Ochranná pásma.
Silniční ochranná pásma.

(1) V území, které není určeno k souvislému zastavění, se při veřejných silnicích stanoví silniční ochranná pásma, a to do šíře 25 m od osy vozovky silnic I. a II. třídy a v okolí křižovatky také od osy ostatních silnic, do šíře 18 m od osy silnic III. třídy a do šíře 6 m od osy ostatních silnic (u těchto druhů silnic mimo okolí křižovatky).

(2) Hranice území určeného k souvislému zastavění vyplývají z územního nebo zastavovacího plánu, po případě upravovacího plánu nebo náčrtu z dřívější doby. Pokud není takového plánu (náčrtu), určí hranice uvedeného území krajský národní výbor po slyšení okresního a místního národního výboru podle skutečného stavu souvislého zastavění při silnici. Při tom souvislé zastavění nemusí dosahovat po obou stranách silnice stejně daleko, po případě se může omezovat jen na její jednu stranu; stavební mezery až do 200 m podle velikosti a významu obce nepřerušují souvislé zastavění.

(3) Okolím křižovatky se rozumí území při úrovňové křižovatce silnic (i jejich odbočce) do vzdálenosti 120 m u silnic I. třídy, 60 m u silnic II. třídy a 40 m u ostatních silnic; vzdálenost se měří od místa odbočení os vozovek, t. j. od příčného profilu každé z odbočujících nebo křižujících silnic, v němž začíná nebo končí oblouk převádějící dopravu z jednoho směru do druhého.

(1) V silničních ochranných pásmech se zásadně nesmějí

(2) Omezení podle odstavce 1 se nevztahují na vysazování silničních stromořadí podle příslušných předpisů, nu umisťování dopravních a orientačních značek, na stavby a zařízení k obraně vlasti, na zastávky a stanice autobusů s čekárnami, čerpací stanice a sloupy telekomunikačních a elektrických vedení. Při umisťování uvedených zastávek, stanic a sloupů, jakož i při novém vysazování lesa je třeba dohody se silniční a vojenskou správou.

(1) Z omezení podle § 13 lze povolit výjimku jen v odůvodněných případech a nebudou-li tím ohroženy obecné zájmy, zejména dopravní.

(2) Při povolování výjimky je třeba dbát také toho, aby se souvisle zastavěná část obce nerozšiřovala obestavováním silnic, jakož i aby vjezdy na pozemky byly umisťovány a pokud možno soustřeďovány tak, aby odbočováním na pozemky a vyjížděním s nich byla doprava na silnici rušena co nejméně (na místech přehledných a v nejmenším počtu). Jako podmínku je nutno stanovit, že vlastník nebo jiná osoba oprávněná věcí nakládat odstraní stavbu, jiné zařízení nebo porost, umisťované v silničním ochranném pásmu, kdykoli toho bude třeba v obecném zájmu, a to bez nároku na náhradu. V okolí křižovatky a při vnitřní straně silničního oblouku o poloměru 500 m nebo menším lze povolit jen postavení štíhlého tělesa (na př. stožáru elektrického vedení), které nezhorší přehled.

(3) Výjimku z omezení, platných pro silniční ochranná pásma, povoluje krajský národní výbor při silnicích I. a II. třídy a okresní národní výbor při ostatních silnicích, a to vždy v dohodě s vojenskou správou.

(4) Jde-li o činnost v silničním ochranném pásmu, ke které je třeba vedle povolení výjimky také povolení (schválení, souhlasu a pod.) podle jiných zvláštních předpisů (na př. § 12 vl. nař. č. 51/1950 Sb.), a nebyla-li pro ni již dříve povolena výjimka, opatří příslušný úřad sám předem rozhodnutí o jejím povolení.

(1) Ochranné pásmo při radioelektrických zařízeních je území v jejich okolí, které není určeno k souvislému zastavění; sahá do vzdálenosti až 5 km od hranic pozemku, na němž je zařízení umístěno.

(2) Radioelektrickým zařízením se rozumějí zařízení k radioelektrické dopravě zpráv, obrazů nebo návěští anebo k jejich přijímání, zřizovaná bez povolení podnikem pro poštovní a telekomunikační styk, podnikem pro rozhlas a televisi, vojenskou správou, Sborem národní bezpečnosti, drážním podnikem, leteckou správou nebo vodní a plavební správou (§ 4 zák. č. 72/1950 Sb., o telekomunikacích). Náležejí sem také pomocná zařízeni (na př. zařízení provozních budov a místností nebo laboratoří), zařízení odposlechové služby nebo technická zařízení mezinárodní rozhlasové organisace.

(3) V ochranném pásmu se nesmějí zřizovat stavby jakéhokoli druhu (ani elektrická vedení slaboproudá nebo silnoproudá, železné konstrukce jako plynojemy, jeřáby a věže), vysazovat porosty ani měnit tvar povrchu půdy, pokud by výsledek těchto činností mohl rušit provoz radioelektrického zařízení. V pochybnostech rozhodne o přípustnosti takové činnosti krajský národní výbor. U staveb již zřízených a porostů již vysázených, které ruší provoz radioelektrických zařízení, může krajský národní výbor nařídit vlastníku nebo jiné osobě oprávněné s nimi nakládat, aby na nich provedli úpravy nezbytně potřebné k provozu radioelektrického zařízení nebo aby tyto stavby nebo porosty odstranili.

(4) Územní rozsah ochranného pásma při určitém radioelektrickém zařízení, jakož i omezení v tomto pásmu určí krajský národní výbor a vyrozumí o tom stavební úřady a podle potřeby vlastníky dotčených nemovitostí. Při tom může z omezení všeobecně vyjmout provádění staveb s jinou konstrukcí než kovovou nebo železobetonovou, nepřesahuje-li jejich výška jednu třicetina vzdušné vzdálenosti stavby od hranic pozemku, na němž je umístěno radioelektrické zařízení.

(5) Rozhodnutí podle odstavců 3 a 4 činí krajský národní výbor v dohodě s vojenskou správou a s provozovatelem radioelektrického zařízení. Nedojde-li k dohodě, rozhodne ministerstvo techniky v dohodě se zúčastněnými ministerstvy.

(1) Okolí vodovodů (jímacích zařízení, vodojemů i vodovodních vedení) v území, které územním nebo zastavovacím plánem, po případě upravovacím plánem nebo náčrtem není určeno k souvislému zastavení, tvoří vodovodní ochranné pásmo.

(2) V tomto pásmu se nesmějí zřizovat stavby ani jiná podobná zařízení ani otevírat lomy nebo hloubit jámy, při jímacích zařízeních se mimo to ani nesmí hnojit stájovými hnojivy, fekaliemi ani kaly z kanalisačních čistíren nebo pást dobytek, zakládat komposty ani znečišťovat povrch splaškovými vodami, skládkami odpadních hmot a pod.

(3) Ochranné pásmo tvoří

(4) Přesný rozsah ochranného pásma pro určitý vodovod stanoví krajský národní výbor a vyrozumí o tom příslušné veřejné orgány a vlastníky a uživatele dotčených pozemků.

(5) Krajský národní výbor může povolit výjimku z omezení podle odstavce 2 za podmínek, které zajistí, že nebude zhoršena jakost vody ani rušeno užívání vodovodu.

1. umisťovat stavby, ploty ani jiné podobné předměty, ani provádět na nich takové úpravy, které mohou prodloužit dobu jejich trvání,

2. v okolí křižovatek nebo na vnitřní straně silničního oblouku o poloměru 500 m nebo menším vysazovat ani obnovovat stromy ani keře, ani pěstovat takové kultury, které by svou výškou s přihlédnutím k úrovni pole rušily přehled potřebný pro bezpečnou a snadnou dopravu,

3. zřizovat vjezdy na jednotlivé pozemky,

4. provádět takové zemní úpravy, kterými by se úroveň půdy zvýšila na více než 50 cm nad úroveň silniční vozovky nebo snížila na více než 50 cm pod úroveň této vozovky.

a) při jímacích zářezech plocha do vzdálenosti nejméně 30 m po obou stranách zářezu, nad zářezem (proti spádu) do vzdálenosti nejméně 50 m,

b) u jímacích studní plocha v kruhu o poloměru nejméně 50 m od studně a

c) u vodovodních řádů plocha do vzdálenosti nejméně 5 m od osy potrubí.