D. Přezkoušení měrné správnosti opravených, rekonstruovaných a nových měřidel.

(1) U každého měřidla musí komise provésti zkoušku: měrného obsahu bubnů; měrného obsahu houpačky a poplašné činnosti záložního zařízení; měrného obsahu naběraček vzorků; obsahu nádob sběrných (vzorkových), vložných, vzduvných, vypářkových, poplaškových, záložních; správnosti hlavního a záložního počitadla; maximálního teploměru; jiného zařízení.

a) Zkouška měrné správnosti bubnů.

(2) Při provádění zkoušky měrné správnosti bubnů musí býti měřidlo umístěno na pevném základu, vylučujícím otřesy a ve vodovážném postavení. Měrný buben musí býti prost nečistot a mastnoty. Zkouška se provádí lihem o stupňovitosti 80—90 obj. % a průtok se reguluje kohoutem na potřebnou rychlost.

(2) Měrné baňky jsou zhotoveny ze železného plechu o síle 3 mm na švech svařovaného, uvnitř pocínovaného. Hrdlo každé baňky je nahoře nálevkovitě rozšířeno a má po obou stranách do mosazných objímek zasazené dvě skleněné trubice s označením základního cejchu a to 10, 20, 100, případně i jiný počet litrů. Nad i pod základní ryskou je další dělení u 10litrové baňky 0 dílů po 50 cm³ nad i pod ryskou, u 20litrové baňky 5 dílů po 20 cm³ nad i pod ryskou, u 100litrové baňky 10 dílů po 100 cm³ nad i pod ryskou. Měrné baňky musí býti po dvou letech cejchovány cejchovním a puncovním ředitelstvím v Praze.

(3) Zkouší se: citlivost bubnu, těsnost bubnu a měrný obsah bubnu.

(4) Citlivost měrného bubnu se zkouší uvedením prázdného bubnu do pohybu při jeho spojení s počitadlem. Jeho pohyb musí býti plynulý, netrhavý, přechod z pohybu do klidu pozvolný a nenápadný. Buben se nesmí nikdy vraceti do polohy, z níž byl vychýlen. Při tom se pozoruje též činnost západky.

(5) Těsnost měrného bubnu se zkouší po zkoušce citlivosti. Měrný buben se vloží do závěsného rámu a dokonale osušený se postaví tak, aby dolní komora mohla býti zcela naplněna zkušební tekutinou. To jest možné, postaví-li se buben měřidla tak, aby středy dvou protilehlých vylévacích otvorů byly přesně ve svislé rovině. Středová komora se naplní lihem až tekutina sahá ke» hranici vtokového otvoru středové komory. V této poloze se huben ponechá v klidu nejméně 5 minut. Nato se pozoruje, zda-li na vnějších stěnách nepropouští v místech letování lihovou tekutinu a zda-li dolním výtokovým otvorem neukapává líh. Tímto postupem se přezkoušejí i další tři komory. Zjistí-li se netěsnost bubnu, odmítne komise jeho převzetí a ověření.

(6) Zkouška měrného obsahu bubnu se provede zachycením určitého množství lihu, proteklého a odměřeného měřidlem do měrné baňky.

(7) Pro bubny o obsahu 20 litrů se použije měrné baňky 100Iitrové, pro bubny o obsahu 4 litrů měrné baňky 20litrové, pro bubny o jiném obsahu se použijí měrné baňky o 5 až 6-násobném obsahu.

(8) Pro houpačky se použijí měrné baňky o obsahu 10 litrů.

(10) Zkouška se provádí:

aa) u měřidel soustavy Ing. V. A. Zehr malý typ při rychlostech 1 L/min., 3 L/min. a 5 L/min. a zachycením po každé 20 litrů, t. j. 5 otoček bubnu;

bb) u měřidel ostatních soustav a typů dodávaných do závodů s roční výrobou do 2000 hl alkoholu při rychlostech 3 L/min., 5 L/min. a 10 L/min. a zachycením po každé 100 litrů, t. j. 5 otoček bubnu;

cc) u měřidel dodávaných průmyslovým nebo sulfitovým lihovarům a jiným s výrobou přes 50 hl alkoholu denně při rychlostech 5 L/min., 10 L/min, a 15 L/min. a zachycením po každé 100 litrů, t. j. 5 otoček bubnu.

(11) Největší přípustná úchylka od správného obsahu bubnu nesmí přesahovati

aa) při zkušební rychlosti 1 L/min. a 3 L/min. ± 0,2%, t. j. u měřidel soustavy Ing. V. A. Zehr malý typ 40 cm³, u ostatních měřidel 200 cm³;

bb) při zkušební rychlosti 5 L/min a 10 L/min. ± 0,3%, t. j. u měřidel soustavy Ing. V. A. Zehr malý typ 60 cm³, u měřidel ostatních soustav 300 cm³;

cc) při zkušební rychlosti 15 L/min.± 0,5%, t. j. u měřidel všech soustav a typů kromě
Ing. V. A. Zehr malý typ 500 cm³.
K teplotě protékajícího lihu se nepřihlíží.

(12) Výtokové potrubí měřidla se opatří vhodným nástavcem, aby při zachycování lihu do měrné baňky nenastalo jeho rozstřikování. Lapače vzorků a přepadní žlábek se odpojí, aby vzorkový líh vtékal zpět do vylévacího korýtka; rovněž nánoska se odpojí. Zreguluje se přítok lihu a buben se jím nechá otočit o 360°, aby se všechny jeho komory ovlhčily. Nato se buben zastaví v poloze, při níž střed horního vylévacího otvoru dosáhne vrcholu. Zároveň se uzavře přítok lihu.

(13) Měrná baňka se předem o vlhčí lihem a pak se sklopí, aby líh odkapal. Odkapání je skončeno, lze-li kapky počítati. Pak se baňka postaví pod výtokový otvor nástavce tak, aby její dno bylo ve vodorovné poloze. Buben se uvolní a zároveň se otevře přítok lihu do měřidla. Na číselníku se sleduje zaregistrované množství proteklého lihu. Během měření se dbá, aby líh se nerozstřikoval nebo neodkapával, aby veškeré zaregistrované množství se zachytilo do měrné baňky.

(14) Po průtoku 20 litrů, po případě 100 litrů se buben zastaví přesně v té poloze, kterou měl při zahájení měření. Přítok lihu se zastaví a vyčká se, až z výtokového potrubí a nástavce líh odkape. Objem lihu v měrné baňce se zjišťuje vždy dvěma členy komise. Výsledek se zapíše do ověřovacího listu ve formě procentní úchylky.

(15) V pochybných případech se opakuje měření ještě jednou. Ze dvou měření se vypočte aritmetický průměr jako konečný výsledek.

(16) Obdobně se zkouší měrný obsah záložního bubnu měřidla soustavy Ing. A. Zehr, po případě soustavy Beschorner.

(17) U kontrolních lihových měřidel soustavy Dolainski, Fučikovský a Ing. V. A. Zehr velký typ se po měrné zkoušce připojí násoska a přezkouší se, zdali se při přítoku lihu rychlostí 15 litrů/min. postačí vyprázdňovat vylévací korýtko.

(18) K provádění zkoušek těsností a měrného obsahu bubnů, houpaček a jiných zařízení používá komise technického lihu nedenaturovaného, odebraného v daňově vázaném oběhu. Líh se přechovává pod závěrou.

(19) O příjmu a vydání lihu vede komise vlastní záznam. Při poklesu stupňovitosti provede jeho výměnu za líh předepsané stupňovitosti. Výlohy spojené s odběrem a výměnou líhu nese výrobna měřidel. Ztráty na alkoholu nepodléhají všeobecné dani.

b) Zkouška měrného obsahu houpačky a poplašné činnosti záložního zařízení.

(20) Zkouší se pravidelnost činnosti a správnost registrace na číselníku záložního počitadla, lehkost chodu. Prohlédnou se všechny součásti a pojistná zařízení, páky, klouby a táhla, správnost a přesnost záběru a pohybu soustavy pák, přenášejících pohyb záložního měrného zařízení na číselník záložního počitadla a na zvonkové poplašné zařízení á terč poplašky.

(21) U houpaček se zvláště dohlédne, dosedají-li při sklopení každé poloviny houpačky její nárazové šrouby na páku a přenášejí-li i tím pohyb na úderná kladívka poplašných zvonků při vylití každého litru tekutiny; dále přenáší-li táhlo levé poloviny houpačky u měřidla soustavy Fučikovský a měděný drát pravé poloviny houpačky u měřidla Dolainski pohyb na poplašný terč a způsobuje-li jeho vysunutí do výstražné polohy; zdali závažím na lomeném raménku poplašky měřidla soustavy Fučikovský a zaklesnutím západky do ozubu poplašky měřidla soustavy Dolainski upevní se poplaška trvale ve výstražné poloze; a konečně zdali po vylití každého sudého litru tekutiny oblouk houpačky měřidla soustavy Dolainski a táhlo záložního počitadla u houpačky měřidla soustavy Fučikovský přenášejí správně pohyb na hřídelník záložního počitadla a způsobují pravidelné zaznačení proteklého množství lihu.

(22) U měřidla soustavy Ing. V. A. Zehr velký a střední typ se přezkouší, přenáší-li rohatka H/15 pohyb na poplašné ústrojí a zvedne k úderu paličku zvonku a zároveň uvolní poplaškový terč.

(23) Po těchto zkouškách o vlhčí se houpačka lihem tak, že se několikrát přes ni dá protéci líh, jenž se nezachycuje. Po odkapání lihu z nástavku výtokového potrubí se zachytí 10 za sebou jdoucích výlevů houpačky do lihem vypláchnuté a sklopením vyprázdněné 10litrové baňky.

(24) Obsah těchto výlevů musí souhlasiti s obsahem podle připojené tabulky (příloha č. 3) a to se zřetelem na zdánlivou stupňovitost lihu, jímž se cejchuje a na průměrnou stupňovitost lihu, který bude měřidlem protékati v lihovarských závodech (surovina, rafináda, úkapy, dokapy, bezvodý líh). Obsah deseti výlevů musí činiti v tabulce zjištěný počet cm³, násobený deseti s přípustnou odchylkou plus minus 300 cm³. Při cejchování je třeba dodržovati průtočnou rychlost, obvyklou při výrobě lihu na destilačním zařízení, na které jest zapojeno zkoušené měřidlo.

(25) Měrná baňka o obsahu 10 litrů je dělena od 9.500 do 10.000 cm³ po 100 cm³.

(26) Citlivost houpačky se zjistí pozvolným nálevem odměřeného množství jednoho litru lihu o stupňovitosti 80—90 obj. % do prázdné zdvižené příhrady houpačky. Sklopení příhrady musí nastati nejpozději, když hladina lihu je vzdálena od hrany pro přepad lihu alespoň ½ cm. Tato vzdálenost se na houpačce zřetelně vyznačí.

(27) Na to se zařídí přítok lihu na 15 litrů/min. a sleduje se, postačí-li z vylévacího korýtka odtékati.

(28) Citlivost poplašného ústrojí u měřidla soustavy Ing. V. A. Zehr malý typ se přezkouší odměřením množství lihu v poplašné nádobě H/5, jehož jest zapotřebí, aby poplaška H/l zcela zakryla pohled na výtok lihu z hubice lihoměrné jímky. Toto množství musí býti v mezích do 700 cm³.

c) Zkouška měrného obsahu naběraček vzorků.

(29) Každá naběračka se zkouší zachycením jejího výlevu do kalibrovaných, čistým lihem ovlhčených nádobek při normální činnosti bubnu a při sňatém lapači vzorků.

(30) Zkouška se provádí při střední průtokové rychlosti a opakuje se u každé naběračky čtyřikrát. Z těchto zjištění se vypočte aritmetický průměr. Přípustná odchylka je 10% obsahu naběračky uvedeného v popisu měřidla.

(31) Kalibrované nádobky dělené po 0,1 cm³ jsou cejchovním ředitelstvím přezkoušené skleněné válečky, v ústí rozšířené a o takové světlosti v kalibrování, aby normálním lidským zrakem bylo možné odečtení na 0,05 cm³.

d) Zkouška obsahu nádob.

(32) Zkoušejí se obsahy nádob sběrných (vzorkových), vložných, vzduvných, výpařkových, poplaškových a záložních.

(33) Odchylky obsahu těchto nádob se zjistí přeměřením cejchovanou kalibrovanou nádobkou a mohou činiti u nádob sběrných (vzorkových) a vložných o obsahu do 20 litrů nejvýše minus 5%, u vzduvných nádobek minus 10 cm³, u ostatních nádob nad 20 litrů nejvýše minus 3%. Odchylka výpařkové nádobky Q se nestanoví,

(34) Větší obsah uvedených nádob jest dovolen.

(35) Obsah poplaškové nádobky H/1 nesmí býti menší 1 litru.

(36) Obsah záložní nádobky 1/1 u měřidla soustavy Ing, V. A. Zehr malý typ může býti stanoven výpočtem z vnitřních rozměrů. Odchylka se připouští v rozpětí plus minus 2000 cm³.

e) Zkouška správnosti počitadel.

(37) Zkouší se jejich konstrukce a výprava, jejich spojení s hnacími součástmi měřidla a správnost jejich převodu. Konstrukce a výprava musí souhlasiti s popisem.

(38) připevnění bubnové části talířové spojky u měřidel soustavy Dolainski a Fučikovský s osou musí býti provedeno šroubem o jemném závitu a záběr vidlic do talíře počitadlové části spojky musí býti dokonalý. Osazení počitadlové části spojky na hřídelíku počitadla musí býti tak velké, aby bylo vyloučeno vyvléknutí spojky.

(39) U měřidel soustavy Ing. V. A. Zehr musí býti kolečkový záběr obou spojek spolehlivý a bezpečný. Připevnění pák na hřídeli záložního počitadla měřidla soustavy Dolainski a Fučikovský musí býti trvanlivé a bezpečné.

(40) Správnost převodu počitadel se přezkouší po odstranění ochranných pouzder a zjišťuje se souhlas sestavení koleček, počet zubů s příslušnými popisy a vyobrazeními, a jejich záběry.

(41) Dále se přezkouší pevnost osazení hřídelů, koleček a číselníků.

(42) Každé počitadlo musí býti opatřeno západkou, znemožňující zpětný pohyb, o čemž se komise přesvědčí před vsazením počitadla do měřidla.

(43) Správná činnost počitadel se přezkouší komisí také po jejich usazení do měřidla otáčením bubnu a pohybem houpačky rukou.

f) Zkouška maximálního teploměru.

(44) Zkouší se vnořením ve vodorovné poloze do vroucí vody na dvě minuty, aby rtuť vystoupila na 95—100°C. Na to se teploměr vyjme a nechá se ve vodorovné poloze vychladnouti. Po 3 minutách nesmí sloupec rtuti klesnout o více než 29° C. Pak se rtuťový sloupec sklepe na nejnižší dosažitelný stav a zkouška se opakuje.

(45) Na to se porovná údaj zkoušeného maximálního teploměru s údajem normálního teploměru po 14 hodinovém temperování v tekutině 70° C teplé. Rozdíl údajů nesmí přesahovat 5° C. Ve vodě 10—30° C teplé může činiti rozdíl plus minus 2° C.

g) Zkoušky jiného zařízení měřidla.

(46) U měřidel soustavy Fučikovský se zkouší převod urychlovadla a soustava naběračky.

(47) Komise přezkouší konstrukci, pevnost a správnost osazení koleček na hřídeli, správnost záběru a převodu.

(48) přepočte se poměr zubů i koleček:

aa) při převodu 4:1 musí míti kolečko	K/80	80 zubů,
	K/52	52 zubů,
	K/20	20 zubů,
bb) při převodu 2:1 musí míti kolečko	K/80	60 zubů,
	K/52	52 zubů,
	K/20	30 zubů.

(49) Přezkouší se náboj U a osazení raménka naběračky, úprava a osazení naběraček na rameni, jakož i pevnost upevnění naběraček a vyrovnávacího závaží V.

(50) Při zkoušení zorného skla ve víku skříně nutno dbáti toho, aby sklo bylo nejméně 5 mm silné a uvnitř upevněné drážkou.

(51) Komise přezkušuje odvzdušnění sběrných (vzorkových) nádob. Odvzdušnění (otvůrek, žlábek, našroubovaná trubička nebo hydraulická uzávěrka a přepadová hubice) musí býti provedeno účelně, aby sběrné (vzorkovací) nádoby mohly býti plněny a přebytečný vzorek se nerozléval v měřidle, nýbrž aby přetékal do vylévacího korýtka.

(52) Přezkouší se poloha ústí přepadové trubice u měřidla soustavy Ing. V. A. Zehr malý typ a její spojení se žlábkem znehodnocujícího prostředku. Komise vloží dostatečné množství tohoto prostředku a provede jeho zajištění před odesláním měřidla.

(53) Komise prohlédne správné provedení šroubového spojení dílů skříně u měřidel soustavy Ing. V. A. Zehr velký a střední typ.