206/1951 Sb.

Vyhláška ministerstva vnitra o pracovních a platových poměrech příslušníků veřejných požárních sborů z povolání a příslušníků velitelství požární ochrany.

Poslední dostupné znění: 1954-12-111962-10-31 · 2 znění v historii →

Příloha vládního usnesení ze dne 15. května 1951.
Směrné sazby
pro výměru základního platu v VI. pracovní třídě.
PásmoKčs
od
měsíčně
do
I5.500—7.500vrchní požárník
a) velitel sboru nad 50 mužů,
b) okresní velitel v místech, kde nejsou veřejné požární sbory z povolání,
II6.500—8.500vedoucí požárník
a) velitel sboru nad 500 mužů,
b) okresní velitel v místech, kde jsou veřejné požární sbory z povolání,
III8.000—10.000krajský velitel požární ochrany,
IV10.000—12.000a) oblastní velitel požární ochrany na Slovensku,
b) zástupce hlavního velitele požární ochrany
Vnad 12.000hlavní velitel požární ochrany.

§ 1

§ 1.
Rozsah platnosti.
(1) Toto usnesení upravuje pracovní a platové poměry příslušníků veřejných požárních sborů z povolání (§ 7 zákona č. 62/1950 Sb., o ochraně před požáry a jinými živelními pohromami) a příslušníků velitelství požární ochrany.
(2) Pracovní a platové poměry ostatních zaměstnanců přidělených veřejným požárním sborům z povolání a velitelstvím požární ochrany se řídí předpisy platnými pro státní správní zaměstnance.
(3) Kde se v tomto usnesení mluví dále o zaměstnancích, rozumějí se tím příslušníci veřejných požárních sborů z povolání a příslušníci velitelství požární ochrany.

Část I

Část první.
Úprava pracovních poměrů.

Oddíl1

Oddíl 1.
Všeobecná ustanovení.

§ 2

§ 2.
Podmínky přijetí.
(1) Zaměstnancem se může stát, kdo
3. překročil 17. rok věku a nedovršil 35. rok věku,
7. prokáže nejméně dvouletou dobu práce ve výrobě mimo učební dobu.
6. konal vojenskou službu ve zbrani nejméně po dobu, kterou stanoví branný zákon pro základní službu,
5. má potřebnou politickou a odbornou způsobilost,
4. je tělesně a duševně způsobilý k pracím, pro které je přijímán,
2. je státně spolehlivý a bezúhonný,
1. je československý občan,
(2) V odůvodněných případech lze od podmínek uvedených v odstavci 1 č. 6 a 7 upustit.
(3) Podrobnosti určí zvláštní předpisy.

§ 3

Soutěžní přijímací zkoušky a pracovní poměr na zkoušku.
§ 3.
(1) Zaměstnanci se přijímají nejdříve do pracovního poměru na zkoušku, a to zpravidla na podkladě přijímacích zkoušek.
(2) Zkušební doba nesmí překročit tři měsíce; jejím účelem je zjistit, zda má zaměstnanec způsobilost k práci v požárním sboru.
(3) Podrobnosti a odchylky stanoví zvláštní předpisy.

§ 4

Vznik pracovního poměru.
§ 4.
(1) Zaměstnance lze přijmout jen v rámci plánu pracovních sil (§ 25).
(2) Pracovní poměr a doba zaměstnání počínají dnem nastoupení práce.
(3) O přijetí se vydá zaměstnanci písemné osvědčení, ve kterém se uvede zejména pracoviště, práce pro které se přijímá, a platové zařadění.

§ 5

§ 5.
Slib.
(2) Slib se složí tak, že slibující opakuje předčítané znění slibu a podá ruku tomu, kdo slib přijímá.
„Slibuji na svou čest a svědomí, že budu věren Československé republice, jejímu lidově demokratickému zřízení, jejímu presidentu a její vládě, že budu zachovávat zákony a nařízení Československé republiky, že budu své povinnosti plnit pilně, svědomitě a nestranně, zejména, že budu poslušen příkazů svých velitelů a vedoucích, že budu přísně zachovávat mlčenlivost v úředních věcech a že při veškerém svém jednání budu mít na zřeteli jen zájmy služby a prospěch republiky a jeho lidu“.
(1) Při nastoupení práce složí zaměstnanec tento slib:
(3) Po složení slibu podepíše slibující písemné znění slibu opatřené datem, kdy slib byl složen.

§ 6

Kvalifikační zkoušky.
§ 6.
(1) Zaměstnanci se podrobují podle potřeby kvalifikačním zkouškám.
(2) Podrobnosti o kvalifikačních zkouškách stanoví zvláštní předpisy.

§ 7

Obsazování velitelských míst.
§ 7.
(2) Zaměstnanec může být z funkce odvolán; z funkce odvolává orgán, který zaměstnance pověřil funkcí.
(1) Velitelské funkce se propůjčují na podkladě výběru. Podrobnosti upravují zvláštní předpisy, které také stanoví, zda je pro funkci zapotřebí též zvláštní způsobilosti, po případě zkoušky.

Oddíl2

Oddíl 2.
Práva zaměstnanců.

§ 8

§ 8.
Právo na ochranu.
(2) Zaměstnanci činnému v mezích jeho oprávnění zaručuje stát podporu a ochranu a přejímá odpovědnost za škodu způsobenou nezaviněně zaměstnancem při výkonu práce nebo v souvislosti s ní třetím osobám.
(1) Každému zaměstnanci se dostává zařazením na určité pracovní místo ve veřejném požárním sboru z povolání nebo u velitelství požární ochrany oprávnění vymezených zákonnými a organisačními předpisy.

§ 9

§ 9.
Dovolená na zotavenou, pracovní volno a úlevy v práci.
(2) Nepřítomnost zaměstnankyně v práci pro těhotenství nebo mateřství je omluvena po dobu 18 týdnů, v nichž došlo k porodu.
(1) O dovolené na zotavenou platí obecné předpisy.
(3) O rozsahu a podmínkách poskytování pracovního volna nebo úlev v práci platí obdobně předpisy platné pro zaměstnance, na něž se vztahuje zákon č. 66/1950 Sb.

§ 10

Zaměstnanec si může stěžovat ve věcech služby nebo ve věcech svého pracovního poměru i mimo pořad řádných opravných prostředků ústně nebo písemně u svého bezprostředního velitele; velitel buď vyřídí stížnost sám nebo ji postoupí se svým návrhem příslušnému orgánu. Stížnost na svého velitele může podat přímo orgánu, který je veliteli nadřízen.
§ 10.
Právo stížnosti.

Oddíl3

Oddíl 3.
Povinnosti.

§ 11

§ 11.
Všeobecná ustanovení.
(6) Podrobnosti určí zvláštní předpisy (služební řád).
(1) Zaměstnanec je povinen s veškerým úsilím zamezovat a zdolávat požáry a jiné živelní pohromy nebo nehody a přispívat co nejvíce k zabezpečení republiky a její socialistické výstavby. Svěřené práce je povinen konat věrně, pilně a svědomitě.
(2) Při práci je zaměstnanec povinen řídit se zásadně příkazy a pokyny svých velitelů (nadřízených orgánů). Za svou práci je osobně odpovědný a své chování má vždy zařídit tak, aby bylo v souladu s požadavky nutné uvědomělé kázně a podporovalo pracovní pospolitost. Vědomosti politické a odborné, potřebné k plnění svěřených úkolů, je zaměstnanec povinen rozšiřovat a prohlubovat.
(3) Zaměstnanec nesmí vykonávat vedlejší soukromou činnost (zaměstnání, povolání), jež by mu překážela v řádném plnění jeho povinností, příčila se obecným zájmům nebo budila pochybnost o jeho nestranném a nezištném vykonávání svěřených prací. Rovněž je nepřípustné, aby zaměstnanec přijímal od kohokoliv vzhledem k své činnosti dary nebo jiné výhody nebo si je dal slíbit.
(4) Svěřený majetek je zaměstnanec povinen opatrovat svědomitě. Byla-li mu uložena též jeho správa, je povinen vykonávat ji s náležitou péčí.
(5) Vyžaduje-li toho zájem služby, je zaměstnanec povinen přijmouti přidělený služební byt.

§ 12

Pracovní doba.
§ 12.
(2) Zaměstnanec je povinen přesně dodržovat stanovenou pracovní dobu a její rozdělení. Vyžaduje-li toho potřeba služby je povinen pracovat i mimo pravidelnou pracovní dobu.
(1) Pracovní doba se řídí všeobecnými předpisy a její rozdělení určí zvláštní předpisy.

§ 13

Povinnost k náhradě škody.
§ 13.
(2) Rozsah povinnosti k náhradě škody se řídí předpisy občanského práva.
(1) Způsobil-li zaměstnanec zaviněným porušením povinností státu škodu, je povinen ji nahradit.

Oddíl4

Oddíl 4.
Stíhání porušení povinností.

§ 14

§ 14.
Provinění.
(2) Trestnost provinění zanikne, uplynou-li od porušení povinnosti tři roky. Zakládá-li porušení povinností skutkovou podstatu činu trestného soudně nebo ve správním trestním řízení, nepromlčí se provinění dříve, než nastane promlčení podle příslušných trestních předpisů.
(1) Porušení povinností se stíhá a trestá bez újmy odpovědnosti podle jiných předpisů podle tohoto usnesení jako provinění. Porušení povinností nepatrného významu se netrestá, avšak veliteli přísluší, aby je zaměstnanci vytkl a poučil ho.

§ 15

§ 15.
Kárné tresty.
(1) Kárné tresty jsou:
1. veřejná důtka,
2. peněžitý trest,
3. snížení hodnosti.
(2) Peněžitý trest lze uložit až do výše jednoměsíčního základního platu, při čemž možno zaměstnanci povolit přiměřené měsíční splátky.
(3) Peněžité tresty připadají státní pokladně.

§ 16

§ 16.
Zproštění výkonu práce.
(3) Opatření podle odstavce 1 se zruší, jakmile pominou okolnosti, které je odůvodňují. Prokáže-li se, že se zaměstnanec nedopustil činu kladeného mu za vinu, zařídí se jeho návrat na původní pracoviště a zadržené příjmy se mu doplatí. Na doplatek se započítávají jiné příjmy získané v době zproštění výkonu práce.
(1) Nedojde-li k zrušení pracovního poměru podle §§ 20 až 23, zprostí velitel zaměstnance výkonu práce:
b) stane-li se důvodně podezřelým z provinění takové povahy, že by dalším setrváním v práci byly ohroženy důležité obecné zájmy, a nevystačí-li se s přeložením zaměstnance na jiné pracoviště.
a) bude-li vzat do vazby,
(2) Po dobu zproštění výkonu práce přísluší svobodnému zaměstnanci 30%, ženatému 50% základního platu. Tato částka se zvyšuje o 10% na každé dítě, na které přísluší přídavek na děti, nejvýše však do výše dvou třetin základního platu. Přídavek na děti přísluší nezkrácený. Jiné příjmy získané zaměstnancem v této době se započítávají na tuto částku.

Oddíl5

Oddíl 5.
Změna pracoviště.

§ 17

§ 17.
Přeložení.
(3) O přeložení zaměstnance, s nímž je spojena změna osobního úřadu, rozhoduje ministerstvo vnitra.
(1) Zaměstnanec může být na žádost nebo ze služebních důvodů přeložen na jiné pracoviště.
(2) Při přeložení ze služebních důvodů se vezme podle možnosti zřetel k osobním poměrům zaměstnancovým.

§ 18

Zaměstnanec může být na dobu potřeby přechodně přidělen na jiné pracoviště. Má-li přechodné přidělení trvat déle než 6 měsíců, je k němu třeba souhlasu ministerstva vnitra.
§ 18.
Přechodné přidělení.

§ 19

§ 19.
Opatření pro zaměstnance se sníženou pracovní schopností.
(1) Je-li zaměstnanec pro úraz nebo nemoc schopen pracovat trvale nebo přechodně po delší dobu na dosavadním pracovišti v míře omezené, nebo sice plné, ale na jiném pracovišti, možno učinit na žádost nebo z moci úřední na podkladě posudku lékaře, jejž určil úřad, tato opatření:
a) Zaměstnanci lze poskytnout pracovní úlevy, záležející ve vhodném uspořádání pracovní doby.
b) Zaměstnance možno použít na jiném pracovišti a za tím účelem ho po případě přeškolit nebo mu poskytnout jiným vhodným způsobem příležitost, aby se vyškolil (vyučil) pro jiný obor práce.
(2) Opatření podle předchozího odstavce buďtež volena tak, aby hmotné zabezpečení zaměstnance nebylo ohroženo a aby opatření byla při tom účelná a hospodárná.

Oddíl6

Oddíl 6.
Skončení pracovního poměru.

§ 20

§ 20.
Pracovní poměr se končí:
Způsoby skončení pracovního poměru.
c) dohodou,
a) výpovědí,
d) odsouzením k ztrátě občanských práv.
b) zrušením bez výpovědi,

§ 21

§ 21.
Rozvázání pracovního poměru výpovědí.
(2) Úřad může rozvázat písemnou výpovědí pracovní poměr zaměstnance:
c) vykazuje-li vlastní vinou nedostatečný pracovní výkon,
d) poruší-li hrubě své povinnosti,
b) vyjde-li na jevo, že při přijetí nesplňoval podmínky pro vznik pracovního poměru,
a) neosvědčí-li se během prvých tří měsíců po nastoupení práce,
g) je-li v obecném zájmu třeba účelnějšího rozmístění pracovních sil.
f) pozbude-li československého občanství,
e) nastane-li u něho stav, který podle předpisů o národním důchodovém pojištění zakládá pro něho v případě skončení pracovního poměru nárok na důchod invalidní nebo starobní,
(1) Zaměstnanec může vypovědět z vážných osobních důvodů pracovní poměr. Přijetí výpovědi může býti odepřeno v obecném zájmu.
(4) O zaměstnance, jehož pracovní poměr bude rozvázán výpovědí podle odstavce 2 písm. g), bude postaráno jiným vhodným umístěním odpovídajícím jeho způsobilosti. Do doby, než se tak stane, lze mu poskytnout přiměřenou výpomoc. O podrobnostech platí obdobně předpisy vydané pro správní zaměstnance.
(3) U zaměstnanců, u nichž od nastoupení práce neuplynula doba tří měsíců, činí výpovědní lhůta dva týdny. U ostatních zaměstnanců činí výpovědní lhůta tři měsíce a počíná prvním dnem následujícího měsíce po dání výpovědi.

§ 22

§ 22.
Úřad zruší bez výpovědi pracovní poměr zaměstnance, dopustí-li se zaměstnanec takového jednání, že ho nelze dále považovat za státně spolehlivého nebo že jeho neprodlené propuštění je v zájmu udržení pracovní kázně podle povahy věci nezbytně nutné.
Zrušení pracovního poměru bez výpovědi.

§ 23

Rozvázání pracovního poměru dohodou.
§ 23.
Dohodou mezi zaměstnancem a úřadem může být pracovní poměr rozvázán bez dodržení výpovědní lhůty.

Část III

Část třetí.
Společná ustanovení.

§ 39

§ 39.
Zmocnění.
Zvláštní předpisy podle § 2 odst. 3, § 3 odst. 3, § 6 odst. 2, § 7 odst. 1, § 11 odst. 6 a § 24 odst. 5 vydá ministerstvo vnitra. Zvláštní předpisy podle § 12 odst. 1 vydá ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvy financi a práce a sociální péče.

§ 40

§ 40.
Příslušnost a řízení.
(1) O řízení ve věcech pracovního poměru a o rozhodčích komisích platí obdobně ustanovení částí druhé a třetí vládního nařízení č. 120/1950 Sb., o právech a povinnostech státních zaměstnanců, o řízení ve věcech jejich pracovních poměrů a o rozhodčích komisích.
(2) Kárné tresty se ukládají podle služebního řádu.

Část II

Oddíl1

§ 24

§ 25

§ 26

§ 27

§ 28

§ 29

§ 30

§ 31

§ 32

§ 33

Oddíl2

§ 34

Oddíl3

§ 35

§ 36

§ 38

§ 37

Část IV

Část čtvrtá.
Přechodná a závěrečná ustanovení.

§ 41

§ 41.
Převod dosavadních zaměstnanců.
(1) Zaměstnanci, kteří byli dne 31. prosince 1950 v činné službě a do dne vyhlášení tohoto usnesení v ní setrvali nebo nebyli propuštěni nebo přeloženi do výslužby, se zařadí podle hodností dosažených k uvedenému dni do příslušných pracovních tříd a obdrží místo všech služebních příjmů podle dosavadních předpisů příjmy podle tohoto usnesení.
(2) Až do dne převodu se vyplácejí zálohově služební příjmy podle dosavadních předpisů; případné přeplatky se promíjejí, pokud je zaměstnanec nezavinil.
(3) Za součást služebních příjmů podle dosavadních předpisů se považují i zálohy povolené vládou na platovou úpravu státních a některých jiných veřejných zaměstnanců.

§ 42

§ 42.
Vyrovnávací přídavek.
Zaměstnanci, u nichž úhrn služebních příjmů, náležejících jim dne 31. prosince 1950 byl vyšší než základní plat, náležející jim podle tohoto usnesení, dostanou vyrovnávací přídavek ve výši a za podmínek stanovených pro státní správní zaměstnance při převodu do pracovních příjmů podle zákona č. 66/1950 Sb.

§ 43

§ 43.
Důchodové pojištění a pensijní zaopatření.
Pro zaměstnance, kteří do 1. dubna 1950 nebyli účastni národního důchodového pojištění, platí od tohoto dne předpisy o národním důchodovém pojištění. Pensijní nároky, které tito zaměstnanci získali ve veřejném pensijním zaopatření před 1. dubnem 1950, zůstávají nedotčeny. Pokud jde o podrobnosti, platí obdobně ustanovení prvního a třetího oddílu vládního nařízení č. 113/1950 Sb., jímž se stanoví podrobnosti o přestupu státních zaměstnanců a některých nestátních veřejných zaměstnanců, jakož i příjemců odpočivných (zaopatřovacích) platů do národního důchodového pojištění a srážky na pojistné.

§ 44

§ 44.
Poskytování naturálních příjmů.
Až do vydání předpisů podle §§ 32 a 33 se naturální příjmy poskytují podle dosavadních předpisů.

§ 45

§ 45.
Příjmy některých zaměstnanců nepřítomných v práci.
Lhůty, po které přísluší základní plat podle § 26 odst. 1 písm. c) a d), se počítají nejdříve od prvního dne měsíce po vyhlášení tohoto usnesení. Až do tohoto dne se řídí doba trvání nároku na pracovní příjmy při nepřítomnosti v práci pro nemoc (úraz) podle předpisů platných před účinností tohoto usnesení. Celková doba nesmí však přesáhnout dobu, po kterou příslušely služební příjmy podle předpisů uvedených v předchozí větě.

§ 46

§ 46.
Disciplinární řízení.
(1) Porušení služebních povinností, kterých se dopustil zaměstnanec před účinností tohoto usnesení a pro které nebyl dosud stíhán pravoplatně ukončeným disciplinárním řízením podle dosavadních předpisů, se stíhá podle tohoto usnesení; disciplinární řízení již zahájené se zastaví. Suspense vyslovená podle dosavadních předpisů se považuje za zproštění výkonu práce podle § 16.
(2) Disciplinární (kárné) tresty uložené pravoplatně podle dosavadních předpisů, jež nebyly vykonány do dne vyhlášení tohoto usnesení, po případě jejich dosud neodpykaná část, se přemění v přiměřený trest podle § 15, pokud nepřijde v úvahu skončení pracovního poměru.

§ 47

§ 47.
(1) Toto usnesení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1951.
(2) Provede je ministr vnitra v dohodě se zúčastněnými členy vlády.