Příloha k vyhlášce ministra financí č. 566/1950 Ú. l. I.
Technické předpisy.
Obsah:

Oddíl I.Popis závodu
II.Lihové nádrže a jejich přeměřování
III.Úprava výrobního a zušlechťovacího zařízení a jeho zajištění
IV.Zjišťování vyrobeného množství alkoholu
V.Zjišťování zásob lihu
VI.Lihoměry a ostatní pomůcky
VII.Vyskladňování lihu
VIII.Přejímání lihu
IX.Účet všeobecné daně z lihu
X.Obecná denaturace lihu
XI.Zvláštní denaturace lihu
XII.Denaturace lihu k výrobě octa
XIII.Těsnicí zkouška kontrolního lihového měřidla
XIV.Používání kontrolních lihových měřidel
XV.Rozebrání, opravy a sestavení kontrolních lihových měřidel
XVI.Vady kontrolních lihových měřidel
XVII.Váhová a objemová měrná zkouška kontrolních lihových měřidel
XVIII.Těsnicí zkouška kontrolního lihového měřidla
XIX.Vzorkovací měřicí kohouty
XX.Řád pro zkoušení, přejímání a ověřování kontrolních lihových měřidel.

Oddíl I.
Popis závodu.

(1) Popis závodu musí obsahovati veškeré údaje, které slouží k zajištění všeobecné daně z lihu (ovocných pálenek) a jež jsou závazkem lihovarského závodu, že hospodaření s lihem bude bez závad.

(2) V popisu závodu se uvede přesné označení závodu a všech jeho činností, t. j. nejen výroby lihu, nýbrž i případné další podnikání v přidružených závodech.

(3) U lihových nádrží se uvede jejich tvar, rozměry, obsah a zbytek pod nulou.

(4) U výrobního zařízení (jednoduché, kolonové, kombinované destilační přístroje, rafinační a rektifikační, dehydrační. regenerační, rekuperační a j.) se uvede výrobní firma, výkon přístroje za 24 hodin, průměrně docilovaná stupňovitost lihu. spojení chladiče s kontrolním lihovým měřidlem, lihové potrubí za měřidlem k lihovým nádržím. U rafinačních a dehydračních zařízení, jakož i u výrobních zařízení k přímé výrobě lihu ze zápar se uvedou veškerá výrobní data, aby byl získán přehled o vyráběných druzích lihu.

(5) Popíše se soustava a typ kontrolních lihových měřidel, obsah vložných (vypářkových), sběrných nádob a obsah vzorkovaček; dále popis spojovacího potrubí od chladiče ke kontrolnímu lihovému měřidlu se všemi zařízeními v něm nebo na něm umístěnými.

(6) Volnou přílohou k popisu závodu je seznam přiložených závěr na výrobním zařízení, na spojovacím potrubí, kontrolním lihovém měřidle a ostatních zařízeních, případně na lihových potrubích a nádržích za měřidlem.

(7) V půdorysu závodu se vyznačí veškeré provozní místnosti s hlavními přístroji a nádržemi, skladní nádrže na líh, lihové potrubí k nim a mezi nimi a všechny příslušné kohouty a ventily.

(8) O výrobním zařízení se vyhotoví přesná, avšak jednoduchá skizza s barevným označením potrubí: zápara světlehnědé, voda modře, pára červeně, líh žlutě, lutrová voda fialově, výpalky tmavohnědě.

(9) Závod určí a písemně oznámí osoby, které zodpovídají za celý závod, za vedení provozu nebo jeho částí, které budou podávati vysvětlení a poskytovati pomoc kontrolním a odborným orgánům při jejich činnosti, vésti provozní záznamy, účetní knihy a účty všeobecné daně z lihu.

(10) Závod může jmenovati i zástupce pro všechny osoby, vyjmenované v předchozím odstavci.

(11) Orgán odborného dozoru vyznačí v popisu závodu způsob zjištění výroby lihu po dobu poruchy v pravidelném chodu kontrolního lihového měřidla.

(12) Pokud v některých závodech se považují data za tajná nebo přísně důvěrná, upouští se od jejich uvedení v popise.

Oddíl II.
Lihové nádrže a jejich přeměřování.

A. Úprava lihových nádrží.

(1) Lihové nádrže musí býti zhotoveny z kovu (železa, mědi, aluminia a j.), nebo jiného neprolínavého materiálu. Sila stěn nádrže má býti přiměřená velikosti nádrže, aby nenastala deformace dna a stěn. Tvar nádrže má býti pravidelný, a to pokud možno stojatý válec nebo hranol. Nádrže mají býti opatřeny průlezem a odvzdušněním. Větší nádrže musí býti uvnitř vyztuženy železnými vzpěrami.

(2) Nádrže mohou býti opatřeny míchadlem nebo jiným zařízením způsobilým k důkladnému promíchání obsahu nádrží.

(3) Nádrže, u nichž jejich obsah nelze pro přílišnou velikost promísiti dokonale míchacím zařízením, nutno opatřiti příslušným počtem vzorkovacích kohoutů, přizpůsobených k odtahování lihu ze čtvrtiny až pětiny výšky nádrže.

(4) Dno nádrže má býti nepatrně skloněné, nejvýše 10 mm na 1 m průměru, aby líh snadno vytekl. Na nejnižším místě musí býti každá nádrž opatřena výpustným kohoutem na výpustném potrubí dostatečné světlosti.

(5) Jako odměrného (odčítacího) zařízení lze použíti buď zorných skel se stupnicí nebo měrných tyčí. Zorná skla mají míti průměr nejméně 20 mm, na spodní části kohout pro vtok lihu do zorného skla a kohout pro vypouštění lihu ze zorného skla. Měrné tyče mají býti z přiměřeně silného dřeva nebo kovu; kovové tyče mohou býti z uhlového železa nebo z mosazných trubek. Dřevěné měrné tyče musí býti na spodním konci zatíženy kováním, aby vlastní vahou udržovaly v lihu svislý směr.

(6) Nultý bod stupnice se stanoví nad spodním okrajem tyče. Jednotlivé dílky a počet hektolitrů se na dřevěných tyčích vypaluje, na kovových tyčích, trubkách nebo pásech se vyráží.

(7) Lihové nádrže mají býti se všech stran, tedy i ze spodu, přístupné a musí spočívati na pevném spolehlivém podstavci.

(8) Lihové nádrže a měrné stupnice musí býti úředně zajištěny proti posunutí. Měrné tyče musí býti vhodně označeny proti případné jejich záměně.

B. Přeměřování lihových nádrží a zhotovení stupnice.

(1) Přeměřování se provádí obyčejně nálevem vody nebo u velkých pravidelných nádrží s pravidelnou výztuží výpočtem. V obou případech jest nutno zjistit množství pod nultým bodem stupnice.

a) Zjištění množství pod nultým bodem.

(2) Při přeměřování celé nádrže vodou se zjistí nultý bod až ke konci přeměřování.

(3) Při zhotovení stupnice výpočtem se zjistí nultý bod tak, že se přilévá cejchovní konví voda tak dlouho, až se objeví v zorném sklu nebo až se spodní konec měrné tyče na několik mm vysoko omočí. Výška vody v měrném sklu nebo místo, kam až byla tyč ponořena do vody, se označí jako nultý bod. Množství vody, které muselo býti přidáno, aby bylo dosaženo tohoto bodu, je množství pod nulou. S vnořením tyče je třeba vyčkat, až se hladina vody zcela uklidní, nebo výkon ještě opakovat.

b) Přeměřování nálevem.

(4) Po zjištění obsahu podle bodu a) se naplní celá nádrž až k okraji vodou a tato se pak odpouští přes cejchovaný vodoměr nebo do cejchovních konví. Na stupnici zorného skla nebo na tyči se pak vyznačují vodorovnou čarou jednotlivé hektolitry, při velkých nádržích po 5 nebo 10 hl. Pro stanovení příslušného dílku na stupnici se bere za základ nejnižší bod hladiny v zorném sklu (spodní část menisku). Odčítání je třeba provádět tak, že pozorovatelovo oko jest ve stejné výši se spodní čarou menisku. Bylo-li již tolik vody odpuštěno, že další hektolitr by již nebyl na stupnici viditelný, označí se tento poslední viditelný dílek nulou. Od nuly nahoru se pak vyznačí jednotlivé hektolitry.

(5) Na to se změří zbytek pod nulou, který se vyznačí trvanlivou barvou na nádrži.

(6) Podobně se postupuje i při zhotovení stupnice na měrné tyči. Tyč musí býti vnořována do vody pomalu, aby se hladina nerozčeřila. Počítá se vždy s nejnižším místem čáry ponoru.

(7) Přeměřování může býti podle velikosti nádrže a vzdálenosti jednotlivých hektolitrových dílků prováděno i na 50 litrů.

c) Přeměřování výpočtem.

(8) Používá se u nádrží pravidelného tvaru s pravidelným vyztužením a velkého obsahu. Rozměry nádrží se zjistí podle konstruktivních dat dodávajícího závodu. Tato data se přezkoušejí přeměřením buď šňůrou a pevnými měřítky nebo kovovými pásovými mírami. Změření průměru nádrže je třeba provésti alespoň ve dvou směrech na sobě kolmých a z výsledků vzíti průměr. Je možno též změřiti vnitřní obvod a z něho vypočítati průměr.

(9) U nádrží, jichž obsah byl zjištěn výpočtem, se na stupnici zorného skla nebo na měrné tyči vyznačují buď hektolitry nebo může býti stupnice provedena v metrické míře. Změří se výška tekutiny od nultého bodu a násobí obsahem, který podle výpočtu připadá na jeden cm výšky.

(10) K obsahu zjištěnému nebo vypočtenému podle měrné stupnice se připočte množství pod nulou.

(11) Při zjišťování obsahu výpočtem se má vždy některá část stupnice přezkoušeti odpouštěním tekutiny do cejchované nádoby.

(12) Doporučuje se však, aby u velkých a zdánlivě pravidelných nádrží bylo první přeměření provedeno vodou.

d) Přeměřování nádrží zapuštěných do země.

(13) Přeměření se provádí nálevem vody z cejchovní konve. Při tom se po každém nalití musí vyčkati, až se hladina vody v nádrži uklidní a teprve pak se opatrně na pevně stanoveném místě, které jest vyznačeno na nádrži, vnoří svisle odměrná tyč. Zářez se učiní na místě, kam až byla tyč omočena.

e) Všeobecné směrnice.

(14) Přeměření lihových nádrží provádějí orgány kontrolního dozoru za účasti a pomoci vedoucího provozu (pověřeného zástupce).

(15) Je-li nutno přeměření přerušit), je třeba lihové skladiště zajistiti, pokud se jedná o nádrže postavené v krytých skladištích. Před pokračováním v přeměřování je třeba se předem přesvědčiti, nedoznala-li změny vodní hladina v nádrži.

(16) Přeměřování má býti prováděno za stejných teplotných podmínek v době, kdy nejsou velké rozdíly teploty v denních a nočních hodinách.

(17) Dozorčí orgánové mají věnovati pozornost poloze skladních nádrží, nenastala-li změna, jež by měla vliv na zjištění zásob lihu.

(18) Jednou ročně jest třeba kontrolovati správnost měrné stupnice každé lihové nádrže a to při vyskladnění lihu. Při tom se porovná množství vypočtené podle údajů na měrné stupnici nádrže s vyskladněným množstvím.

(19) Nádoby na ukládání lihu podle prohlášení vedoucího závodu nepoužívané nebo používané jinak (na vodu a pod.) není třeba přeměřovati.

(20) O přeměření lihových nádrží se vyhotoví dvojmo zápis, obsahující všechny důležité skutečnosti. Zápis jest přílohou popisu závodu.

(21) Přeměření nádrže na líh jest v platnosti tak dlouho, dokud po přezkoušení správnosti stupnice nenastane nutnost nového přeměření nebo dokud nádrž nebyla přemístěna nebo nebyl změněn její obsah. Nádrže na líh, které jsou zapuštěny do země (denní předlohy), musí býti uloženy na železných nosnících, opatřeny průlezem a mají býti se všech bočních stran přístupné.

Oddíl III.
Úprava výrobního a zušlechťovacího zařízení a jeho zajištěni.

(1) Zařízení, sloužící výrobě, čištění, odvodňování a regeneraci lihu, musí býti uspořádána podle dále uvedených rámcových směrnic.

(2) Odůvodněné odchylky jsou přípustny při převzetí plné zodpovědnosti za nezkrácený příjem na všeobecné dani z lihu.

A. Destilační zařízení k výrobě lihu ze zkvašených zápar, břeček, kvasů nebo vína v lihovarech zemědělských, průmyslových s výrobou nebo bez výroby droždí a sulfitových.

(1) K výrobě jsou připuštěna kovová zařízení nebo zařízení zhotovená z jiného pevného materiálu.

(2) Veškeré součásti destilačního zařízení musí býti pokud možno se všech stran přístupné, navzájem pevně spojené a proti rozebrání zajištěné.

(3) Spoje potrubí, kohouty, ventily, po případě i jiné zařízení na destilační soupravě musí býti vhodně upraveny k přiložení závěry, jsou-li v místech, kde by bylo možno odváděti jimi lihové páry nebo lihovou tekutinu. Podle potřeby se zajistí i krycím obalem.

(4) Je-li nezbytně nutno zapojiti do destilačního zařízení před kontrolním lihovým měřidlem čerpadlo na líh, musí býti upraveno a bezpečně zajištěno proti odvádění lihu.

a) Přívod zápary (břeček, kvasů a pod.).

(5) Záparové čerpadlo a záparové potrubí se nezajišťují. Prvá vstupní záparová příruba na vařáku, koloně nebo na přepadením záparovém potrubí od předhřívače se zajistí.

(6) Při použití jednoho nebo dvou vařáků, zejména při zpětném vedení lihovité tekutiny do vařáku, musí býti přívod zápary do vařáku a odpad výpalků uspořádány takto:
buď musí přívodní záparové potrubí ústiti do kovové nádoby, upevněné na dně vařáku tak, že tato nádoba po vyprázdnění vařáku zůstane naplněna záparou; záparové potrubí má sahati asi 5 cm do zbylé zápary v kovové nádobě,
nebo vede-li se do vařáku zpět lihová tekutina, musí býti odpadní potrubí pro výpalky tak vysoko, že ve vařáku zůstává stále nejméně 10% výpalků z celkového obsahu vařáku. Výpalkové potrubí se zajistí v délce 3 m.

b) Záparová část destilačního zařízení.

(7) Zajištění počíná v té části, v níž lihové páry opouštějí vroucí zkvašenou záparu a vedou se k dalšímu zesílení.

(8) U záparových kolon (záparového oddílu kolony) jest to zpravidla pod vstupem zápary do kolony, ať přímo nebo přepadním potrubím od předhřívače zápary.

(9) Na záparové části destilační soupravy se vždy zajišťují:
přestupník (dom, klobouk), veškeré příruby na potrubích přivádějících lihové páry (tekutiny), veškeré příruby na potrubích odvádějících lihové páry, vodní proplachovací zařízení, ssací a tlakové ventily.

(10) Nezajištěny mohou zůstati podle okolnosti průlezy, zorná skla, čisticí otvory pod vtokem zápary, příruby na přepouštěcím táhlu, výpalkové odtokové potrubí, zvedač výpalků, tlakoměry, teploměry a j. Je-li destilační zařízení tak upraveno, že se může lihová tekutina vésti zpět do destilačního zařízení, musí býti vhodným zařízením znemožněno odvádění lihové tekutiny výpalkovým potrubím před smísením s dostatečným množstvím výpalků.

(11) Vakuový ventil může býti umístěn na nejvyšším místě záparové kolony a opatřen správně působícím zpětným ventilem. Celý ventil kromě páčky jest kryt zajištěným obalem.

(12) Proplachovací zařízení může býti provedeno vložením kohoutu a zpětné klapky nebo ventilu do vodního potrubí nebo se připojí přímo na vodní nádrž s vloženým uzavíracím kohoutem. V obou případech se zařízení účelně zajistí.

(13) Topné hady uvnitř destilačního zařízení mají býti bez přírubových spojů.

(14) Jednotlivé části potrubí (přivádějící a odvádějící vodu, záparu, lihové páry, lutrovou vodu, líh, páru, výpalky) mohou se spojovat výlučně přírubami, výjimečně šroubovými objímkami.

(15) Těsnící hmoty musí vyhovovati kladeným požadavkům vzhledem na chemické a fysikální vlastnosti lihových par a tekutin; nesmí se ani v teple ani v lihu rozpouštěti.

(16) Spojení destilačního zařízení a nádob se skleněnými součástmi armatur musí býti provedeno tak, aby při kolísající teplotě nedošlo k porušení materiálu a k unikání lihových par nebo tekutin.

c) Rektifikátor.

(17) Rektifikátor musí býti se všech stran přístupný, opatřen průlezem a nutnou další armaturou.

(18) Každé parní potrubí ústící do rektifikátoru musí býti opatřeno účelně zajištěným zpětným ventilem, jehož správná činnost se přezkušuje při verifikaci a během provozu.

(19) Je-li rektifikátor dvoudílný se spouštěcím zařízením, musí ústí ssacího odvzdušňovacího ventilu, umístěného na spodním oddílu, býti výše nežli nejvyšší bod vrchního oddílu rektifikátoru.

(20) Rektifikátor musí býti plně zajištěn ve všech částech, armatuře a spojeních s ostatními částmi destilačního zařízení.

(21) Odtokové lutrové potrubí do záparové části destilačního zařízení musí býti v celé délce zajištěno, zhotoveno z bezvadného materiálu, bez mezipřírub a kryto též zajištěným obalem.

d) Rektifikační oddíl a rektifikační kolona.

(22) Rektifikační oddíl a rektifikační kolona se zajišťují na všech spojích, přírubách a armatuře.

(23) Ventily na hlavici rektifikační kolony se zajišťují větším drátěným košem.

e) Lutrová kolona.

(24) Lutrová kolona se zajišťuje plně.

(25) Vodní proplachovací zařízení a potrubí musí býti spojeno přímo s vodní nádrží, opatřeno uzavíracím kohoutem a účelně umístěným zpětným ventilem.

(26) Parní potrubí musí míti zpětný ventil obdobně jako u rektifikátoru.

(27) Lutrové kolony mohou býti opatřeny kohouty, které jsou zvláště upraveny podle jejich umístění a účelně zajištěny.

f) Deflegmátor a kondensátor.

(28) Deflegmátor a kondensátor může býti různého konstrukčního uspořádání, případně i s předhřívačem zápary. Chlazení může býti vnitřní nebo povrchové.

(29) Zajištění se provádí na všech vnějších i vnitřních přírubách, spojích a armatuře.

(30) Kde to vyžaduje konstrukční uspořádání, zajistí se i vodní prostor dírkovaným plechem nebo drátěným pletivem k zamezení přístupu k vnitřnímu tělesu.

(31) Deflegmátory a kondensátory se neopatřují plechovým krytem jako druhou závěrou.

g) Přepadni lutrové (flegmové) potrubí.

(32) Toto potrubí má býti zhotoveno z jednoho kusu bez mezipřírub a odboček, ať jsou ve formě kolének, U-rour a pod. Jako druhé závěry se použije účelného plechového krytu.

h) Chladiče, mezichladiče, předchlazovače a dochlazovače.

(33) Doporučují se jen kovové chladiče se snímatelným vrchním dnem takové konstrukce, že voda je ve styku s vnějším pláštěm. Výjimečně jsou připuštěny chladiče soustavy Neumannovy, u nichž se lihové páry v celé ploše dotýkají pláště chladiče. V tomto případě musí býti chladič opatřen nenatřeným zajištěným zinkovým krytem.

(34) Chladič musí spočívati na bezpečné podložce a býti přístupný k vnější i vnitřní prohlídce. Může míti jen tuto armaturu: průlez, čistící otvory, příruby pro přívod lihových par a odtok lihové tekutiny, přívod a odtok vody, po případě odvzdušnění.

(35) Obdobně musí býti zařízeny mezichladiče, předchlazovače a dochlazovače. U nich případné spojovací potrubí s destilačním zařízením (přepadové potrubí) musí býti po celé délce kryto zajištěným obalem.

(36) Odvzdušňovací potrubí chladiče musí býti hladké bez nátěru a sahati až nad nejvyšší bod destilačního zařízení; na konci se opatří dírkovaným kloboučkem nebo dírkovaným plechem pevně spojeným s potrubím.

i) Zkušební epruvety pro lutrovou vodu a výpalky.

(37) Zkušební epruvety pro lutrovou vodu musí býti vždy zajištěny. Epruveta na výpalky se zpravidla nezajišťuje. Jedná-li se však o zvláštní soustavu destilačního zařízení, může orgán kontrolního dozoru provésti vhodné a účelné zajištění i výpalkové epruvety.

k) Lutrové odtokové vedení.

(38) Lutrová voda odtékající z lutrové kolony, rektifikátoru, separátoru a pod., musí býti v zemědělských a ovocných lihovarech odváděna dvojitě zajištěným bezvadným kovovým potrubím do lutrové nádoby, umístěné ve splaškové lutrové jámě. Velikost lutrové nádoby se volí podle množství lutrové vody. Zásadou jest, aby se lutrová voda dokonale smísila se splaškovými vodami nebo se znečišťujícím prostředkem. O uspořádání odpadu lutrové vody a jeho dokonalém znehodnocení rozhoduje orgán odborného dozoru.

l) Spojovací potrubí mezi chladičem a kontrolním lihovým měřidlem.

(39) Toto potrubí musí býti z bezvadného materiálu s nezbytným počtem přírub, míti přiměřený spád a světlost, jakož i délku. Musí býti kryto obalovým svrchním krytem, účelně vyřešeným pro jeho snadné rozebrání; tento svrchní kryt nesmí přiléhati na spojovací potrubí. Není námitek, aby spojovací potrubí bylo podle místní potřeby ohnuto a členěno. Mohou na něm býti umístěny odbočky pro vedení dotoků do mezisběrných nádob nebo do destilačního zařízení. Kohout umožňující toto odvádění nesmí uzívírati přítok lihu do kontrolního lihového měřidla a umístí se vždy na odbočce.

(40) Na spojovacím potrubí může býti umístěna stupňovací epruveta s odvzdušněním. Jednotný vzor epruvety dodá krajský národní výbor.

(41) Dosavadní větráky pro odvod plynů a par mohou býti používány.

(42) Trvalé spojení více chladičů s kontrolním lihovým měřidlem nebo spojení jednoho chladiče s více kontrolními lihovými měřidly jest dovoleno jen při takovém uspořádání, které neruší přesnost zjištění vyrobených druhů lihu.

(43) Místo větráku může býti na spojovacím potrubí umístěno odvzdušňovací potrubí. V tomto případě se navaří na spojovací potrubí válcovitý nástavec o světlosti spojovacího potrubí a výšky asi 15—20 cm. Tento nástavec se prodlouží odvzdušňovacím potrubím o světlosti asi 2 cm a vyvede se až nad horní dno chladiče. Konec odvzdušňovacího potrubí se ukončí dírkovaným kloboučkem opatřeným zajištěným plechovým krytem, případně ukazatelem vzdutí nebo Zehrovou nádobkou. Nástavec až po jeho redukci musí býti v dvojité závěre.

(44) Při používání předchlazovače musí býti odvzdušňovací potrubí vyvedeno až nad horní dno předchlazovače.

(45) Je-li na spojovacím potrubí umístěn redukční kohout nebo ventil pro řízení průtoku lihu do měřidla, musí býti umístěn ihned za chladičem, v každém případě před větrákem nebo jiným zařízením. Lihový prostor chladiče musí býti opatřen odvzdušňovacím potrubím, po případě se umístí na rektifikační koloně pojistný ventil.

(46) Je-li do spojovacího potrubí vložen větrák, pak světlost potrubí od větráku k měřidlu nesmí býti menší světlosti potrubí od chladiče k větráku. Průtokový průřez tohoto potrubí možno snížiti kovovou vložkou (průměr otvoru asi 16 mm).

m) Potrubí, kohouty a ventily.

(47) Potrubí vedoucí lihové páry nebo tekutiny musí býti v celé délce na všech spojích dvojitě zajištěny.

(48) U vodních a ostatních potrubí se zajišťují pouze prvé příruby na destilačním zařízení, pokud není důvodu pro jiný způsob zajištění nebo uvolnění.

(49) Na lihových potrubích s výjimkou spojovacího potrubí nesmí býti uzavírací kohouty nebo ventily; výjimky povoluje ve zvláště odůvodněných případech krajský národní výbor.

(50) Kohouty nebo ventily na ostatních potrubích se zajišťují jen v odůvodných případech.

(51) Do lihových potrubí nebo na jiná místa destilačního zařízení lze zapojiti před kontrolním lihovým měřidlem vzorkovací měřicí kohouty s počítadly jen z provozních důvodů a schválené soustavy.

(52) Opravovaná nebo spojovaná místa lihových potrubí se opatří plechovým krytem až do výměny. Spojení nutno vždy prováděti tvrdou pájkou navařením.

n) Lihové potrubí za kontrolním lihovým měřidlem.

(53) Toto potrubí má býti zpravidla umístěno v krytých kanálech, pokud se vede zemí, podlahou a pod.

o) Výpalkový odpařovák.

(54) Potrubí výpalkového odpařováku se nezajišťuje až na přírubu na destilačním zařízení, nevede-li se do vařáku zpět lihovitá tekutina. Jinak platí ustanovení odstavce a) o přívodu zápary.

p) Zařízení přímo neuvedená.

(55) O jejich zajištění rozhoduje příslušný krajský národní výbor podle místní situace. Při tom hlavní směrnicí musí býti znemožnění tajného odvádění lihových par nebo lihových tekutin z destilačního zařízení, aniž by závodu byly ukládány neúměrné povinnosti. Týká se to zejména uzavřených kvasných kádí s promývačkami plynných zplodin, montejusů (monžíků), shromažďovačů par, odplynovačů, vodních a lihových nádrží, lihových čerpadel a pod.

B. Destilační zařízení k výrobě lihu ze zkvašených zápar, břeček, kvasů nebo vína v lihovarských závodech vyrábějících ovocné pálenky a vinné destiláty.

(1) K výrobě ovocných pálenek (vinných destilátů) jest přípustné jen spojité destilačně-rektifikační zařízení, na němž se vyrábí přerušovanou destilací z kvasu (vína) surový destilát, který se další rektifikací zušlechťuje na hotový výrobek. Výjimky povoluje krajský národní výbor.

(2) Za spojité destilačně-rektifikační zařízení se považuje též zařízeni, jež dovoluje získati přímo hotový výrobek bez oddělené výroby surového destilátu nebo jiného meziproduktu (destilační přístroj s rektifikačním. popřípadě i deflegmačním zařízením a pod.).

(3) Vyrobené množství líhu v ovocných pálenkách (vinném destilátu, se zásadně zjišťuje v hotovém výrobku kontrolním lihovým měřidlem zapojeným na chladič rektifikačních zařízení.

(4) Jest však dovoleno odtahovati z destilační soupravy surový destilát přes zapojené kontrolní liliové měřidlo. V tomto případě může se surový destilát, nepoužitý k výrobě lihovin, rektifikovati jen na odůvodněnou žádost a za podmínek stanovených okresním národním výborem.

(5) Výtok destilátu z chladičů musí míti vždy volné spojení s příslušným kontrolním lihovým měřidlem, aby nemohlo vzniknouti přeplnění nebo vzdutí lihu v ostatních částech výrobního zařízení.

(6) Potrubí pro destiláty musí míti přiměřenou světlost a býti tak uspořádané, aby v něm nevznikaly vzdušné tlakové polštáře.

(7) Sběrné nádrže není zpravidla dovoleno zapouštěti do země.

(8) Je-li zapojen do výrobního zařízení odlučovač oleje, vosku a pod., musí býti přepad prací nebo oleje zbavené tekutiny (destilátu) sveden opět do destilačního zařízení a odloučený olej do zajištěného zásobníku, který lze vyprázdniti jen za dozoru. Zjistí-li se v zásobníku lihová tekutina, zúčtuje se jako výroba na vrub účtu.

(9) Druhá rektifikace hotové ovocné pálenky odměřené kontrolním lihovým měřidlem není v zásadě přípustná; jen ve zvláště odůvodněných případech může povoliti okresní národní výbor přečištění vadné pálenky na spojité soustavě nebo jen na rektifikačním zařízení této soustavy a stanovití kontrolní podmínky bez placení všeobecné daně.

(10) Spojité destilačně-rektifikační výrobní zařízení se zajišťuje obdobně podle směrnic uvedených v pododdílu A.

(11) Při plnění destilačního vařáku hustými záparami jest plnící otvor - průlez - volný, pokud není destilační zařízení v mřížové závěre se zvláštním plnícím zařízením.

(12) Při zpracování řídkých kvasů nebo vína musí býti plnící otvor na destilačním vařáku rovněž zajištěn, při čemž orgán odborného dozoru zařídí vhodnou úpravu přívodního potrubí pro kvas nebo víno, na př. vložením zpětného ventilu do plnícího potrubí co nejblíže přestupníku, zajištěním zásobní nádrže na víno a pod.

(13) O výjimkách v zajištění plnících otvorů na destilačním vařáku rozhoduje krajský národní výbor.

(14) Na příslušných lihových, lutrových, vodních a j. potrubích mohou býti vloženy podle uvážení odborného dozoru zpětné ventily; rovněž i na čerpacím lihovém potrubí surového destilátu do rektifikačního vařáku, vodním proplachovacím vedení do rektifikačního vařáku. Orgán odborného dozoru může uložiti vložení dvojitého zpětného ventilu, kde to poměry vyžadují.

(15) Používá-li -se k výrobě ovocných pálenek dřevěných vařáků, musí býti upraveny podle směrnic uvedených v pododdílu A. Je-li u dřevěného vařáku volný naplňovací otvor a vařák jest spojen s rektifikátorem, musí býti do spojení přestupníku (domu, klobouku) s vařákem vloženo drátěné síto.

(16) Tvar sběrných a mezisběrných nádrží má býti volen tak, aby mohly býti opatřeny silnými zornými skly a k nim těsně přiléhajícími stupnicemi. Musí býti opatřeny vzorkovacími kohouty a mají býti zpravidla za mřížovým zajištěním.

(17) Teplé vody z chladičů mohou býti sváděny do lutrové jámy.

(18) Lutrová nádoba s dvojitými zajištěnými víky (příklopy) může býti opatřena znehodnocující látkou, vloženou do sáčku z drátěného pletiva, která se rozpouští jen v lihu, nikoliv ve vodě (naftalín a pod.).

(19) Ovzdušňovací potrubí sběrných nádrží, rektifikačního vařáku a epruvet musí býti tak vysoké, aby při případném vzdutí lihu byl znemožněn chod destilačního zařízení; musí býti opatřeny ukazovatelem vzdutí. Je-li výrobní zařízení opatřeno více sběrnými nádržkami, musí býti jejich zařízení vzájemně tak spojeno, aby tok lihové tekutiny nemohl býti zastaven a způsobeno vzdutí, nýbrž aby otočením jednoduchého kouhoutu odtékala lihová tekutina vždy do některé ze sběrných nádrží.

(20) Jako druhé závěry musí se používati drátěné sítě nebo mříže. Výjimky může povoliti krajský národní výbor.

(21) Tato mříž musí býti upevněna do stěn stropu a podlahy místnosti. Síla drátu musí býti úměrnou její velikosti. Drátěné pletivo musí býti upevněno v rámu mříže (sítě) tak, aby se nedalo uvolnit a rozplésti. Jednotlivé součásti výrobního zařízení musí býti od mříže vzdáleny nejméně 40 cm. Při menší vzdálenosti se umístí do mříže přiměřeně veliké sklo. Jednotlivé díly mříže musí býti účelně zajištěny.

C. Rafinační a dehydrační zařízení.

(1) Oddělené rafinaci nebo dehydraci lze podrobiti líh, který byl odměřen kontrolním lihovým měřidlem a který jest zúčtován na vrub účtu všeobecné daně z lihu.

(2) Zařízení pro rafinování a odvodňování lihu musí býti upraveno a zajištěno podle směrnic uvedených v pododdílu A.

(3) V závodech, v nichž se líh vyrábí, nakupuje, rafinuje, popřípadě i odvodňuje může býti z provozních důvodů prováděno občasné spojování jednotlivých výrobních zařízení za podmínky, že výrobky budou v plném množství registrovány kontrolními lihovými měřidly a zúčtovány v účtu všeobecné daně z lihu. Toto ustanovení neplatí pro rafinaci a dehydraci bez současně spojené výroby lihu.

(4) Není však přípustné, aby nakoupený (cizí) líh a líh ze zásob byl společně zpracován na spojených výrobních zařízeních, určených k výrobě lihu ze zkvašených zápar s neoddělenou rafinaci nebo dehydraci.

(5) Periodicky pracující rafinační přístroje musí býti upraveny a zajištěny tak, aby byla znemožněna výroba lihu ze zkvašených zápar a pod.

(6) Lihovarské závody národních podniků (lihočistny), které líh jen nakupují a čistí, případně odvodňují, líh však ze surovin nevyrábějí a které nejsou spojeny s jinou výrobou, při níž se zpracují látky způsobilé k výrobě lihu, jsou zproštěny od úplného zajištění zařízení.

D. Regenerační zařízení.

(1) Zajištění regeneračních zařízení se řídí všeobecně směrnicemi platnými pro zajištění zušlechťovacích zařízení, uvedených v pododdílu C.

(2) Je-li regenerát v podstatě denaturátem, není třeba zajistiti regenerační zařízení a výrobek odměřovati kontrolním lihovým měřidlem.

(3) Krajský národní výbor rozhoduje podle místních poměrů o způsobu zajištění, jakož i o případném zapojení kontrolního lidového měřidla k zjištění množství vyrobeného alkoholu v regenerátu; přitom přihlíží zejména k druhu tekutin určených k regeneraci, k čistotě regenerátu, způsobu regenerace, množství regenerátu, typu a velikosti regeneračního zařízení a jeho činnosti a pod.

E. Použití destilačního zařízení k jiným účelům.

(1) Používá-li se destilačního zařízení k destilaci vody a zároveň se v závodě buď přechovávají zápary způsobilé k výrobě lihu nebo se používá lihu s váznoucí všeobecnou daní, provede se zajištění destilačního zařízení tak, aby destilační přístroj nemohl býti plněn jinou tekutinou kromě vodou.

(2) Orgán odborného dozoru zařizuje způsob zajištění, aniž by bylo rušivě zasahováno do provozu závodu. Zajištění může spočívati v tom, že se zajistí plnicí vodní potrubí od hlavního potrubí. Do všech výpustných potrubí z destilačního přístroje se vloží případně zajištěné zpětné ventily.

(3) Napájí-li se destilační zařízení z nádrže, musí napájecí potrubí zasahovati do nádrže tak hluboko, aby polovina obsahu nádrže zůstala nevyčerpána a nádrž i její spojení se zajistí.

(4) Užívá-li se destilačních přístrojů bez kondenzačního zařízení, jako jest tomu u vakuových odpařovadel, aniž by se lihové páry zachycovaly, musí závod provést úpravy zamezující zneužití par nebo lihovitých tekutin, obdobně jako při potrubí na lutrovou vodu v lihovarských závodech.

F. Zajištění všeobecně.

(1) Zajištění se provede podle povahy výrobního zařízení, jeho součástí a používání při záruce, že nebude možné zneužití, aniž by byly zanechány viditelné stopy.

(2) Vedoucí provozu (pověřený zástupce) je povinen provésti podle pokynů dozorčích orgánů veškeré práce, nutné k tomu, aby úřední zajištění mohlo býti provedeno bez závad.

(3) Zajištění jest buď jednoduché nebo dvojité.

(4) Jednoduché zajištění jest na všech méně důležitých místech a částech výrobního zařízení.

(5) Vyskytuje-li se v potrubí nebo za vnější stěnou části výrobního zařízení lihová tekutina nebo lihové páry, přikládá se dvojitá závěra. Dvojitou závěrou se zajišťují též kohouty a ventily, kde by jednoduché zajištění neposkytovalo dostatečnou bezpečnost, avšak jen u lihových potrubí.

(6) Dvojitou závěrou jest buď druhá závěra, přiložená na těsně přiléhající plechový obal (kryt, plášť, kuklu), kryjící jednoduchou závěru nebo drátěná mříž (síť). Pokud jest to účelné, lze použíti místo plechových obalů (krytů, kukel) i drátěného pletiva.

(7) Je-li obal (kryt) ze dvou nebo více částí, musí se díly překrývat a jejich vzájemné spojení musí býti provedeno tak, aby se nedalo zvenčí odstranit.

(8) U přírub, kde jest přístupna hlavice i matice šroubu, provrtají se hlavice a matice téhož šroubu, dírkami se provlékne zajišťovací šňůra a po dotažení šroubu se oba konce šňůry sváží uzlem, který se uzavře do olůvkové závěry. Slisováním olůvka kleštěmi se zabezpečí vázání, takže bez porušení vyražené značky nemůže býti závěra otevřena.

(9) U přírub, opatřených více šrouby, zajistí se dva protilehlé šrouby.

(10) šrouby zavrtané do součástí výrobního zařízení se opatří hlavicí a na součásti, do níž jsou zavrtány, se přivaří u hlavice očko (přiletování cínem není přípustné). Jedním očkem a dírkou v hlavici se protáhne šňůra a zajisti. Lze-li součást u hlavice opatřiti dírkou, jest tomuto způsobu dáti přednost.

(11) Při zajišťování přírub s krytým těsněním, zašroubovaných objímek, zorných skel, přírub atd. se postupuje obdobně.

(12) Svorník šroubu nesmí býti v žádném případě našroubován na hlavici šroubu.

(13) Zajištění průlezů, zorných skel, čisticích otvorů, stavěčích šroubů a pod. lze provésti též tak, že se pohyblivá část na okraji provrtá a spojí šňůrou s jinou pevnou částí výrobního zařízení.

(14) Zásadně třeba dbáti toho, aby šňůra nesoucí závěru byla co nejkratší. Při zajišťování součástí, které se otáčejí, nutno dbáti na to, aby se otáčející část dala případně dotáhnouti, nikoliv však uvolniti.

(15) Zajišťovací šňůra nesmí sloužiti ke spojení pohyblivých součástí, nýbrž jen k přiložení závěry.

Oddíl IV.
Zjišťování vyrobeného množství alkoholu.
Zjištění vyrobeného množství alkoholu podle § 15 se provádí v podrobnostech podle těchto směrnic:

A. Kontrolní dozor okresního národního výboru:

(1) Zjistí se stav kontrolního lihového měřidla, neporušenost a plný počet závěr na spojovacím potrubí a plášti měřidla, jakož i těsnost všech spojů. Prohlídkou základní desky a podstavce měřidla se zjistí, nenastala-li neohlášená porucha a neuniká-li líh z měřidla.

(2) Na to se poznamená stav hlavního počitadla měřidla a sejmou se závěry s dvířek, vedoucích ke sběrné (vzorkové) nádobě kontrolního dozoru.

(3) U některých soustav měřidel se vyjme nejprve vzduvná nádobka tak, aby se nevylil případný její obsah. Již podle váhy se snadno pozná, je-li prázdná nebo naplněná tekutinou. V tomto posledním případě se obsah vylije do čisté suché lahve. Láhev se uzavře, opatří pečetí závodu a kontrolního dozoru. Na štítku se vyznačí data a okolnost, že jde o vzorek neznámého složení, odebraný ze vzduvné nádobky měřidla. Vzorek se odešle v bezpečném obalu chemicko-technickému ústavu finanční správy v Praze (chemicko-technické zkušebně pověřenectva financí v Bratislavě). Zároveň se popíše zjištěná skutečnost za účasti vedoucího provozu (pověřeného zástupce) a orgánu kontrolního dozoru. Opis zápisu se odešle v zásilce vzorku. Ihned se zahájí šetření o příčině a původci vzdutí tekutiny v měřidle. Měřidlo se vyloučí až do rozhodnutí z dalšího používání. Výroba lihu se zařídí tak, aby nenastaly hospodářské škody a případ se ohlásí nejrychlejším způsobem organu odborného dozoru.

(4) Orgán odborného dozoru, jest povinen ihned se dostaviti do závodu a přesně zjistiti závadu a vyštřiti stav měřidla.

(5) Zjistí-li orgán odborného dozoru, že příčina naplnění vzduvné nádobky spočívá na př. v neopatrném splachování prostor kolem měřidla vodou a pod., povolí další používání měřidla. Jinak musí býti provedeno další pátrání po příčině vzdutí a celé zúčtování se musí považovati za předběžné vzhledem k možnosti úmyslného seslabení vzorku vyráběného lihu. Zároveň se zahájí trestní řízení.

(6) Bude-li prokázáno, že vzduvná nádobka obsahovala vodu nebo lihovou tekutinu a že bylo úmyslně působeno na chod měřidla a stupňovitost lihu ve sběrné nádobě, vypočte se vyrobené množství alkoholu za příslušné zúčtovací období z denní výkonnosti destilačního zařízení a průměrné stupňovitosti lihu, docílené v běžném hospodářském období. Není-li dosud zápisů v kontrolním listu měřidla, použije se průměrné stupňovitosti lihu z předcházejícího celého hospodářského období.

(7) Je-li měřidlo jinak v bezvadném stavu, povolí orgán odborného dozoru jeho další používání po provedeném zúčtování.

(8) Po vyšetření obsahu vzduvné nádobky pokračuje zjišťování výroby projednáním případné vypářky. Tato se zjistí tak, že se do suchého čistého skleněného válce o průměru 35—40 mm a výšky 40 cm vypustí nebo vlije obsah vložné (vypářkové) nádobky. Je-li obsah vypářkové nádobky větší, použije se skleněný válec o obsahu 1 litru.

(9) Zjistí-li se úbytek na stupňovitosti vloženého lihu větší než 0.2%, připočte se celý rozdíl k zjištěné stupňovitosti lihu ze sběrné (vzorkové) nádoby. Rozdíly 0.2% a menší zůstávají nepovšimnuty.

(10) Na to se zjistí v litrech množství lihu proteklého měřidlem za zúčtovací období podle ustanovení § 15, odstavec 10 a sice z rozdílu počítadel na počátku zúčtovacího období a v den zúčtování. K vypočtenému množství litrů se připočtou množství lihu, která byla značena případně během zúčtovacího období záložním počítadlem (záložního bubnu nebo houpačky) nebo jež prošla neregistrována přes měřidlo a odečtou se litry registrované na počítadlech (hlavním a záložním) otáčením rukou.

(11) Celkové množství lihu, z něhož vzorkovací zařízení při jeho správné činnosti odebíralo vzorky lihu, použije se k výpočtu theoretického množství vzorku lihu ve sběrné (vzorkovací) nádobě, a sice tak, že se množství proteklého lihu v hektolitrech násobí počtem cm3, které odebírá vzorkovací zařízení z každého hektolitru vyrobeného líhu. Počet cm3 vzorku, které odebírá vzorkovací zařízení u určité soustavy měřidla jest vyznačeno v popisu závodu a v kontrolním listu měřidla.

(12) Pro vypočtené množství vzorku se připraví čistá a suchá plechová nádoba, vypláchnutá lihem z vložné nádoby a znovu vysušená. Na to se do této nádoby vypouští líh ze sběrné (vzorkové) nádoby při současném jeho přeměřování kalibrovaným válcem (dělení po 10 cm3). Tím se přesně odměří množství vzorku a porovná se s theoretickým množstvím. Činí-li úbytek více než 15%, oznámí tuto závadu kontrolní dozor krajskému národnímu výboru. Rozdíl mezi vypočteným a skutečným množstvím vzorku se vždy vyjádří v procentech a zapíše do kontrolního listu měřidla.

(13) V nádobě shromážděný vzorkový líh se důkladně promíchá, naplní se jím po okraj skleněný válec průměru 70 mm a výšky asi 50 cm a vloží se lihoměr. Jest důležité, aby lihoměr byl před vložením do vzorku lihu nějakou dobu přechováván v blízkosti měřidla k vyrovnání teplot a objemu. Stupňování vzorku má býti prováděno též v blízkosti měřidla, aby nedocházelo k pronikavým změnám teploty vzorku a tím spojené změně údajů lihoměru.

(14) Údaj odečtený na stonku lihoměru značí zdánlivou stupňovitost lihu. Zároveň se zjistí teplota lihu na teploměrné stupnici lihoměru a z redukčních lihových tabulek se z obou údajů vyčíslí skutečná stupňovitost výrobku, která jest základem pro výpočet litrů alkoholu.

(15) Celkové množství lihu v litrech se násobí skutečnou stupňovitostí a dělí 100; tím se zjistí množství lihu v litrech alkoholu za zúčtovací období.

(16) O zjištěném množství vyrobeného alkoholu se vyhotoví výrobní list za přítomnosti vedoucího provozu (pověřeného zástupce).

(17) Vedoucí provozu (pověřený zástupce) zapíše toto množství do účtu všeobecné daně z lihu a zároveň zaúčtuje na tomto množství váznoucí všeobecnou daň. Výrobní list jest přílohou účtu.

(18) Celý úkon zjištění vyrobeného množství, alkoholu zapíší orgánové kontrolního dozoru do kontrolního listu měřidla, jehož přílohou jest druhopis výrobního listu.

(19) při malém množství vzorků lihu ze sběrné (vzorkové) nádoby může se postupovati při zjištění stupňovitosti těmito způsoby:

a) za základ může býti vzata v dohodě s vedoucím provozu (pověřeným zástupcem) stupňovitost lihu zjištěná v předcházejícím zúčtovacím období, při čemž protikontrolou jest stupňovitost lihu ze sběrné (vzorkové) nádoby odborného dozoru;

b) vzorek se odešle chemicko-technickému ústavu finanční správy v Praze (chemicko-technické zkušebně pověřenectva financí v Bratislavě) za šetření všech opatrností. Vzorek musí býti odeslán se závěrami kontrolního dozoru a závodu.

c) v ovocných lihovarech lze podle uvážení orgánu odborného dozoru zcela výjimečně spojiti vzorky kontrolního a od horného dozoru, zjišťuje-li orgán odborného dozoru vyrobené množství alkoholu za stejnou dobu a v týž den, jako orgán kontrolního dozoru a pokud se nejedná o zjištění rozdílu podle § 15 odstavec 18.

(20) Výkon zjištění vyrobeného množství alkoholu končí naplněním vložné (vypářkové) nádobky lihem, který byl stupňován a zajištěním obou dvířek k lihovým vzorkům na měřidle.

B. Odborný dozor krajského národního výboru.

(1) Zjištěni vyrobeného množství alkoholu provádí odborný dozor obdobně jako jest uvedeno v pododdílu A, při čemž jsou směrodatná ustanovení § 15. Orgán odborného dozoru jest však současně povinen pečlivě prohlédnouti spojovací potrubí a celé měřidlo, zejména vnitřní součásti, pojistná zařízení a nádobky, jakož i zajištění výrobního zařízení, těsnosti spojů a nádob a pod. Pojistná zařízení měřidla musí býti vždy přezkoušena a výsledek zapsán v kontrolním listu měřidla.

(2) Při zaokrouhlování zlomků litrů alkoholu se postupuje tak, že zlomky do 0.5 litru alkoholu se nezapočítávají, zlomky 0.5 a vyšší se zaokrouhlují na celý litr alkoholu. V případech, kdy jeden uzavřený úkon se skládá z řady jednotlivých úkonů, provádí se zaokrouhlení až při závěrečném součtu.

Oddíl V.
Zjišťování zásob lihu.

(1) Zjišťování zásob lihu ve všech lihovarských závodech a v závodech, které používají líh s váznoucí všeobecnou daní provádí se podle směrnic uvedených v dalších odstavcích.

a) Zjišťování zásob ve skladních nádržích.

(2) Množství lihu se zjišťuje v každé skladní nádrži zvláště. Určení hutnoty lihu průměrem ze vzorků z několika nádrží nebo jiných skladních nádob je nepřípustné.

(3) Nejprve se důkladně promíchá obsah každé nádrže tak, aby odebrané zkušební vzorky vykazovaly z každé vrstvy přibližně stejnou stupňovitost.

(4) Po uklidnění obsahu nádrže se vypustí určité množství lihu z potrubí spojujícího nádrž se zorným sklem a ze vzorkovacích kohoutů. Nato se odečte údaj na odměrné stupnici nádrže po případě na odměrné tyči a teplota lihu v nádrži. K odečtenému údaji v hektolitrech a litrech se připočítá množství lihu pod nulovým bodem stupnice.

(5) Po zjištění obsahu každé skladní nádrže v litrech lihu při panující teplotě se zjistí lihoměrem v odebraných vzorcích zdánlivá stupňovitost lihu. Z každé nádrže se odeberou vzorkovacími kohouty nebo nejméně ze dvou vrstev (spodní a svrchní) vždy stejná množství vzorků, řádně se promíchají a stupňují v nořítku (o obsahu aspoň 1 litru) k zjištění zdánlivé a pravé stupňovitosti lihu.

(6) Zjištěný objem lihu při teplotě jiné než 12° R se potom přepočte na objem při normální teplotě 12° R. Výpočet se provede podlé redukční tabulky II, při čemž zlomky stupně teploty a stupňovitosti, činí-li méně než 0,5° zůstávají nepovšimnuty, činí-li 0,5° a více zaokrouhlují se na celé stupně směrem nahoru. Při teplotách pod nulou se provádí zaokrouhlování směrem nahoru na př. —2,5° R na —3° R. Objemovou přirážkou (teploty, nižší 12° R) nebo objemovou srážkou (teploty vyšší 12° R) bodle tabulky II se násobí zjištěné množství lihu v litrech a výsledek v litrech lihu se při objemové přirážce připočítá, při objemové srážce odečte od zjištěného množství lihu v litrech. Při tom se tisíciny redukovaného objemu na 12° R pro další výpočet ponechávají bez povšimnutí.

(7) Výsledek — množství lihu v litrech při teplotě 12° R — se znásobí pravou stupňovitostí lihu při 12“ R a dělí 100. Tím se pro každou nádrž zjistí množství lihu v litrech alkoholu bez zaokrouhlení na celé litry alkoholu. Zaokrouhluje se až celková zásoba, t. j. součet vypočtených množství alkoholu ze všech lihových nádrží.

(8) Promíchání lihu v lihových nádržích se doporučuje toliko při malých množstvích lihu.

(9) U velkých válcovitých nádob (nádrží), jichž obsah nelze důkladně promíchat), je nutno vzíti vzorky z různých vrstev, zjistiti teploty a průměr těchto teplot vzíti za základ pro redukci objemu, nikoliv teplotu zjištěnou při stupňování v nořítku.

b) Zjišťování zásob v dopravních nádobách.

(10) Dopravní nádoby musí býti vždy předem úředně ztárovány, bude-li jich výjimečně použito k uskladnění lihu. Zjistí se hrubá váha a vypočte čistá váha. Po důkladném promíchání obsahu nádoby se odeberou vzorky a jednotlivě se zjistí pravá stupňovitost lihu. Pomocí redukční tabulky se vypočte z čisté váhy a pravé stupňovitosti množství lihu v litrech alkoholu.

(11) O zaokrouhlování platí ustanovení oddílu IV B odst. 2.

(12) O zjištění zásob se vždy vyhotoví zúčtovací list podle ustanovení § 17.

Oddíl VI.
Lihoměry a ostatní pomůcky.

(1) V každém lihovarském závodu musí býti pro potřebu orgánů kontrolního a odborného dozoru v použitelném stavu nutné pomůcky.

a) Lihoměry. Jejich používání.

(2) Pokud nebudou zavedeny lihoměry a redukční lihové tabulky podle Celsia, používá se dosavadních lihoměrů se stupnicemi 5—70% a 65—100% s teploměrem podle Reaumura. Délka nesmí přesahovati 44 cm a délka stupnice nesmí býti menší než 20 cm. Pro bezvodý líh jest dovoleno používati lihoměrů se stupnicí 95—103% s teploměrem podle Celsia a s příslušnými redukčními tabulkami.

(3) Lihoměry musí býti opatřeny ověřovacím listem o přezkoušení nebo nálezem chemicko-technického ústavu finanční správy v Praze (chemicko-technické zkušebny pověřenectva financí v Bratislavě).

(4) Lihoměry používané lihovarskými závody jest třeba každého roku přezkoušeti orgánem odborného dozoru porovnáním s normálním lihoměrem, kterým budou vybaveny krajské národní výbory. Přípustný jest rozdíl plus minus 0,2%, který nesmí býti překročen při žádné stupňovitosti. Výsledek přezkoušení se poznačí na ověřovacím listu nebo ve verifikačním zápisu.

(5) Úřední lihoměry se v přechodné době přezkušují jednou za dva roky chemicko-technickým ústavem finanční správy v Praze (chemicko-technickou zkušebnou pověřenectva financí v Bratislavě).

(6) Lihoměrů závodu může býti použito v případě, jsou-li přechovávány pod závěrou dozorčích orgánů v kryté schránce.

(7) Při zjišťování zdánlivé stupňovitosti lihu, t. j. stupňovitosti odečtené na stonku lihoměrů je třeba dbáti těchto opatrností;

(8) Lihoměr musí býti před vložením do lihové tekutiny suchý, čistý a prostý mastnoty. Nesmí proto býti uchopen za stonek v místech stupnice. Musí býti vytemperovaný, t. j. měření musí býti prováděno v místnosti, kde se nalézá zkoušený líh, aby teplota vzduchu odpovídala teplotě lihu.

(9) Po ponoření lihoměrů do lihové tekutiny se počká, až se teplota vyrovná, ustálí. Přitom se lihoměrem pohybuje nahoru a dolů a pozoruje se, nemění-li se teplota. Po ustálení teploty se lihoměr povytáhne o několik stupňů z tekutiny, stonek se lehce otře filtračním papírem a lihoměr se nyní opatrně spouští do tekutiny až k dílku, k němuž sahal povrch tekutiny před jeho vytažením.

(10) Nato se rychle odečte dílek na stonku a teplota na stupnicí. Odečítá se vždy horní meniskus, t. j. horní okraj lihové tekutiny, kam vzlínáním vystoupila. Oko odečítatelovo musí býti vždy v rovině hladiny lihu v nořítku.

(11) Lihoměr jest dělen zpravidla po dvou desetinách procenta. Stojí-li meniskus mezi dvěma dílky, odečte se lichá desetina na stonku lihoměru.

(12) Údaj teploměrné stupnice lihoměru se musí současně odečísti, aniž by se lihoměr vyjmul z tekutiny.

(13) Tento výkon jest po 5 minutách opakovati, až dva za sebou provedené odpočty jsou stejné.

(14) U váhových lihoměru se provádějí měření zespoda.

b) Lihoměrné redukční tabulky.

(15) Lihoměrné tabulky jsou tři. Tabulka I slouží k Zjištění pravé stupňovitosti lihu z jeho zdánlivé stupňovitosti a teploty lihu. Tabulka II jest k zjištění pravého objemu lihu z jeho zdánlivého objemu, naměřeného při té které teplotě a pravé stupňovitosti lihu. Tabulka III udává z váhy lihové tekutiny a její pravé stupňovitosti obsah alkoholu v litrech alkoholu.

(16) Pravou stupňovitostí se rozumí stupňovitost lihu při 12° R nebo 15° C, pravým objemem jest objem při 12° R nebo 15° C.

(17) K zjištění množství alkoholu a k výpočtům lze používati těchto tabulek:

aa) staré jednoduché tabulky I a II v celých stupních;

bb) redukční tabulky z r. 1895, obsahující tabulku I od 66% do 100% dělenou na desetiny procenta stupňovitosti a půl stupně teploty, tabulku II pro všechny stupňovitosti lihu a tabulku III pro stupňovitost lihu 75%—100%, udávající obsah v litrech alkoholu z váhy tekutiny pro každou desetinu objemového procenta alkoholu.

cc) malé lihoměrné tabulky vydané r. 1947 československým monopolem lihovým. Tyto tabulky obsahují tabulku I v pozměněné úpravě, tabulku II a III, která udává obsah alkoholu ve 100 kg lihové tekutiny pro všechna objemová procenta a jejich desetiny a kromě toho váhu 100 litrů lihové tekutiny a objem 100 kg lihové tekutiny pro stupňovitost 0%—100%, jakož i výňatek z původní tabulky III pro stupňovitost 90%—97%. Tabulky III je třeba používati k výpočtu alkoholu z váhy v těch případech, kdy stupňovitost lihu je pod 75%, pro niž již nestačí tabulka z r. 1895.

c) Nořítka pro stupňování lihu.

(18) Dovolena jsou skleněná nořítka o výšce 40—50 cm s vnitřním průměrem 35—70 mm.

(19) Nestačí-li vzorky k naplnění předepsaných nořítek, možno použíti i nořítek menších o nejmenším průměru (vnitřním) 35 mm a takové výšky, jež odpovídá délce lihoměru za šetření těchto opatrností:
vyčištěný lihoměr se položí před jeho použitím na nějakou dobu k měřidlu, aby se vytemperoval;
stupňování se provede v přímé blízkosti měřidla; nořítko se přitom postaví tak, aby bylo chráněno od případného sálavého tepla okolního výrobního zařízení;
před každým odečtením třeba lihoměr z tekutiny několikrát pozdvihnouti až po nejnižší dílek;
výkon třeba opakovati alespoň třikrát a z údajů vzíti průměr.

d) Teploměr k zjištění teploty lihu protékajícího měřidlem.

(20) Každý lihovarský závod, který používá kontrolní lihové měřidlo jest povinen opatřiti si cejchovaný teploměr, který bude orgánem odborného dozoru účelně umístěn v lihoměrném stojanu měřidla, aby podle jeho údajů mohla býti zapisována teplota lihu protékajícího měřidlem do přílohy ke kontrolnímu listu měřidla.

e) Váhy pro provádění váhové měrné zkoušky.

(21) Váha musí býti umístěna na vhodném místě, kde by netrpěla vlhkostí nebo nečistotami. Její přesnost a citlivost musí býti taková, aby měrná zkouška mohla býti prováděna s přesností plus minus 0,05%—0,10%. Na nevyhovující váze nesmí býti prováděno vážení. Váha i závaží musí býti podle předpisů cejchované, opatřené ověřovacím listem, závaží nesmí býti poškozena.

(22) Závodům se doporučuje, aby váhy používaly výhradně pro účely a potřebu lihovaru (přejímání, vyskladnění lihu, váhová měrná zkouška a pod.). Jest v zájmu závodu, aby na váze nebyly váženy lihovarské suroviny, zvířata a pod.

(23) Závod má nárok na proúčtování měrné chyby měřidla jen tehdy, byla-li měrná zkouška provedena při použití bezvadné váhy.

(24) Orgán odborného dozoru může učiniti opatření, aby pro účely váhové měrné zkoušky byla opatřena vyhovující váha na náklad závodu.

f) Odměřovací nádoby.

(25) pro potřebu orgánů kontrolního a odborného dozoru jest povinen závod dáti k disposici potřebný počet kalibrovaných nádob, jejichž počet a velikost stanoví odborný dozor. Rovněž musí závod opatřiti vhodné nádoby k zachycování vzorků sběrného lihu z měřidla.

g) Ostatní pomůcky.

(26) K provádění měrné zkoušky jest závod povinen opatřiti trubkový nástavec s gumovou hadicí k odtokovému šroubení z měřidla.

Oddíl VII
Vyskladňování lihu.

(1) Vedoucí provozu (pověřený zástupce) jest povinen vyskladňovati líh podle těchto předpisů:

(2) Váha určená k projednávání zásilek lihu musí býti trvale udržována v řádném stavu a stabilně usazena na vhodném míst. Váha a závaží musí býti každé dva roky cejchované. Při nesplnění těchto zásad nebude vzat zřetel na případně vzniklé váhové rozdíly při převzetí zásilky nakupujícím závodem.

(3) Zásadou jest, že tárování a vážení nutno prováděti vždy na téže váze, že vyskladnění i převzetí zásilky má se, pokud možno, prováděti za stejných okolností.

(4) Líh se váží zásadně na desetiny kg, při čemž se zjišštěná váha u jednotlivých kusů nezaokrouhluje. Zjištění váhy v celých kg je přípustné jen v těch případech, kde přesnost a citlivost váhy nepřipouští vážení na desetiny kg.

(5) Před každým vyskladněním lihu má býti obsah lihové nádrže, z níž se líh vyskladňuje, řádně promíchán, pokud se nejedná, o uskladnění lihu stejné stupňovitosti.

(6) Ztárované, suché a čisté železné sudy se naplní lihem z nádrže; z každého sudu se po promíchání vezme průměrný vzorek a zjistí se skutečná stupňovitost lihu, jakož i hrubá váha každého sudu. Vypočtená čistá váha v desetinách kg se přepočte pomocí redukčních tabulek na litry alkoholu. Nato se sudy zajistí závěrami závodu a zásilka se připraví k expedování.

(7) Vyskladněné množství lihu má býti pokud možno ještě týž den vypraveno ze závodu.

(8) Vedoucí provozu (pověřený zástupce) zapíše vyskladněné množství lihu v litrech alkoholu do účtu všeobecné daně z lihu. Zároveň vyhotoví fakturu a dodací list. Fakturu odešle ve stanovené lhůtě nakupujícímu závodu. Zásilku doprovází dodací list, v němž jsou přesně a podrobně vyznačena veškerá data o vyskladněné zásilce. Průpis faktury a dodacího listu jsou přílohami účtu.

(9) Vedoucí provozu ponechá při posledním vyskladnění lihu — v případě vyčerpání zásob lihu — asi 5 litrů lihu průměrné stupňovitosti v uzavřené nádobě k úpravě kontrolního lihového měřidla před jeho novým použitím.

(10) Přiboudlinu vyskladňuje závod za dozoru, pokud přiboudlina odpovídá stanoveným normám. Přiboudlina s obsahem nad 15 obj. % alkoholu se projednává jako alkohol.

Oddíl VIII.
Přejímání lihu.

(1) Při přejímání lihu ve všech případech jest dbáti těchto směrnic:

a) Přejímání lihu závodem.

(2) Při přejímání lihu má býti pokud možno přítomen odesilatel nebo zplnomocněný zástupce.

(3) Vedoucí provozu závodu, přejímajícího líh, zjistí neporušenost soukromých závěr na zásilce lihu, které sejme až po zjištění hrubé váhy jednotlivých kusů zásilky. Jsou-li závěry porušeny a není-li přítomen odesilatel (jeho zástupce), nepřevezme se zásilka, nýbrž se uvědomí odesilatel, aby se zúčastnil převzetí lihu. Při neporušených závěrách a nepřítomnosti odesilatele (jeho zástupce) přejímá závod lihovou zásilku v přítomnosti dvou členů provozu.

(4) Nejprve se zjistí hrubá váha jednotlivých kusů, zdánlivá stupňovitost a teplota lihu z každé dopravní nádoby po pečlivém promíchání obsahu. Sudy nebo jímky se dokonale vyprázdní a zjistí se pečlivě tára. Z čisté váhy a skutečné stupňovitosti u každého kusu se zjistí podle redukčních lihových tabulek množství alkoholu. Součet se zaokrouhlí na celé litry podle směrnic.

(5) Má-li odesilatel (vyskladňující závod) námitky proti přejímání lihové zásilky, platí až do vyřešení sporu zjištění v přejímacím závodě.

(6) Převzaté (nakoupené) množství lihu se porovná s množstvím podle faktury a dodacího listu. Do účtu všeobecné daně z lihu se zapíše na vrub účtu pod jednou položkou množství lihu v litrech alkoholu podle faktury, jakož i váznoucí všeobecná daň připadající na toto fakturované množství. Schodky nebo přebytky, zjištěné při přejímání zásilky, se proúčtují podle ustanovení § 9.

(7) Byl-li zjištěn úbytek a nemá-li odesilatel, pokud jest přítomen, námitek, sdělí se jeho výše přejímacím listem. Tento přejímací list jest přílohou účtu. Obdobně se postupuje i při zjištění přebytku.

(8) Při přejímání lihu může příjemce používati buď úředně Přezkoušeného lihoměru odesilatele nebo úředně přezkoušeného lihoměru který má tutéž chybu jako lihoměr odesilatele.

b) Přejímání lihu za účasti dozorčího orgánu.

(9) Toto přejímání se provádí též závodem, avšak za účasti orgánu kontrolního dozoru. Postup jest obdobný jako sub a). Odesilatel není povinen býti přítomen při přejímání zásilky lihu.

Oddíl IX.
Účet všeobecné daně z lihu.

(1) Účet vede každý lihovarský závod, jakož i závody odebírající líh v daňově vázaném oběhu. Orgánové kontrolního a odborného dozoru přezkušují správnost jednotlivých zápisů podle připojených a jiných dokladů.

(2) Vzor účtu vydá ministerstvo financí.

(3) Do poznámkového sloupce účtu zaznamenají se přebytky v zásobách lihu, zjištěné orgány odborného dozoru během hospodářského roku. Na tyto přebytky musí vzíti zřetel orgán kontrolního dozoru při nejbližším zúčtování.

(4) Během provozního období se účty neuzavírají. Uzávěrka účtu se provádí až při závěrečném zúčtování. Toto zúčtování se stanoví v dohodě se správou závodu buď po ukončení hospodářského roku nebo po ukončení průvozního období, v němž byly zpracovány suroviny jednoho sklizňového roku, případně i v období mezi posledním dnem II. a prvním dnem III. hospodářského čtvrtletí; vždy však za roční období, v době výrobní nečinnosti a pokud možno nejnižšího stavu zásob lihu.

(5) Na konci hospodářského roku si závod může zjistiti sám průběžný zůstatek, není-li v ten den možné úřední závěrečné zúčtování.

(6) Po závěrečném zúčtování, provedeném kontrolním dozorem, ponechá se účet v závodě k proúčtování množství lihu z kontrolního lihového měřidla a jiných zařízení, jež dá závodu k disposici orgán odborného dozoru při čištění měřidla.

(7) Po této závěrečné revisi převezme kontrolní dozor účet se všemi doklady (výrobní listy, průpisy faktur, dodacích a přejímacích listů atd.) a předloží jej po provedené uzávěrce podle § 18 krajskému národnímu výboru k odborně-censurnímu přezkoušení a k dalšímu řízení o případném zdanitelném zůstatku. Zároveň připojí kontrolní zprávu o provozních poměrech závodu za uplynulý zúčtovací rok.

(8) Krajský národní výbor zařídí nejprve účetní censuru předložených účtů. Je-li účet vyrovnaný, uloží se potom ke spisům.

(9) Končí-li účet zdanitelným zůstatkem, zahájí se řízení podle § 19.

(10) Zápisy v účtech musí býti zřetelné, každý zápis doložený. Účiny jednoho dne musí býti zapsány a zúčtovány nejpozději do 9. hodiny příštího dne.

(11) Účty musí býti přechovávány na vhodném místě, udržovány v čistém stavu a musí býti kdykoliv přístupné dozorčím orgánům.

(12) K řádnému vedení účtů jsou zejména nutné tyto předpoklady:

1. Činnost kontrolních lihových měřidel musí býti taková, aby s největší možnou technickou přesností registrovala množství lihu měřidlem proteklá;

2. lihové nádrže musí dovolovati v každé době přesné zjištění stavu lihových zásob;

3. vyskladnění a přejímání lihu musí býti prováděno s největší přesností a svědomitostí;

4. závod musí vésti provozní záznamy tak uspořádané, aby byl jimi podáván jasný průkaz o výrobních procesech, manipulacích s lihem a pod.;

5. výrobní a ukládací zařízení, zejména veškerá lihová potrubí, kohouty, ventily a pod. musí býti stále v takovém stavu, aby nemohlo dojiti k neočekávaným ztrátám lihu.

Oddíl X.
Obecná denaturace lihu.

(1) Denaturovna k výrobě obecně denaturovaného lihu musí býti zařízena takto:

(2) V denaturační místnosti, oddělené od ostatních provozních prostor, musí býti umístěna vhodná denaturační káď, přístupná se všech stran i od spodu k ohledání, pokud to místní poměry dovolují.

(3) Denaturace musí býti prováděna zásadně v této denaturační kádi, výjimečně i v železničních dopravních jímkách.

(4) Denaturační káď musí býti přeměřena nálevem vody a opatřena zajištěnou měrnou stupnicí a potřebnou armaturou. Káď musí míti vzorkovací kohouty a odvzdušnění.

(5) K denaturaci lze připustiti líh o takové stupňovitosti, aby vyrobený obecně denaturovaný líh měl nejméně stupňovitost, stanovenou ústředním orgánem hospodařícím s lihem.

(6) Denaturaci oznámí vedoucí provozu (pověřený zástupce) příslušnému kontrolnímu dozoru a dohodou se stanoví den k provedení denaturace.

(7) Denaturace musí býti provedena co nejdříve po dojití zásilky lihu s váznoucí všeobecnou daní.

(8) Denaturační prostředky dodá mísírna denaturačních prostředků na objednávku denaturovny.

(9) Denaturace musí býti provedena v přítomnosti orgánu kontrolního dozoru. Tento orgán se nejprve přesvědčí, je-li připraven denaturační prostředek v dostatečném množství, v předepsaném obalu, s neporušenou závěrou a ověřovacím listem.

(10) Nato se převezme líh určený k denaturaci a sice podle váhy a stupňovitosti a vypočtou se litry alkoholu.

(11) Do účtu všeobecné daně z lihu se zapíše fakturované množství lihu v litrech alkoholu a váznoucí všeobecná daň. Zjištěné rozdíly při převzetí zásilky se proúčtují buď na vrub nebo ve prospěch účtu a oznámí se přejímacím listem odesilateli k proúčtování v jeho účtu.

(12) Líh určený k denaturaci nesmí býti porušen přísadami, po případě býti již částečně denaturován. Dozorčí orgán odebere proto z každého kusu (nádoby) zásilky vzorky, které na místě přezkouší na stupňovitost, chuť a vůni. Při zjištění závady zašlou se vzorky chemicko-technickému ústavu finanční správy v Praze (chemicko-technické zkušebně pověřenectva financí v Bratislavě) k provedení rozboru. Podle výsledku se po případě zavede trestní řízení. Denaturace se však až do obdržení nálezu o rozboru nesmí provésti. Nádoby s lihem se zajistí a uloží ve skladišti denaturovaného lihu.

(13) Orgán kontrolního dozoru se dále přesvědčí, že denaturační káď je prázdná. Výtokové otvory se uzavrou a kohouty se opatří závěrami; rovněž se zajistí potrubí vedoucí do skladiště denaturovaného lihu.

(14) Bylo-li všem uvedeným podmínkám vyhověno, vlije se předepsané množství denaturačních prostředků do denaturační kádě, pak se přičerpá odpovídající množství lihu a celý obsah se důkladně promíchá.

(15) Nádoby s lihem, po případě jímky musí býti dokonale vyprázdněny, aby se zamezilo zneužití zbylého lihu.

(16) Nato se zjistí na stupnici kádě množství denaturátu a lihoměrem jeho stupňovitost.

(17) Stupňovitost odebraných vzorků svrchu a výpustným kohoutem musí býti stejná, jinak třeba směs dále v kádi míchati

(18) Po provedené denaturaci zapíše vedoucí provozu ono množství lihu v litrech alkoholu, které bylo skutečně zdenaturováno do účtu a zúčtuje váznoucí všeobecnou daň ve prospěch účtu.

(19) Množství vyrobeného denaturátu zapíše vedoucí provozu v litrech alkoholu do záznamu o příjmu a výdeji obecně denaturovaného lihu.

(20) Zbyl-li denaturační prostředek, zajistí se opět závěrami k příštímu použití. Množství použité k denaturaci se odepíše na ověřovacím listu.

(21) Nebyl-li všechen převzatý líh denaturován, dá se zbytek pod závěru. Toto množství musí vybývati při provedené zkoušce (uzávěrce) účtu.

(22) Zdenaturovaný líh se po skončené denaturaci uloží (přečerpá nebo spustí) do skladištních nádrží, nejedná-li se o zásilku pro jednotlivý závod.

(23) Vyskladnění obecně denaturovaného líhu provádí denaturovna bez úředního dozoru. Každé vyskladněné množství se zapisuje do záznamu o příjmu a výdeji obecně denaturovaného lihu; dokladem jsou faktury a dodací listy.

(24) V každé výrobně obecně denaturovaného lihu se provádí jednou za hospodářský rok podle vhodnosti a účelnosti závěrečné zúčtování a zjištění zásob nedenaturovaného lihu s váznoucí všeobecnou daní. Postup jest obdobný podle ustanovení §§ 17 až 19.

(25) Zároveň se provede závěrečné zúčtování denaturátu uzávěrkou záznamu o příjmu a výdeji obecně denaturovaného lihu a zjištění jeho zásob.

(26) Bude-li zjištěn v záznamu rozdíl mezi knihovní a skutečnou zásobou obecně denaturovaného lihu vyšší než 5% celkového příjmu (skutečná zásoba při posledním zjištění zásob plus přijaté množství denaturátu do dne nového zjištění zásob), zavede se trestní řízení.

(27) Krajský národní výbor může ve veřejném zájmu uložiti přítomnost dvou dozorčích orgánů při provádění denaturace.

(28) Regenerace lihu obecně denaturovaného jest dovolena jen ve zcela výjimečných případech. Povolení udílí a podmínky stanoví krajský národní výbor na podkladě odborného posudku chemicko-technického ústavu finanční správy v Praze (chemicko-technické zkušebny pověřenectva financí v Bratislavě).

Oddíl XI.
Zvláštní denaturace lihu.

(1) Zvláštní denaturace, t. j. denaturování lihu zvláštními denaturačními prostředky se provádí podle požadavků průmyslu a živností, ústavů nebo zřízení buď v denaturovně (při lihočistnách spojených se skladištěm lihu) nebo u odběratele.

(2) Způsob provádění zvláštní denaturace a vedení účtů a záznamů jest obdobné jako v ustanoveních oddílu X.

(3) V přihlášce o povolení k odběru lihu určeného k zvláštní denaturaci musí býti uveden účel upotřebení, bližší data upotřebení, bude-li v konečném výrobku obsažen líh v nezměněném stavu, po případě i složení konečného výrobku.

(4) Okresní i krajské národní výbory vedou v přesné evidenci veškerá udělená povolení a provádějí účelné kontroly a revise se zřetelem na možné zneužití lihu. Při zjištění zneužití povolení se zavede trestní řízení a zostří se podmínky pro použití zvláště denaturovaného lihu.

(5) Ke zvláštní denaturaci jsou připuštěny prostředky, které určí chemicko-technický ústav finanční správy v Praze v dohodě s chemicko-technickou zkušebnou pověřenectva financí v Bratislavě. Seznamy dovolených denaturačních prostředků vydává a doplňuje jmenovaný ústav.

(6) Závěrečné zúčtování, zjištění zásob nedenaturovaného lihu i zásob zvláště denaturovaného lihu provádí se obdobně podle ustanovení oddílu X. Příjem i výdej zvláště denaturovaného lihu možno zapisovati v litrech nebo v kilogramech.

(7) Pohyb zvláště denaturovaného lihu a výrobků z něho musí býti zřejmý z provozních a obchodních knih.

(8) Zvláštní denaturace může býti prováděna v dopravních nádobách.

(9) V provozovacích místnostech závodů, v nichž se používá líhu zvláště denaturovaného, musí býti vyvěšeny na vhodných místech vyhlášky obsahující zákazy zneužití.

Oddíl XII.
Denaturace lihu k výrobě octa.

(1) Líh určený k výrobě octa musí býti denaturován. Denaturaci nutno provésti tak, aby denaturát obsahoval nejvýše 25% lihu podle objemu a nejméně 3 g kyseliny octové ve 100 cm3. Potřebné výpočty se provádějí podle těchto rovnic:

a) budoucí množství denaturátu se rovná počtu litrů alkoholu násobeném čtyřmi;

b) potřebné množství octa k denaturaci se rovná počtu litrů alkoholu násobeném faktorem. Faktory (f) jsou uvedeny v příloze 1.
Příklad: V octárně převzato 1000 litrů alkoholu. K disposici jest ocet, v němž bylo zjištěno 10,4% kyseliny octové (10,4 g kyseliny octové ve 100 cm3).
Budoucí objem denaturátu: 1000X4 jest 4000 litrů.
K denaturaci bude třeba octa: 1000X1,1538, t. j. 1153,8 litrů, zaokrouhleno 1160 litrů o síle 10,4% kyseliny octové.
Rozdíl do 4000 litrů udává množství vody potřebné k denaturaci.

(2) Denaturační káď musí býti tak umístěna, aby byla ze všech stran i uvnitř přístupna, musí spočívat na pevném podstavci, aby její poloha nemohla býti měněna, musí býti uzavíratelna přesně zapadajícím víkem a opatřena zajištěnou stupnicí se zorným sklem, stupnicí a zařízením k braní vzorků.

(3) Na stupnici se vyznačí jednotlivé hektolitry, množství tekutiny pod nultým bodem. Obsah denaturační kádě musí býti zjištěn nálevem vody. Přeměření se provádí po každé opravě nebo při odůvodněném podezření, vždy však jednou za pět let.

(4) Před denaturaci třeba se přesvědčiti, není-li v denaturační kádi zařízení, kterým by bylo možno zachytiti nebo odloučiti líh.

(5) Líh se musí čerpati do denaturační kádě výhradně čerpadlem; ruční přenášení v nádobách kromě zbytků z čerpadla a pod. je nepřípustné. Čerpadlo musí býti přístupné, všechna přebytečná a nepotřebná potrubí nutno odstraniti, ostatní potřebná potrubí nutno před čerpáním lihu zajistiti. Čerpání lihu clo denaturační kádě musí býti nepřetržitě střeženo. Potrubí, jímž protéká líh, musí vésti do denaturační kádě nejkratší cestou, musí býti přehledné a se všech stran přístupné. Vede-li potrubí zdí, dveřmi, oknem a pod. musí býti kolem potrubí volný prostor nejméně 10 cm. Po přečerpání lihu se vyprázdní čerpadlo, sudy se nechají řádně odkapat a zbytky se vlijí do denaturační kádě.

(6) Denaturační místnost musí býti řádně osvětlena.

(7) Uskladňovati denaturát a zákys (ředinu) mimo denaturační káď a zákysovou káď může v odůvodněných případech povoliti okresní národní výbor.

(8) Přidávati živiny do denaturátu není přípustné.

(9) Při denaturaci se postupuje tak, aby bylo docíleno vypočteného množství denaturátu; zmenšený objem vlivem kontrakce se upraví doplněním vodou.

(10) Tekutina v denaturační kádi se řádně promíchá, vzorek denaturovaného lihu se odebere u víka a kohoutu měrné stupnice. Promísení nutno pokládati za ukončené, Když vzorky vykazují stejný obsah alkoholu (stejný údaj na lihoměru)

(11) Skutečný obsah alkoholu v denaturátu se zjistí z přílohy č. 2 tak, že se k údaji zjištěnému na lihoměru přičte nebo od něho odečte podle teploty denaturátu v tabulce nalezená oprava. Výsledek se pak upraví korekcí podle obsahu kyseliny octové.
Místní vlivy (chyba lihoměru nebo teploměru, chyba ve vyměření denaturační kádě, druh a množství živin přidávaných do zákysu, různá tvrdost vody a j.) mohou způsobiti, že obsah alkoholu zjištěný podle tabulky se bude lišit od množství alkoholu zjištěného výpočtem nebo destilací.
Činí-li tento rozdíl od obsahu alkoholu zjištěného výpočtem po dobu více denaturaci plus minus 0,2% až 0,3%, doporučuje se zjistit obsah alkoholu pyknometricky a stanovit místní přirážku nebo srážku.

(12) přípustné odchylky od vypočteného obsahu alkoholu v denaturátu mohou činiti 0,5%. Jsou-li odchylky větší nebo při jiné oprávněné pochybnosti a ve všech trestních případech se odeberou dva vzorky po 500 cm3 denaturátu a opatří se štítkem s nezbytnými údaji. Jeden vzorek se ponechá v octárně, druhý se zašle chemicko-technickému ústavu finanční správy v Praze (chemicko-technické zkušebně pověřenectva financí v Bratislavě) k stanovení obsahu alkoholu destilační zkouškou a pyknometricky. Náklad na rozbor nese octárna jen tehdy, když podezření se ukázalo správným.

(13) Zkouška na obsah kyseliny octové v denaturátu se provádí úřední octoměrkou, kterou přezkušuje chemicko-technický ústav finanční správy v Praze (chemicko-technická zkušebna pověřenectva financí v Bratislavě). Možno též používati spolehlivých titračních přístrojů octáren.

(14) Vedoucí provozu v octárně vede účet o všeobecné dani z lihu obdobně podle ustanovení § 9. Na vrub účtu se zapisují fakturovaná množství čistého lihu v litrech alkoholu a váznoucí všeobecná daň, po případě zjištěný nákupní přebytek. Ve prospěch účtu se zúčtují množství lihu zdenaturovaného a případné rozdíly v množství lihu proti fakturovanému množství při převzetí lihové zásilky.

(15) Krajský národní výbor může v odůvodněných případech povoliti odchylky při provádění denaturace lihu k výrobě octa, zejména může zvýšiti stanovenou hranici 25% alkoholu v denaturátu.

(16) Každá octárna vede vlastní provozní záznamy o výrobě a prodeji octa, v nichž musí býti patrný celý pohyb denaturovaného lihu a vyrobeného i vyskladněného octa.

(17) Vzhledem na neúplnou denaturaci lihu musí býti dozor v octárně zaměřen na bedlivé sledování provozních poměrů v octárně, při čemž denaturace musí býti prováděna vždy v přítomnosti dvou orgánů kontrolního dozoru s největší pozorností a svědomitostí, při přesném provádění denaturace podle předpisů.

(18) Pravidelné zjišťování zásob s výpočtem výtěžnosti provádí octárna podle vlastních disposic. Vedoucí provozu oznámí včas tyto úkony orgánům kontrolního dozoru, aby se jich mohli po případě zúčastniti. Nejméně jednou za hospodářský rok jsou povinni orgánové kontrolního a odborného dozoru provésti uzávěrku hospodaření v octárně společně s vedoucím provozu. Při tom se porovná knihovní zásoba alkoholu (v denaturátu, zákysu) a kyseliny octové (v octě, denaturátu, zákysu a pod.) se skutečnými zásobami. Vypočtou se skladní ztráty na lihu a kyselině octové, jakož i výtěžnost octárny.

(19) Nepovšimnuty zůstanou ztráty do 3% z množství lihu úředně převzatého v octárně a zdenaturovaného od poslední roční uzávěrky včetně skutečné zásoby lihu nalezené při posledním zjištění zásob, jakož i ztráty do 6% z množství kyseliny octové vypočtené ze součtu vyrobeného a z cizích octáren nakoupeného octa od poslední roční uzávěrky s připočtením skutečné zásoby převzaté z předchozího zúčtovacího období.

(20) Ocet se přepočítává při výpočtech na alkohol za předpokladu, že je třeba na výrobu 1 kg bezvodé kyseliny octové 0,9658 litrů alkoholu.

(21) Hotový ocet i meziprodukty mohou býti uskladněny v sudech nebo v kádích pevně umístěných, vodou přeměřených a opatřených zařízením k spolehlivému zjištění množství uskladněného octa.

(22) Octárna je povinna vyvěsiti na přístupném a snadno viditelném místě zákaz používati denaturovaný líh k jiným než povoleným účelům.

(23) Zakazuje se rovněž dopravovati do octárny nebo přechovávati v octárně octovou tresť a ocet vyrobený jiným než kvasným způsobem (na př. kyselinu octovou vyrobenou suchou destilací dřeva a pod.).

(24) Výroba kvasného octa z jiných surovin než z lihu, na př. vína a uskladnění takového octa je dovoleno jen v místnostech oddělených od výroby kvasného octa. Rovněž knihování musí býti vedeno odděleně.

(25) pro vyhotovení popisu octárny, verifikační řízení a pod. platí všeobecná ustanovení Lihových předpisů. Kromě povinných příloh se ukládají do popisu závodu opisy hospodaření octárny (zjištění zásob a výtěžnost octárny) a zápisy o provedené denaturaci. Tyto přílohy se po skončení hospodářského roku předkládají krajskému národnímu výboru zároveň s účtem všeobecné daně z lihu.

Oddíl XIII.
Soustavy a typy povolených kontrolních lihových měřidel.

(1) Podle ustanovení § 7 odstavec 4 mohou býti používána a dodávána až do odvolání kontrolní lihová měřidla těchto soustav a typů:

a) kontrolní lihové měřidlo soustavy Ing. V. A. Zehr, velký typ, jehož popis je ve vládním nařízení č. 146/1927 Sb. Změněná konstrukce počitadel u tohoto typu jest uveřejněna ve vládním nařízení č. 173/1930 Sb.;

b) kontrolní lihové měřidlo soustavy Ing. V. A. Zehr, střední Typ, jehož popis jest ve vládním nařízení č. 63/1937 Sb.;

c) kontrolní lihové měřidlo soustavy Ing. V. A. Zehr, malý typ, jehož popis jest ve vládním nařízení č. 188/1929 Sb. Toto měřidlo jest připuštěno v ovocných lihovarech, jejichž měsíční rozsah výroby nepřekročuje 160 hektolitrů lihu.

(2) Přechodně mohou býti používána ještě kontrolní lihová měřidla soustavy Dolainski, typy 1915, 1911, 1906 a 1893, soustavy Fučikovský typ 1922 a soustavy Beschorner typy 1906 a 1894.

Oddíl XIV.
Používání kontrolních lihových měřidel.
Pro používání kontrolních lihových měřidel jakékoliv dovolené soustavy platí tyto všeobecné směrnice:

(1) Každé nové nebo opravené měřidlo, které má býti postaveno v lihovarském závodu k zjišťování vyrobeného množství alkoholu musí býti přezkoušeno komisí pro zkoušení, přejímání a ověřování kontrolních lihových měřidel (dále jen komise) a opatřeno ověřovacím listem. Duplikáty ověřovacích listů vystavuje komise.

(2) Lihovarský závod jest povinen udati při objednávce nového měřidla výkon výrobního zařízení v litrech, průměrně za jednu minutu. Činí-li tento výkon více než deset litrů za jednu minutu, musí si závod opatřiti měřidlo ověřené na přítokovou rychlost větší než 15 litrů za minutu.

(3) Komise opatří přezkoušené a ověřené měřidlo příslušným počtem závěr, jichž počet a značku vyznačí v ověřovacím listu. Tyto závěry musí zůstati do postavení a upravení měřidla orgánem odborného dozoru v neporušeném stavu.

(4) Další používání měřidla jest vázáno podmínkou, že měřidlo musí býti trvale pod předepsanými závěrami odborného a kontrolního dozoru vyjímajíc dobu, po kterou je podrobeno jednání a šetření těchto orgánů.

(5) Měřidlo se upraví před odesláním k dopravě tak, aby veškeré jeho vnitřní pohyblivé součástky se nemohly za dopravy pohnouti.

(6) Postavení měřidla provádí v lihovarském závodu orgán odborného dozoru za spolupráce orgánu kontrolního dozoru a vedoucího provozu (pověřeného zástupce).

(7) Měřidlo musí býti v závodu umístěno na místě lehce přístupném, světlém, a viditelném, ve vzdálenosti nejméně 65 cm od stěn a okolního zařízení.

(8) Pro jeho postavení musí závod vybudovat podle pokynů orgánu odborného dozoru podezdívku (základní podstavec) z neomítnutých cihel na pevném, proti vychýlení a otřesům zajištěném místě. Do tohoto podstavce se zazdí a zabetonuje kotva základní desky měřidla tak, aby byla ve vodorovné poloze a nemohla býti uvolněna nebo posunuta bez zřejmého poškození zdivá.

(9) Není-li chladič umístěn v přízemí, může se podstavec vybudovat na klenbě nebo na železných deskách, upevněných na neposunutelných železných nosnících.

(10) Při budování základu třeba dbáti požadavku přiměřeného spádu spojovacího potrubí od chladiče k měřidlu, při čemž výška podstavce musí býti taková, aby měrná zkouška (váhová a objemová) mohla býti provedena přímým tokem lihu do sudu nebo odměrné baňky.

(11) Měřidlo se postaví na základní desku tak, aby její šipkou nebo jiným znakem označená strana přišla pod odtokové potrubí (u měřidel soustavy Ing. V. A. Zehr, velký a střední typ); u měřidel soustavy Ing. V. A. Zehr malý typ se měřidlo přišroubuje na základní rámovou kotvu, řádně upevněnou v betonovém podstavci.

(12) Když bylo měřidlo připevněno šrouby a spojovacími tyčemi k základní desce, vyšetří se přiměřeným otáčením chod bubnů, správná činnost počitadel, poplaška se upraví do základní svislé polohy (u malého typu soustavy Ing. V. A. Zehr do skryté polohy), prázdná vzduvná nádobka se u velkého typu soustavy Ing. V. A. Zehr zavěsí dovnitř na Přední stěnu sběrné nádoby odborného dozoru a u malého typu na zadní stěnu korýtka bubnu. U velkého typu se přezkouší činnost násosek nálevem vody do korýtek měrných bubnů.

(13) Maximální teploměr se vloží na příslušné místo a jeho údaj se poznačí do zápisu o postavení kontrolního lihového měřidla.

(14) Ložiska se namažou nakápnutím oleje do mazacích důlků.

(15) Přítokové potrubí (spojovací) se připojí k chladiči a k měřidlu.

(16) Množství vzorku z jednoho hektolitru přeteklého lihu činí ů měřidel velkého a středního typu podle veilkosti naběraček (1 cm3, 2,5 cm3 a 5 cm3 buď 20cm3 nebo 50 cm3, po případě 100 cm3. U měřidel malého typu při naběračce 1 cm3 (výjimečně 2,5 cm3, nečiní-li výroba v hospodářském měsíci více než 32 hl) 100 cm3 (výjimečně 250 cm3).

(17) Výměnu naběraček (vzorkovaček) za jiné odlišného obsahu smí provésti orgán odborného dozoru. Během Výroby lihu však za předpokladu, že bylo provedeno předem zjištění vyrobeného množství alkoholu a stupňovitosti z obou (kontrolního a odborného dozoru) sběrných nádob, jakož i stupňovitosti lihu z obou vložných (vypářkových) nádobek.

(18) Při používání destilačních přístrojí, u nichž se vzhledem k průměrnému dennímu výkonu naplní sběrné nádoby v kratší době než 4 týdny, zařídí odborný dozor buď zjišťování vyrobeného alkoholu v kratších časových obdobích nebo vymění naběračky, po případě doporučí závodu, aby si zakoupil měřidlo s dvojnásobným obsahem sběrných nádob.

(19) Před použitím měřidla musí býti orgánem odborného dozoru dokonale propláchnuty lihem přiměřené stupňovitosti nejen sběrné nádoby a vložné nádobky, nýbrž i lapače vzorků, odváděcí trubičky pro lihové vzorky a všechny naběračky (u malého typu Ing. V. A. Zehr i záložní nádoba). Jest též třeba, aby byly po případě vyčištěny plnicí trubičky po sejmutí vzorkovače. Tyto plnicí trubičky musí býti prohlédnuty i při každé revisi a podle potřeby vyčištěny.

(20) Sběrné nádoby a vložné (vypářkové) nádobky se proplachují nejúčelněji pípami za použití kaučukové trubice s nasazenou nálevkou (u velkých a středních typů měřidel Ing. V. A. Zehr). Při proplachování sběrných nádob nutno použíti tolik lihu, aby bylo alespoň celé šikmé dno lihem opláchnuto; třeba však dbáti na to, aby žádný proplachovací líh nezůstal ve sběrné nádobě.

(21) Propláchnutí odváděcích trubic se docílí nalitím dostatečného množství lihu do obou lapačů vzorků (u malého typu Ing. V. A. Zehr do jednoho lapače), čímž se propláchnou i hydraulické uzávěrky a zároveň se naplní potřebným množstvím lihu.

(22) Je-li třeba vyčistiti hydraulické uzávěrky nebo odváděcí trubičky, jest nutno celý lapač vzorků odšroubovati, promýti a trubičky profouknouti. Po vyčištění se lapač opět našroubuje a znovu propláchne lihem způsobem právě naznačeným.

(23) Po provedeném propláchnutí se vypustí líh ze sběrných nádob příslušnými, níže položenými pípami. U malého typu měřidla Ing. V. A. Zehr se vyprázdní i záložní nádobka skloněním příslušné pípy; z vložných (vypářkových) nádobek se u téhož typu vylije líh po sejmutí šroubové uzávěrky.

(24) Sroubení P4 a R4, jakož i šroubové uzávěrky P3 a E3 na sběrných nádobách velkého a středního typu měřidla Ing. V. A. Zehr nutno utěsniti a tak dotáhnouti, aby ani výpary ani vzduch nemohly tudy unikati.

(25) Potom se naplní lihoměrný stojan lihem a upevní v něm vhodný teploměr se stupnicí od 0 do 30° R tak, aby závod mohl podle něho prováděti zápisy o teplotě lihu protékajícího měřidlem.

(26) Po ukončeném jednání se měřidlo uzavře a opatří závěrami odborného dozoru. U měřidla Ing. V. A. Zehr malý typ se ještě předem vyzkouší, zda-li je nádobka, spojená s poplaškou, prázdná a správně zavěšená a je-li v korýtku záložní nádoby vložen znehodnocující prostředek v sáčku s neporušenou závěrou.

(27) Při každé revisi za destilace lihu jest povinen orgán odborného dozoru vždy vyzkoušeti záložní kontrolní a měrné zařízení při průtoku nejméně 40 litrů záložním bubnem (u velkého a středního typu). Po tomto vyzkoušení se vždy záložní buben vyprázdní jeho otáčením rukou. Není-li destilace v chodu, provede se vyzkoušení záložního kontrolního a odměrného zařízení pouze ručně.

(28) U měřidla soustavy Ing. V. A. Zehr malý typ podmiňuje porucha v pravidelném chodu měřidla, projevivší se zvednutím poplašky, bezodkladné zastavení destilace. Nestalo-li by se tak, vystavuje se výrobce nebezpečí, že po naplnění nádobky spojené s poplaškou, do které líh za poruchy pravidelného chodu měřidla přitéká, bude líh přetékati do záložní nádoby, ve které bude zničen znehodnocujícím prostředkem.

(29) Při odstranění této poruchy zjistí orgán odborného dozoru vedle příčin, jež způsobily poruchu, též množství lihu zachyceného v záložní nádobě a v nádobě u poplašky a poznamená množství v litrech alkoholu do kontrolního listu měřidla. Toto alkoholové množství se připočte k výrobě při nejbližším zjištění.

(30) Zkouška měrné správnosti bubnu měřidla soustavy Ing. V. A. Zehr malý typ musí býti provedena každoročně za použití čtyřlitrové cejchovní baňky podle příslušné instrukce pro objemovou měrnou zkoušku, po případě může býti krajským národním výborem uložena povinnost každoročního provádění váhové měrné zkoušky.

(31) Měrnou zkoušku třeba provésti po každém rozebrání měřidla, pokud by měl orgán odborného dozoru důvodnou pochybnost o další správné činnosti měřidla.

(32) Pro odměřování drožďárenského lihu jsou připuštěna měřidla zhotovená z pocínované mosazi nebo jiného vhodného kovu. O tom rozhoduje komise po dobrozdání chemicko-technického ústavu finanční správy v Praze.

(33) Byly-li porušeny nebo utrženy závěry odborného dozoru na měřidla, může kontrolní dozor přiložiti náhradní závěry podle ustanovení § 7.

(34) Není-li možné stupňování vzorků lihu bezprostředně u měřidla, nutno se postarat o prozatímní uzavření měřidla.

(35) Dozorčí orgánové jsou povinni pečlivě dbáti, aby upevňovací šrouby, tyče, závlačky a pod. na měřidle nebyly tak zhotoveny, že by byl zmařen účel přiložené závěry.

(36) Spojovací potrubí musí míti přesnou délku, aby mohlo býti se vší opatrností připojeno k chladiči a k měřidlu; jinak může nastati poškození lihoměrného stojanu měřidla a tím i odkapávání lihu. Šrouby, jimiž jest spojovací potrubí přitaženo k lihoměrnému stojanu, nesmí býti příliš dotahováno, aby nedošlo k deformaci stěny měřidlové skříně a lihoměrného stojanu.

(37) Odtokové potrubí z měřidla musí míti nejen přiměřenou světlost, nýbrž i přiměřený spád.

(38) K plnění olejniček a k mazání kuličkového věnce u měřidel soustavy Fučikovský se používá jen vhodého netuhnoucího mazacího oleje.

(39) Sítko v lihoměrné jímce musí býti při každé revisi vyčištěno, aby do měrného bubnu nevnikly nečistoty.

(40) Měřidla musí býti udržována orgány odborného dozoru v bezvadném stavu, aby jejich činnost poskytovala záruku správného odměřování vyrobeného množství alkoholu.

(41) Je-li měřidlo postaveno v blízkosti destilačního zařízení a jest tak vystaveno sálavému teplu, musí závod učiniti opatřeni, aby teplem nevznikaly rozdíly ve stupňovitosti vzorkového lihu. Závod jest též povinen učiniti opatření proti pocení měřidla nebo silným změnám teploty v prostorách destilační síně.

(42) Po skončení výroby lihu musí býti odstraněna ze všech součástí a nádob lihovitá tekutina, zejména z lihoměrné jímky, bubnů a nádob. Jednotlivé části měřidla se po propláchnutí vodou vysuší, lihoměr se vyjme z lihoměrové jímky a zabalí; sítko se rovněž vyčistí.

(43) Spojovací potrubí se k žádosti vedoucího provozu odpojí od chladiče a měřidla, při čemž se lihu zbaví i větrák a jiné zařízení, umístěné na spojovacím potrubí. Vtokový otvor u měřidla se uzavře zátkou a zajistí.

(44) Veškerý líh z měřidla, ze spojovacího potrubí, po případě zařízení v něm umístěného se slije a po zjištění množství v litrech alkoholu se buď přidá k zásobám lihu, jsou-li na skladě, nebo se uloží do zvláštní nádoby k použití pro příští úpravu měřidla.

(45) Je-li některá lihovitá tekutina silně znečištěna a je-li nízkoprocentní, zničí se vylitím do kanálu. Vyprádněné množství lihu z měřidla, ať již bylo ponecháno v zásobě nebo zničeno, se zapíše na vrub účtu. Zničené množství se zúčtuje ve prospěch účtu.

(46) K úpravě měřidla před zahájením provozu (výroby lihu) se použije potřebného množství lihu ze zásob jsoucích na skladě. Toto množství se zúčtuje ve prospěch účtu. Nemá-li závod potřebného množství lihu v zásobě, může nakoupiti líh přiměřené stupňovitosti z jiného lihovarského závodu v daňově vázaném oběhu. Toto množství se zúčtuje na vrub účtu, při čemž k úpravě měřidla použité množství se opět zúčtuje ve prospěch účtu.

(47) Uvedené směrnice se vztahují většinou na měřidla soustavy Ing. V. A. Zehr. Pro ostatní měřidla platí směrnice jen ve všeobecných ustanoveních. Podrobnosti jsou upraveny v příslušných nařízeních, která se neuvádějí vzhledem k tomu, že používání měřidel jiných soustav než soustavy Ing. V. A. Zehr jest jen dočasné.

Oddíl XV.
Rozebrání, opravy a sestavení kontrolních lihových měřidel.

(1) Veškeré součástky vyjmuté z měřidla musí býti bezpečně ukládány, aby se neztratily, ani nezaměnily. Šrouby nutno ponechati u těch částí, k nimž patří. Vyjmuté matky se našroubují na šroubové svorníky. Vyjímají-li se ložiska, jež mají teménka, třeba je našroubovati na ložiska v jejich původní poloze.

(2) Vyjmutá počitadla nutno zvláště pečlivě střežiti.

(3) Zcela zvláštní péče vyžadují vyjmuté měrné bubny a houpačka. Není-li v bezprostřední blízkosti měřidla vhodné, přechovávači místo, uloží se do zinkového pláště měřidla na měkkou podložku.

(4) Při sestavení měřidla nutno dbáti toho, aby každá součást byla před vložením dobře očištěna a vsazena na správné místo.

(5) Veškeré otvory, trubičky, trubky a pod. musí býti prohlédnuty a přezkoušeny na těsnost a čistotu.

(6) Součásti měřidla, které se pohybují při jeho činnosti, musí se vyzkoušeti, je-li pohyb lehký a správný.

(7) Teménka ložisek se nesmí příliš dotahovati.

(8) Po sestavení měřidla se pozoruje otáčením rukou chod bubnů, jakož i činnost počitadel; přezkouší se též kontrolní a návěstní zařízení na jejich správnou činnost.

(9) Po provedeném sestavení měřidla a přezkoušení správné jeho činnosti se propláchnou lihem sběrné, po připadá i vložné nádobky, nebyly-li před rozebráním naplněny lihem.

(10) Návody k rozebrání a sestavení měřidel soustavy Ing. V. A. Zehr velký, střední a malý typ jsou připojeny k příslušným vládním nařízením o popisech jednotlivých typů.

(11) Opravy měřidel mohou býti prováděny v lihovarských závodech podle druhu závady buď orgánem odborného dozoru nebo způsobilým odborníkem povolaným závodem, po případě odborným mechanikem závodu oprávněného k výrobě a opravě měřidel, vždy za přítomnosti orgánu odborného dozoru a podle možnosti i orgánu kontrolního dozoru.

(12) V závodě nesmí býti opravovány tyto závady:

a) opravy na měrných bubnech,

b) opravy na hlavních nebo záložních počitadlech,

c) opravy vážných závad, které vznikly neoprávněným zásahem nebo vnějším působením na měřidlo.

(13) Přípustné opravy možno provésti za podmínky, že není pak nutno opravené měřidlo znovu komisí přezkoušeti a ověřiti.

(14) V případě, kdy oprava si vyžádá nového ověření měřidla komisí, vyloučí orgán odborného dozoru měřidlo z dalšího používání a dá je pod závěry. Opis zjišťovacího zápisu se zašle komisi.

(15) Povolení k opravě měřidla uděluje předběžně okresní národní výbor. Komise však posoudí, má-li býti provedena oprava podle ustanovení oddílu XX těchto předpisů.

(16) Opravy v závodě se provádějí při úplném nebo částečném rozebrání měřidla. Po opravě se měřidlo opět sestaví podle příslušného předpisu.

(17) Po každé opravě, při níž byl z měřidla vyjmut hlavní buben, doporučuje se provésti váhovou měrnou zkoušku v nejkratší možné lhůtě.

(18) Při opravách a s tím souvisícím rozebrání a sestavení měřidla musí dbáti orgánové odborného dozoru a odborníci opravu provádějící toho, aby vyjmuté součásti nebyly poškozeny.

(19) Veškeré opravy jdou na nebezpečí a k tíži závodu.

Oddíl XVI.
Vady kontrolních lihových měřidel.

(1) U kontrolních lihových měřidel vznikají během jejich používání různé závady a poruchy.

(2) K informativním účelům se uvádějí některé běžné závady. Příčiny vzniku jsou různé. Orgánové odborného dozoru mají však věnovati zvýšenou péči těm součástkám, u nichž vzniklá závada nebo porucha může podstatně ovlivniti množství vyrobeného alkoholu. Jsou to na př. netěsnost odměrných bubnů, houpačky, vylévacího korýtka, porucha a poškození počitadel, vzorkovacího zařízení sběrných (vzorkových) nádob, špatné vyvážení odměrného bubnu a pod.

(3) Z ostatních závad třeba jmenovati: netěsnost lihoměrné jímky, ucpání sítka v lihoměrném stojanu, rozbití skla na skříňovém vnitřním poklopu, poškození násosky, poškození zařízení poplaškového, brzdění vzorkovacího zařízení, ucpání vzorkovaček, nesprávné postavení naběračky, netěsnost přítokového a odtokového potrubí, znečištění sběrných nádob, poškození výpustných pípek u sběrných nádob a vložných (vypářkových) nádobek, opotřebování ložisek, ozubených koleček a jiných vnitřních součástí.

(4) V prvé, nejdůležitější a nejzávažnější skupině třeba při každé revisi prohlédnouti jmenovaná zařízení a pozorovati jejich činnost. Při oznámení závady nebo při závadě pozorované při revisi zařídí orgán odborného dozoru ihned nápravu. Součásti, které vyžadují ověření komisí po provedené opravě, může opraviti jen pověřený závod. Vylévací korýtka, sběrné nádoby a pod. mohou býti opraveny na místě.

(5) Závady na měrných bubnech, ať na povrchovém nebo vnitřním spájení se zjistí ihned provedenou těsnící zkouškou. Při poruchách v počitadlech objedná závod ihned telegraficky náhradní počitadlo. Do obdržení nového počitadla se výroba lihu zastaví nebo se zařídí zjištění vyrobeného množství alkoholu podle ustanovení § 16.

(6) Poruchy v rovnováze bubnu se vyznačují tím, že se buben při silných otřesech nebo nárazech samovolně pohybuje kupředu a počitadlo postupuje skokem, když lehčí komora jest dole. U záložních bubnů může býti touto závadou vyvolána zdánlivá porucha, za níž se objeví poplaškový terč za sklem skříňového poklopu. Tyto závady může odstraniti jen odborný závod.

(7) Při netěsnosti lihoměrné jímky jest nutno částečné rozebrání měřidla. Podle povahy se trhlinka zaletuje nebo se provede výměna těsnění.

(8) Ucpání sítka nečistotami, při čemž líh uniká mimo hlavní buben, se považuje za poruchu, kterou musí vedoucí provozu ohlásiti okresnímu národnímu výboru.

(9) Brzdění vzorkovacího zařízení nebo poškození jeho součástí vyvolá buď normální poruchu nebo způsobí i porušení rovnovážného stavu měrného bubnu.

(10) Ucpání vzorkovaček se projeví zmenšeným množstvím vzorků. Závada se odstraní řádným pročištěním vzorkovacích lžiček nebo naběraček.

(11) U měřidla soustavy Fučíkovský může býti nesprávně postavena naběračka; buď má předstih nebo zpoždění. V obou případech není správné nabírání vzorků. Při zkoušení chodu naběračky jest nutno se přesvědčiti otáčením bubnu o její správné činnosti.

(12) U téhož měřidla vznikají též brzdicí momenty při zkřížení os urychlovadla nebo při opotřebení zadního ložiska, po případě při poškození centrálního kuličkového ložiska měrného bubnu.

(13) Při rozbití skla na skříňovém poklopu musí býti ihned sklo vyměněno za nové, dostatečné síly, aby se nemohlo působiti na stupňovitost přitékajícího lihu.

(14) Při poškození násosky může buď líh zůstávati ve vylévacím korýtku nebo odtéká postupně. Závada má vliv na množství a stupňovitost vzorků.

(15) Poškozené nebo netěsné sběrné nádoby nutno vyjmouti a opatrně zaletovati. Nato se vyzkouší na těsnost. Při vzniku plísní se musí sběrné nádoby důkladně propláchnouti svařenou vodou, roztokem sody a vysoko-stupňovým lihem.

(16) U přítokových a odtokových potrubí vzniká závada obyčejně špatným těsněním.

Oddíl XVII.
Váhová a objemová měrná zkouška kontrolního lihového měřidla.

(1) Pro kontrolu údajů kontrolních lihových měřidel a správnosti odměřování množství protékajícího lihu provádí orgán odborného dozoru v přítomnosti orgánu kontrolního dozoru a vedoucího provozu jednou za hospodářský rok váhovou měrnou zkoušku.

(2) Jakmile byly přípravné práce skončeny, provádí se zkouška při přiklopené skříni měřidla a to průtokem nejméně 200 litrů lihu.

(3) Váhu třeba postaviti tak, aby bylo zaručeno přesné vážení. Váha se předem pečlivě očistí a vytáruje.

(4) Ke zkoušce se připraví suchý železný, dobře očištěný sud přiměřené velikosti, který se vytemperuje. Na to se přesně zjistí jeho tára (T).

(5) Lihové odtokové potrubí měřidla se buď odpojí a k měřidlu se připojí zvláštní trubkový nástavec nebo se odtokové potrubí tak pootočí, aby zasahovalo přímo do sudu nebo do nasazené nálevky. Potřebný spád od měřidla k sudu se získá zřízením prohlubně v podlaze, do níž se sud při váhové věrné zkoušce vloží. Přelévání lihu dlužno omeziti jen na nezbytné výjimky.

(6) Při započetí destilace se ponechá odtéci určité množství lihu do pomocné nádoby a zjistí se na bubnu poloha, za níž líh téměř zcela vyteče z vylévacího korýtka.

(7) Je-li měřidlo opatřeno násoskou, předem se odpojí i s lapači vzorků, po případě i spojovací korýtko mezi bubny.

(8) Na to se vyčká, až měrný buben přijde do nejvhodnější polohy a rychle se vsune odtokové potrubí nebo připevněný nástavec do sudu nebo do nálevky vložené do otvoru sudu. Zároveň se zapíše údaj hlavního počítadla měřidla (Ú/1).

(9) Destiluje se pak do sudu tak, aby teplota během destilace nekolísala, aby tok lihu byl rovnoměrný a odpovídal normální rychlosti destilace.

(10) Během destilace se zjišťuje teplota lihu protékajícího měřidlem a to buď v lihoměrné jímce nebo vloženým teploměrem do sítka, po případě podle jiného teploměrného zařízení. Teplota se zjišťuje při každém vylití jedné komory bubnu. Vznikají-li prudké teplotné výkyvy, které by ovlivnily výsledek měrné zkoušky, přeruší se měrná zkouška, není-li možnost spolehlivě zjistiti průměrnou teplotu protékajícího lihu. Vedoucí provozu nese výlohy opakované měrné zkoušky.

(11) Když měřidlem proteklo podle údaje počítadla dostatečné množství lihu (minimálně 200 litrů), zastaví se na krátko rukou pohyb bubnu v téže poloze, při níž bylo započato s jímáním lihu do sudu a zároveň se přeruší spojení měřidla se sudem. Na počitadle se zjistí údaj (Ú/2). Rozdíl mezi údaji počitadla (Ú/2—Ú/1) udává zdánlivě proteklé množství lihu (0). Pro přesné provedení zkoušky se volí pro údaj 0 vždy číslo dělitelné dvaceti, je-li obsah komor bubnu 5 litrů a jsou-li bubny čtyřkomorové. Jinak se volí násobek obsahu měrného bubnu.

(12) Naplněný sud se dá na váhu a zjistí se přesně jeho hrubá váha (H). Rozdíl (H-T) udává čistou váhu lihu v sudu (Č).

(13) Na to se líh v sudě dobře promíchá a stupňuje. Při tom se zjistí zdánlivá stupňovitost a teplota lihu. Z těchto údajů se stanoví podle redukční tabulky pravá stupňovitost výrobku (s). Čistá váha výrobku v kg se přepočte pomocí redukční tabulky a pravé stupňovitosti na množství lihu v litrech alkoholu (A/12) a pak na litry lihu (V/12). Rovněž se přepočte zdánlivě proteklé množství lihu (0) na redukovanou hodnotu (0/12) pomocí zjištěné teploty lihu protékajícího měřidlem. Pro větší přesnost výpočtu se provede interpolace teploty na desetiny stupně průměrné průtočné teploty.
Chyba měřidla v procentech se vyčíslí z rovnic:
Ch=100 0/12—V/12V/12 nebo 100 V/12—0/12V/12
podle toho, je-li 0/12 větší než-li V/12 nebo obráceně.
V prvém případě ukazuje měřidlo více (buben je menší), tedy ve prospěch státu; v druhém případě ukazuje měřidlo méně (buben je větší), tedy ve prospěch závodu. Příklad:

stav hlavního počitadla na počátkuÚ/1128420
stav hlavního počitadla při ukončeníÚ/2128640
váha prázdného suduT40,1 kg
váha naplněného suduH230,3 kg
zdánlivá stupňovitost lihu81,7%
teplota lihu v sudě24° R
teplota lihu v lihoměrné jímce24° R
ze zjištěných údajů vyplývá:
skutečná stupňovitost výrobkus77,1%
zdánlivé proteklé množství lihu pří 24° R0220 litrů
redukce na 12° R3,08 litrů
redukované proteklé množství0/12216,92 litrů
čistá váha výrobkuČ190,2 kg
množství alkoholu při 12° RA/12168,49 l alk.
skutečné proteklé množství lihuV/12218,53 litrů.

Ch=100218,53—216,92218,53 rovná se 0,732% ve prospěch závodu.

(14) Při přezkoušení měřidel podle těchto směrnic třeba dbáti toho, aby použité váhy, závaží a odměrné nádoby byly řádně cejchované a v bezvadném stavu.

(15) Kdyby během zkoušky snad část lihu vytekla mimo sud, nesmí býti ztráta odhadována, nýbrž se musí měrná zkouška opakovati.

(16) O každém přezkoušení správnosti měrného bubnu nutno vyhotoviti zápis, který se uloží v popisu závodu.

(17) Mezi dvěma váhovými měrnými zkouškami nemá býti větší rozdíl než-li plus minus 0,3%, jinak se zkouška musí opakovati.

(18) Při každé měrné zkoušce musí býti přezkoušena činnost záložního měrného zařízení a všech pojistných zařízení měřidla. Případně zjištěné závady odstraní na místě orgán odborného dozoru.

(19) Množství lihu, které proteče během těchto zkoušek mimo hlavní počitadlo měřidla musí býti zapsáno do kontrolního listu měřidla, aby bylo při příštím zúčtování připočteno k výrobě.

(20) Měrné úchylky ± 1% se považují za nezávadné. Závod může však žádati o opravu měrného bubnu, projevuje-li se výše měrné úchylky nepříznivě v hospodaření s lihem. Přesahuje li měrná úchylka ± 1% musí býti buben zaslán k opravě a k novému ověření.

(21) V lihovarských závodech, v nichž zjistí orgán odborného dozoru značné úbytky nebo přebytky v zásobách lihu, které podle všech znaků nasvědčují nesprávnému odměřování lihu, může býti provedena před váhovou měrnou zkouškou srovnávací objemová měrná zkouška.

(22) Zkouška se provádí odměrnou baňkou soustavy Ing. V. A. Zehr.

(23) Měrná baňka o obsahu 20 litrů jest zhotovena ze železného plechu 2,5 mm silného, na švech autogenně svařovaného, uvnitř i zevně za horka pocínovaného. Hrdlo této baňky jest nálevkovitě rozšířené a má na obou stranách do mosazných objímek zasazené dvě skleněné trubičky s označením základního cejchu 20 litrů a nad i pod nim další dělení po 50 cm3 až do plus minus 200 cm3. Baňka jest cejchována cejchovním a puncovním ředitelstvím v Praze, opatřena cejchovním kolkem na uzávěrách skleněných trubiček a na štítu baňky a kryta ochranným pouzdrem, zařízeným na přiložení závěry.

(24) Měrná baňka, pokud není používána, musí býti chována pod závěrou.

(25) Ke zkoušce měrné správnosti bubnu objemovým způsobem se upraví měřidlo takto:

(26) Odtokové potrubí se odpojí bezprostředně u měřidla a připojí se vhodně dimensovaný nástavek ke svádění lihu přímo do měrné baňky. Žlábky ke svádění vzorků do sběrných nádob, jakož i žlábek vedoucí do záložního bubnu se odpojí, aby naběračkami vzaté vzorky byly vylévány do korýtka bubnu. U měřidel, jež jsou opatřeny násoskou, se násoska odstraní. Při vysokém podstavci měřidla se měrná baňka podloží, aby se zamezilo roztřikování lihu nárazem na nálevku baňky.

(27) Baňky nutno před plněním dobře vypláchnouti lihem a sklopením úplně vyprázdniti.

(28) S plněním baňky možno započíti teprve tehdy, když byl měrný buben alespoň jednou naplněn, t. j. když od počátku destilace údaj počitadla postoupil nejméně o 20 litrů.

(29) Započetí i ukončení plnění baňky dlužno provésti vždy při témže postavení měrného bubnu v okamžiku, kdy dokupování lihu jest nejmenší, což jest u všech typů měřidel tehdy, když střed horního výtokového otvoru dosáhne nejvyšší polohy. Tento stav se vyznačí na bubnu čarou.

(30) Naplněná odměrná baňka se postaví na vodorovnou plochu a výška tekutiny se odečte na obou stupnicích a poznamená. Po provedení se baňka sklopením dokonale vyprázdní, načež se plnění baňky opakuje ještě dvakrát.

(31) K teplotám lihu měřidlem protékajícího a lihu v měrná baňce se nepřihlíží.

(32) Ze zjištěných tří náplňových množství se stanoví průměr, z. něhož se vypočte úchylka od normální náplně bubnu 20 litrů. Tato úchylka se vyjádří v procentech.

(33) O výkonu srovnávací objemové měrné zkoušky se sepíše zápis, v němž se podle dále uvedených vzorů vyjádří výsledek. Zápis se připojí k zápisu o váhové měrné zkoušce.

(34) Pro posouzení způsobilosti měřidla zůstává však nadále platným výsledek váhové měrné zkoušky.

(35) Příklady:
I.

1.při údaji počitadla 000220 až 000240 zjištěno v baňce19.968 cm3
2.při udaji počitadla 000265 až 000285 zjištěno v baňce19.968 cm3
3.při udaji počitadla 000310 až 000330 zjištěno v baňce19.969 cm3
Průměr19.968,33 cm3
normální náplň bubnu20.000 cm3
rozdíl proti normální náplní— 31.67 cm3

Úchylka v %=31,67X10020.000= 0,158% ve prospěch státu.
II.
Úchylka v %
1.při udaji počitadla 000910 až 000930 zjištěno v baňce20.047 cm3
2.při udaji počitadla 000940 až 000960 zjištěno v baňce20.046 cm3
3.při udaji počitadla 000980 až 001000 zjištěno v baňce20.053 cm3
Průměr20.048,66 cm3
normální náplň bubnu20.000 cm3
rozdíl proti normální náplni bubnu+ 48.66 cm3

Úchylka v % = 48.66X10020.000=0,243% ve prospěch závodu.

(36) Není-li možno z měřidla odtékající lih pro nízký podstavec sváděti přímo do odměrné baňky, třeba jednotlivé výlevy bubnu opatrně zachycovati do předem řádně lihem vypláchnuté a zcela pak vyprázdněné nádoby a z této bez rozlití přelévati do odměrné baňky.

Oddíl XVIII.
Těsnící zkouška kontrolního lihového měřidla.

(1) Těsnící zkouška se provádí orgánem odborného dozoru jako mimořádná zkouška měrného bubnu k včasnému zabránění účinků netěsnosti, zejména při delší dobu trvajícím přehřátí měřidla (údaj na maximálním teploměru se blíží kritické hranici), při déle trvajících poruchách se zaplavením měřidla horkými tekutinami nebo stoupne-li úchylka měrného bubnu nad 0.5% ve prospěch závodu.

(2) Netěsnost bubnu může býti způsobena porušením vnějších stěn bubnu nebo komorového zařízení a to buď v místech spájení nebo rozrušením britaniového kovu, z něhož jest buben zhotoven.

(3) Netěsnost může býti zjištěna, jestliže vyjmutý a do závěsného rámu vsazeny buben bude postupně v jednotlivých komorách naplňován lihem nebo výjimečně vlažnou vodou.

(4) Při jednotlivých soustavách kontrolních lihových měřidel jest zachovati tento postup:

(5) V rámu zavěšený, dokonale osušený a vyčištěný buben se prohlédne, nemá-li trhlin nebo kazů, viditelných již pouhým okem. Neshledá-li se závad, vpraví se buben do polohy, aby dolní komora mohla býti zcela naplněna tekutinou. To jest možné, postaví-li se buben měřidla tak, aby středy obou protilehlých vylévacích otvorů byly přesně ve svislé rovině.

(6) Na to se kaučukovou trubicí naplní dolní část bubnu tak, až tekutina sahá ke hraně vtokového otvoru středové komory. V této poloze se podrží buben nejméně 5 minut a pozoruje se, nepropouští-li na spodních hranách a vnějších stěnách tekutinu. Není-li tomu tak, jest dolní komora těsnou.

(7) Aby se seznalo, zdali jest i vnitřní ústrojí dotyčné komory těsné a neporušené, nutno sledovati, neuchází-li dolním výtokovým otvorem tekutina; v kladném případě je porušena uvnitř bubnu některá mezistěna dolní komory a komory s ní sousedící.

(8) Uvedeným způsobem se přezkoušejí všechny komory zkoušeného bubnu a o výsledku se sepíše zápis, který je přílohou popisu závodu.

(9) Zjistí-li se, že buben jest v kterékoliv komoře netěsný, ať zevně nebo uvnitř, vyloučí se měřidlo z dalšího používání.

(10) Buben měřidla soustavy Ing. V. A. Zehr může býti samostatně odeslán v ochranné dopravní skříni do závodu, v němž bude provedena jeho oprava a ověření komisí. Opravený a ověřený buben se vrátí zpět v téže skříni, se závěrami ověřovací komise.

(11) Skříň pro dopravu měrného bubnu soustavy Ing. V. A. Zehr objedná si lihovarský závod přímo. Způsob uložení a utěsnění bubnu se děje podle návodu, nalepeného ve skříní. Zasílání bubnu k opravě a ověření se děje zpravidla bez zajištění skříně, aby vybalení se mohlo státi bez intervence komise.

(12) Po opravě a ověření bubnu zašle opravu provádějící závod ověřovací list lihovarskému závodu a odeslání bubnu v dopravní skříni oznámí krajskému národnímu výboru příslušnému podle stanoviště lihovarského závodu.

(13) Jakmile dojde zásilka do lihovarského závodu, oznámí to vedoucí provozu krajskému národnímu výboru, který vyšle do závodu orgán odborného dozoru. Tento přezkouší neporušenost závěr i skříně. Po otevření skříně vsadí buben — není-li v žádném směru závady — do měřidla a upraví je k zjišťování vyrobeného alkoholu.

(14) Pokud nebude ověřený buben vsazen do měřidla, musí býti toto chováno pod závěrou a nesmí býti až do konečné úpravy používáno.

(15) Veškeré výdaje s odesláním a ověřením bubnu a s opětovnou úpravou měřidla hradí lihovarský závod.

Oddíl XIX.
Vzorkovací měřicí kohouty.

(1) Pro potřebu závodu mohou býti na výrobním zařízení v lihovarských závodech umístěny vzorkovací měřicí kohouty (dále jen kohouty).

(2) Velikost kohoutu se řídí požadavky provozu. Umístění kohoutu povoluje krajský národní výbor.

(3) V popisu závodu, případně ve verifikačním zápisu se poznačí tato data: jméno výrobce, výrobní číslo, data ověřovacího listu nebo datum posledního přezkoušení, umístění kohoutu, množství vzorku v cm3 při jednom vyprázdnění, chyba v procentech, stav počitadla kohoutu v den schválení popisu závodu.

(4) Přezkoušení všeobecné činnosti kohoutu, t. j. jeho těsnost, pravidelný a správný postup počitadla kohoutu a vyprázdňování vzorku provádí orgán kontrolního dozoru v souvislosti s úkony při zahájení výroby.

(5) Přezkoušení měřicí činnosti kohoutu provádí jednou za rok orgán odborného dozoru při příležitosti měrné zkoušky měřidla, nebo jiné vhodné příležitosti. Při tomto úkonu se porovná určité množství lihu z kouhoutu vypuštěného s theoretickým množstvím podle údajů počitadla kohoutu. Zkoušené množství (několikanásobek obsahu kohoutu) se zachytí v odměrném válci nebo baňce přiměřeného obsahu. Případný rozdíl se zjistí buď doplněním (chyba ve prospěch státu) nebo odebráním (chyba ve prospěch závodu) lihu malou kalibrovanou pipetou.

(6) Za nezávadné se pokládají tyto rozdíly:

u vzorkovacích kohoutůo obsahu do 100 cm3±3%,
o obsahu do 500 cm3±2%,
o obsahu do 1000 cm3 a výše±1%.

(7) Zjistí-li se při přezkoušení větší než dovolená úchylka, nutno zjistiti příčinu tohoto rozdílu. Pokud by byl rozdíl způsoben nečistotami uvnitř měrné části kohoutu, odstraní tuto závadu na místě orgán odborného dozoru. Další kontrolní zkouška se provede ihned s větším množstvím odebraného vzorku. Zjistí-li se i při této zkoušce rozdíl přesahující přípustnou úchylku, sepíše se zjišťovací zápis a připojí se k popisu závodu. Po skončení výroby se odešle vzorkovací kohout k opravě. V mezidobí se počítá při zúčtování s daty stanovenými v zjišťovacím zápise.

(8) Vedoucí provozu je povinen vésti účet všeobecné daně z lihu (ovocných pálenek) tak, aby v něm byly zachyceny všechny účiny. Na vrub účtu se účtují odebraná množství lihu, nespotřebovaná i spotřebovaná množství vzorků se zúčtují odděleně ve prospěch účtu po úředním jejich zjištění při zúčtováni.

(9) Vedoucí provozu jest povinen nespotřebované vzorky lihu (ovocných pálenek) shromažďovati ve zvláštní nádobě a při zúčtování je písemně ohlásiti k zjištění množství a stupňovitosti. Při nápadném poklesu stupňovitosti vzorků může dozorčí orgán odmítnouti jejich zúčtování, nebude-li dáno vedoucím provozu přijatelné odůvodnění.

(10) Za přiměřenou ztrátu (spotřebu při rozborech a zkouškách lihu) lze považovati rozdíly až do 20% podle velikosti kohoutu, počtu a množství denně odebraných vzorků. Pokud závody odebírají měřicími kohouty jen skutečně potřebná množství k analytickým účelům, při nichž se vzorky prakticky spotřebují, odpadá povinnost úschovy nespotřebovaných vzorků a i 20% přípustná ztráta. To se předpokládá u kohoutů o velikosti 10 až 25 cm3. Při podezření, že vzorků lihu bylo použito k nepovoleným účelům, zavede se trestní řízení.

(11) Zúčtování odebraných vzorků se provádí při zúčtování vyrobeného množství alkoholu takto:

(12) Stanoví se rozdíl údajů počitadla kohoutu na počátku zúčtovacího období a v den zúčtování. Rozdíl, vyjadřujcí počet odebraných vzorků, se násobí velikostí jednotlivého kohoutu podle ověřovacího listu (zápisu o přezkoušení). Tím se zjistí množství odebraných vzorků v cm3. Tento údaj se převede na litry a případně se opraví zjištěnou úchylkou podle zjišťovacího zápisu, násobí průměrnou stupňovitostí lihu vyráběného na příslušném výrobním zařízení a zaokrouhlí se na 1 litr alkoholu.

(13) Toto množství se zapíše na vrub účtu. Ve prospěch účtu se zúčtuje ve sloupcích pro vázaný oběh nespotřebované množství vzorků, které bylo zjištěno při zúčtování. Spotřebované množství vzorků se zúčtuje ve sloupcích pro volný oběh ke zdanění příslušnou sazbou všeobecné daně.

(14) Vzorkovací kohouty jsou zajištěné a opatřené ochranným, vhodně upraveným a též zajištěným obalem, aniž by byla tím ovlivněna činnost kohoutu.

(15) Každá porucha v činnosti kohoutu musí býti zapsána do průvozního záznamu závodu a písemně ohlášena okresnímu národnímu výboru, který zařídí další.

(16) Menší opravy kohoutu může provésti odborník za přítomnosti orgánu odborného dozoru. Potom se přezkouší správnost činnosti kohoutu.

(17) V případě, že se stane kohout k dalšímu používání nezpůsobilým (porušení činnosti počitadla, vnitřního zařízení a pod.), vyřadí se z provozu a odešle se k opravě a novému ověření.

(18) Aby však mohl závod v takovém případě dále sledovati alespoň stupňovitost vyráběného lihu při nezměněném plném zajištění výrobního zařízení, může býti na příslušné přítokové potrubí připojena zvláštní zajištěná epruveta ke zkoušení stupňovitosti, po případě soustava epruvet s odtokem buď do sběrné nádrže nebo některého odtokového lihového potrubí, aniž by byl líh protékající epruvetou vyloučen z evidence a zdanění.

(19) V podnicích, které zjišťují u vyráběného lihu jen jeho stupňovitost, může býti epruveta zapojena na výpustné potrubí měřicího kohoutu s dalším odtokem do zajištěné vzorkové nádrže. Další zúčtování při tomto uspořádání odpadá.

(20) Závady, vyskytující se při měřicích kohoutech, spočívají obyčejně v znečištění přívodného a vnitřního zařízení kohoutu. Lze je odstraniti propláchnutím kohoutu větším množstvím tekutiny nebo rozebráním kohoutu a jeho vyčištěním,

(21) K zamezení znečištění kohoutu se doporučuje vložiti před kohout usazovací nádobku se sítem. Další poruchy vznikají špatným těsněním vnitřního zařízení. Nutné zábrusy vyžadují zvýšenou pečlivost a obezřetnost, aby se kohout nezničil. Konečně špatné nasazení excentrického zařízení od vzorkovače k počitadlu způsobuje poruchu v počitadle, které pak nevyznačuje odebraná (proteklá) množství lihu. Degustační zkoušky mohou býti ovlivněny usazeninami ve vnitřním zařízení kohoutu.

(22) Přezkoušení a ověřování vzorkovacích měřicích kohoutů jest svěřeno komisi.

Oddíl XX.
Řád pro zkoušení, přejímání a ověřování kontrolních lihových měřidel.

(1) K zajištění přesnosti kontrolních lihových měřidel a jiných odměrných zařízení (dále jen měřidel ) pro zjišťování vyrobeného množství alkoholu se zřizuje komise pro zkoušení, přejímání a ověřování kontrolních lihových měřidel (dále jen komise).

(2) Činnost komise se vztahuje:
na přezkoušení poškozených, z používání vyloučených i v provozu jsoucích měřidel s hlediska vhodnosti soustavy a typu a s hlediska vhodnosti a účelnosti opravy;
na přezkoušení a přejímání opravených a nových měřidel povolených soustav a typů po stránce jejich konstruktivní správnosti a spolehlivé činnosti;
na přezkoušení nově konstruovaných nebo na jiné typy zrekonstruovaných měřidel s hlediska vhodnosti a použitelnosti pro daňové účely;
na přezkoušení měrné správnosti opravených a nových měřidel;
na ověřování přezkoušených a převzatých měřidel a vydávání ověřovacích listů;
na celostátní evidenci měřidel, řízení jejich použití, potřeby, rozmístění a pod.

(3) Tatáž činnost se vztahuje i na odměrná zařízení, která připustí ministerstvo financí k používání v lihovarských závodech (vzorkovací měřicí kohouty a j.).

(4) Komise se skládá ze dvou zástupců finanční správy a jednoho zástupce ústředního orgánu hospodařícího s lihem.

(5) Členy a náhradníky komise jmenuje ministerstvo financí.

(6) Vrchní vedení komise má ministerstvo financí, které řídí činnost komise a rozhoduje ve sporných záležitostech.

(7) Všech jednání komise se zúčastňuje zástupce podniku, pověřeného výrobou a opravami měřidel.

(8) Komise se řídí při své činnosti dále uvedenými předpisy a předpisy pro službu cejchovní.

A. Přezkoušení poškozených, z používání vyloučených i v provozu jsoucích měřidel.

(1) Komise zjišťuje

a) zda-li vyhovuje soustava a typ měřidla požadavkům finanční správy v zájmu přesného zjištění vyrobeného množství alkoholu;

b) dobu používání měřidla podle cejchovních značek, po případě ověřovacího (cejchovního) listu;

c) zachovalost, t. j. stupeň opotřebení a korose těchto součástí: větrací mříže, stěn a dna lihoměrného stojanu, měrných bubnů, houpačky, vzorkovaček, lapačů vzorků, stěn, den a píp sběrných, vložných a odpařovacích nádob, vylévacích koryt po případě jejich vzájemného spojení, dále sílu stěn nádob; dále stupeň korose letování a celkové opotřebení mechanismu počitadel.

(2) Při posudku o vhodnosti soustavy a typu měřidla se řídí komise všeobecnými ustanoveními § 7, aby nevyhovující typy měřidel byly z provozu postupně vyřazovány.

(3) Neodpovídá-li typ a soustava měřidla kladeným požadavkům, rozhodne komise o jeho vyřazení z dalšího používání.

(4) Komise při tom uváží, má-li býti vyřazené měřidlo prodáno výrobnímu podniku za cenu starého kovu nebo uvolněno pro majitele měřidla.

(5) Uzná-li komise jednomyslně, že by měřidlo po opravě nebylo nejméně dalších pět let v pravidelné činnosti, doporučí okresnímu národnímu výboru, aby vyzval lihovarský závod k objednávce vyhovujícího měřidla.

B. Přezkoušení a přejímání opravených a nových měřidel.

(1) Podle předpisů k opravě připuštěná měřidla přezkouší komise po provedení opravy; rovněž i nově zhotovená měřidla. Tím je přejímá k určené činnosti.

(2) Každé měřidlo musí býti opatřeno jménem výrobce a závodním výrobním číslem, buď původním nebo náhradním a musí se shodovati s popisem měřidla.

(3) Komise zkouší:

a) konstrukci a výstroj měřidla podle popisu, vzájemnou polohu a součinnost všech součástí a jejich spojení;

b) jakost materiálu a jeho zpracování;

c) povšechnou činnost a spolehlivost všech ústrojí;

d) těsnost všech ústrojí a nádob sloužících k průtoku nebo k přechovávání lihu, zejména u opravených měřidel.

(4) K posouzení správného provedení konstrukce měřidla provede komise povšechnou jeho prohlídku. Při tom vyšetří bez použití nástrojů jakost materiálu, která musí býti v souhlasu s předpisy, a způsob zpracování.

(5) Prohlídce a zkoušce povšechné činnosti a spolehlivosti všech ústrojí se podrobují podle typu měřidla:

a) ochranný plášť měřidla, přesnost jeho drážek a žlábků, zákryvů a závěsů, zabezpečení proti vnějšímu působení na měřidlo;

b) skříň, její spojovací spáry, žlábky a drážky, nosná kostra, nosné příčky a vyztužení, spolehlivost ochrany proti jakémukoliv zasahování do správnosti měření, vzorkování nebo proti tajnému odvádění lihu;

c) připojení počitadel ke skříni a jejich ochrana proti vnějšímu zásahu, jejich poloha a spojení s poháněcími součástmi měřidla, správnost jejich chodu a záznamu;

d) povrch a spáry měrných bubnů, záložního měrného zařízení a všech nádob, nejsou-li vadné, poresní, nepropouštějí-li líh, jejich vzájemnou polohu a součinnost při průtoku lihu, odměřování, vzorkování, ukládání vzorků, odtok i přítok lihu;

e) nepropustnost kohoutů sběrných, vložných a záložních nádob, utěsnění šroubových uzávěr, odvzdušnění (otvorových, trubičkových, hydraulických a j.);

f) úprava lihoměrného stojanu, jeho spojení s přítokovým potrubím a napájecí trubicí;

g) vzájemná poloha přepadních žlábků sběrných a vylévacích koryt, jejich přepadních štěrbin, kruhových výtokových otvorů u koryt houpaček a štěrbin vzduvných nádob;

h) při umělém zastavení hlavního měrného bubnu činnost záložního měrného zařízení, poplašného zvonkového a signalisačního (návěstního) zařízení, činnost záložního zařízení registračního a vzorkovacího;

i) činnost hlavního měrného zařízení při vzdutí tekutiny pod úroveň štěrbin vzduvných nádob a výtok tekutiny otvory ve dnu skříně.

(6) Komise podrobí zkoušce na těsnost kromě měrných bubnů i veškeré nádoby, v nichž se v měřidle ukládá nebo hromadí líh.

(7) Neshledá-li komise závad, ověří opravené nebo nové měřidlo; jinak je předá výrobci (opravně) k odstranění nedostatků nebo závad.

(8) Pro měřidla nové soustavy nebo nových typů budou přejímací a zkušební podmínky stanoveny v povolovacím výměru ministerstva financí.

C. Přezkoušení nově konstruovaných nebo na jiné typy zrekonstruovaných měřidel.

(1) Požádá-li některý výrobní národní podnik, aby ministr financí připustil k zjišťování vyrobeného množství alkoholu nový typ nebo zcela novou soustavu měřidla, pověří ministerstvo financí komisi, aby provedla potřebné zkoušky, zejména pokud se týče přesnosti odměřování lihu a zjišťování množství alkoholu podle dnešních zásad dokonalosti měřicí techniky.

(2) Zkoušky musí býti provedeny nejméně ve dvou zcela výrobně odlišných lihovarských závodech po dobu aspoň 3 měsíců.

(3) Zkoušky musí ověřiti záruku vhodnosti, účelnosti a spolehlivosti měřidla při různých zatíženích, mimořádných pracovních podmínkách a proti zlovolnému působení na jeho činnost.

(4) Komise vypracuje na podkladě přesných pozorování, zjištění a měření posudek, může-li nový typ nebo nová soustava měřidla býti připuštěna ministrem financí k zjišťování vyrobeného množství alkoholu pro daňové účely.

(5) Ministr financí vyhlásí v Úředním listu přesný popis nového typu nebo nové soustavy měřidla i návod k použití. Zároveň stanoví zkušební a přejímací podmínky.

(6) V přechodné době mohou býti některé typy měřidel k návrhu komise zrekonstruovány na typy, které plně vyhovují podmínkám kladeným na měřidla. Zrekonstruovaná měřidla přezkušuje komise podle směrnic oddílu A, B a D.

D. Přezkoušení měrné správnosti opravených, rekonstruovaných a nových měřidel.

(1) U každého měřidla musí komise provésti zkoušku: měrného obsahu bubnů; měrného obsahu houpačky a poplašné činnosti záložního zařízení; měrného obsahu naběraček vzorků; obsahu nádob sběrných (vzorkových), vložných, vzduvných, vypářkových, poplaškových, záložních; správnosti hlavního a záložního počitadla; maximálního teploměru; jiného zařízení.

a) Zkouška měrné správnosti bubnů.

(2) Při provádění zkoušky měrné správnosti bubnů musí býti měřidlo umístěno na pevném základu, vylučujícím otřesy a ve vodovážném postavení. Měrný buben musí býti prost nečistot a mastnoty. Zkouška se provádí lihem o stupňovitosti 80—90 obj. % a průtok se reguluje kohoutem na potřebnou rychlost.

(2) Měrné baňky jsou zhotoveny ze železného plechu o síle 3 mm na švech svařovaného, uvnitř pocínovaného. Hrdlo každé baňky je nahoře nálevkovitě rozšířeno a má po obou stranách do mosazných objímek zasazené dvě skleněné trubice s označením základního cejchu a to 10, 20, 100, případně i jiný počet litrů. Nad i pod základní ryskou je další dělení u 10litrové baňky 0 dílů po 50 cm3 nad i pod ryskou, u 20litrové baňky 5 dílů po 20 cm3 nad i pod ryskou, u 100litrové baňky 10 dílů po 100 cm3 nad i pod ryskou. Měrné baňky musí býti po dvou letech cejchovány cejchovním a puncovním ředitelstvím v Praze.

(3) Zkouší se: citlivost bubnu, těsnost bubnu a měrný obsah bubnu.

(4) Citlivost měrného bubnu se zkouší uvedením prázdného bubnu do pohybu při jeho spojení s počitadlem. Jeho pohyb musí býti plynulý, netrhavý, přechod z pohybu do klidu pozvolný a nenápadný. Buben se nesmí nikdy vraceti do polohy, z níž byl vychýlen. Při tom se pozoruje též činnost západky.

(5) Těsnost měrného bubnu se zkouší po zkoušce citlivosti. Měrný buben se vloží do závěsného rámu a dokonale osušený se postaví tak, aby dolní komora mohla býti zcela naplněna zkušební tekutinou. To jest možné, postaví-li se buben měřidla tak, aby středy dvou protilehlých vylévacích otvorů byly přesně ve svislé rovině. Středová komora se naplní lihem až tekutina sahá ke» hranici vtokového otvoru středové komory. V této poloze se huben ponechá v klidu nejméně 5 minut. Nato se pozoruje, zda-li na vnějších stěnách nepropouští v místech letování lihovou tekutinu a zda-li dolním výtokovým otvorem neukapává líh. Tímto postupem se přezkoušejí i další tři komory. Zjistí-li se netěsnost bubnu, odmítne komise jeho převzetí a ověření.

(6) Zkouška měrného obsahu bubnu se provede zachycením určitého množství lihu, proteklého a odměřeného měřidlem do měrné baňky.

(7) Pro bubny o obsahu 20 litrů se použije měrné baňky 100Iitrové, pro bubny o obsahu 4 litrů měrné baňky 20litrové, pro bubny o jiném obsahu se použijí měrné baňky o 5 až 6-násobném obsahu.

(8) Pro houpačky se použijí měrné baňky o obsahu 10 litrů.

(10) Zkouška se provádí:

aa) u měřidel soustavy Ing. V. A. Zehr malý typ při rychlostech 1 L/min., 3 L/min. a 5 L/min. a zachycením po každé 20 litrů, t. j. 5 otoček bubnu;

bb) u měřidel ostatních soustav a typů dodávaných do závodů s roční výrobou do 2000 hl alkoholu při rychlostech 3 L/min., 5 L/min. a 10 L/min. a zachycením po každé 100 litrů, t. j. 5 otoček bubnu;

cc) u měřidel dodávaných průmyslovým nebo sulfitovým lihovarům a jiným s výrobou přes 50 hl alkoholu denně při rychlostech 5 L/min., 10 L/min, a 15 L/min. a zachycením po každé 100 litrů, t. j. 5 otoček bubnu.

(11) Největší přípustná úchylka od správného obsahu bubnu nesmí přesahovati

aa) při zkušební rychlosti 1 L/min. a 3 L/min. ± 0,2%, t. j. u měřidel soustavy Ing. V. A. Zehr malý typ 40 cm3, u ostatních měřidel 200 cm3;

bb) při zkušební rychlosti 5 L/min a 10 L/min. ± 0,3%, t. j. u měřidel soustavy Ing. V. A. Zehr malý typ 60 cm3, u měřidel ostatních soustav 300 cm3;

cc) při zkušební rychlosti 15 L/min.± 0,5%, t. j. u měřidel všech soustav a typů kromě
Ing. V. A. Zehr malý typ 500 cm3.
K teplotě protékajícího lihu se nepřihlíží.

(12) Výtokové potrubí měřidla se opatří vhodným nástavcem, aby při zachycování lihu do měrné baňky nenastalo jeho rozstřikování. Lapače vzorků a přepadní žlábek se odpojí, aby vzorkový líh vtékal zpět do vylévacího korýtka; rovněž nánoska se odpojí. Zreguluje se přítok lihu a buben se jím nechá otočit o 360°, aby se všechny jeho komory ovlhčily. Nato se buben zastaví v poloze, při níž střed horního vylévacího otvoru dosáhne vrcholu. Zároveň se uzavře přítok lihu.

(13) Měrná baňka se předem o vlhčí lihem a pak se sklopí, aby líh odkapal. Odkapání je skončeno, lze-li kapky počítati. Pak se baňka postaví pod výtokový otvor nástavce tak, aby její dno bylo ve vodorovné poloze. Buben se uvolní a zároveň se otevře přítok lihu do měřidla. Na číselníku se sleduje zaregistrované množství proteklého lihu. Během měření se dbá, aby líh se nerozstřikoval nebo neodkapával, aby veškeré zaregistrované množství se zachytilo do měrné baňky.

(14) Po průtoku 20 litrů, po případě 100 litrů se buben zastaví přesně v té poloze, kterou měl při zahájení měření. Přítok lihu se zastaví a vyčká se, až z výtokového potrubí a nástavce líh odkape. Objem lihu v měrné baňce se zjišťuje vždy dvěma členy komise. Výsledek se zapíše do ověřovacího listu ve formě procentní úchylky.

(15) V pochybných případech se opakuje měření ještě jednou. Ze dvou měření se vypočte aritmetický průměr jako konečný výsledek.

(16) Obdobně se zkouší měrný obsah záložního bubnu měřidla soustavy Ing. A. Zehr, po případě soustavy Beschorner.

(17) U kontrolních lihových měřidel soustavy Dolainski, Fučikovský a Ing. V. A. Zehr velký typ se po měrné zkoušce připojí násoska a přezkouší se, zdali se při přítoku lihu rychlostí 15 litrů/min. postačí vyprázdňovat vylévací korýtko.

(18) K provádění zkoušek těsností a měrného obsahu bubnů, houpaček a jiných zařízení používá komise technického lihu nedenaturovaného, odebraného v daňově vázaném oběhu. Líh se přechovává pod závěrou.

(19) O příjmu a vydání lihu vede komise vlastní záznam. Při poklesu stupňovitosti provede jeho výměnu za líh předepsané stupňovitosti. Výlohy spojené s odběrem a výměnou líhu nese výrobna měřidel. Ztráty na alkoholu nepodléhají všeobecné dani.

b) Zkouška měrného obsahu houpačky a poplašné činnosti záložního zařízení.

(20) Zkouší se pravidelnost činnosti a správnost registrace na číselníku záložního počitadla, lehkost chodu. Prohlédnou se všechny součásti a pojistná zařízení, páky, klouby a táhla, správnost a přesnost záběru a pohybu soustavy pák, přenášejících pohyb záložního měrného zařízení na číselník záložního počitadla a na zvonkové poplašné zařízení á terč poplašky.

(21) U houpaček se zvláště dohlédne, dosedají-li při sklopení každé poloviny houpačky její nárazové šrouby na páku a přenášejí-li i tím pohyb na úderná kladívka poplašných zvonků při vylití každého litru tekutiny; dále přenáší-li táhlo levé poloviny houpačky u měřidla soustavy Fučikovský a měděný drát pravé poloviny houpačky u měřidla Dolainski pohyb na poplašný terč a způsobuje-li jeho vysunutí do výstražné polohy; zdali závažím na lomeném raménku poplašky měřidla soustavy Fučikovský a zaklesnutím západky do ozubu poplašky měřidla soustavy Dolainski upevní se poplaška trvale ve výstražné poloze; a konečně zdali po vylití každého sudého litru tekutiny oblouk houpačky měřidla soustavy Dolainski a táhlo záložního počitadla u houpačky měřidla soustavy Fučikovský přenášejí správně pohyb na hřídelník záložního počitadla a způsobují pravidelné zaznačení proteklého množství lihu.

(22) U měřidla soustavy Ing. V. A. Zehr velký a střední typ se přezkouší, přenáší-li rohatka H/15 pohyb na poplašné ústrojí a zvedne k úderu paličku zvonku a zároveň uvolní poplaškový terč.

(23) Po těchto zkouškách o vlhčí se houpačka lihem tak, že se několikrát přes ni dá protéci líh, jenž se nezachycuje. Po odkapání lihu z nástavku výtokového potrubí se zachytí 10 za sebou jdoucích výlevů houpačky do lihem vypláchnuté a sklopením vyprázdněné 10litrové baňky.

(24) Obsah těchto výlevů musí souhlasiti s obsahem podle připojené tabulky (příloha č. 3) a to se zřetelem na zdánlivou stupňovitost lihu, jímž se cejchuje a na průměrnou stupňovitost lihu, který bude měřidlem protékati v lihovarských závodech (surovina, rafináda, úkapy, dokapy, bezvodý líh). Obsah deseti výlevů musí činiti v tabulce zjištěný počet cm3, násobený deseti s přípustnou odchylkou plus minus 300 cm3. Při cejchování je třeba dodržovati průtočnou rychlost, obvyklou při výrobě lihu na destilačním zařízení, na které jest zapojeno zkoušené měřidlo.

(25) Měrná baňka o obsahu 10 litrů je dělena od 9.500 do 10.000 cm3 po 100 cm3.

(26) Citlivost houpačky se zjistí pozvolným nálevem odměřeného množství jednoho litru lihu o stupňovitosti 80—90 obj. % do prázdné zdvižené příhrady houpačky. Sklopení příhrady musí nastati nejpozději, když hladina lihu je vzdálena od hrany pro přepad lihu alespoň ½ cm. Tato vzdálenost se na houpačce zřetelně vyznačí.

(27) Na to se zařídí přítok lihu na 15 litrů/min. a sleduje se, postačí-li z vylévacího korýtka odtékati.

(28) Citlivost poplašného ústrojí u měřidla soustavy Ing. V. A. Zehr malý typ se přezkouší odměřením množství lihu v poplašné nádobě H/5, jehož jest zapotřebí, aby poplaška H/l zcela zakryla pohled na výtok lihu z hubice lihoměrné jímky. Toto množství musí býti v mezích do 700 cm3.

c) Zkouška měrného obsahu naběraček vzorků.

(29) Každá naběračka se zkouší zachycením jejího výlevu do kalibrovaných, čistým lihem ovlhčených nádobek při normální činnosti bubnu a při sňatém lapači vzorků.

(30) Zkouška se provádí při střední průtokové rychlosti a opakuje se u každé naběračky čtyřikrát. Z těchto zjištění se vypočte aritmetický průměr. Přípustná odchylka je 10% obsahu naběračky uvedeného v popisu měřidla.

(31) Kalibrované nádobky dělené po 0,1 cm3 jsou cejchovním ředitelstvím přezkoušené skleněné válečky, v ústí rozšířené a o takové světlosti v kalibrování, aby normálním lidským zrakem bylo možné odečtení na 0,05 cm3.

d) Zkouška obsahu nádob.

(32) Zkoušejí se obsahy nádob sběrných (vzorkových), vložných, vzduvných, výpařkových, poplaškových a záložních.

(33) Odchylky obsahu těchto nádob se zjistí přeměřením cejchovanou kalibrovanou nádobkou a mohou činiti u nádob sběrných (vzorkových) a vložných o obsahu do 20 litrů nejvýše minus 5%, u vzduvných nádobek minus 10 cm3, u ostatních nádob nad 20 litrů nejvýše minus 3%. Odchylka výpařkové nádobky Q se nestanoví,

(34) Větší obsah uvedených nádob jest dovolen.

(35) Obsah poplaškové nádobky H/1 nesmí býti menší 1 litru.

(36) Obsah záložní nádobky 1/1 u měřidla soustavy Ing, V. A. Zehr malý typ může býti stanoven výpočtem z vnitřních rozměrů. Odchylka se připouští v rozpětí plus minus 2000 cm3.

e) Zkouška správnosti počitadel.

(37) Zkouší se jejich konstrukce a výprava, jejich spojení s hnacími součástmi měřidla a správnost jejich převodu. Konstrukce a výprava musí souhlasiti s popisem.

(38) připevnění bubnové části talířové spojky u měřidel soustavy Dolainski a Fučikovský s osou musí býti provedeno šroubem o jemném závitu a záběr vidlic do talíře počitadlové části spojky musí býti dokonalý. Osazení počitadlové části spojky na hřídelíku počitadla musí býti tak velké, aby bylo vyloučeno vyvléknutí spojky.

(39) U měřidel soustavy Ing. V. A. Zehr musí býti kolečkový záběr obou spojek spolehlivý a bezpečný. Připevnění pák na hřídeli záložního počitadla měřidla soustavy Dolainski a Fučikovský musí býti trvanlivé a bezpečné.

(40) Správnost převodu počitadel se přezkouší po odstranění ochranných pouzder a zjišťuje se souhlas sestavení koleček, počet zubů s příslušnými popisy a vyobrazeními, a jejich záběry.

(41) Dále se přezkouší pevnost osazení hřídelů, koleček a číselníků.

(42) Každé počitadlo musí býti opatřeno západkou, znemožňující zpětný pohyb, o čemž se komise přesvědčí před vsazením počitadla do měřidla.

(43) Správná činnost počitadel se přezkouší komisí také po jejich usazení do měřidla otáčením bubnu a pohybem houpačky rukou.

f) Zkouška maximálního teploměru.

(44) Zkouší se vnořením ve vodorovné poloze do vroucí vody na dvě minuty, aby rtuť vystoupila na 95—100°C. Na to se teploměr vyjme a nechá se ve vodorovné poloze vychladnouti. Po 3 minutách nesmí sloupec rtuti klesnout o více než 29° C. Pak se rtuťový sloupec sklepe na nejnižší dosažitelný stav a zkouška se opakuje.

(45) Na to se porovná údaj zkoušeného maximálního teploměru s údajem normálního teploměru po 14 hodinovém temperování v tekutině 70° C teplé. Rozdíl údajů nesmí přesahovat 5° C. Ve vodě 10—30° C teplé může činiti rozdíl plus minus 2° C.

g) Zkoušky jiného zařízení měřidla.

(46) U měřidel soustavy Fučikovský se zkouší převod urychlovadla a soustava naběračky.

(47) Komise přezkouší konstrukci, pevnost a správnost osazení koleček na hřídeli, správnost záběru a převodu.

(48) přepočte se poměr zubů i koleček:

aa) při převodu 4:1 musí míti kolečkoK/8080 zubů,
K/5252 zubů,
K/2020 zubů,
bb) při převodu 2:1 musí míti kolečkoK/8060 zubů,
K/5252 zubů,
K/2030 zubů.

(49) Přezkouší se náboj U a osazení raménka naběračky, úprava a osazení naběraček na rameni, jakož i pevnost upevnění naběraček a vyrovnávacího závaží V.

(50) Při zkoušení zorného skla ve víku skříně nutno dbáti toho, aby sklo bylo nejméně 5 mm silné a uvnitř upevněné drážkou.

(51) Komise přezkušuje odvzdušnění sběrných (vzorkových) nádob. Odvzdušnění (otvůrek, žlábek, našroubovaná trubička nebo hydraulická uzávěrka a přepadová hubice) musí býti provedeno účelně, aby sběrné (vzorkovací) nádoby mohly býti plněny a přebytečný vzorek se nerozléval v měřidle, nýbrž aby přetékal do vylévacího korýtka.

(52) Přezkouší se poloha ústí přepadové trubice u měřidla soustavy Ing. V. A. Zehr malý typ a její spojení se žlábkem znehodnocujícího prostředku. Komise vloží dostatečné množství tohoto prostředku a provede jeho zajištění před odesláním měřidla.

(53) Komise prohlédne správné provedení šroubového spojení dílů skříně u měřidel soustavy Ing. V. A. Zehr velký a střední typ.

E. Ověřování přezkoušených a převzatých měřidel a vydání ověřovacího listu.

(1) Kontrolní lihové měřidlo, které bylo uznáno komisí' za správné v konstrukci a měrné správnosti se ověří na ose bubnu, na skříni a na naběračkách vyražením značky ověřovací komise a letopočtem.

(2) Spojení počitadel se skříní, po případě s jinou součástí měřidla a maximální teploměr se opatří olověnou (aluminiovou a j.) závěrou komise.

(3) Po ověření se kontrolní lihové měřidlo ve všech součástech zcela vyprázdní, po případě i vysuší, vnitřní součásti se upevní a po uzavření podle předpisu platného pro soustavu a typ měřidla se zajistí závěrami komise.

(4) Komise opatří kontrolní lihové měřidlo ověřovacím listem podle vzoru (příloha č. 4).

(5) Tím se měřidlo přejímá k zjišťování vyrobeného množství alkoholu pro daňové účely.

(6) Majitel měřidla hradí výlohy členů komise, opatřuje pomůcky k přezkoušení a ověřování měřidel a nutnou pomoc při úkonech, po případě hradí vynaložené výdaje za pomůcky, nutnou pomoc a pod.).

(7) O provedených úkonech vede komise protokol podle vlastní úpravy.

(8) Za zničený nebo jiným způsobem ztracený původní ověřovací list může komise vyhotoviti náhradní ověřovací list podle údajů v protokolu.

F. Celostátní správa, evidence měřidel, řízení jejich použití, potřeby a rozmístění.
U ministerstva financí se soustřeďuje celostátní správa, evidence a s tím spojená agenda o kontrolních lihových měřidlech.