ve stavu nedenaturovaném.
(10) Potřebné kontrolní pomůcky jako lihoměry, lihové tabulky, hustoměry, nořítka, váhy a pod. dodává pro potřebu dozorčích orgánů závod.
§ 28
Mísení lihu s pohonnými látkami.
(1) Líh může býti mísen s minerálními oleji pouze v mísírnách pohonné směsi.
(2) Líh k výrobě pohonné směsi se dodává do mísíren buď jako pohonný líh ve stavu nedenaturovaném v daňově vázaném oběhu nebo jako líh motorový, připravený v denaturovnách, ve volném oběhu.
(3) Motorovým lihem se rozumí líh denaturovaný přídavkem nejméně 5 kg minerálního oleje na 100 kg lihu, případně jinými denaturačními prostředky, stanovenými ministerstvem financí. Vyrábí se za úředního dozoru.
(5) Připravuje-li se v mísírně pohonná směs z pohonného lihu, děje se tak za úředního dozoru přidáním předepsaného množství minerálního oleje (olejů) podle pokynů Ústřední rozdělovny minerálních olejů a pohonných látek.
(6) Příprava pohonné směsi z motorového lihu dodaného do mísírny z výrobny motorového lihu se děje bez úředního dozoru.
(7) Mísírny vedou o výrobě pohonné směsi podnikové záznamy.
(8) Mísírny pohonné směsi podléhají kontrolnímu a odbornému dozoru.
(9) Při výrobě pohonné směsi za úředního dozoru jest mísírna povinna vyhotoviti schematický náčrtek lihového potrubí, nádrží, čerpadel, ventilů a kohoutů.
(10) Mísírny jsou povinny dáti dozorčím orgánům k použití lihoměry, hustoměry, lihové tabulky, skleněné válce, cejchované váhy a jiné potřebné kontrolní pomůcky.
§ 29
Vývoz lihu a zboží obsahujícího líh do celní ciziny.
(1) Líh určený k vývozu se vyskladňuje z lihovarských závodů do daňově vázaného oběhu a je zatížen váznoucí všeobecnou daní (§ 9) až do výstupu, potvrzeného výstupním okresním národním výborem (celnicí).
(2) Líh určený k výrobě vývozních výrobků, které obsahují v hotovém stavu líh, se vyskladňuje pro národní, komunální a družstevní podniky (závody) v daňově vázaném oběhu s váznoucí všeobecnou daní (§ 9). Tyto výrobky (včetně lihovin) vyskladňují se do celní ciziny v daňově vázaném oběhu s váznoucí všeobecnou daní (§ 9).
(4) Podniky i vývozní společnosti ručí za váznoucí všeobecnou daň až do potvrzení výstupu lihu, lihovin nebo výrobků obsahujících líh v hotovém stavu výstupním okresním národním výborem (celnicí).
(5) Lhůtu pro vývoz lihu, lihovin a výrobků obsahujících v hotovém stavu líh, stanoví krajský národní výbor k návrhu příslušného ústředního orgánu podle požadavků jakosti vývozního zboží.
(6) Líh, lihoviny a výrobky obsahující v hotovém stavu líh, určené původně k vývozu do celní ciziny, mohou býti uváděny na domácí trh po doplacení všeobecné daně podle příslušných položek oddílu A sazebníku všeobecné daně.
(7) Pro zúčtování vyvezeného množství alkoholu ve zpracovaném stavu jest rozhodující nález chemicko-technického ústavu finanční správy v Praze (chemicko-technické zkušebny pověřenectva financí v Bratislavě) a prohláška potvrzená výstupním okresním národním výborem (celnicí).
(8) Vývozní zboží obsahující líh projednávají ve vnitrozemí okresní národní výbory.
(10) Zjistí-li výstupní okresní národní výbor (celnice) při vývozu lihu, lihovin nebo zboží obsahujícího líh úbytek v množství vyváženého alkoholu, vyznačí schodek na celních listinách a vyrozumí okresní národní výbor příslušný podle místa vývozce.
(11) Okresní národní výbor předepíše platebním výměrem za schodek váznoucí všeobecnou daň podle připomínky VII za položkou 79 oddílu A sazebníku k zaplacení do 7 dní po doručení výměru. Do výměru lze podati odvolání do 30 dnů po doručení u okresního národního výboru. Odvolání nemá odkladného účinku. O odvolání rozhodne s konečnou platností krajský národní výbor.
§ 30
Úřední dozor nad výrobou a oběhem lihu.
(1) Výroba a oběh lihu podléhají s hlediska zajištění všeobecné daně z lihu dozoru okresních a krajských národních výborů.
(2) Okresní národní výbory vykonávají svými orgány kontrolní dozor nad všemi lihovarskými závody, jakož i nad závody, podniky, ústavy, zřízeními a pod., které líh zpracují nebo upotřebují ať ve stavu nedenaturovaném nebo denaturovaném, dále nad všemi distribučními složkami a odběrateli, pokud jest dozor předepsán lihovými předpisy nebo pokud dozor souvisí se zdaněním lihu.
(3) Krajské národní výbory provádějí svými orgány v rozsahu uvedeném v předchozím odstavci odborný dozor.
(4) Kontrolní povinnosti okresních národních výborů jsou zejména tyto:
a) evidence výrobních zařízení způsobilých k výrobě lihu, jakož i účelná kontrola těchto výrobních zařízení;
b) evidence výrobních a zúčtovacích záznamů lihovarských výrobních závodů a všech závodů odebírajících líh k dalšímu zpracování nebo upotřebení, jakož i účelná kontrola podle příslušných ustanovení;
c) spolupůsobení při vyhotovení popisu závodu;
d) zjišťování vyrobeného množství alkoholu ve výrobních lihovarských závodech;
e) zjišťování zásob lihu ve všech závodech, které líh vyrábějí, rafinují, rektifikují, dehydrují, regenerují, zpracují, upotřebují a j.;
f) kontrola účtu (§ 9), faktur, dodacích a přejímacích listů a jiných dokladů;
g) vyhotovení závěrečných zúčtování všeobecné daně z lihu;
h) účast při přejímání lihu ve zpracovatelských a spotřebitelských závodech, pokud na lihu vázne všeobecná daň (§ 9); v rafineriích účast při přejímání a vyskladňování lihu;
i) dozor a všechny úkony v zušlechťovnách;
j) dozor při provádění denaturace ve všech závodech;
k) dozor nad výrobou pohonné směsi z pohonného lihu;
l) veškeré další úkony, vyplývající z provádění lihových předpisů a zákona o všeobecné dani, zejména zajištění lihovarského zařízení, nádob a pod., kontrola jeho neporušenosti během výrobní činnosti, sledování činnosti a úředního zajištění kontrolních lihových měřidel, kontrola teploty lihu protékajícího měřidlem, přezkoušení činnosti vzorkovacích měřicích kohoutů atd.
(5) Krajský národní výbor provádí svými orgány odborný dozor v lihovarských závodech a všech dalších závodech, které přejímají líh v daňově vázaném oběhu, censuruje účty (§ 9), faktury, dodací a přejímací listy, úřední a podnikové záznamy, obchodní knihy a doklady, provozní podnikové záznamy; provádí šetření při řízení o zdanitelných zůstatcích, provádí schvalovací (verifikační) řízení před zahájením výroby lihu, zařizuje postavení a úpravu kontrolních lihových měřidel, jejich případné místní opravy, provádí rozebrání, sestavení a čištění měřidel, měrné a těsnící zkoušky a j.
(6) Zvláštní péči věnuje krajský národní výbor přesnému zjištění vyrobeného množství alkoholu, spolehlivosti lihových nádrží, jakož i bezpečnosti zajištění výrobního zařízení.
(7) Orgánové kontrolního a odborného dozoru mohou vstupovati do výrobních lihovarských závodů v denních, a pokud jest závod v činnosti i v nočních hodinách, prováděti nutná šetření a jiné úkony v zájmu zajištění všeobecné daně z lihu za povinné účasti a pomoci vedoucího závodu (pověřeného zástupce). Nedotčeny zůstávají předpisy o vstupu zaměstnanců do podniků důležitých pro obranu státu.
(8) Pro ostatní závody líh zpracující nebo upotřebující se omezuje kontrolní a odborná činnost na denní dobu se zaměřením na kontrolu použití lihu, pokud na něm ještě vázne všeobecná daň.
(9) Jednotlivé povinnosti, úkony a způsob jejich provádění vyplývají z příslušných ustanovení lihových a technických předpisů.
§ 31
Chemicko-technický ústav finanční správy v Praze a Chemicko-technická zkušebna pověřenectva financí v Bratislavě.
(1) Působnost chemicko-technického ústavu finanční správy v Praze a chemicko-technické zkušebny pověřenectva financí v Bratislavě se vztahuje kromě zvláštních úkolů, plynoucích z vlastní jejich činnosti i na obstarávání úkolů, vytčených v této vyhlášce. V těchto případech jest ústav (zkušebna) řídícím, revisním a rozhodujícím místem.
(2) činnost ústavu (zkušebny) v oboru všeobecné daně z lihu a ovocných pálenek, jakož i výrobků obsahujících líh se vztahuje zejména na tytu úkoly:
1. podávání návrhů na stanovení denaturačních prostředků pro líh obecně denaturovaný;
2. stanovení denaturačních prostředků pro zvláštní denaturaci lihu;
3. zkoušení denaturačních prostředků na jejich způsobilost pro obecnou a zvláštní denaturaci lihu;
4. zkoušení lihových regenerátů a zvláště denaturovaného lihu k zjišťování stupně jejich denaturace;
5. zjišťování obsahu alkoholu z nádob a zařízení kontrolních lihových měřidel;
6. zjišťování obsahu alkoholu nezměněného a esterově vázaného v esterech a esterových aromatech;
7. zjišťování obsahu alkoholu v lihových nápojích, voňavkách, trestích, rozpouštědlech a j.;
8. zjišťování obsahu alkoholu v lihových nápojích při dovozu z ciziny a vývozu do celní ciziny;
9. zjišťování obsahu alkoholu v cukrovinkách při dovozu a vývozu;
10. zjišťování obsahu alkoholu v ovocných výtlačcích (malinových, třešňových a pod.), z nichž se vyrábějí třešti s použitím lihu;
11. přezkoušení lihoměrů a vydávání osvědčení o jejich způsobilosti pro potřebu závodů a finanční správy;
12. provádění rozboru přiboudlin;
13. zkoušení ovocných šťáv a succusů na obsah alkoholu, pokud se jich použije s přísadou lihu k výrobě ovocných aromat;
14. posudky o nemožnosti denaturovati líh pro zvláštní výrobní a jiné účely;
15. zjištění přítomnosti úkapu z esterifikované přiboudliny;
16. vypracování návodů ke zkoušení a chemickému stanovení různých složek a nečistot v lihu, lihovinách a podobných tekutinách, podléhajících všeobecné dani;
17. stanovení obsahu alkoholu v octovém denaturátu;
18. provádění chemických rozborů lihu, lihovin, ovocných pálenek a podání posudků pro účely trestní.
§ 32
Technické předpisy.
K podrobnému provádění některých ustanovení §§ 1 až 30 slouží technické předpisy, obsažené v příloze této vyhlášky.
K podrobnému provádění některých ustanovení §§ 1 až 30 slouží technické předpisy, obsažené v příloze této vyhlášky.
§ 33
Platnost zákona o všeobecné dani.
V případech těmito předpisy neupravených platí obdobně ustanovení zákona č. 283/1948 Sb., o všeobecné dani, ve znění zákona č. 263/1949 Sb.
V případech těmito předpisy neupravených platí obdobně ustanovení zákona č. 283/1948 Sb., o všeobecné dani, ve znění zákona č. 263/1949 Sb.
§ 34
Účinnost.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 2. října 1950.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 2. října 1950.
Tabulka a) a b)
ke zjištění obsahu alkoholu v denaturovaném lihu v octárnách při obsahu přibližně 25% alkoholu a 3% kyseliny octové.
Tabulka a) pro opravu zdánlivé stupňovitosti vzhledem k teplotě denaturátu
Tabulka b) pro opravu podle obsahu kyseliny octové
Návod k použití.
Na lihoměru se odečte co nejpřesněji zdánlivá stupňovitost a teplota, pokud možno na desetiny. V tabulce a) se vyhledá podle teploty denaturátu příslušná oprava, která se pak podle znaménka přičte ke zdánlivé stupňovitosti nebo od ní odečte. Při desetinách stupně teploty se oprava vypočte interpolací.
Výsledek se opraví podle obsahu kyseliny octové přičtením nebo odečtením opravy uvedené v tabulce b).
ke zjištění obsahu alkoholu v denaturovaném lihu v octárnách při obsahu přibližně 25% alkoholu a 3% kyseliny octové.
Tabulka a) pro opravu zdánlivé stupňovitosti vzhledem k teplotě denaturátu
| Teplota R° | Oprava zdánlivé stupňovitosti | |
|---|---|---|
| a/1 | a/2 | |
| 5 | 7,60 | 7,50 |
| 6 | 7,10 | 7,00 |
| 7 | 6,60 | 6,50 |
| 8 | 6,10 | 6,00 |
| 9 | 5,60 | 6,50 |
| 10 | 5,10 | 5,00 |
| 11 | 4,50 | 4,40 |
| 12 | 4,00 | 3,90 |
| 13 | 3,50 | 3,40 |
| 14 | 2,90 | 2,80 |
| 15 | 2,40 | 2,30 |
| 16 | 1,80 | 1,70 |
| 17 | 1,20 | 1,10 |
| 18 | 0,70 | 0,60 |
| 19 | 0,10 | 0,00 |
| 20 | — 0,50 | — 0,60 |
| 21 | — 1,10 | — 1,20 |
| 22 | — 1,70 | — 1,80 |
| 23 | — 2,20 | — 2,30 |
| 24 | — 2,80 | — 2,90 |
| 25 | — 3,40 | — 3,50 |
| 26 | — 4,00 | — 4,10 |
| 27 | — 4,70 | — 4,80 |
| 28 | — 5,30 | — 5,40 |
| 29 | — 5,90 | — 6,00 |
| 30 | — 6,50 | — 6,60 |
Tabulka b) pro opravu podle obsahu kyseliny octové
| Obsah kyseliny octové v % | oprava |
|---|---|
| 2,7% | — 0,15 |
| 2,8% | — 0,10 |
| 2,9% | — 0,05 |
| 3,0% | 0,00 |
| 3,1% | 0,10 |
| 3,2% | 0,20 |
| 3,3% | 0,30 |
Návod k použití.
Na lihoměru se odečte co nejpřesněji zdánlivá stupňovitost a teplota, pokud možno na desetiny. V tabulce a) se vyhledá podle teploty denaturátu příslušná oprava, která se pak podle znaménka přičte ke zdánlivé stupňovitosti nebo od ní odečte. Při desetinách stupně teploty se oprava vypočte interpolací.
Výsledek se opraví podle obsahu kyseliny octové přičtením nebo odečtením opravy uvedené v tabulce b).
TABULKA
průtočných množství lihové tekutiny při cejchování houpačky kontrolního lihového měřidla se zřetelem na různou stupňovitost lihové tekutiny použité k cejchování a lihu, který bude měřidlem protékati v lihovarském závodu.
Při zasílání měřidla k cejchování uvede okresní národní výbor průměrnou stupňovitost vyráběného lihu a průměrnou průtočnou rychlost. Při cejchování se dodržuje průtočná rychlost sdělená okresním národním výborem
Při jiné stupňovitosti lihu než je uvedeno v tabulce a to jak použité k cejchování, tak i v lihovaru vyráběné je třeba příslušné průtočné hodnoty vypočítat interpolací a zaokrouhlit na celé cm3. Skutečně proteklé množství tekutiny při cejchování se může od takto vypočtené hodnoty odchylovat nejvýše plus minus 3%.
U lihové tekutiny použité k cejchování se zjišťuje jen zdánlivá stupňovitost lihu, bez redukce na normální teplotu 12° R, poněvadž na houpačce se uplatňuje skutečná váha lihu bez ohledu na jeho pravou stupňovitost.
Použití:
průtočných množství lihové tekutiny při cejchování houpačky kontrolního lihového měřidla se zřetelem na různou stupňovitost lihové tekutiny použité k cejchování a lihu, který bude měřidlem protékati v lihovarském závodu.
| Stupňovitost lihu v lihovarském závodu | Použije-li se k cejchování lihové tekutiny o zdánl. stupňovitosti | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 50 | 60 | 70 | 80 | 90 | 95 | 100 | |
| má protéci houpačkou cm3 lihové tekutiny | |||||||
| 70 | 968 | 982 | 1000 | 1020 | 1044 | 1059 | 1078 |
| 80 | 949 | 964 | 980 | 1000 | 1024 | 1039 | 1057 |
| 90 | 927 | 941 | 958 | 977 | 1000 | 1014 | 1033 |
| 95 | 914 | 928 | 944 | 963 | 986 | 1000 | 1018 |
| 100 | 898 | 911 | 927 | 946 | 968 | 982 | 1000 |
Při zasílání měřidla k cejchování uvede okresní národní výbor průměrnou stupňovitost vyráběného lihu a průměrnou průtočnou rychlost. Při cejchování se dodržuje průtočná rychlost sdělená okresním národním výborem
Při jiné stupňovitosti lihu než je uvedeno v tabulce a to jak použité k cejchování, tak i v lihovaru vyráběné je třeba příslušné průtočné hodnoty vypočítat interpolací a zaokrouhlit na celé cm3. Skutečně proteklé množství tekutiny při cejchování se může od takto vypočtené hodnoty odchylovat nejvýše plus minus 3%.
U lihové tekutiny použité k cejchování se zjišťuje jen zdánlivá stupňovitost lihu, bez redukce na normální teplotu 12° R, poněvadž na houpačce se uplatňuje skutečná váha lihu bez ohledu na jeho pravou stupňovitost.
Použití: