a) Zkouška měrné správnosti bubnů.

(2) Při provádění zkoušky měrné správnosti bubnů musí býti měřidlo umístěno na pevném základu, vylučujícím otřesy a ve vodovážném postavení. Měrný buben musí býti prost nečistot a mastnoty. Zkouška se provádí lihem o stupňovitosti 80—90 obj. % a průtok se reguluje kohoutem na potřebnou rychlost.

(2) Měrné baňky jsou zhotoveny ze železného plechu o síle 3 mm na švech svařovaného, uvnitř pocínovaného. Hrdlo každé baňky je nahoře nálevkovitě rozšířeno a má po obou stranách do mosazných objímek zasazené dvě skleněné trubice s označením základního cejchu a to 10, 20, 100, případně i jiný počet litrů. Nad i pod základní ryskou je další dělení u 10litrové baňky 0 dílů po 50 cm³ nad i pod ryskou, u 20litrové baňky 5 dílů po 20 cm³ nad i pod ryskou, u 100litrové baňky 10 dílů po 100 cm³ nad i pod ryskou. Měrné baňky musí býti po dvou letech cejchovány cejchovním a puncovním ředitelstvím v Praze.

(3) Zkouší se: citlivost bubnu, těsnost bubnu a měrný obsah bubnu.

(4) Citlivost měrného bubnu se zkouší uvedením prázdného bubnu do pohybu při jeho spojení s počitadlem. Jeho pohyb musí býti plynulý, netrhavý, přechod z pohybu do klidu pozvolný a nenápadný. Buben se nesmí nikdy vraceti do polohy, z níž byl vychýlen. Při tom se pozoruje též činnost západky.

(5) Těsnost měrného bubnu se zkouší po zkoušce citlivosti. Měrný buben se vloží do závěsného rámu a dokonale osušený se postaví tak, aby dolní komora mohla býti zcela naplněna zkušební tekutinou. To jest možné, postaví-li se buben měřidla tak, aby středy dvou protilehlých vylévacích otvorů byly přesně ve svislé rovině. Středová komora se naplní lihem až tekutina sahá ke» hranici vtokového otvoru středové komory. V této poloze se huben ponechá v klidu nejméně 5 minut. Nato se pozoruje, zda-li na vnějších stěnách nepropouští v místech letování lihovou tekutinu a zda-li dolním výtokovým otvorem neukapává líh. Tímto postupem se přezkoušejí i další tři komory. Zjistí-li se netěsnost bubnu, odmítne komise jeho převzetí a ověření.

(6) Zkouška měrného obsahu bubnu se provede zachycením určitého množství lihu, proteklého a odměřeného měřidlem do měrné baňky.

(7) Pro bubny o obsahu 20 litrů se použije měrné baňky 100Iitrové, pro bubny o obsahu 4 litrů měrné baňky 20litrové, pro bubny o jiném obsahu se použijí měrné baňky o 5 až 6-násobném obsahu.

(8) Pro houpačky se použijí měrné baňky o obsahu 10 litrů.

(10) Zkouška se provádí:

aa) u měřidel soustavy Ing. V. A. Zehr malý typ při rychlostech 1 L/min., 3 L/min. a 5 L/min. a zachycením po každé 20 litrů, t. j. 5 otoček bubnu;

bb) u měřidel ostatních soustav a typů dodávaných do závodů s roční výrobou do 2000 hl alkoholu při rychlostech 3 L/min., 5 L/min. a 10 L/min. a zachycením po každé 100 litrů, t. j. 5 otoček bubnu;

cc) u měřidel dodávaných průmyslovým nebo sulfitovým lihovarům a jiným s výrobou přes 50 hl alkoholu denně při rychlostech 5 L/min., 10 L/min, a 15 L/min. a zachycením po každé 100 litrů, t. j. 5 otoček bubnu.

(11) Největší přípustná úchylka od správného obsahu bubnu nesmí přesahovati

aa) při zkušební rychlosti 1 L/min. a 3 L/min. ± 0,2%, t. j. u měřidel soustavy Ing. V. A. Zehr malý typ 40 cm³, u ostatních měřidel 200 cm³;

bb) při zkušební rychlosti 5 L/min a 10 L/min. ± 0,3%, t. j. u měřidel soustavy Ing. V. A. Zehr malý typ 60 cm³, u měřidel ostatních soustav 300 cm³;

cc) při zkušební rychlosti 15 L/min.± 0,5%, t. j. u měřidel všech soustav a typů kromě
Ing. V. A. Zehr malý typ 500 cm³.
K teplotě protékajícího lihu se nepřihlíží.

(12) Výtokové potrubí měřidla se opatří vhodným nástavcem, aby při zachycování lihu do měrné baňky nenastalo jeho rozstřikování. Lapače vzorků a přepadní žlábek se odpojí, aby vzorkový líh vtékal zpět do vylévacího korýtka; rovněž nánoska se odpojí. Zreguluje se přítok lihu a buben se jím nechá otočit o 360°, aby se všechny jeho komory ovlhčily. Nato se buben zastaví v poloze, při níž střed horního vylévacího otvoru dosáhne vrcholu. Zároveň se uzavře přítok lihu.

(13) Měrná baňka se předem o vlhčí lihem a pak se sklopí, aby líh odkapal. Odkapání je skončeno, lze-li kapky počítati. Pak se baňka postaví pod výtokový otvor nástavce tak, aby její dno bylo ve vodorovné poloze. Buben se uvolní a zároveň se otevře přítok lihu do měřidla. Na číselníku se sleduje zaregistrované množství proteklého lihu. Během měření se dbá, aby líh se nerozstřikoval nebo neodkapával, aby veškeré zaregistrované množství se zachytilo do měrné baňky.

(14) Po průtoku 20 litrů, po případě 100 litrů se buben zastaví přesně v té poloze, kterou měl při zahájení měření. Přítok lihu se zastaví a vyčká se, až z výtokového potrubí a nástavce líh odkape. Objem lihu v měrné baňce se zjišťuje vždy dvěma členy komise. Výsledek se zapíše do ověřovacího listu ve formě procentní úchylky.

(15) V pochybných případech se opakuje měření ještě jednou. Ze dvou měření se vypočte aritmetický průměr jako konečný výsledek.

(16) Obdobně se zkouší měrný obsah záložního bubnu měřidla soustavy Ing. A. Zehr, po případě soustavy Beschorner.

(17) U kontrolních lihových měřidel soustavy Dolainski, Fučikovský a Ing. V. A. Zehr velký typ se po měrné zkoušce připojí násoska a přezkouší se, zdali se při přítoku lihu rychlostí 15 litrů/min. postačí vyprázdňovat vylévací korýtko.

(18) K provádění zkoušek těsností a měrného obsahu bubnů, houpaček a jiných zařízení používá komise technického lihu nedenaturovaného, odebraného v daňově vázaném oběhu. Líh se přechovává pod závěrou.

(19) O příjmu a vydání lihu vede komise vlastní záznam. Při poklesu stupňovitosti provede jeho výměnu za líh předepsané stupňovitosti. Výlohy spojené s odběrem a výměnou líhu nese výrobna měřidel. Ztráty na alkoholu nepodléhají všeobecné dani.