Všeobecné dodací a platební podmínky.
Dodací lhůty.
Technické podklady a pomůcky.

(1) Množství zboží se určuje, pokud není v sektorových podmínkách, v rámcové, dílčí nebo přímé smlouvě stanoveno jinak, podle váhy, počtu, objemu, plochy nebo délky zjištěné v místě plnění; udává se podle tovární vážní konsignace, podle přejímacího, dodacího nebo vydacího listu a pod.

(2) Udá-li se množství ve smlouvě dvojím nebo několikerým způsobem (na př. vahou a počtem), musí smlouva zároveň obsahovat ujednání, v jakých jednotkách bude fakturováno. Pro posouzení plnění smlouvy je rozhodující plnění v jednotkách, v nichž bylo bilancováno, není-li v sektorových podmínkách stanoveno jinak.

(3) Úřední vážení, měření nebo počítání se provádí na náklad dodavatele, pokud je k tomu smlouvou zavázán, jinak na náklad toho, kdo k tomu dal příkaz. Nedal-li odběratel takový příkaz, neručí dodavatel za újmu, která odběrateli vznikne tím, že dopravní podnik (u pojištěného zboží pojišťovna) odmítá nahraditi škodu z důvodu, že podle jeho předpisů mělo býti zboží úředně váženo, měřeno nebo počítáno. Jestliže při úředním vážení, měření nebo počítání bylo zjištěno menší množství než bylo udáno, a bylo-li zároveň zjištěno zavinění dodavatele, nese náklady úředního zjištění dodavatel.

(4) Vážení, měření nebo počítání se pokládá za úřední, je-li prováděno:

c) způsobem uznaným za úřední vážení, měření nebo počítání v sektorových podmínkách, rámcové nebo dílčí (přímé) smlouvě.

b) za účasti orgánu k tomu povolaného podle zvláštních předpisů nebo určeného úředním opatřením nebo

a) zaměstnanci veřejné dopravy v rámci jejich služebních povinností nebo

(5) Množství jednotlivých druhů zboží, dodávaná nebo odebíraná v jednotlivých obdobích smlouvy, smějí se odchylovat od množství, kontrahovaných dílčí smlouvou až o 5%, není-li v sektorových podmínkách stanoveno jinak. Tento rozdíl však musí být vyrovnán v následujícím období téhož roku.

(1) Minimální množství je nejmenší množství jednoho druhu zboží, které dodavatel smí dodat v jedné zásilce; pokud není zvyklostí, má být stanoveno nejpozději v dílčí (přímé) smlouvě.

(2) Dodávky pod minimální množství jsou dovoleny, jestliže to odběratel žádá. Žádosti odběratelově musí být vyhověno, jsou-li pro takovou dodávku závažné důvody s hlediska rozvoje zahraničního obchodu. Částka, o kterou se zvýšily náklady spojené s vyřízením takové dodávky, jde na vrub odběratele.

(1) Pokud není závazných předpisů o jakosti nebo pokud tyto předpisy připouštějí odchylky, platí o jakosti ustanovení sektorových podmínek, není-li jich, rámcové, dílčí nebo přímé smlouvy; neupravuje-li jakost ani rámcová, dílčí či přímá smlouva, platí o jakosti zvyklosti pro obchod zbožím, o něž jde. Jakost lze stanovit též odkazem na zvyklosti pro obchod zbožím, o něž jde, podle jakostního vzorku, kolekce, podle specifikace podstatných vlastností, podle rozborů, podle jakostní značky, podle údajů rozhodných pro účel a způsob použití zboží kupujícím, poukazem na přesně označený typ nebo jinými údaji o jakosti. Při dodávkách pro vývoz možno dohodnout jakost odchylnou od jinak obecně závazných předpisů o jakosti.

(2) Nejpozději v dílčí smlouvě musí být stanoveny krajní meze požadovaných technických vlastností zboží, nejvyšší procento nebo přípustný podíl výrobků nižší jakostní třídy v dodávce, největší nebo nejmenší, po případě obě krajní meze průměrné jakosti celé dodávky, nejvyšší přípustné procento vadných výrobků v dodávce a pod.

(3) Zboží podléhající rychlé zkáze musí být jako takové označeno nejpozději v dílčí (přímé) smlouvě. Nestalo-li se tak, odpovídá dodavatel za škodu vzniklou tím, že odběratel nebyl upozorněn na nebezpečí zkázy zboží, ledaže dodavatel prokáže, že tato vlastnost zboží odběrateli byla známa.

(4) Je-li zboží podřadné jakosti, musí to být zřetelně označeno trvalým způsobem na výrobku samém nebo na obalu, pokud není dohodnuto něco jiného. Není-li z technických důvodů možno označit jakost zboží ani na výrobku, ani na obalu, je dodavatel povinen odběratele na podřadnou jakost zboží výslovně upozornit a vyznačit ji ve faktuře a v dodacím listě.

nakládací stanice u kusových zásilek,
nakládací vagon v místě převzetí vozové zásilky železnicí,
a) v tuzemském obchodě a při vývozu:

A. při železniční dopravě:

B. při dopravě po ose v tuzemském i zahraničním obchodě:

C. při poštovní dopravě:

d) závod dodavatele v ostatních případech:

b) při dovozu:
vagon stanice příjemce u vozových zásilek,
železniční stanice příjemce u kusových zásilek;

a) závod nebo sklad odběratele, použije-li se vozidla dodavatele nebo vozidla jím najatého,

b) vozidlo v závodě dodavatelově při vývozu, není-li zboží určeno pro sklad, nýbrž přímo k dopravě do zahraničí,

c) při dopravě autobusy místo, kde dodavatel předal zboží k přepravě,

a) podávací poštovní úřad v tuzemském obchodě a při vývozu,

b) dodávací poštovní úřad příjemce při dovozu;

místo, které podle předchozích ustanovení je místem plnění při prvním veřejném dopravním prostředku.
D. při sdružené dopravě tuzemských výrobků:

(1) Dodací lhůta se stanoví buď určením dne nebo určením časového období (měsíc, týden a pod.).

(2) Dodací lhůta se považuje za splněnou:

a) je-li zboží v určený den nebo nejpozději v poslední den určeného období v místě plnění;

b) v poslední den původně stanovené lhůty, jestliže dodavatel povolil odběrateli na jeho žádost odklad jakostní zkoušky na dobu po dodací lhůtě, s výjimkou těch případů, v nichž odběratel zboží pro vady jakosti nepřevzal;

c) měl-li odběratel podle smlouvy udělit dodavateli odesílací disposice dodatečně a nejdojdou-li disposice dodavateli ve smluvené lhůtě, považuje se dodací lhůta za splněnou v den, kdy bylo zboží připraveno k dodávce, stalo-li se tak ještě v dodací lhůtě. Nebyla-li smluvena lhůta pro zaslání disposic odběratelem, je dodavatel povinen oznámit nejpozději v poslední den dodací lhůty odběrateli pohotovost zboží k převzetí, čímž je dodací lhůta splněna;

d) jestliže odběratel zboží v dodací lhůtě neodebral nebo jestliže se odeslání zboží jeho vinou zdrželo.

(1) Strany mohou ujednat, že dodavatel je oprávněn uskutečnit dodávku nebo její část (vcelku nebo v dílčích dodávkách) ještě před dodací lhůtou.

(2) Uskuteční-li dodavatel dodávku nebo její část před dodací lhůtou bez souhlasu odběratele, je odběratel oprávněn žádati náhradu případné škody; místo toho může dodávku (s výjimkou zboží dováženého) odmítnouti, může-li ji použíti pro svou plánovanou činnost teprve po uplynutí 13 týdnů po uskutečnění této dodávky. Dodávku nutno odmítnout tak, aby nejpozději následujícího dne po dojití zboží byl dodavatel o odmítnuti zboží uvědomen; u traťových vozových zásilek je třeba to učinit ještě téhož dne telefonicky nebo telegraficky.

(3) Pokud sektorové podmínky, rámcová nebo dílčí (přímá) smlouva nestanoví jinak, je dodavatel povinen vyrozumět odběratele o odeslání zásilky, a to u vozových zásilek tuzemských a u zásilek vývozních současně s odesláním zboží, u vozových zásilek dovozních, jakmile zboží překročilo hranice. Nevyrozumí-li dodavatel odběratele o odeslání zásilky, je povinen nahradit případnou škodu. U vozových zásilek dovozních je dodavatel povinen současně s vyrozuměním o odeslání zásilky předložit doklady potřebné k celnímu odbavení zásilky.

(1) Nejpozději v dílčí smlouvě musí být stanoveno, zda, v jaké lhůtě a jaké technické podklady potřebné pro výrobu kontrahovaného zboží nebo pro splnění dodávky je odběratel povinen dodat dodavateli. Nedodá-li odběratel dohodnuté technické podklady ve sjednaném provedení nebo ve stanovené lhůtě, prodlouží se sjednaná dodací lhůta o přiměřenou dobu. Při prodloužení dodací lhůty se přihlédne k nutným přesunům ve výrobě a dovozu nebo ke změnám projektového programu a pracovních postupů. Pokud jde o penále a náhradu škody, má prodlení v dodání technických podkladů ve sjednaném provedení nebo v dohodnuté lhůtě stejné následky jako opožděná dodávka, po případě neodebrání zboží v dodací lhůtě. Penále se počítá z hodnoty zboží, které nemohlo být vyrobeno nebo včas dodáno proto, že odběratelem nebyly dodány technické podklady ve sjednané lhůtě nebo ve sjednaném provedení.

(2) Ukáže-li se, že překážka způsobená prodlením v dodání technických podkladů nebo jejich dodáním v jiném než ujednaném provedení je neodstranitelná nebo že potrvá tak dlouho, že na dodavateli nelze spravedlivě požadovat, aby smlouvu dále plnil, musí se strany dohodnout o zrušení smlouvy (jde-li o změnu prováděcího plánu, se souhlasem příslušného bilančního místa) a o důsledcích z toho plynoucích, zejména o povinnosti k náhradě škody vzniklé dosavadním postupem podle smlouvy nebo v souvislosti s ním.

(3) Dodavatel je povinen v přiměřené lhůtě sjednané nejpozději v dílčí smlouvě dodat odběrateli technické pomůcky, dodávané obvykle v souvislosti s kontrahovaným zbožím, jako jsou plány zazdívek, plány základů, návody k použití, montážní příručky a pod. Tyto technické pomůcky, vyhotovené v jazyce českém nebo slovenském, dodá dodavatel zboží odběrateli zdarma podle povahy zboží v množství odpovídajícím počtu dodaných kusů zboží nebo v množství obvyklém; náklad, spojený s dodáním požadovaného většího množství, je odběratel povinen dodavateli nahradit. U zboží dováženého nebo vyváženého pořídí překlad nebo zhotoví technické pomůcky v cizojazyčném znění na svůj náklad podnik určený nebo zřízený k provozování zahraničního obchodu; tuzemský výrobce je u vývozního zboží povinen odběrateli poskytnouti technickou spolupráci a nahradit mu náklady ušetřené tím, že nemusí dodat odpovídající počet technických pomůcek v českém nebo slovenském jazyce. Manuály, dílenské příručky, seznamy náhradních dílů a pod., které se obvykle nedodávají v počtu odpovídajícím množství dodávaného zboží, se nepovažují za technické pomůcky ve smyslu tohoto odstavce; o jejich dodání se musí strany zvlášť dohodnout za šetření zásad, stanovených v tomto odstavci. Nedodrží-li dodavatel sjednanou lhůtu nebo nedodá-li sjednané pomůcky v dohodnuté lhůtě nebo v dohodnutém provedení, je povinen nahradit odběrateli vzniklou škodu.

(1) Vyžádá-li si odběratel od dodavatele plány, projekty, výkresy, kalkulace a pod., je povinen nést veškeré náklady přípustné podle cenových předpisů, které jsou spojeny s jejich pořizováním a odesíláním, pokud nejsou podle obchodních zvyklostí zahrnuty v předací ceně zboží. Dodavatel poskytne u zboží určeného k vývozu odběrateli na požádání údaje o zboží, které jsou důležité pro jeho další odbyt v zahraničí.

(2) Vzorky a kolekce, dodané v přiměřeném množství podle obchodních zvyklostí, vyfakturuje dodavatel odběrateli za běžné ceny, jsou-li dodané vzorky a kolekce v prodejném stavu jako běžné zboží. Jestliže k výrobě takovýchto vzorků a kolekcí, odběratelem výslovně žádaných, bylo použito zvlášť k tomuto účelu zhotovených pomůcek jako forem, raznic a pod., fakturuje dodavatel odběrateli náklady spojené se zhotovením takovýchto pomůcek a s výrobou dodaných vzorků a kolekcí ve výši přípustné podle cenových předpisů. Dojde-li do 9 měsíců po dodání vzorků ke sjednání hospodářské smlouvy o dodávce a odběru vzorkového zboží v takovém množství, jež je hospodářsky úměrné uvedeným nákladům, je dodavatel povinen z první faktury za vzorkované zboží zmíněné náklady odečíst; totéž platí v případě, že odběratel si vyžádá dodání vzorků, odchylujících se od běžných kolekcí. Vzorky běžného zboží v neprodejném stavu dodá dodavatel zdarma; při dodávce vzorků jiného zboží nebo musí-li být zvlášť zhotoveny, má dodavatel právo vyúčtovati odběrateli náklady spojené s výrobou takovýchto neprodejných vzorků, včetně potřebných pomůcek, ve výši přípustné podle cenových předpisů. U potravin se vzorky účtují za běžnou cenu.

(3) Odběratel je povinen vyjádřit se k dodaným vzorkům, podle nichž má býti vyráběno, nebo k výpadním vzorkům ve lhůtě stanovené nejpozději v dílčí smlouvě. Neučiní-li tak, platí, že vzorek schvaluje a nemůže později vytýkat vady, které by bylo možno seznat při odborném přezkoumání dodaného vzorku.

(4) Pro způsob převzetí, odevzdání, schválení a úschovy vzorků platí ustanovení sektorových podmínek nebo, není-li takového ustanovení, ujednání mezi stranami, k němuž musí dojít nejpozději v dílčí smlouvě. Pokud není smluveno jinak, odebírá a odevzdává se vzorek v závodě dodavatelově, u dováženého zboží v závodě odběratelově.

(5) Jestliže odběratel kontrahuje zboží podle vzorků, které sám dodal, je povinen nejpozději současně se svou poptávkou (návrhem na věcnou náplň dílčí smlouvy), není-li smluvena jiná lhůta, dodat dodavateli vzorek v potřebné velikosti, množství a stavu, po případě i jakostní popis nebo chemický rozbor.

(1) Odběratel nenabývá původských práv k vzorkům, kolekcím, plánům a pod. ani jejich zaplacením, ani sjednáním hospodářské smlouvy, ledaže by tak bylo výslovně ujednáno. Bez výslovného svolení dodavatele nesmí jich použití jinak, než ke smluvnímu účelu, ani nesmí sdělit jejich obsah třetím osobám.

(2) Dodá-li odběratel dodavateli projekty, plány, výkresy, receptury a pod., odpovídá mu za to, bude-li jejich použitím podle smlouvy porušeno patentní nebo původské právo třetích osob. Dodavatel naopak odpovídá odběrateli za to, použije-li dodaných podkladů jinak, než je smluveno.

(1) Dodané zboží musí odpovídati sjednaným podmínkám a není-li jich, podmínkám, obvyklým pro obchod se zbožím, o něž jde.

(2) O přípustnosti odchylek od předepsaných rozměrů, vah a jiných náležitostí platí československé závazné normy, a není-li jich, ustanovení sektorových podmínek. Neobsahují-li sektorové podmínky takového ustanovení, platí podmínky sjednané mezi stranami a nebylo-li nic ujednáno, zvyklosti.

(3) Zboží se přejímá buď v závodě dodavatelově nebo odběratelově nebo na jiném dohodnutém místě. Odběratel je povinen ohledat zboží při převzetí způsobem sjednaným nejpozději v dílčí (přímé) smlouvě. Pokud je zboží přejímáno za přítomnosti obou stran, pořídí se o převzetí zápis, podepsaný oběma stranami.

(1) Jakostní zkouška záleží v tom, že se provede rozbor nebo jiná technická zkouška přejímaného zboží. Provádí se jen, bylo-li to výslovně sjednáno. Způsob a rozsah jejího provedení se určí v sektorových podmínkách, nejpozději však v dílčí smlouvě. Je-li vyžádána odběratelem později nebo u zboží, kde není obvyklá, jdou na jeho vrub veškeré náklady, které jsou s ní spojeny.

(2) Jakostní zkouška se provádí v provozovně dodavatelově, jsou-li tam k tomu řádné technické předpoklady; jinak se strany musí dohodnout o místě, kde jakostní zkouška bude provedena. Dodavatel připraví vzorek zboží k jakostní zkoušce a je-li to vzhledem k povaze zboží nutné, zajistí zaměstnance, stroje a nástroje, potřebné k řádnému průběhu zkoušky; ve sjednané lhůtě pak oznámí odběrateli doporučeným dopisem nebo na potvrzení, že zboží je připraveno k jakostní zkoušce, a dobu a místo konání zkoušky. Jestliže jakostní zkouška nebyla na žádost odběratelovu, uplatněnou v sjednané lhůtě, odložena a odběratel se k jakostní zkoušce nedostavil, může dodavatel provést jakostní zkoušku bez jeho účasti, ale musí ho uvědomit o výsledku. Bude-li na základě dohody stran v takovémto případě jakostní zkouška opakována, jdou veškeré náklady s ní spojené na vrub odběratele.

(3) Odklad zkoušky je vyloučen u zboží podléhajícího rychlé zkáze.

(4) Liší-li se strany v názoru na výsledek jakostní zkoušky, jsou povinny uznat za závazný posudek zkušebního orgánu nebo ústavu, určeného příslušnými předpisy v oboru, o nějž jde; není-li takových předpisů a strany se nedohodly na takovém orgánu nebo ústavu, určí jej ministerstvo nadřízené dodavateli v dohodě s ministerstvem nadřízeným odběrateli. Do vydání tohoto posudku je dodavatel (u dováženého zboží odběratel) povinen zboží odděleně uskladnit. Náklady na vypracování posudku včetně nákladů opakované jakostní zkoušky jdou na vrub strany, v jejíž neprospěch posudek vyzněl.

(2) Přejímá-li se zboží za účasti obou stran, je odběratel povinen vytknout chybějící množství nebo zjevné vady v zápisu o převzetí a současně v něm navrhnout způsob řešení této reklamace (na př. odstranění závady, prepracování, poskytnutí slevy, náhradní plnění a pod.).

(1) Dodavatel je povinen nejpozději při plnění dodávky označit odběrateli všechny vady zboží, o nichž ví nebo při náležité péči vědět musí.

(5) V oboru výroby a distribuce potravin a u dodávek a odběru zemědělských a lesnických výrobků může býti v sektorových podmínkách nebo nejpozději v dílčí smlouvě upraveno vytýkání vad odlišným způsobem než je stanoveno v předcházejících odstavcích.

(7) Lhůty pro reklamace a vytýkání vad počínají dnem, následujícím po dni, kdy odběratel obdržel zboží a podklad, z něhož je patrno, jaké zboží a kolik dodavatel dodává.

(6) Za zjevné se považují takové vady, které může odborník při běžném přejímání zjistit, zachovávaje při tom pečlivost, obvyklou při přejímání příslušného druhu zboží. Ostatní vady se považují za skryté.

(8) Požadoval-li odběratel určitou konstrukci, provedení nebo uspořádání objednaného zboží nebo zboží podle receptury jím předložené, neodpovídá dodavatel za vady dodaného zboží, pokud jejich příčiny tkví v konstrukci, v uspořádání nebo v provedení požadovaných odběratelem nebo v receptuře jím předložené. Dodavatel je povinen upozornit odběratele na zřejmé konstrukční vady nebo zřejmé nesrovnalosti v uspořádání, provedení nebo receptuře ihned, jakmile je zjistí, a vyžádat si před započetím výroby nové příkazy. Odběratel je povinen dát je neprodleně, jinak odpovídá dodavateli za škodu.

(4) Skryté vady musí odběratel vytknout dodavateli ihned, jakmile je zjistí, nejpozději však do 6 měsíců po obdržení zboží, pokud sektorové podmínky nestanoví jinak. Není-li v sektorových podmínkách ustanovení o lhůtě pro vytýkání skrytých vad, mohou se strany se souhlasem rámcových kontrahentů dohodnout na lhůtě odlišné od ustanovení tohoto odstavce.

(3) Nebylo-li zboží převzato za účasti obou stran, vytýká odběratel chybějící množství nebo zjevné vady doporučeným dopisem nebo na potvrzení ihned po jejich zjištění, nejpozději však do 15 dnů po obdržení zboží, u zboží podléhajícího rychlé zkáze do 5 dnů, jestliže v sektorových podmínkách nebyla stanovena, po případě při dovozu nebyla smluvena doba kratší.

(2) Nebude-li dohodnuto jinak, musí být reklamované zboží uloženo odděleně od jiného zboží až do úplného vyřízení reklamace. Ode dne, kdy dodavatel obdržel zprávu o reklamaci, jdou náklady skladování a nebezpečí na vrub strany, proti níž vyzněl výsledek reklamace.

(1) Pokud není v sektorových podmínkách nebo v rámcové smlouvě stanoveno jinak, je dodavatel povinen do 15 dnů, u potravin do 8 dnů po obdržení reklamace, odběrateli oznámit, zda ji uznává nebo odmítá. Nemůže-li tak učiniti proto, že reklamace vyžaduje delšího šetření, je povinen v uvedené lhůtě odběrateli oznámit přiměřený termín, do kterého zaujme k reklamaci konečné stanovisko. Jestliže se dodavatel do 15 dnů po obdržení reklamace k ní nevyjádří, platí, že reklamaci uznal.

(3) Reklamuje-li odběratel, ačkoliv mu musí být zřejmo, že reklamace je bezdůvodná, má dodavatel vůči odběrateli nárok ne jen na náhradu škody, která mu vznikla přešetřováním reklamace, nýbrž i na poplatek z prodlení, po případě úroky podle vyhlášky ministra financí o fakturování a placení za zboží a výkony, jestliže mu faktura za reklamované zboží nebyla včas proplacena.

(1) Zboží se odesílá buď nebalené nebo v předepsaném nebo obvyklém (standardním) anebo smluveném obalu. Úmluva o obalu se musí stát nejpozději v dílčí smlouvě. Při vývozu je odběratel povinen předepsat podrobně způsob a druh obalu podle nároku dopravy a zvyklostí na zahraničních trzích. Opožděné předepsání obalu se posuzuje stejně jako opožděné dodání technických podkladů.

(2) O ceně použitých obalů, půjčovném, zdržném, přistavování, předávání nebo vracení obalů platí zvláštní předpisy.

(5) Dohodne-li se odběratel s dodavatelem na jiném obalu, než který byl zahrnut do ceny zboží, hradí odběratel částku, o kterou se zvýšily náklady dodavatele splněním odběratelova požadavku. Má-li býti použito obalů určených odběratelem je dodavatel povinen upozornit odběratele na jemu známé technické vady obalů ihned, jakmile je zjistí, a vyžádat si před upotřebením obalů nové příkazy. Odběratel je povinen dát tyto příkazy neprodleně, nejpozději tak, aby mohla být dodržena smluvená dodací lhůta; jinak odpovídá dodavateli za škodu.

(6) Ustanovení o obalech platí obdobně i o upevňovadlech, přikrývkách a jiných zařízeních, používaných k ochraně zboží.

(7) Speciální vagony, náležící podniku dodavatele (soukromé vozy) a zapůjčené za sjednaný poplatek odběrateli, musí být ihned po vyložení nákladu vráceny vyplaceně do podniku dodavatele.

(3) Je-li vrácení obalu nařízeno nebo smluveno nejpozději v dílčí (přímé) smlouvě, nebo je-li obvyklé a není-li pro vrácení stanovena nebo sjednána lhůta, je odběratel povinen vrátit zapůjčené obaly včas podle obchodních zvyklostí a ve stavu odpovídajícím běžnému opotřebení. Vracení se děje na nebezpečí odběratele, a neodporuje-li to příslušným předpisům, vyplaceně do místa plnění, není-li dohodnuto jinak. Při opožděném vracení obalů je odběratel povinen zaplatit dodavateli částku podle příslušných předpisů a po případě nahradit způsobenou škodu.

(4) Zasílá-li odběratel podle sektorových podmínek, rámcové, dílčí (přímé) smlouvy nebo podle obchodních zvyklostí vlastní obaly k plnění, musí je dodat vyplaceně a v použitelném stavu do příslušného tuzemského skladu dodavatele, z něhož bude dodávka plněna, a to ve smluvené době před odesláním zboží; jinak je dodavatel oprávněn dodat zásilku ve vlastních obalech.