(2) Hranice území určeného k souvislému zastavění vyplývají z územního nebo zastavovacího plánu, po případě upravovacího plánu nebo náčrtu z dřívější doby. Pokud není takového plánu (náčrtu), určí hranice uvedeného území krajský národní výbor po slyšení okresního a místního národního výboru podle skutečného stavu souvislého zastavění při silnici. Při tom souvislé zastavění nemusí dosahovat po obou stranách silnice stejně daleko, po případě se může omezovat jen na její jednu stranu; stavební mezery až do 200 m podle velikosti a významu obce nepřerušují souvislé zastavění.