(1) V každém lihovarském závodu musí býti pro potřebu orgánů kontrolního a odborného dozoru v použitelném stavu nutné pomůcky.

a) Lihoměry. Jejich používání.

(2) Pokud nebudou zavedeny lihoměry a redukční lihové tabulky podle Celsia, používá se dosavadních lihoměrů se stupnicemi 5—70% a 65—100% s teploměrem podle Reaumura. Délka nesmí přesahovati 44 cm a délka stupnice nesmí býti menší než 20 cm. Pro bezvodý líh jest dovoleno používati lihoměrů se stupnicí 95—103% s teploměrem podle Celsia a s příslušnými redukčními tabulkami.

(3) Lihoměry musí býti opatřeny ověřovacím listem o přezkoušení nebo nálezem chemicko-technického ústavu finanční správy v Praze (chemicko-technické zkušebny pověřenectva financí v Bratislavě).

(4) Lihoměry používané lihovarskými závody jest třeba každého roku přezkoušeti orgánem odborného dozoru porovnáním s normálním lihoměrem, kterým budou vybaveny krajské národní výbory. Přípustný jest rozdíl plus minus 0,2%, který nesmí býti překročen při žádné stupňovitosti. Výsledek přezkoušení se poznačí na ověřovacím listu nebo ve verifikačním zápisu.

(5) Úřední lihoměry se v přechodné době přezkušují jednou za dva roky chemicko-technickým ústavem finanční správy v Praze (chemicko-technickou zkušebnou pověřenectva financí v Bratislavě).

(6) Lihoměrů závodu může býti použito v případě, jsou-li přechovávány pod závěrou dozorčích orgánů v kryté schránce.

(7) Při zjišťování zdánlivé stupňovitosti lihu, t. j. stupňovitosti odečtené na stonku lihoměrů je třeba dbáti těchto opatrností;

(8) Lihoměr musí býti před vložením do lihové tekutiny suchý, čistý a prostý mastnoty. Nesmí proto býti uchopen za stonek v místech stupnice. Musí býti vytemperovaný, t. j. měření musí býti prováděno v místnosti, kde se nalézá zkoušený líh, aby teplota vzduchu odpovídala teplotě lihu.

(9) Po ponoření lihoměrů do lihové tekutiny se počká, až se teplota vyrovná, ustálí. Přitom se lihoměrem pohybuje nahoru a dolů a pozoruje se, nemění-li se teplota. Po ustálení teploty se lihoměr povytáhne o několik stupňů z tekutiny, stonek se lehce otře filtračním papírem a lihoměr se nyní opatrně spouští do tekutiny až k dílku, k němuž sahal povrch tekutiny před jeho vytažením.

(10) Nato se rychle odečte dílek na stonku a teplota na stupnicí. Odečítá se vždy horní meniskus, t. j. horní okraj lihové tekutiny, kam vzlínáním vystoupila. Oko odečítatelovo musí býti vždy v rovině hladiny lihu v nořítku.

(11) Lihoměr jest dělen zpravidla po dvou desetinách procenta. Stojí-li meniskus mezi dvěma dílky, odečte se lichá desetina na stonku lihoměru.

(12) Údaj teploměrné stupnice lihoměru se musí současně odečísti, aniž by se lihoměr vyjmul z tekutiny.

(13) Tento výkon jest po 5 minutách opakovati, až dva za sebou provedené odpočty jsou stejné.

(14) U váhových lihoměru se provádějí měření zespoda.

b) Lihoměrné redukční tabulky.

(15) Lihoměrné tabulky jsou tři. Tabulka I slouží k Zjištění pravé stupňovitosti lihu z jeho zdánlivé stupňovitosti a teploty lihu. Tabulka II jest k zjištění pravého objemu lihu z jeho zdánlivého objemu, naměřeného při té které teplotě a pravé stupňovitosti lihu. Tabulka III udává z váhy lihové tekutiny a její pravé stupňovitosti obsah alkoholu v litrech alkoholu.

(16) Pravou stupňovitostí se rozumí stupňovitost lihu při 12° R nebo 15° C, pravým objemem jest objem při 12° R nebo 15° C.

(17) K zjištění množství alkoholu a k výpočtům lze používati těchto tabulek:

aa) staré jednoduché tabulky I a II v celých stupních;

bb) redukční tabulky z r. 1895, obsahující tabulku I od 66% do 100% dělenou na desetiny procenta stupňovitosti a půl stupně teploty, tabulku II pro všechny stupňovitosti lihu a tabulku III pro stupňovitost lihu 75%—100%, udávající obsah v litrech alkoholu z váhy tekutiny pro každou desetinu objemového procenta alkoholu.

cc) malé lihoměrné tabulky vydané r. 1947 československým monopolem lihovým. Tyto tabulky obsahují tabulku I v pozměněné úpravě, tabulku II a III, která udává obsah alkoholu ve 100 kg lihové tekutiny pro všechna objemová procenta a jejich desetiny a kromě toho váhu 100 litrů lihové tekutiny a objem 100 kg lihové tekutiny pro stupňovitost 0%—100%, jakož i výňatek z původní tabulky III pro stupňovitost 90%—97%. Tabulky III je třeba používati k výpočtu alkoholu z váhy v těch případech, kdy stupňovitost lihu je pod 75%, pro niž již nestačí tabulka z r. 1895.

c) Nořítka pro stupňování lihu.

(18) Dovolena jsou skleněná nořítka o výšce 40—50 cm s vnitřním průměrem 35—70 mm.

(19) Nestačí-li vzorky k naplnění předepsaných nořítek, možno použíti i nořítek menších o nejmenším průměru (vnitřním) 35 mm a takové výšky, jež odpovídá délce lihoměru za šetření těchto opatrností:
vyčištěný lihoměr se položí před jeho použitím na nějakou dobu k měřidlu, aby se vytemperoval;
stupňování se provede v přímé blízkosti měřidla; nořítko se přitom postaví tak, aby bylo chráněno od případného sálavého tepla okolního výrobního zařízení;
před každým odečtením třeba lihoměr z tekutiny několikrát pozdvihnouti až po nejnižší dílek;
výkon třeba opakovati alespoň třikrát a z údajů vzíti průměr.

d) Teploměr k zjištění teploty lihu protékajícího měřidlem.

(20) Každý lihovarský závod, který používá kontrolní lihové měřidlo jest povinen opatřiti si cejchovaný teploměr, který bude orgánem odborného dozoru účelně umístěn v lihoměrném stojanu měřidla, aby podle jeho údajů mohla býti zapisována teplota lihu protékajícího měřidlem do přílohy ke kontrolnímu listu měřidla.

e) Váhy pro provádění váhové měrné zkoušky.

(21) Váha musí býti umístěna na vhodném místě, kde by netrpěla vlhkostí nebo nečistotami. Její přesnost a citlivost musí býti taková, aby měrná zkouška mohla býti prováděna s přesností plus minus 0,05%—0,10%. Na nevyhovující váze nesmí býti prováděno vážení. Váha i závaží musí býti podle předpisů cejchované, opatřené ověřovacím listem, závaží nesmí býti poškozena.

(22) Závodům se doporučuje, aby váhy používaly výhradně pro účely a potřebu lihovaru (přejímání, vyskladnění lihu, váhová měrná zkouška a pod.). Jest v zájmu závodu, aby na váze nebyly váženy lihovarské suroviny, zvířata a pod.

(23) Závod má nárok na proúčtování měrné chyby měřidla jen tehdy, byla-li měrná zkouška provedena při použití bezvadné váhy.

(24) Orgán odborného dozoru může učiniti opatření, aby pro účely váhové měrné zkoušky byla opatřena vyhovující váha na náklad závodu.

f) Odměřovací nádoby.

(25) pro potřebu orgánů kontrolního a odborného dozoru jest povinen závod dáti k disposici potřebný počet kalibrovaných nádob, jejichž počet a velikost stanoví odborný dozor. Rovněž musí závod opatřiti vhodné nádoby k zachycování vzorků sběrného lihu z měřidla.

g) Ostatní pomůcky.

(26) K provádění měrné zkoušky jest závod povinen opatřiti trubkový nástavec s gumovou hadicí k odtokovému šroubení z měřidla.