(1) Z omezení podle § 13 lze povolit výjimku jen v odůvodněných případech a nebudou-li tím ohroženy obecné zájmy, zejména dopravní.

(2) Při povolování výjimky je třeba dbát také toho, aby se souvisle zastavěná část obce nerozšiřovala obestavováním silnic, jakož i aby vjezdy na pozemky byly umisťovány a pokud možno soustřeďovány tak, aby odbočováním na pozemky a vyjížděním s nich byla doprava na silnici rušena co nejméně (na místech přehledných a v nejmenším počtu). Jako podmínku je nutno stanovit, že vlastník nebo jiná osoba oprávněná věcí nakládat odstraní stavbu, jiné zařízení nebo porost, umisťované v silničním ochranném pásmu, kdykoli toho bude třeba v obecném zájmu, a to bez nároku na náhradu. V okolí křižovatky a při vnitřní straně silničního oblouku o poloměru 500 m nebo menším lze povolit jen postavení štíhlého tělesa (na př. stožáru elektrického vedení), které nezhorší přehled.

(3) Výjimku z omezení, platných pro silniční ochranná pásma, povoluje krajský národní výbor při silnicích I. a II. třídy a okresní národní výbor při ostatních silnicích, a to vždy v dohodě s vojenskou správou.

(4) Jde-li o činnost v silničním ochranném pásmu, ke které je třeba vedle povolení výjimky také povolení (schválení, souhlasu a pod.) podle jiných zvláštních předpisů (na př. § 12 vl. nař. č. 51/1950 Sb.), a nebyla-li pro ni již dříve povolena výjimka, opatří příslušný úřad sám předem rozhodnutí o jejím povolení.