Všeobecné dodací a platební podmínky.
Dodací lhůty.
Vzorky, kolekce, plány, výkresy a kalkulace.
Převzetí zboží, vady zboží a reklamace.

(1) Množství zboží se určuje, pokud není v podrobných podmínkách pro odvětví nebo v rámcové anebo v dílčí smlouvě stanoveno jinak, podle váhy, počtu, objemu, plochy nebo délky zjištěné v místě plnění; udává se podle tovární vážní konsignace, podle přejímacího, dodacího nebo vydacího listu a pod.

(2) Udává-li se množství ve smlouvě dvojím nebo několikerým způsobem (na př. vahou a počtem), musí se smluvní strany zároveň dohodnout, jaká jednotka bude uvedena ve faktuře; dodavatel odpovídá pouze za množství podle této jednotky.

(3) Úřední vážení, měření nebo počítání se provádí na náklad toho, kdo k němu dal příkaz. Bude-li zjištěna nižší váha (menší míra, počet nebo pod.), než je udána, a bude-li zároveň zjištěno zavinění dodavatele, jdou náklady úředního zjištění na vrub dodavatele.

(4) Množství jednotlivých druhů zboží dodávaná nebo odebíraná v jednotlivých obdobích se mohou odchylovat o 5% od množství stanovených pro tato období dílčí smlouvou, není-li v podrobných podmínkách pro odvětví stanoveno jinak. Rozdíl v množství musí být vyrovnán vždy v následujícím období téhož roku.

(1) Minimální množství je nejmenší množství určitého druhu zboží, které má dodavatel dodat odběrateli v jedné dodávce (zásilce). Minimální množství musí být určeno buď v podrobných podmínkách pro odvětví nebo v rámcové smlouvě anebo nejpozději ve smlouvě dílčí.

(2) Na žádost odběratele mohou být uskutečněny i dodávky, které nedosáhnou ani minimálního množství; žádosti odběratelově musí být vyhověno, jsou-li pro takovou dodávku závažné důvody s hlediska rozvoje zahraničního obchodu, částka, o kterou se zvýšily náklady spojené s vyřízením takové dodávky, jde na vrub odběratele.

(1) Pro jakost zboží jsou rozhodné československé závazné jakostní normy nebo platné jakostní předpisy anebo jakostní podmínky, sjednané mezi stranami. Jakost lze též stanovit dohodou podle jakostního vzorku nebo kolekce nebo specifikace podstatných vlastností, podle rozboru, jakostní značkou, podle údajů rozhodných pro účel a způsob použití zboží kupujícím, poukazem na přesně označený typ nebo jinými obvyklými údaji o jakosti. Při dodávkách pro vývoz může být jakost dohodnuta odlišně od československých závazných jakostních norem nebo platných jakostních předpisů.

(2) Nejpozději v dílčí smlouvě musí být stanoveny krajní meze požadovaných technických vlastností zboží, nejvyšší procento nebo přípustný podíl výrobků nižší jakostní třídy v dodávce, největší nebo nejmenší, po případě obě krajní meze průměrné jakosti celé dodávky, nejvyšší přípustné množství vadných výrobků v dodávce a pod.

(3) Penále podle ustanovení § 37 odst. 3 se vztahuje jen na tu část vadného zboží, která přesahuje množství přípustné podle smlouvy.

(4) Zboží podléhající rychlé zkáze musí být v dílčí smlouvě jako takové vyznačeno. Zboží podřadné jakosti musí být zřetelně označeno trvalým způsobem na výrobku samém, pokud není dohodnuto něco jiného. Není-li z technických důvodů možno označit jakost zboží ani na výrobku ani na obalu, je dodavatel povinen odběratele na podřadnou jakost zboží výslovně upozornit a vyznačit ji ve faktuře a v dodacím listě.

(1) Cenami se rozumějí ceny podle cenových předpisů platných v době uzavření dílčí smlouvy, pokud pozdější cenové předpisy nestanoví, že mají být účtovány ceny jiné.

(2) Všeobecná nákupní daň není součástí ceny. Neoznámí-li odběratel nejpozději v odvolávce dodavateli, že jde o dodávku do daňově vázaného oběhu, účtuje mu dodavatel všeobecnou daň.

(1) Místem plnění je místo, na němž se strany dohodnou; nedohodnou-li se, platí, pokud nebude stanoveno jinak, dosavadní zvyklosti pro jednotlivé druhy zboží.

C. při poštovní dopravě:

A. při železniční dopravě:

b) poštovní úřad příjemce při dovozu;

a) podací poštovní úřad v tuzemském obchodě a při vývozu,

c) vozidlo v závodě dodavatelově, není-li při vývozu určeno zboží pro sklad, nýbrž přímo k dopravě do zahraničí;

b) závod dodavatele v ostatních případech,

a) závod nebo sklad odběratele, použije-li se vozidla dodavatele nebo vozidla jím najatého,

vagon stanice příjemce při vozových zásilkách, železniční stanice příjemce při kusových zásilkách;
c) při dovozu:

(2) Není-li ani dohody ani zvyklostí, je místem plnění:

b) při vývozu:
nakládací stanice při kusových zásilkách,
nakládací vagon v miste převzetí Československými státními drahami, národním podnikem, při vozových zásilkách,

a) v tuzemském obchodě:
nakládací vagon v místě převzetí Československými státními drahami, národním podnikem, při vozových zásilkách,

B. při dopravě po ose v tuzemském i zahraničním obchodě:

E. po případě místo, kde je zboží se souhlasem stran uskladněno.

místo, které podle předchozích ustanovení je místem plnění při prvním dopravním prostředku;
D. při sdružené dopravě:

(1) Dodací lhůta se stanoví buď určením dne nebo určením časového období (měsíc, týden a pod.).

a) je-li zboží v určený den nebo v poslední den určeného období v místě plnění,

(2) Dodací lhůta se považuje za splněnou:

b) v poslední den původně stanovené lhůty, jestliže dodavatel povolil odběrateli na jeho žádost odklad jakostní přejímky na dobu po dodací lhůtě, s výjimkou těch případů, kdy odběratel zboží pro vady jakosti nepřevzal,

c) byl-li odběratel podle smlouvy povinen udělit dodavateli odesílací disposice a nedojdou-li tyto disposice dodavateli ve smluvené lhůtě nebo nebyla-li lhůta smluvena, do 3 dnů ode dne, kdy oznámil v dodací lhůtě odběrateli, že zboží je připraveno k dodání,

d) jestliže odběratel zboží v dodací lhůtě neodebral nebo jestliže se odeslání zboží jeho vinou zdrželo.

(1) V dílčí smlouvě, nebo po jejím uzavření případ od případu, mohou strany ujednat, že dodavatel je oprávněn uskutečnit dodávku před určeným dnem nebo před počátkem dodací lhůty, a to buď vcelku nebo v dílčích dodávkách, avšak tak, že poslední dílčí dodávka bude splněna ještě v dodací lhůtě.

(2) Dodavatel je povinen vyrozumět odběratele o odeslání zásilky, a to u vozových zásilek tuzemských a u zásilek vývozních současně s odesláním zboží, u vozových zásilek dovozních, jakmile zboží překročilo hranice.

(1) Nejpozději v dílčí smlouvě musí být stanoveno, zda, v jaké lhůtě a jaké technické podklady potřebné pro výrobu zboží nebo pro splnění dodávky je odběratel povinen dodat dodavateli. Nedodá-li odběratel technické podklady ve stanovené lhůtě, prodlouží se sjednaná dodací lhůta o přiměřenou dobu, na níž se dodavatel s odběratelem dohodnou (s přihlédnutím k nutným přesunům ve výrobním, dovozním nebo projekčním programu a v pracovních postupech). Kromě toho má, pokud jde o penále, překročení lhůty k dodání technických podkladů odběratelem stejné následky jako opožděná dodávka, po případě neodebrání zboží v dodací lhůtě. Penále se počítá z ceny zboží, které nemohlo být vyráběno nebo včas dodáno proto, že nebyly včas dodány technické podklady.

(2) Ukáže-li se, že překážka způsobená překročením lhůty k dodání technických podkladů je neodstranitelná nebo že potrvá tak dlouho, že na dodavateli nelze spravedlivě požadovat, aby smlouvu dále plnil, mohou se strany dohodnout o zrušení smlouvy (jde-li o změnu prováděcího plánu, se souhlasem příslušných plánovacích orgánů) a o důsledcích z toho plynoucích, zejména pokud jde o případnou povinnost k náhradě škody vzniklé dosavadním postupem podle smlouvy nebo v souvislosti s ním.

(3) Jestliže se odběratel dohodne s dodavatelem o změně v provedení oproti sjednaným podmínkám, prodlužuje se dodací lhůta o dobu, kterou si vyžádá provedení těchto změn. Dodavatel má nárok na náhradu veškerých nákladů spojených s požadovanou změnou v provedení.

(4) Dodavatel je povinen v přiměřené nebo v dílčí smlouvě určené lhůtě dodat odběrateli i veškeré technické podklady, týkající se dodávaného zboží, jako jsou plány zazdívek a základů, návody k použití, montážní příručky a pod., bude-li je odběratel požadovat vzhledem k povaze dodávaného zboží. Nedodrží-li dodavatel sjednanou lhůtu, nahradí odběrateli škodu, která mu vznikla tím, že mu nebyly technické podklady dodány včas. Technické podklady vyhotoví dodavatel v jazyce českém nebo slovenském. U zboží vyváženého a dováženého pořídí překlad podnik určený nebo zřízený k provozování zahraničního obchodu, a to svým nákladem a v technické spolupráci s vývozcem, po případě dovozcem.

(1) Vyžádá-li si odběratel od dodavatele plány, projekty, výkresy, kalkulace a pod., je povinen nést veškeré náklady, které jsou podle cenových předpisů spojeny s jejich pořizováním a rozesíláním. Podnikům určeným nebo zřízeným k provozování zahraničního obchodu nebude účtováno vypracování cenových a základních technických podkladů, jako na př. rozměrových náčrtků, v rozsahu obchodních zvyklostí, pokud je potřebují pro svá obchodní jednání.

(2) Vzorky a kolekce, které si v přiměřeném množství vyžádá a převezme odběratel, dodá dodavatel za běžné ceny, jsou-li v prodejném stavu. Vzorky v neprodejném stavu dodá dodavatel zdarma. V odvětvích výživy budou poskytovány vzorky podle dosavadních zvyklostí. Výroba vzorků, které si odběratel zvláště vyžádal a které se odchylují od běžných kolekcí, jde na vrub odběratele, nedojde-li k sjednání objednávky podle těchto vzorků.

(3) Odběratel je povinen vyjádřit se k výpadním vzorkům ve lhůtě stanovené nejpozději v dílčí smlouvě. Neučiní-li tak, má se za to, že vzorek schvaluje, a nemůže později vytýkat vady, které bylo možno seznat při odborném přezkoumání výpadního vzorku.

(4) Pro způsob vzetí, předání, schválení a úschovy vzorku je rozhodné ustanovení podrobných podmínek pro odvětví nebo ustanovení dílčí smlouvy. Pokud není smluveno jinak, děje se vzetí a předání vzorku v závodě dodavatelově.

(1) Dodané zboží musí odpovídat schváleným vzorkům, kolekcím, stanoveným technickým a jiným podmínkám a pod. s tolerancemi podle československých závazných norem nebo s tolerancemi smluvenými nebo obvyklými.

(2) Odběratel nenabývá původských práv k vzorkům, kolekcím, plánům a pod. ani sjednáním objednávky ani zaplacením dodávky, Bez výslovného svolení dodavatele nesmí jich použití jinak než ke smluvenému účelu, ani nesmí sdělit jejich obsah třetím osobám.

(3) Dodá-li odběratel dodavateli projekty, plány, výkresy, receptury a pod., odpovídá mu za to, že jejich použitím nebude poškozeno původské právo třetích osob, a je povinen nahradit veškeré škody, které by jejich použitím vznikly dodavateli.
Dodavatel naopak odpovídá odběrateli za to, že nepoužije dodaných podkladů jinak, než je smluveno.

(4) Kupuje-li odběratel zboží podle vzorků, které sám dodal, je povinen nejpozději současně s objednávkou, není-li smluvena jiná lhůta, dodat dodavateli vzorek v potřebné velikosti, množství a stavu, po případě i jakostní popis nebo chemický rozbor.

(5) O přípustnosti odchylek od předepsaných rozměrů, vah a jiných náležitostí se rozhoduje podle československých závazných norem nebo podle podmínek sjednaných mezi stranami, po případě podle zvyklostí.

(2) Dodavatel připraví zboží k přejímce, zajistí, je-li to vzhledem k povaze zboží nutné, zaměstnance, stroje a nástroje potřebné k řádnému průběhu přejímky a ve sjednané lhůtě oznámí odběrateli doporučeným dopisem pohotovost zboží k přejímce a její datum. Nedostaví-li se odběratel nebo jeho zmocněnec k přejímce a nepožádá-li ve lhůtě stanovené v podrobných podmínkách pro odvětví o její odklad, může dodavatel provést zkoušku zboží bez účasti odběratele a na jeho náklad a uvědomit ho o výsledku zkoušky.

(3) Odklad přejímky je vyloučen u zboží podléhajícího rychlé zkáze.

(4) Nepřevezme-li odběratel zboží, u něhož zjistil vadu, avšak liší-li se s dodavatelem v názoru na výsledek zkoušky, je dodavatel (u dovozu odběratel), povinen zboží odděleně uskladnit. V takovém případě se strany podrobí posudku zkušebního orgánu nebo ústavu určeného příslušnými předpisy, nebo není-li takových předpisů, dohodou stran. Náklady na vypracování posudku jdou na vrub strany, v jejíž neprospěch posudek vyzněl.

(1) Jakostní přejímka se provádí jen, byla-li sjednána. Způsob a rozsah jejího provedení se určí nejpozději v dílčí smlouvě. Je-li vyžádána odběratelem později, jde na jeho vrub. Jakostní přejímka záleží v tom, že se provede rozbor nebo jiná technická zkouška přejímaného zboží. Provádí se ve výrobním závodě nebo skladu dodavatele nebo na místě, o němž se obě strany dohodly.

(4) Skryté vady musí odběratel vytknout dodavateli ihned, jakmile je zjistí, nejpozději však do šesti měsíců, pokud nebylo ujednáno jinak.

(3) Nebylo-li zboží převzato za účasti obou stran, vytýká odběratel chybějící množství nebo zjevné vady doporučeným dopisem ihned po jejich zjištění, nejpozději však do 15 dnů po obdržení zboží, po případě při dovozu ve smluvené kratší době, nebo u zboží podléhajícího rychlé zkáze do 5 dnů. Způsob vytýkání vad a lhůty pro jejich vytýkání v odvětvích výživy a lesnictví budou upraveny v podrobných podmínkách.

(2) Dodavatel je povinen nejpozději při plnění dodávky označit odběrateli všechny vady zboží, které jsou mu známy nebo při náležité péči známy být musí. Neoznačí-li zjevné vady, je povinen zaplatit odběrateli pořádkové penále ve výši 100 Kčs za každou zásilku, v níž takové vady nebyly označeny.

(6) Ode dne, kdy dodavatel obdržel zprávu o reklamaci, jdou náklady skladování a nebezpečí na vrub strany, proti níž vyzněl výsledek reklamace.

(1) Převzetí zboží se provádí buď v závodě dodavatelově nebo odběratelově nebo na jiném dohodnutém místě. Odběratel je povinen zboží při převzetí ohledat, a jestliže neodpovídá smluvenému nebo fakturovanému množství nebo smluvené, po případě obvyklé jakosti, vytknout dodavateli, je-li převzetí zboží přítomen, v protokole o převzetí zjevné vady, navrhnout odstranění závad, přepracování, poskytnutí slevy a pod. (reklamace). Za zjevné vady se považují takové vady, které může odborník při běžném přejímání zjistit, zachovávaje při tom pečlivost obvyklou při přejímání toho kterého druhu zboží. Ostatní vady se považují za skryté.

(5) Lhůty uvedené v odstavcích 1 až 5 počínají dnem následujícím po dni, kdy odběratel obdržel zboží a doklad, z něhož je patrno, jaké zboží a kolik dodavatel dodává.

c) v ostatních případech nutno vytýkat zjevné i skryté vady ihned po zjištění a skryté vady nejpozději do šesti měsíců po splnění dodávky nebo ve lhůtě, kterou poskytl odběratel v dohodě s dodavatelem zahraničnímu odběrateli. Chtějí-li si podniky určené nebo zřízené pro provozování zahraničního obchodu zachovat proti dodavateli právo postihu, musí oznámit dodavateli reklamaci zahraničního zákazníka nejpozději do 7 dnů ode dne, kdy jeho včasná reklamace došla.

b) u zboží, jež bylo převzato za účasti obou stran, pokud jde o zjevné vady, ustanovení § 29 odst. 1,

a) u zboží, jehož místem určení je sklad odběratelův, pokud jde o zjevné vady, ustanovení § 29 odst. 3,

(1) Dodavatel je povinen vyjádřit se k reklamaci nejpozději do 15 dnů po jejím obdržení; nevyjádří-li se, má se za to, že raklamaci uznal.

(2) Požadoval-li odběratel ve smlouvě určitou konstrukci, provedení nebo uspořádání objednaného zboží nebo zboží podle receptury jím předložené, neodpovídá dodavatel za vady dodaného zboží, pokud jejich příčiny tkví v konstrukci, v uspořádání nebo v provedení objednaných odběratelem nebo v receptuře jím předložené. Dodavatel je povinen upozornit odběratele na zřejmé konstrukční vady ihned, jakmile je zjistil. Dodavatel nepřejímá ručení vůči třetím osobám, a to ani za porušení patentního, původského, vzorkového, známkového nebo jiného práva.

(3) Nebude-li dohodnuto jinak, musí být reklamované zboží uloženo až do úplného vyřízení reklamace nebo do marného projití lhůty stanovené v odstavci 1.

(4) Bližší předpisy o postupu při reklamaci u některých zvláštních druhů zboží mohou být ujednány nejpozději v dílčích smlouvách.

(5) Učiní-li odběratel reklamaci, ačkoli mu musí být zřejmo, že je bezdůvodná, má dodovatel vůči odběrateli nárok nejen na náhradu veškeré škody, která mu vznikla přešetřováním reklamace, nýbrž i na náhradu poplatku z prodlení podle směrnic pro fakturování a placení za zboží a výkony.

(6) Ustanovení o obalech platí obdobně i o upevňovadlech, přikrývkách a jiných zařízeních používaných k ochraně zboží.

(5) Dohodne-li se odběratel s dodavatelem na jiném obalu, než který byl zahrnut do ceny zboží, hradí odběratel částku, o kterou se zvýšily náklady dodavatele splněním odběratelova požadavku. Dodavatel neodpovídá za škody vzniklé použitím nevhodných obalů z příkazu odběratele, je však povinen na zřejmé a jemu známé vady a omyly upozornit.

(4) Pokud podle dílčí smlouvy nebo podle obchodních zvyklostí zasílá odběratel vlastní obaly k plnění, musí je dodat v použivatelném stavu na adresu dodavatele vyplaceně tuzemský závod nebo sklad, z něhož bude dodávka plněna, a ve smluvené době před odesláním zboží; jinak je dodavatel oprávněn dodat zásilku ve vlastních obalech a vyfakturovat je nebo žádat vrácení, po případě i vyfakturovat půjčovné.

(1) Zboží se odesílá buď nebalené nebo v předepsaném, obvyklém (standardním) nebo smluveném obalu. Úmluva o obalu se musí stát nejpozději v dílčí smlouvě. Při vývozu je odběratel povinen předepsat do potřebných podrobností způsob a druh obalů podle nároků dopravy a zvyklostí na zahraničních trzích. Průtahy v předepsání obalu se posuzují stejně jako opožděné dodání technických podkladů.

(7) Speciální vagony náležející podniku dodavatele a zapůjčené za sjednaný poplatek odběrateli musí být ihned Po vyložení nákladu vráceny vyplaceně do podniku dodavatele.

(3) Je-li vrácení obalu nařízeno nebo smluveno v dílčí smlouvě nebo je-li obvyklé a není-li pro ně stanovena lhůta, je smluvní strana povinna vrátit zapůjčené obaly včas podle obchodních zvyklostí ve stavu odpovídajícím běžnému opotřebení. Vracení se děje na nebezpečí odběratele zboží, a neodporuje-li to příslušným předpisům, vyplaceně do místa plnění, pokud není dohodnuto jinak. Při opožděném vracení obalu je odběratel povinen zaplatit dodavateli úplaty podle příslušných předpisů a po případě nahradit veškerou škodu.

(2) Cena použitých obalů, půjčovné, zdržné, přistavování, předávání nebo vracení obalů se řídí příslušnými předpisy.