Část první.
Úprava pracovních poměrů.

Oddíl 1.
Všeobecná ustanovení.

Oddíl 2.
Práva zaměstnanců.

Oddíl 3.
Povinnosti.

Oddíl 4.
Stíhání porušení povinností.

Oddíl 5.
Změna pracoviště.

Oddíl 6.
Skončení pracovního poměru.

4. je tělesně a duševně způsobilý k pracím, pro které je přijímán,

5. má potřebnou politickou a odbornou způsobilost,

6. konal vojenskou službu ve zbrani nejméně po dobu, kterou stanoví branný zákon pro základní službu,

(2) V odůvodněných případech lze od podmínek uvedených v odstavci 1 č. 6 a 7 upustit.

(1) Zaměstnancem se může stát, kdo

7. prokáže nejméně dvouletou dobu práce ve výrobě mimo učební dobu.

1. je československý občan,

2. je státně spolehlivý a bezúhonný,

3. překročil 17. rok věku a nedovršil 35. rok věku,

(3) Podrobnosti určí zvláštní předpisy.

(1) Zaměstnanci se přijímají nejdříve do pracovního poměru na zkoušku, a to zpravidla na podkladě přijímacích zkoušek.

(2) Zkušební doba nesmí překročit tři měsíce; jejím účelem je zjistit, zda má zaměstnanec způsobilost k práci v požárním sboru.

(3) Podrobnosti a odchylky stanoví zvláštní předpisy.

(1) Zaměstnance lze přijmout jen v rámci plánu pracovních sil (§ 25).

(2) Pracovní poměr a doba zaměstnání počínají dnem nastoupení práce.

(3) O přijetí se vydá zaměstnanci písemné osvědčení, ve kterém se uvede zejména pracoviště, práce pro které se přijímá, a platové zařadění.

„Slibuji na svou čest a svědomí, že budu věren Československé republice, jejímu lidově demokratickému zřízení, jejímu presidentu a její vládě, že budu zachovávat zákony a nařízení Československé republiky, že budu své povinnosti plnit pilně, svědomitě a nestranně, zejména, že budu poslušen příkazů svých velitelů a vedoucích, že budu přísně zachovávat mlčenlivost v úředních věcech a že při veškerém svém jednání budu mít na zřeteli jen zájmy služby a prospěch republiky a jeho lidu“.
(1) Při nastoupení práce složí zaměstnanec tento slib:

(2) Slib se složí tak, že slibující opakuje předčítané znění slibu a podá ruku tomu, kdo slib přijímá.

(3) Po složení slibu podepíše slibující písemné znění slibu opatřené datem, kdy slib byl složen.

(2) Podrobnosti o kvalifikačních zkouškách stanoví zvláštní předpisy.

(1) Zaměstnanci se podrobují podle potřeby kvalifikačním zkouškám.

(2) Zaměstnanec může být z funkce odvolán; z funkce odvolává orgán, který zaměstnance pověřil funkcí.

(1) Velitelské funkce se propůjčují na podkladě výběru. Podrobnosti upravují zvláštní předpisy, které také stanoví, zda je pro funkci zapotřebí též zvláštní způsobilosti, po případě zkoušky.

(1) Každému zaměstnanci se dostává zařazením na určité pracovní místo ve veřejném požárním sboru z povolání nebo u velitelství požární ochrany oprávnění vymezených zákonnými a organisačními předpisy.

(2) Zaměstnanci činnému v mezích jeho oprávnění zaručuje stát podporu a ochranu a přejímá odpovědnost za škodu způsobenou nezaviněně zaměstnancem při výkonu práce nebo v souvislosti s ní třetím osobám.

(1) O dovolené na zotavenou platí obecné předpisy.

(2) Nepřítomnost zaměstnankyně v práci pro těhotenství nebo mateřství je omluvena po dobu 18 týdnů, v nichž došlo k porodu.

(3) O rozsahu a podmínkách poskytování pracovního volna nebo úlev v práci platí obdobně předpisy platné pro zaměstnance, na něž se vztahuje zákon č. 66/1950 Sb.

(2) Při práci je zaměstnanec povinen řídit se zásadně příkazy a pokyny svých velitelů (nadřízených orgánů). Za svou práci je osobně odpovědný a své chování má vždy zařídit tak, aby bylo v souladu s požadavky nutné uvědomělé kázně a podporovalo pracovní pospolitost. Vědomosti politické a odborné, potřebné k plnění svěřených úkolů, je zaměstnanec povinen rozšiřovat a prohlubovat.

(1) Zaměstnanec je povinen s veškerým úsilím zamezovat a zdolávat požáry a jiné živelní pohromy nebo nehody a přispívat co nejvíce k zabezpečení republiky a její socialistické výstavby. Svěřené práce je povinen konat věrně, pilně a svědomitě.

(3) Zaměstnanec nesmí vykonávat vedlejší soukromou činnost (zaměstnání, povolání), jež by mu překážela v řádném plnění jeho povinností, příčila se obecným zájmům nebo budila pochybnost o jeho nestranném a nezištném vykonávání svěřených prací. Rovněž je nepřípustné, aby zaměstnanec přijímal od kohokoliv vzhledem k své činnosti dary nebo jiné výhody nebo si je dal slíbit.

(4) Svěřený majetek je zaměstnanec povinen opatrovat svědomitě. Byla-li mu uložena též jeho správa, je povinen vykonávat ji s náležitou péčí.

(5) Vyžaduje-li toho zájem služby, je zaměstnanec povinen přijmouti přidělený služební byt.

(6) Podrobnosti určí zvláštní předpisy (služební řád).

(2) Zaměstnanec je povinen přesně dodržovat stanovenou pracovní dobu a její rozdělení. Vyžaduje-li toho potřeba služby je povinen pracovat i mimo pravidelnou pracovní dobu.

(1) Pracovní doba se řídí všeobecnými předpisy a její rozdělení určí zvláštní předpisy.

(2) Rozsah povinnosti k náhradě škody se řídí předpisy občanského práva.

(1) Způsobil-li zaměstnanec zaviněným porušením povinností státu škodu, je povinen ji nahradit.

(1) Porušení povinností se stíhá a trestá bez újmy odpovědnosti podle jiných předpisů podle tohoto usnesení jako provinění. Porušení povinností nepatrného významu se netrestá, avšak veliteli přísluší, aby je zaměstnanci vytkl a poučil ho.

(2) Trestnost provinění zanikne, uplynou-li od porušení povinnosti tři roky. Zakládá-li porušení povinností skutkovou podstatu činu trestného soudně nebo ve správním trestním řízení, nepromlčí se provinění dříve, než nastane promlčení podle příslušných trestních předpisů.

(2) Peněžitý trest lze uložit až do výše jednoměsíčního základního platu, při čemž možno zaměstnanci povolit přiměřené měsíční splátky.

(3) Peněžité tresty připadají státní pokladně.

1. veřejná důtka,

2. peněžitý trest,

3. snížení hodnosti.

(1) Kárné tresty jsou:

(2) Po dobu zproštění výkonu práce přísluší svobodnému zaměstnanci 30%, ženatému 50% základního platu. Tato částka se zvyšuje o 10% na každé dítě, na které přísluší přídavek na děti, nejvýše však do výše dvou třetin základního platu. Přídavek na děti přísluší nezkrácený. Jiné příjmy získané zaměstnancem v této době se započítávají na tuto částku.

(1) Nedojde-li k zrušení pracovního poměru podle §§ 20 až 23, zprostí velitel zaměstnance výkonu práce:

(3) Opatření podle odstavce 1 se zruší, jakmile pominou okolnosti, které je odůvodňují. Prokáže-li se, že se zaměstnanec nedopustil činu kladeného mu za vinu, zařídí se jeho návrat na původní pracoviště a zadržené příjmy se mu doplatí. Na doplatek se započítávají jiné příjmy získané v době zproštění výkonu práce.

b) stane-li se důvodně podezřelým z provinění takové povahy, že by dalším setrváním v práci byly ohroženy důležité obecné zájmy, a nevystačí-li se s přeložením zaměstnance na jiné pracoviště.

a) bude-li vzat do vazby,

(3) O přeložení zaměstnance, s nímž je spojena změna osobního úřadu, rozhoduje ministerstvo vnitra.

(1) Zaměstnanec může být na žádost nebo ze služebních důvodů přeložen na jiné pracoviště.

(2) Při přeložení ze služebních důvodů se vezme podle možnosti zřetel k osobním poměrům zaměstnancovým.

a) Zaměstnanci lze poskytnout pracovní úlevy, záležející ve vhodném uspořádání pracovní doby.

b) Zaměstnance možno použít na jiném pracovišti a za tím účelem ho po případě přeškolit nebo mu poskytnout jiným vhodným způsobem příležitost, aby se vyškolil (vyučil) pro jiný obor práce.

(2) Opatření podle předchozího odstavce buďtež volena tak, aby hmotné zabezpečení zaměstnance nebylo ohroženo a aby opatření byla při tom účelná a hospodárná.

(1) Je-li zaměstnanec pro úraz nebo nemoc schopen pracovat trvale nebo přechodně po delší dobu na dosavadním pracovišti v míře omezené, nebo sice plné, ale na jiném pracovišti, možno učinit na žádost nebo z moci úřední na podkladě posudku lékaře, jejž určil úřad, tato opatření:

b) zrušením bez výpovědi,

a) výpovědí,

c) dohodou,

d) odsouzením k ztrátě občanských práv.

g) je-li v obecném zájmu třeba účelnějšího rozmístění pracovních sil.

(2) Úřad může rozvázat písemnou výpovědí pracovní poměr zaměstnance:

(3) U zaměstnanců, u nichž od nastoupení práce neuplynula doba tří měsíců, činí výpovědní lhůta dva týdny. U ostatních zaměstnanců činí výpovědní lhůta tři měsíce a počíná prvním dnem následujícího měsíce po dání výpovědi.

(4) O zaměstnance, jehož pracovní poměr bude rozvázán výpovědí podle odstavce 2 písm. g), bude postaráno jiným vhodným umístěním odpovídajícím jeho způsobilosti. Do doby, než se tak stane, lze mu poskytnout přiměřenou výpomoc. O podrobnostech platí obdobně předpisy vydané pro správní zaměstnance.

c) vykazuje-li vlastní vinou nedostatečný pracovní výkon,

(1) Zaměstnanec může vypovědět z vážných osobních důvodů pracovní poměr. Přijetí výpovědi může býti odepřeno v obecném zájmu.

f) pozbude-li československého občanství,

e) nastane-li u něho stav, který podle předpisů o národním důchodovém pojištění zakládá pro něho v případě skončení pracovního poměru nárok na důchod invalidní nebo starobní,

d) poruší-li hrubě své povinnosti,

a) neosvědčí-li se během prvých tří měsíců po nastoupení práce,

b) vyjde-li na jevo, že při přijetí nesplňoval podmínky pro vznik pracovního poměru,