Oddíl XVII.
Váhová a objemová měrná zkouška kontrolního lihového měřidla.
(1) Pro kontrolu údajů kontrolních lihových měřidel a správnosti odměřování množství protékajícího lihu provádí orgán odborného dozoru v přítomnosti orgánu kontrolního dozoru a vedoucího provozu jednou za hospodářský rok váhovou měrnou zkoušku.
(2) Jakmile byly přípravné práce skončeny, provádí se zkouška při přiklopené skříni měřidla a to průtokem nejméně 200 litrů lihu.
(3) Váhu třeba postaviti tak, aby bylo zaručeno přesné vážení. Váha se předem pečlivě očistí a vytáruje.
(4) Ke zkoušce se připraví suchý železný, dobře očištěný sud přiměřené velikosti, který se vytemperuje. Na to se přesně zjistí jeho tára (T).
(5) Lihové odtokové potrubí měřidla se buď odpojí a k měřidlu se připojí zvláštní trubkový nástavec nebo se odtokové potrubí tak pootočí, aby zasahovalo přímo do sudu nebo do nasazené nálevky. Potřebný spád od měřidla k sudu se získá zřízením prohlubně v podlaze, do níž se sud při váhové věrné zkoušce vloží. Přelévání lihu dlužno omeziti jen na nezbytné výjimky.
(6) Při započetí destilace se ponechá odtéci určité množství lihu do pomocné nádoby a zjistí se na bubnu poloha, za níž líh téměř zcela vyteče z vylévacího korýtka.
(7) Je-li měřidlo opatřeno násoskou, předem se odpojí i s lapači vzorků, po případě i spojovací korýtko mezi bubny.
(8) Na to se vyčká, až měrný buben přijde do nejvhodnější polohy a rychle se vsune odtokové potrubí nebo připevněný nástavec do sudu nebo do nálevky vložené do otvoru sudu. Zároveň se zapíše údaj hlavního počítadla měřidla (Ú/1).
(9) Destiluje se pak do sudu tak, aby teplota během destilace nekolísala, aby tok lihu byl rovnoměrný a odpovídal normální rychlosti destilace.
(10) Během destilace se zjišťuje teplota lihu protékajícího měřidlem a to buď v lihoměrné jímce nebo vloženým teploměrem do sítka, po případě podle jiného teploměrného zařízení. Teplota se zjišťuje při každém vylití jedné komory bubnu. Vznikají-li prudké teplotné výkyvy, které by ovlivnily výsledek měrné zkoušky, přeruší se měrná zkouška, není-li možnost spolehlivě zjistiti průměrnou teplotu protékajícího lihu. Vedoucí provozu nese výlohy opakované měrné zkoušky.
(11) Když měřidlem proteklo podle údaje počítadla dostatečné množství lihu (minimálně 200 litrů), zastaví se na krátko rukou pohyb bubnu v téže poloze, při níž bylo započato s jímáním lihu do sudu a zároveň se přeruší spojení měřidla se sudem. Na počitadle se zjistí údaj (Ú/2). Rozdíl mezi údaji počitadla (Ú/2—Ú/1) udává zdánlivě proteklé množství lihu (0). Pro přesné provedení zkoušky se volí pro údaj 0 vždy číslo dělitelné dvaceti, je-li obsah komor bubnu 5 litrů a jsou-li bubny čtyřkomorové. Jinak se volí násobek obsahu měrného bubnu.
(12) Naplněný sud se dá na váhu a zjistí se přesně jeho hrubá váha (H). Rozdíl (H-T) udává čistou váhu lihu v sudu (Č).
(13) Na to se líh v sudě dobře promíchá a stupňuje. Při tom se zjistí zdánlivá stupňovitost a teplota lihu. Z těchto údajů se stanoví podle redukční tabulky pravá stupňovitost výrobku (s). Čistá váha výrobku v kg se přepočte pomocí redukční tabulky a pravé stupňovitosti na množství lihu v litrech alkoholu (A/12) a pak na litry lihu (V/12). Rovněž se přepočte zdánlivě proteklé množství lihu (0) na redukovanou hodnotu (0/12) pomocí zjištěné teploty lihu protékajícího měřidlem. Pro větší přesnost výpočtu se provede interpolace teploty na desetiny stupně průměrné průtočné teploty.
Chyba měřidla v procentech se vyčíslí z rovnic:
podle toho, je-li 0/12 větší než-li V/12 nebo obráceně.
V prvém případě ukazuje měřidlo více (buben je menší), tedy ve prospěch státu; v druhém případě ukazuje měřidlo méně (buben je větší), tedy ve prospěch závodu. Příklad:
| stav hlavního počitadla na počátku | Ú/1 | 128420 |
| stav hlavního počitadla při ukončení | Ú/2 | 128640 |
| váha prázdného sudu | T | 40,1 kg |
| váha naplněného sudu | H | 230,3 kg |
| zdánlivá stupňovitost lihu | 81,7% | |
| teplota lihu v sudě | 24° R | |
| teplota lihu v lihoměrné jímce | 24° R | |
| ze zjištěných údajů vyplývá: | ||
| skutečná stupňovitost výrobku | s | 77,1% |
| zdánlivé proteklé množství lihu pří 24° R | 0 | 220 litrů |
| redukce na 12° R | 3,08 litrů | |
| redukované proteklé množství | 0/12 | 216,92 litrů |
| čistá váha výrobku | Č | 190,2 kg |
| množství alkoholu při 12° R | A/12 | 168,49 l alk. |
| skutečné proteklé množství lihu | V/12 | 218,53 litrů. |
(14) Při přezkoušení měřidel podle těchto směrnic třeba dbáti toho, aby použité váhy, závaží a odměrné nádoby byly řádně cejchované a v bezvadném stavu.
(15) Kdyby během zkoušky snad část lihu vytekla mimo sud, nesmí býti ztráta odhadována, nýbrž se musí měrná zkouška opakovati.
(16) O každém přezkoušení správnosti měrného bubnu nutno vyhotoviti zápis, který se uloží v popisu závodu.
(17) Mezi dvěma váhovými měrnými zkouškami nemá býti větší rozdíl než-li plus minus 0,3%, jinak se zkouška musí opakovati.
(18) Při každé měrné zkoušce musí býti přezkoušena činnost záložního měrného zařízení a všech pojistných zařízení měřidla. Případně zjištěné závady odstraní na místě orgán odborného dozoru.
(19) Množství lihu, které proteče během těchto zkoušek mimo hlavní počitadlo měřidla musí býti zapsáno do kontrolního listu měřidla, aby bylo při příštím zúčtování připočteno k výrobě.
(20) Měrné úchylky ± 1% se považují za nezávadné. Závod může však žádati o opravu měrného bubnu, projevuje-li se výše měrné úchylky nepříznivě v hospodaření s lihem. Přesahuje li měrná úchylka ± 1% musí býti buben zaslán k opravě a k novému ověření.
(21) V lihovarských závodech, v nichž zjistí orgán odborného dozoru značné úbytky nebo přebytky v zásobách lihu, které podle všech znaků nasvědčují nesprávnému odměřování lihu, může býti provedena před váhovou měrnou zkouškou srovnávací objemová měrná zkouška.
(22) Zkouška se provádí odměrnou baňkou soustavy Ing. V. A. Zehr.
(23) Měrná baňka o obsahu 20 litrů jest zhotovena ze železného plechu 2,5 mm silného, na švech autogenně svařovaného, uvnitř i zevně za horka pocínovaného. Hrdlo této baňky jest nálevkovitě rozšířené a má na obou stranách do mosazných objímek zasazené dvě skleněné trubičky s označením základního cejchu 20 litrů a nad i pod nim další dělení po 50 cm3 až do plus minus 200 cm3. Baňka jest cejchována cejchovním a puncovním ředitelstvím v Praze, opatřena cejchovním kolkem na uzávěrách skleněných trubiček a na štítu baňky a kryta ochranným pouzdrem, zařízeným na přiložení závěry.
(24) Měrná baňka, pokud není používána, musí býti chována pod závěrou.
(25) Ke zkoušce měrné správnosti bubnu objemovým způsobem se upraví měřidlo takto:
(26) Odtokové potrubí se odpojí bezprostředně u měřidla a připojí se vhodně dimensovaný nástavek ke svádění lihu přímo do měrné baňky. Žlábky ke svádění vzorků do sběrných nádob, jakož i žlábek vedoucí do záložního bubnu se odpojí, aby naběračkami vzaté vzorky byly vylévány do korýtka bubnu. U měřidel, jež jsou opatřeny násoskou, se násoska odstraní. Při vysokém podstavci měřidla se měrná baňka podloží, aby se zamezilo roztřikování lihu nárazem na nálevku baňky.
(27) Baňky nutno před plněním dobře vypláchnouti lihem a sklopením úplně vyprázdniti.
(28) S plněním baňky možno započíti teprve tehdy, když byl měrný buben alespoň jednou naplněn, t. j. když od počátku destilace údaj počitadla postoupil nejméně o 20 litrů.
(29) Započetí i ukončení plnění baňky dlužno provésti vždy při témže postavení měrného bubnu v okamžiku, kdy dokupování lihu jest nejmenší, což jest u všech typů měřidel tehdy, když střed horního výtokového otvoru dosáhne nejvyšší polohy. Tento stav se vyznačí na bubnu čarou.
(30) Naplněná odměrná baňka se postaví na vodorovnou plochu a výška tekutiny se odečte na obou stupnicích a poznamená. Po provedení se baňka sklopením dokonale vyprázdní, načež se plnění baňky opakuje ještě dvakrát.
(31) K teplotám lihu měřidlem protékajícího a lihu v měrná baňce se nepřihlíží.
(32) Ze zjištěných tří náplňových množství se stanoví průměr, z. něhož se vypočte úchylka od normální náplně bubnu 20 litrů. Tato úchylka se vyjádří v procentech.
(33) O výkonu srovnávací objemové měrné zkoušky se sepíše zápis, v němž se podle dále uvedených vzorů vyjádří výsledek. Zápis se připojí k zápisu o váhové měrné zkoušce.
(34) Pro posouzení způsobilosti měřidla zůstává však nadále platným výsledek váhové měrné zkoušky.
(35) Příklady:
I.
| 1. | při údaji počitadla 000220 až 000240 zjištěno v baňce | 19.968 | cm3 | |||||||||
| 2. | při udaji počitadla 000265 až 000285 zjištěno v baňce | 19.968 | cm3 | |||||||||
| 3. | při udaji počitadla 000310 až 000330 zjištěno v baňce | 19.969 | cm3 | |||||||||
| Průměr | 19.968,33 | cm3 | ||||||||||
| normální náplň bubnu | 20.000 | cm3 | ||||||||||
| rozdíl proti normální náplní | — 31.67 | cm3 | ||||||||||
II.
Úchylka v %
| 1. | při udaji počitadla 000910 až 000930 zjištěno v baňce | 20.047 | cm3 | |||||||||
| 2. | při udaji počitadla 000940 až 000960 zjištěno v baňce | 20.046 | cm3 | |||||||||
| 3. | při udaji počitadla 000980 až 001000 zjištěno v baňce | 20.053 | cm3 | |||||||||
| Průměr | 20.048,66 | cm3 | ||||||||||
| normální náplň bubnu | 20.000 | cm3 | ||||||||||
| rozdíl proti normální náplni bubnu | + 48.66 | cm3 | ||||||||||
(36) Není-li možno z měřidla odtékající lih pro nízký podstavec sváděti přímo do odměrné baňky, třeba jednotlivé výlevy bubnu opatrně zachycovati do předem řádně lihem vypláchnuté a zcela pak vyprázdněné nádoby a z této bez rozlití přelévati do odměrné baňky.