⚠ Tento zákon byl zrušen ke dni 1962-10-31.
Níže je poslední platné znění před zrušením — pro orientaci nebo studium historie. Pro aktuální právní úpravu hledej nahrazující předpis.
ČÁST 1
Oddíl 1
§ 2.
Podmínky přijetí.
(1) Zaměstnancem se může stát, kdo
1. je československý občan,
2. je státně spolehlivý a bezúhonný,
3. překročil 17. rok věku a nedovršil 35. rok věku,
4. je tělesně a duševně způsobilý k pracím, pro které je přijímán,
5. má potřebnou politickou a odbornou způsobilost,
6. konal vojenskou službu ve zbrani nejméně po dobu, kterou stanoví branný zákon pro základní službu,
7. prokáže nejméně dvouletou dobu práce ve výrobě mimo učební dobu.
(3) Podrobnosti určí zvláštní předpisy.
§ 3.
Soutěžní přijímací zkoušky a pracovní poměr na zkoušku.
(1) Zaměstnanci se přijímají nejdříve do pracovního poměru na zkoušku, a to zpravidla na podkladě přijímacích zkoušek.
(2) Zkušební doba nesmí překročit tři měsíce; jejím účelem je zjistit, zda má zaměstnanec způsobilost k práci v požárním sboru.
(3) Podrobnosti a odchylky stanoví zvláštní předpisy.
§ 4.
Vznik pracovního poměru.
(1) Zaměstnance lze přijmout jen v rámci plánu pracovních sil (§ 25).
(2) Pracovní poměr a doba zaměstnání počínají dnem nastoupení práce.
(3) O přijetí se vydá zaměstnanci písemné osvědčení, ve kterém se uvede zejména pracoviště, práce pro které se přijímá, a platové zařadění.
§ 5.
Slib.
(1) Při nastoupení práce složí zaměstnanec tento slib:
„Slibuji na svou čest a svědomí, že budu věren Československé republice, jejímu lidově demokratickému zřízení, jejímu presidentu a její vládě, že budu zachovávat zákony a nařízení Československé republiky, že budu své povinnosti plnit pilně, svědomitě a nestranně, zejména, že budu poslušen příkazů svých velitelů a vedoucích, že budu přísně zachovávat mlčenlivost v úředních věcech a že při veškerém svém jednání budu mít na zřeteli jen zájmy služby a prospěch republiky a jeho lidu“.
(2) Slib se složí tak, že slibující opakuje předčítané znění slibu a podá ruku tomu, kdo slib přijímá.
(3) Po složení slibu podepíše slibující písemné znění slibu opatřené datem, kdy slib byl složen.
§ 6.
Kvalifikační zkoušky.
(1) Zaměstnanci se podrobují podle potřeby kvalifikačním zkouškám.
(2) Podrobnosti o kvalifikačních zkouškách stanoví zvláštní předpisy.
§ 7.
Obsazování velitelských míst.
(1) Velitelské funkce se propůjčují na podkladě výběru. Podrobnosti upravují zvláštní předpisy, které také stanoví, zda je pro funkci zapotřebí též zvláštní způsobilosti, po případě zkoušky.
(2) Zaměstnanec může být z funkce odvolán; z funkce odvolává orgán, který zaměstnance pověřil funkcí.
Oddíl 2
§ 8.
Právo na ochranu.
(1) Každému zaměstnanci se dostává zařazením na určité pracovní místo ve veřejném požárním sboru z povolání nebo u velitelství požární ochrany oprávnění vymezených zákonnými a organisačními předpisy.
(2) Zaměstnanci činnému v mezích jeho oprávnění zaručuje stát podporu a ochranu a přejímá odpovědnost za škodu způsobenou nezaviněně zaměstnancem při výkonu práce nebo v souvislosti s ní třetím osobám.
§ 9.
Dovolená na zotavenou, pracovní volno a úlevy v práci.
(1) O dovolené na zotavenou platí obecné předpisy.
(2) Nepřítomnost zaměstnankyně v práci pro těhotenství nebo mateřství je omluvena po dobu 18 týdnů, v nichž došlo k porodu.
(3) O rozsahu a podmínkách poskytování pracovního volna nebo úlev v práci platí obdobně předpisy platné pro zaměstnance, na něž se vztahuje zákon č. 66/1950 Sb.
§ 10.
Právo stížnosti.
Zaměstnanec si může stěžovat ve věcech služby nebo ve věcech svého pracovního poměru i mimo pořad řádných opravných prostředků ústně nebo písemně u svého bezprostředního velitele; velitel buď vyřídí stížnost sám nebo ji postoupí se svým návrhem příslušnému orgánu. Stížnost na svého velitele může podat přímo orgánu, který je veliteli nadřízen.
Oddíl 3
§ 11.
Všeobecná ustanovení.
(1) Zaměstnanec je povinen s veškerým úsilím zamezovat a zdolávat požáry a jiné živelní pohromy nebo nehody a přispívat co nejvíce k zabezpečení republiky a její socialistické výstavby. Svěřené práce je povinen konat věrně, pilně a svědomitě.
(2) Při práci je zaměstnanec povinen řídit se zásadně příkazy a pokyny svých velitelů (nadřízených orgánů). Za svou práci je osobně odpovědný a své chování má vždy zařídit tak, aby bylo v souladu s požadavky nutné uvědomělé kázně a podporovalo pracovní pospolitost. Vědomosti politické a odborné, potřebné k plnění svěřených úkolů, je zaměstnanec povinen rozšiřovat a prohlubovat.
(3) Zaměstnanec nesmí vykonávat vedlejší soukromou činnost (zaměstnání, povolání), jež by mu překážela v řádném plnění jeho povinností, příčila se obecným zájmům nebo budila pochybnost o jeho nestranném a nezištném vykonávání svěřených prací. Rovněž je nepřípustné, aby zaměstnanec přijímal od kohokoliv vzhledem k své činnosti dary nebo jiné výhody nebo si je dal slíbit.
(4) Svěřený majetek je zaměstnanec povinen opatrovat svědomitě. Byla-li mu uložena též jeho správa, je povinen vykonávat ji s náležitou péčí.
(5) Vyžaduje-li toho zájem služby, je zaměstnanec povinen přijmouti přidělený služební byt.
(6) Podrobnosti určí zvláštní předpisy (služební řád).
§ 12.
Pracovní doba.
(1) Pracovní doba se řídí všeobecnými předpisy a její rozdělení určí zvláštní předpisy.
(2) Zaměstnanec je povinen přesně dodržovat stanovenou pracovní dobu a její rozdělení. Vyžaduje-li toho potřeba služby je povinen pracovat i mimo pravidelnou pracovní dobu.
§ 13.
Povinnost k náhradě škody.
(1) Způsobil-li zaměstnanec zaviněným porušením povinností státu škodu, je povinen ji nahradit.
(2) Rozsah povinnosti k náhradě škody se řídí předpisy občanského práva.
Oddíl 4
§ 14.
Provinění.
(1) Porušení povinností se stíhá a trestá bez újmy odpovědnosti podle jiných předpisů podle tohoto usnesení jako provinění. Porušení povinností nepatrného významu se netrestá, avšak veliteli přísluší, aby je zaměstnanci vytkl a poučil ho.
(2) Trestnost provinění zanikne, uplynou-li od porušení povinnosti tři roky. Zakládá-li porušení povinností skutkovou podstatu činu trestného soudně nebo ve správním trestním řízení, nepromlčí se provinění dříve, než nastane promlčení podle příslušných trestních předpisů.
§ 15.
Kárné tresty.
(2) Peněžitý trest lze uložit až do výše jednoměsíčního základního platu, při čemž možno zaměstnanci povolit přiměřené měsíční splátky.
(3) Peněžité tresty připadají státní pokladně.
§ 16.
Zproštění výkonu práce.
(1) Nedojde-li k zrušení pracovního poměru podle §§ 20 až 23, zprostí velitel zaměstnance výkonu práce:
a) bude-li vzat do vazby,
b) stane-li se důvodně podezřelým z provinění takové povahy, že by dalším setrváním v práci byly ohroženy důležité obecné zájmy, a nevystačí-li se s přeložením zaměstnance na jiné pracoviště.
(2) Po dobu zproštění výkonu práce přísluší svobodnému zaměstnanci 30%, ženatému 50% základního platu. Tato částka se zvyšuje o 10% na každé dítě, na které přísluší přídavek na děti, nejvýše však do výše dvou třetin základního platu. Přídavek na děti přísluší nezkrácený. Jiné příjmy získané zaměstnancem v této době se započítávají na tuto částku.
(3) Opatření podle odstavce 1 se zruší, jakmile pominou okolnosti, které je odůvodňují. Prokáže-li se, že se zaměstnanec nedopustil činu kladeného mu za vinu, zařídí se jeho návrat na původní pracoviště a zadržené příjmy se mu doplatí. Na doplatek se započítávají jiné příjmy získané v době zproštění výkonu práce.
Oddíl 5
§ 17.
Přeložení.
(1) Zaměstnanec může být na žádost nebo ze služebních důvodů přeložen na jiné pracoviště.
(2) Při přeložení ze služebních důvodů se vezme podle možnosti zřetel k osobním poměrům zaměstnancovým.
(3) O přeložení zaměstnance, s nímž je spojena změna osobního úřadu, rozhoduje ministerstvo vnitra.
§ 18.
Přechodné přidělení.
Zaměstnanec může být na dobu potřeby přechodně přidělen na jiné pracoviště. Má-li přechodné přidělení trvat déle než 6 měsíců, je k němu třeba souhlasu ministerstva vnitra.
§ 19.
Opatření pro zaměstnance se sníženou pracovní schopností.
(1) Je-li zaměstnanec pro úraz nebo nemoc schopen pracovat trvale nebo přechodně po delší dobu na dosavadním pracovišti v míře omezené, nebo sice plné, ale na jiném pracovišti, možno učinit na žádost nebo z moci úřední na podkladě posudku lékaře, jejž určil úřad, tato opatření:
a) Zaměstnanci lze poskytnout pracovní úlevy, záležející ve vhodném uspořádání pracovní doby.
b) Zaměstnance možno použít na jiném pracovišti a za tím účelem ho po případě přeškolit nebo mu poskytnout jiným vhodným způsobem příležitost, aby se vyškolil (vyučil) pro jiný obor práce.
(2) Opatření podle předchozího odstavce buďtež volena tak, aby hmotné zabezpečení zaměstnance nebylo ohroženo a aby opatření byla při tom účelná a hospodárná.
Oddíl 6
§ 20.
Způsoby skončení pracovního poměru.
Pracovní poměr se končí:
b) zrušením bez výpovědi,
d) odsouzením k ztrátě občanských práv.
§ 21.
Rozvázání pracovního poměru výpovědí.
(1) Zaměstnanec může vypovědět z vážných osobních důvodů pracovní poměr. Přijetí výpovědi může býti odepřeno v obecném zájmu.
(2) Úřad může rozvázat písemnou výpovědí pracovní poměr zaměstnance:
a) neosvědčí-li se během prvých tří měsíců po nastoupení práce,
b) vyjde-li na jevo, že při přijetí nesplňoval podmínky pro vznik pracovního poměru,
c) vykazuje-li vlastní vinou nedostatečný pracovní výkon,
d) poruší-li hrubě své povinnosti,
e) nastane-li u něho stav, který podle předpisů o národním důchodovém pojištění zakládá pro něho v případě skončení pracovního poměru nárok na důchod invalidní nebo starobní,
f) pozbude-li československého občanství,
g) je-li v obecném zájmu třeba účelnějšího rozmístění pracovních sil.
(3) U zaměstnanců, u nichž od nastoupení práce neuplynula doba tří měsíců, činí výpovědní lhůta dva týdny. U ostatních zaměstnanců činí výpovědní lhůta tři měsíce a počíná prvním dnem následujícího měsíce po dání výpovědi.
(4) O zaměstnance, jehož pracovní poměr bude rozvázán výpovědí podle odstavce 2 písm. g), bude postaráno jiným vhodným umístěním odpovídajícím jeho způsobilosti. Do doby, než se tak stane, lze mu poskytnout přiměřenou výpomoc. O podrobnostech platí obdobně předpisy vydané pro správní zaměstnance.
§ 22.
Zrušení pracovního poměru bez výpovědi.
Úřad zruší bez výpovědi pracovní poměr zaměstnance, dopustí-li se zaměstnanec takového jednání, že ho nelze dále považovat za státně spolehlivého nebo že jeho neprodlené propuštění je v zájmu udržení pracovní kázně podle povahy věci nezbytně nutné.
§ 23.
Rozvázání pracovního poměru dohodou.
Dohodou mezi zaměstnancem a úřadem může být pracovní poměr rozvázán bez dodržení výpovědní lhůty.
ČÁST 3
§ 40.
Příslušnost a řízení.
(1) O řízení ve věcech pracovního poměru a o rozhodčích komisích platí obdobně ustanovení částí druhé a třetí vládního nařízení č. 120/1950 Sb., o právech a povinnostech státních zaměstnanců, o řízení ve věcech jejich pracovních poměrů a o rozhodčích komisích.
(2) Kárné tresty se ukládají podle služebního řádu.
ČÁST 4
§ 41.
Převod dosavadních zaměstnanců.
(1) Zaměstnanci, kteří byli dne 31. prosince 1950 v činné službě a do dne vyhlášení tohoto usnesení v ní setrvali nebo nebyli propuštěni nebo přeloženi do výslužby, se zařadí podle hodností dosažených k uvedenému dni do příslušných pracovních tříd a obdrží místo všech služebních příjmů podle dosavadních předpisů příjmy podle tohoto usnesení.
(2) Až do dne převodu se vyplácejí zálohově služební příjmy podle dosavadních předpisů; případné přeplatky se promíjejí, pokud je zaměstnanec nezavinil.
(3) Za součást služebních příjmů podle dosavadních předpisů se považují i zálohy povolené vládou na platovou úpravu státních a některých jiných veřejných zaměstnanců.
§ 42.
Vyrovnávací přídavek.
Zaměstnanci, u nichž úhrn služebních příjmů, náležejících jim dne 31. prosince 1950 byl vyšší než základní plat, náležející jim podle tohoto usnesení, dostanou vyrovnávací přídavek ve výši a za podmínek stanovených pro státní správní zaměstnance při převodu do pracovních příjmů podle zákona č. 66/1950 Sb.
§ 43.
Důchodové pojištění a pensijní zaopatření.
Pro zaměstnance, kteří do 1. dubna 1950 nebyli účastni národního důchodového pojištění, platí od tohoto dne předpisy o národním důchodovém pojištění. Pensijní nároky, které tito zaměstnanci získali ve veřejném pensijním zaopatření před 1. dubnem 1950, zůstávají nedotčeny. Pokud jde o podrobnosti, platí obdobně ustanovení prvního a třetího oddílu vládního nařízení č. 113/1950 Sb., jímž se stanoví podrobnosti o přestupu státních zaměstnanců a některých nestátních veřejných zaměstnanců, jakož i příjemců odpočivných (zaopatřovacích) platů do národního důchodového pojištění a srážky na pojistné.
§ 44.
Poskytování naturálních příjmů.
Až do vydání předpisů podle §§ 32 a 33 se naturální příjmy poskytují podle dosavadních předpisů.
§ 45.
Příjmy některých zaměstnanců nepřítomných v práci.
Lhůty, po které přísluší základní plat podle § 26 odst. 1 písm. c) a d), se počítají nejdříve od prvního dne měsíce po vyhlášení tohoto usnesení. Až do tohoto dne se řídí doba trvání nároku na pracovní příjmy při nepřítomnosti v práci pro nemoc (úraz) podle předpisů platných před účinností tohoto usnesení. Celková doba nesmí však přesáhnout dobu, po kterou příslušely služební příjmy podle předpisů uvedených v předchozí větě.
§ 46.
Disciplinární řízení.
(1) Porušení služebních povinností, kterých se dopustil zaměstnanec před účinností tohoto usnesení a pro které nebyl dosud stíhán pravoplatně ukončeným disciplinárním řízením podle dosavadních předpisů, se stíhá podle tohoto usnesení; disciplinární řízení již zahájené se zastaví. Suspense vyslovená podle dosavadních předpisů se považuje za zproštění výkonu práce podle § 16.
(2) Disciplinární (kárné) tresty uložené pravoplatně podle dosavadních předpisů, jež nebyly vykonány do dne vyhlášení tohoto usnesení, po případě jejich dosud neodpykaná část, se přemění v přiměřený trest podle § 15, pokud nepřijde v úvahu skončení pracovního poměru.
§ 47.
(1) Toto usnesení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1951.
(2) Provede je ministr vnitra v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
§ 1.
Rozsah platnosti.
(2) Pracovní a platové poměry ostatních zaměstnanců přidělených veřejným požárním sborům z povolání a velitelstvím požární ochrany se řídí předpisy platnými pro státní správní zaměstnance.
(3) Kde se v tomto usnesení mluví dále o zaměstnancích, rozumějí se tím příslušníci veřejných požárních sborů z povolání a příslušníci velitelství požární ochrany.
Příloha vládního usnesení ze dne 15. května 1951.
Směrné sazby
pro výměru základního platu v VI. pracovní třídě.
| Pásmo | Kčs
od | měsíčně
do | |
|---|
| I | 5.500—7.500 | vrchní požárník |
| a) velitel sboru nad 50 mužů, |
| b) okresní velitel v místech, kde nejsou veřejné požární sbory z povolání, |
| II | 6.500—8.500 | vedoucí požárník |
| a) velitel sboru nad 500 mužů, |
| b) okresní velitel v místech, kde jsou veřejné požární sbory z povolání, |
| III | 8.000—10.000 | krajský velitel požární ochrany, |
| IV | 10.000—12.000 | a) oblastní velitel požární ochrany na Slovensku, |
| b) zástupce hlavního velitele požární ochrany |
| V | nad 12.000 | hlavní velitel požární ochrany. |