(1) Pruty z oceli Roxor je dovoleno ohýbat za studená až do průměru 30 mm. Pruty průměru nad 30 mm je nutno ohýbat vesměs za tepla, při čemž nutno ohřát dostatečně dlouhý kus výztuže (rovný asi dvojnásobné délce oblouku) na stejnoměrnou teplotu 800—900° C, t. j. červený žár (ve stínu), ježto při teplotě 250—400° C nastává nebezpečí lámavosti za modra. Za tepla ohnutá výztuž se pak musí nechat na vzduchu pozvolna vychladnout. V teplém stavu se nesmí skládat na mokrou půdu, do vody nebo do sněhu a musí se chránit před deštěm nebo sněhem.

(2) Pinty výztuže Toros a Isteg je dovoleno ohýbat jen za studená a není dovoleno je svařovat.

(3) Vložky z oceli Roxor lze stykovat též svařováním, jež však smí provádět jedině výrobce této oceli, který ručí za její jakost. Výztuž Roxor smějí svařovat na stavbě jen ti svářeči, kteří pro to dostali povolení ministerstva stavebního průmyslu po úředním vyzkoušení. Totéž platí obdobně při použití elektrod. Mají-li se vložky z oceli Roxor na stavbě svařovat, musí se užít oceli se zaručenou svařitelností.

(4) Při svařování za chladného počasí nebo v zimě se doporučuje konce obou prutů, jež se mají svařovat, ohřát na délku asi 50 cm od místa budoucího svaru. Při chladnutí svařených prutů je třeba dbát stejných opatrností jako při ohýbání za tepla.

(5) Jde-li o výztuž, jež má být svařována, je nutno prokázat jakost materiálu v každém jednotlivém případě buď přejímacími zkouškami nebo hutním osvědčením (odstavec 3 poslední věta).