Vyhláška státního úřadu plánovacího o hospodářských smlouvách o odběru a dodávce zboží a o službách a pracích.

(1) Rámcové smlouvy uzavírají strany, které určí podle § 4 zákona příslušné ministerstvo v dohodě se státním úřadem plánovacím vyhláškou v Úředním listu (dále jen rámcoví kontrahenti).

(2) Dílčí smlouvy uzavírají podniky (závody), jakož i orgány státní správy, a to zpravidla tak, jak byly určeny v rámcové smlouvě jako strany smluv dílčích.

(3) Přímé smlouvy uzavírají podniky, jakož i orgány státní správy v případech uvedených v § 17.

(1) Hospodářské smlouvy se neuzavírají:

(2) Československý státní film neuzavírá jako dodavatel hospodářské smlouvy s výjimkou smluv o dodávce filmové suroviny.

(1) Hospodářské smlouvy musí vyčerpat příslušné úkoly hospodářského plánu a uvést v soulad plnění jeho jednotlivých částí; nevyčerpají pouze množství, o němž se strany dohodly, že je maloobchodního rozsahu. Dílčí smluvy musí být ve shodě s příslušnou smlouvou rámcovou.

(2) K uzavření rámcové smlouvy, jejíž obsah se odchyluje od úkolů, stanovených hospodářským plánem, je třeba předchozího souhlasu bilančního místa nebo orgánu jím pověřeného. Tohoto souhlasu je třeba i při kontrahování výroby nebo dovozu zboží nad plán. Jinak je takové odchylné ustanovení rámcové smlouvy neplatné.

(1) Strany samy mohou dohodou změnit nebo zrušit smlouvu, jen pokud tím není dotčeno plnění úkolů určených plánem hmotného zásobování. Ke zrušení dílčí smlouvy nebo k její změně, kterou by byl dotčen obsah smlouvy rámcové, je třeba též souhlasu obou rámcových kontrahentů.

(2) Nadřízená ministerstva mohou ve vzájemné dohodě povolit nebo nařídit ze závažných důvodů změnu nebo zrušení smlouvy jen, jde-li o zboží decentralisované. Jinak může změnu nebo zrušení smlouvy povolit nebo nařídit státní úřad plánovací.

(3) Byla-li změněna hmotná bilance v plánu hmotného zásobování, jsou smluvní strany povinny provést odpovídající změny smluv rámcových do 21 dnů a dílčích (přímých) do dalších 14 dnů ode dne, kdy oznámení o změně hmotné bilance bylo doručeno příslušným rámcovým kontrahentům.

(1) Zjistí-li smluvní strana, že nebude moci smlouvu řádně plnit, musí to ihned oznámit druhé smluvní straně s udáním důvodu a rozsahu neplnění. Tím se však nic nemění na její odpovědnosti za plnění smlouvy.

(2) Je-li překážka takového druhu, že splnění smlouvy je zřejmě ohroženo, jsou strany povinny ohlásit to svým rámcovým kontrahentům a nadřízeným ministerstvům s návrhem na řešení.

(1) Rámcové smlouvy musejí být uzavřeny nejpozději do 60 dnů po té, kdy vláda stanovila plán zásobování národního hospodářství.

(2) Rámcový kontrahent nadřízený odběratelům je povinen zaslat rámcovému kontrahentu nadřízenému dodavatelům do 30 dnů po té, kdy vláda stanovila státní plán zásobování národního hospodářství, doporučeným dopisem nebo na potvrzení pro sebe závaznou poptávku. Poptávka obsahuje návrh věcné náplně rámcové smlouvy a po případě návrh zvláštního ujednání.

(3) Rámcový kontrahent nadřízený dodavatelům je povinen zaslat stejným způsobem poptávajícímu se rámcovému kontrahentu pro sebe závazný návrh rámcové smlouvy nejpozději do 20 dnů po dni, kdy obdržel poptávku.

(4) Rámcoví kontrahenti se mohou dohodnout, že není třeba zasílat poptávku; v takovém připadá je kontrahent nadřízený dodavatelům povinen zaslat druhé smluvní straně pro sebe závazný návrh rámcové smlouvy, a to nejpozději do 40 dnů po té, kdy vláda stanovila státní plán zásobování národního hospodářství. Jestliže není takové dohody a rámcový kontrahent nadřízený odběratelům nezašle druhému rámcovému kontrahentu včas poptávku, je tento rámcový kontrahent oprávněn zaslat mu svůj návrh rámcové smlouvy.

(5) Rámcová smlouva musí být uzavřena do 10 dnů po dni, kdy byl její návrh doručen.

(6) Nebyla-li rámcová smlouva uzavřena do 10 dnů po doručení návrhu, nejpozději však do 60 dnů po té, kdy vláda stanovila státní plán zásobování národního hospodářství, jsou strany povinny do dalších 10 dnů navrhnout smírčí jednání; nedojde-li ke smíru, musí strany zažádat ihned o zahájení arbitrážniho řízení.

(1) Rámcová smlouva musí obsahovat:

(2) Rámcová smlouva má zpravidla obsahovat též:

(3) Rámcová smlouva může také obsahovat zvláštní ujednání dohodnutá mezi stranami.

(1) Rámcoví kontrahenti odpovídají za to, že jim podřízené podniky (orgány) uzavřou ve stanovených lhůtách dílčí smlouvy tak, aby jimi byl vyčerpán obsah rámcové smlouvy.

(2) Narušuje-li změna činnosti podniku plnění smluvních závazků, je nadřízený rámcový kontrahent povinen k zajištění plynulého plnění plánovaných úkolů určit, kdo převezme závazky, z ohrožených smluv a včas oznámit nastalé změny dílčím kontrahentům, kteří jsou tím dotčeni.

(1) Dílčí smlouvy upraví podrobně dodávky a odběr zboží připadající na jednotlivé odběratele a dodavatele a uzavírají se zpravidla na čtvrtletí. Dílčí smlouva musí být uzavřena nejpozději 28 dní před počátkem období, na něž se vztahuje, jestliže sektorové podmínky nestanoví jinak. Dílčí smlouva může být uzavřena s výhradou, že o sporných otázkách bude rozhodnuto smírčím jednáním nebo příslušnou arbitrážní komisí. Byla-li uzavřena dílčí smlouva s takovou výhradou, je povinna strana, která výhradu požaduje, navrhnout ihned smírčí jednání; nedojde-li ke smíru, musí strany zažádat ihned o zahájení arbitrážního řízení.

(2) Odběratel je povinen zaslat, není-li stanoveno sektorovými podmínkami jinak, nejpozději 63 dnů před počátkem období, v němž má být plněno, doporučeným dopisem nebo na potvrzení pro sebe závaznou poptávku. Poptávka obsahuje věcnou náplň dílčí smlouvy spolu s údaji potřebnými k vypracování návrhu dílčí smlouvy, jakož i návrhy zvláštních ujednání. Dodavatel je povinen zaslat stejným způsobem nejpozději do 21 dnů po dni, kdy obdržel poptávku, poptávajícímu se odběrateli pro sebe závazný návrh dílčí smlouvy.

(3) Obě strany se mohou dohodnout, že není třeba zasílat poptávku; v takovém případě zašle dodavatel, nestanoví-li sektorové podmínky jinak, nejpozději 42 dnů před obdobím, v němž má být plněno, odběrateli pro sebe závazný návrh dílčí smlouvy. Není-li takové dohody a odběratel nezašle dodavateli ve lhůtě a způsobem stanoveným v předcházejícím odstavci poptávku, je dodavatel oprávněn zaslat mu svůj návrh dílčí smlouvy.

(4) Dílčí smlouva musí být uzavřena nejpozději do 10 dnů po dni, kdy byl její návrh doručen. Nebyla-li dílčí smlouva uzavřena do 10 dnů po doručení jejího návrhu nebo nejpozději 28 dnů před počátkem období, na něž se vztahuje, jsou obě strany povinny do dalších 10 dnů navrhnout smírčí jednání; nedojde-li ke smíru, musí strany zažádat ihned o zahájení arbitrážního řízení.

(5) Při uzavírání dílčích smluv na druhé a další smluvní období, nežádá-li žádná ze smluvních stran o změnu textu dílčí smlouvy, sjednané v předchozím období, může být dílčí smlouva na další období uzavřena tím způsobem, že strany se písemně odvolají na text předcházející dílčí smlouvy, při čemž jej doplní hmotnou náplní na toto nové období, a to ve lhůtách podle předchozích odstavců.

(1) Dílčí smlouva musí obsahovat:

(2) Dílčí smlouva má zpravidla obsahovat též:

(3) Dílčí smlouva může také obsahovat:

(1) Odběratel je povinen sdělit dodavateli včas způsob dopravy, stanici určení a údaje potřebné pro sjednání dopravních smluv. Odběratel, který tak neučiní, nemá vůči dodavateli, který připravil včas zboží k odeslání, nárok ani na penále ani na náhradu škody; je naopak povinen nahradit dodavateli i způsobenou škodu.

(2) Má li být zboží dodáno do zahraničí, je odběratel oprávněn vyzvat dodavatele, aby odeslal zásilku na jeho účet a nebezpečí přímo do zahraničí; musí tak učinit v přiměřené sjednané lhůtě před uplynutím dodací lhůty nebo, je-li dodavatel v prodlení, před skutečným splněním dodávky. Odběratel je povinen odevzdat ve sjednané lhůtě dodavateli vedle přesných disposic i veškeré doklady a podklady potřebné k řádnému vypravení a vybavení zásilky a nahradit částku, o níž se zvýšily náklady dodavatelovy. Dodavatel vypraví takové zásilky podle smluvených podmínek s péčí řádného hospodáře a ohlásí odběrateli neprodleně odeslání zásilky.

(1) Přímé smlouvy o dodávce a odběru zboží se uzavírají zejména:

(2) Přímé smlouvy mezi podniky (orgány) podléhajícími témuž rámcovému kontrahentu se uzavírají zpravidla na období, na něž se jinak uzavírají smlouvy dílčí, a to ve lhůtách a způsobem stanoveným pro dílčí smlouvy. K jejich platnosti je třeba souhlasu rámcového kontrahenta, jenž zajišťuje soulad těchto smluv s plánem hmotného zásobování.

(3) Přímé smlouvy mezi podniky (orgány), pro které nebyl určen rámcový kontrahent, se zpravidla uzavírají na celé období prováděcího plánu do 60 dnů po té, kdy vláda stanovila státní plán zásobování národního hospodářství, a to přiměřeně ve lhůtách a způsobem stanoveným pro rámcové smlouvy.

(4) Přímé smlouvy, u nichž dodací lhůta překračuje období prováděcího plánu, nebo které mají být uskutečněny po uplynutí tohoto období, ohlásí dodavatel bilančnímu místu souborně vždy koncem čtvrtletí.

(1) Před schválením prováděcích plánů, jakmile to dovolí stav plánovacích prací, se uzavírají dílčí a jim odpovídající přímé smlouvy jako smlouvy předběžné, a to stejným způsobem jako smlouvy definitivní.

(2) Předběžné smlouvy navazují na stav plánovacích prací v době jejich uzavírání; uzavírají se v týchž lhůtách jako smlouvy definitivní, vždy na nejbližší příští období. K uzavírání předběžných smluv je třeba souhlasu rámcových kontrahentů, kteří zajistí, aby na předběžné smlouvy byl vzat zřetel při uzavírání rámcových smluv.

(3) Nejpozději do 21 dnů po uzavření rámcových smluv musí být přeměněny na definitivní i předběžné smlouvy dílčí. Předběžné přímé smlouvy musí být přeměněny na definitivní nejpozději do 40 dnů po té, kdy vláda stanovila státní plán zásobování národního hospodářství. Pokud se věcná náplň neliší, stávají se předběžné dílčí a přímé smlouvy bez dalšího smlouvami definitivními.

(4) Nedojde-li ve stanovené lhůtě k přeměně předběžných dílčích nebo přímých smluv na smlouvy definitivní, jsou strany povinny navrhnout do dalších 10 dnů smírčí jednání; nedojde-li ke smíru, musí strany zažádat ihned o zahájení arbitrážního řízení.

(1) Množství zboží se určuje, pokud není v sektorových podmínkách, v rámcové, dílčí nebo přímé smlouvě stanoveno jinak, podle váhy, počtu, objemu, plochy nebo délky zjištěné v místě plnění; udává se podle tovární vážní konsignace, podle přejímacího, dodacího nebo vydacího listu a pod.

(2) Udá-li se množství ve smlouvě dvojím nebo několikerým způsobem (na př. vahou a počtem), musí smlouva zároveň obsahovat ujednání, v jakých jednotkách bude fakturováno. Pro posouzení plnění smlouvy je rozhodující plnění v jednotkách, v nichž bylo bilancováno, není-li v sektorových podmínkách stanoveno jinak.

(3) Úřední vážení, měření nebo počítání se provádí na náklad dodavatele, pokud je k tomu smlouvou zavázán, jinak na náklad toho, kdo k tomu dal příkaz. Nedal-li odběratel takový příkaz, neručí dodavatel za újmu, která odběrateli vznikne tím, že dopravní podnik (u pojištěného zboží pojišťovna) odmítá nahraditi škodu z důvodu, že podle jeho předpisů mělo býti zboží úředně váženo, měřeno nebo počítáno. Jestliže při úředním vážení, měření nebo počítání bylo zjištěno menší množství než bylo udáno, a bylo-li zároveň zjištěno zavinění dodavatele, nese náklady úředního zjištění dodavatel.

(4) Vážení, měření nebo počítání se pokládá za úřední, je-li prováděno:

(5) Množství jednotlivých druhů zboží, dodávaná nebo odebíraná v jednotlivých obdobích smlouvy, smějí se odchylovat od množství, kontrahovaných dílčí smlouvou až o 5%, není-li v sektorových podmínkách stanoveno jinak. Tento rozdíl však musí být vyrovnán v následujícím období téhož roku.

(1) Minimální množství je nejmenší množství jednoho druhu zboží, které dodavatel smí dodat v jedné zásilce; pokud není zvyklostí, má být stanoveno nejpozději v dílčí (přímé) smlouvě.

(2) Dodávky pod minimální množství jsou dovoleny, jestliže to odběratel žádá. Žádosti odběratelově musí být vyhověno, jsou-li pro takovou dodávku závažné důvody s hlediska rozvoje zahraničního obchodu. Částka, o kterou se zvýšily náklady spojené s vyřízením takové dodávky, jde na vrub odběratele.

(1) Pokud není závazných předpisů o jakosti nebo pokud tyto předpisy připouštějí odchylky, platí o jakosti ustanovení sektorových podmínek, není-li jich, rámcové, dílčí nebo přímé smlouvy; neupravuje-li jakost ani rámcová, dílčí či přímá smlouva, platí o jakosti zvyklosti pro obchod zbožím, o něž jde. Jakost lze stanovit též odkazem na zvyklosti pro obchod zbožím, o něž jde, podle jakostního vzorku, kolekce, podle specifikace podstatných vlastností, podle rozborů, podle jakostní značky, podle údajů rozhodných pro účel a způsob použití zboží kupujícím, poukazem na přesně označený typ nebo jinými údaji o jakosti. Při dodávkách pro vývoz možno dohodnout jakost odchylnou od jinak obecně závazných předpisů o jakosti.

(2) Nejpozději v dílčí smlouvě musí být stanoveny krajní meze požadovaných technických vlastností zboží, nejvyšší procento nebo přípustný podíl výrobků nižší jakostní třídy v dodávce, největší nebo nejmenší, po případě obě krajní meze průměrné jakosti celé dodávky, nejvyšší přípustné procento vadných výrobků v dodávce a pod.

(3) Zboží podléhající rychlé zkáze musí být jako takové označeno nejpozději v dílčí (přímé) smlouvě. Nestalo-li se tak, odpovídá dodavatel za škodu vzniklou tím, že odběratel nebyl upozorněn na nebezpečí zkázy zboží, ledaže dodavatel prokáže, že tato vlastnost zboží odběrateli byla známa.

(4) Je-li zboží podřadné jakosti, musí to být zřetelně označeno trvalým způsobem na výrobku samém nebo na obalu, pokud není dohodnuto něco jiného. Není-li z technických důvodů možno označit jakost zboží ani na výrobku, ani na obalu, je dodavatel povinen odběratele na podřadnou jakost zboží výslovně upozornit a vyznačit ji ve faktuře a v dodacím listě.

(1) Dodací lhůta se stanoví buď určením dne nebo určením časového období (měsíc, týden a pod.).

(2) Dodací lhůta se považuje za splněnou:

(1) Strany mohou ujednat, že dodavatel je oprávněn uskutečnit dodávku nebo její část (vcelku nebo v dílčích dodávkách) ještě před dodací lhůtou.

(2) Uskuteční-li dodavatel dodávku nebo její část před dodací lhůtou bez souhlasu odběratele, je odběratel oprávněn žádati náhradu případné škody; místo toho může dodávku (s výjimkou zboží dováženého) odmítnouti, může-li ji použíti pro svou plánovanou činnost teprve po uplynutí 13 týdnů po uskutečnění této dodávky. Dodávku nutno odmítnout tak, aby nejpozději následujícího dne po dojití zboží byl dodavatel o odmítnuti zboží uvědomen; u traťových vozových zásilek je třeba to učinit ještě téhož dne telefonicky nebo telegraficky.

(3) Pokud sektorové podmínky, rámcová nebo dílčí (přímá) smlouva nestanoví jinak, je dodavatel povinen vyrozumět odběratele o odeslání zásilky, a to u vozových zásilek tuzemských a u zásilek vývozních současně s odesláním zboží, u vozových zásilek dovozních, jakmile zboží překročilo hranice. Nevyrozumí-li dodavatel odběratele o odeslání zásilky, je povinen nahradit případnou škodu. U vozových zásilek dovozních je dodavatel povinen současně s vyrozuměním o odeslání zásilky předložit doklady potřebné k celnímu odbavení zásilky.

(1) Nejpozději v dílčí smlouvě musí být stanoveno, zda, v jaké lhůtě a jaké technické podklady potřebné pro výrobu kontrahovaného zboží nebo pro splnění dodávky je odběratel povinen dodat dodavateli. Nedodá-li odběratel dohodnuté technické podklady ve sjednaném provedení nebo ve stanovené lhůtě, prodlouží se sjednaná dodací lhůta o přiměřenou dobu. Při prodloužení dodací lhůty se přihlédne k nutným přesunům ve výrobě a dovozu nebo ke změnám projektového programu a pracovních postupů. Pokud jde o penále a náhradu škody, má prodlení v dodání technických podkladů ve sjednaném provedení nebo v dohodnuté lhůtě stejné následky jako opožděná dodávka, po případě neodebrání zboží v dodací lhůtě. Penále se počítá z hodnoty zboží, které nemohlo být vyrobeno nebo včas dodáno proto, že odběratelem nebyly dodány technické podklady ve sjednané lhůtě nebo ve sjednaném provedení.

(2) Ukáže-li se, že překážka způsobená prodlením v dodání technických podkladů nebo jejich dodáním v jiném než ujednaném provedení je neodstranitelná nebo že potrvá tak dlouho, že na dodavateli nelze spravedlivě požadovat, aby smlouvu dále plnil, musí se strany dohodnout o zrušení smlouvy (jde-li o změnu prováděcího plánu, se souhlasem příslušného bilančního místa) a o důsledcích z toho plynoucích, zejména o povinnosti k náhradě škody vzniklé dosavadním postupem podle smlouvy nebo v souvislosti s ním.

(3) Dodavatel je povinen v přiměřené lhůtě sjednané nejpozději v dílčí smlouvě dodat odběrateli technické pomůcky, dodávané obvykle v souvislosti s kontrahovaným zbožím, jako jsou plány zazdívek, plány základů, návody k použití, montážní příručky a pod. Tyto technické pomůcky, vyhotovené v jazyce českém nebo slovenském, dodá dodavatel zboží odběrateli zdarma podle povahy zboží v množství odpovídajícím počtu dodaných kusů zboží nebo v množství obvyklém; náklad, spojený s dodáním požadovaného většího množství, je odběratel povinen dodavateli nahradit. U zboží dováženého nebo vyváženého pořídí překlad nebo zhotoví technické pomůcky v cizojazyčném znění na svůj náklad podnik určený nebo zřízený k provozování zahraničního obchodu; tuzemský výrobce je u vývozního zboží povinen odběrateli poskytnouti technickou spolupráci a nahradit mu náklady ušetřené tím, že nemusí dodat odpovídající počet technických pomůcek v českém nebo slovenském jazyce. Manuály, dílenské příručky, seznamy náhradních dílů a pod., které se obvykle nedodávají v počtu odpovídajícím množství dodávaného zboží, se nepovažují za technické pomůcky ve smyslu tohoto odstavce; o jejich dodání se musí strany zvlášť dohodnout za šetření zásad, stanovených v tomto odstavci. Nedodrží-li dodavatel sjednanou lhůtu nebo nedodá-li sjednané pomůcky v dohodnuté lhůtě nebo v dohodnutém provedení, je povinen nahradit odběrateli vzniklou škodu.

(1) Vyžádá-li si odběratel od dodavatele plány, projekty, výkresy, kalkulace a pod., je povinen nést veškeré náklady přípustné podle cenových předpisů, které jsou spojeny s jejich pořizováním a odesíláním, pokud nejsou podle obchodních zvyklostí zahrnuty v předací ceně zboží. Dodavatel poskytne u zboží určeného k vývozu odběrateli na požádání údaje o zboží, které jsou důležité pro jeho další odbyt v zahraničí.

(2) Vzorky a kolekce, dodané v přiměřeném množství podle obchodních zvyklostí, vyfakturuje dodavatel odběrateli za běžné ceny, jsou-li dodané vzorky a kolekce v prodejném stavu jako běžné zboží. Jestliže k výrobě takovýchto vzorků a kolekcí, odběratelem výslovně žádaných, bylo použito zvlášť k tomuto účelu zhotovených pomůcek jako forem, raznic a pod., fakturuje dodavatel odběrateli náklady spojené se zhotovením takovýchto pomůcek a s výrobou dodaných vzorků a kolekcí ve výši přípustné podle cenových předpisů. Dojde-li do 9 měsíců po dodání vzorků ke sjednání hospodářské smlouvy o dodávce a odběru vzorkového zboží v takovém množství, jež je hospodářsky úměrné uvedeným nákladům, je dodavatel povinen z první faktury za vzorkované zboží zmíněné náklady odečíst; totéž platí v případě, že odběratel si vyžádá dodání vzorků, odchylujících se od běžných kolekcí. Vzorky běžného zboží v neprodejném stavu dodá dodavatel zdarma; při dodávce vzorků jiného zboží nebo musí-li být zvlášť zhotoveny, má dodavatel právo vyúčtovati odběrateli náklady spojené s výrobou takovýchto neprodejných vzorků, včetně potřebných pomůcek, ve výši přípustné podle cenových předpisů. U potravin se vzorky účtují za běžnou cenu.

(3) Odběratel je povinen vyjádřit se k dodaným vzorkům, podle nichž má býti vyráběno, nebo k výpadním vzorkům ve lhůtě stanovené nejpozději v dílčí smlouvě. Neučiní-li tak, platí, že vzorek schvaluje a nemůže později vytýkat vady, které by bylo možno seznat při odborném přezkoumání dodaného vzorku.

(4) Pro způsob převzetí, odevzdání, schválení a úschovy vzorků platí ustanovení sektorových podmínek nebo, není-li takového ustanovení, ujednání mezi stranami, k němuž musí dojít nejpozději v dílčí smlouvě. Pokud není smluveno jinak, odebírá a odevzdává se vzorek v závodě dodavatelově, u dováženého zboží v závodě odběratelově.

(5) Jestliže odběratel kontrahuje zboží podle vzorků, které sám dodal, je povinen nejpozději současně se svou poptávkou (návrhem na věcnou náplň dílčí smlouvy), není-li smluvena jiná lhůta, dodat dodavateli vzorek v potřebné velikosti, množství a stavu, po případě i jakostní popis nebo chemický rozbor.

(1) Odběratel nenabývá původských práv k vzorkům, kolekcím, plánům a pod. ani jejich zaplacením, ani sjednáním hospodářské smlouvy, ledaže by tak bylo výslovně ujednáno. Bez výslovného svolení dodavatele nesmí jich použití jinak, než ke smluvnímu účelu, ani nesmí sdělit jejich obsah třetím osobám.

(2) Dodá-li odběratel dodavateli projekty, plány, výkresy, receptury a pod., odpovídá mu za to, bude-li jejich použitím podle smlouvy porušeno patentní nebo původské právo třetích osob. Dodavatel naopak odpovídá odběrateli za to, použije-li dodaných podkladů jinak, než je smluveno.

(1) Dodané zboží musí odpovídati sjednaným podmínkám a není-li jich, podmínkám, obvyklým pro obchod se zbožím, o něž jde.

(2) O přípustnosti odchylek od předepsaných rozměrů, vah a jiných náležitostí platí československé závazné normy, a není-li jich, ustanovení sektorových podmínek. Neobsahují-li sektorové podmínky takového ustanovení, platí podmínky sjednané mezi stranami a nebylo-li nic ujednáno, zvyklosti.

(3) Zboží se přejímá buď v závodě dodavatelově nebo odběratelově nebo na jiném dohodnutém místě. Odběratel je povinen ohledat zboží při převzetí způsobem sjednaným nejpozději v dílčí (přímé) smlouvě. Pokud je zboží přejímáno za přítomnosti obou stran, pořídí se o převzetí zápis, podepsaný oběma stranami.

(1) Jakostní zkouška záleží v tom, že se provede rozbor nebo jiná technická zkouška přejímaného zboží. Provádí se jen, bylo-li to výslovně sjednáno. Způsob a rozsah jejího provedení se určí v sektorových podmínkách, nejpozději však v dílčí smlouvě. Je-li vyžádána odběratelem později nebo u zboží, kde není obvyklá, jdou na jeho vrub veškeré náklady, které jsou s ní spojeny.

(2) Jakostní zkouška se provádí v provozovně dodavatelově, jsou-li tam k tomu řádné technické předpoklady; jinak se strany musí dohodnout o místě, kde jakostní zkouška bude provedena. Dodavatel připraví vzorek zboží k jakostní zkoušce a je-li to vzhledem k povaze zboží nutné, zajistí zaměstnance, stroje a nástroje, potřebné k řádnému průběhu zkoušky; ve sjednané lhůtě pak oznámí odběrateli doporučeným dopisem nebo na potvrzení, že zboží je připraveno k jakostní zkoušce, a dobu a místo konání zkoušky. Jestliže jakostní zkouška nebyla na žádost odběratelovu, uplatněnou v sjednané lhůtě, odložena a odběratel se k jakostní zkoušce nedostavil, může dodavatel provést jakostní zkoušku bez jeho účasti, ale musí ho uvědomit o výsledku. Bude-li na základě dohody stran v takovémto případě jakostní zkouška opakována, jdou veškeré náklady s ní spojené na vrub odběratele.

(4) Liší-li se strany v názoru na výsledek jakostní zkoušky, jsou povinny uznat za závazný posudek zkušebního orgánu nebo ústavu, určeného příslušnými předpisy v oboru, o nějž jde; není-li takových předpisů a strany se nedohodly na takovém orgánu nebo ústavu, určí jej ministerstvo nadřízené dodavateli v dohodě s ministerstvem nadřízeným odběrateli. Do vydání tohoto posudku je dodavatel (u dováženého zboží odběratel) povinen zboží odděleně uskladnit. Náklady na vypracování posudku včetně nákladů opakované jakostní zkoušky jdou na vrub strany, v jejíž neprospěch posudek vyzněl.

(3) Odklad zkoušky je vyloučen u zboží podléhajícího rychlé zkáze.

(2) Přejímá-li se zboží za účasti obou stran, je odběratel povinen vytknout chybějící množství nebo zjevné vady v zápisu o převzetí a současně v něm navrhnout způsob řešení této reklamace (na př. odstranění závady, prepracování, poskytnutí slevy, náhradní plnění a pod.).

(1) Dodavatel je povinen nejpozději při plnění dodávky označit odběrateli všechny vady zboží, o nichž ví nebo při náležité péči vědět musí.

(4) Skryté vady musí odběratel vytknout dodavateli ihned, jakmile je zjistí, nejpozději však do 6 měsíců po obdržení zboží, pokud sektorové podmínky nestanoví jinak. Není-li v sektorových podmínkách ustanovení o lhůtě pro vytýkání skrytých vad, mohou se strany se souhlasem rámcových kontrahentů dohodnout na lhůtě odlišné od ustanovení tohoto odstavce.

(6) Za zjevné se považují takové vady, které může odborník při běžném přejímání zjistit, zachovávaje při tom pečlivost, obvyklou při přejímání příslušného druhu zboží. Ostatní vady se považují za skryté.

(7) Lhůty pro reklamace a vytýkání vad počínají dnem, následujícím po dni, kdy odběratel obdržel zboží a podklad, z něhož je patrno, jaké zboží a kolik dodavatel dodává.

(8) Požadoval-li odběratel určitou konstrukci, provedení nebo uspořádání objednaného zboží nebo zboží podle receptury jím předložené, neodpovídá dodavatel za vady dodaného zboží, pokud jejich příčiny tkví v konstrukci, v uspořádání nebo v provedení požadovaných odběratelem nebo v receptuře jím předložené. Dodavatel je povinen upozornit odběratele na zřejmé konstrukční vady nebo zřejmé nesrovnalosti v uspořádání, provedení nebo receptuře ihned, jakmile je zjistí, a vyžádat si před započetím výroby nové příkazy. Odběratel je povinen dát je neprodleně, jinak odpovídá dodavateli za škodu.

(3) Nebylo-li zboží převzato za účasti obou stran, vytýká odběratel chybějící množství nebo zjevné vady doporučeným dopisem nebo na potvrzení ihned po jejich zjištění, nejpozději však do 15 dnů po obdržení zboží, u zboží podléhajícího rychlé zkáze do 5 dnů, jestliže v sektorových podmínkách nebyla stanovena, po případě při dovozu nebyla smluvena doba kratší.

(5) V oboru výroby a distribuce potravin a u dodávek a odběru zemědělských a lesnických výrobků může býti v sektorových podmínkách nebo nejpozději v dílčí smlouvě upraveno vytýkání vad odlišným způsobem než je stanoveno v předcházejících odstavcích.

(2) Nebude-li dohodnuto jinak, musí být reklamované zboží uloženo odděleně od jiného zboží až do úplného vyřízení reklamace. Ode dne, kdy dodavatel obdržel zprávu o reklamaci, jdou náklady skladování a nebezpečí na vrub strany, proti níž vyzněl výsledek reklamace.

(1) Pokud není v sektorových podmínkách nebo v rámcové smlouvě stanoveno jinak, je dodavatel povinen do 15 dnů, u potravin do 8 dnů po obdržení reklamace, odběrateli oznámit, zda ji uznává nebo odmítá. Nemůže-li tak učiniti proto, že reklamace vyžaduje delšího šetření, je povinen v uvedené lhůtě odběrateli oznámit přiměřený termín, do kterého zaujme k reklamaci konečné stanovisko. Jestliže se dodavatel do 15 dnů po obdržení reklamace k ní nevyjádří, platí, že reklamaci uznal.

(3) Reklamuje-li odběratel, ačkoliv mu musí být zřejmo, že reklamace je bezdůvodná, má dodavatel vůči odběrateli nárok ne jen na náhradu škody, která mu vznikla přešetřováním reklamace, nýbrž i na poplatek z prodlení, po případě úroky podle vyhlášky ministra financí o fakturování a placení za zboží a výkony, jestliže mu faktura za reklamované zboží nebyla včas proplacena.

(2) O ceně použitých obalů, půjčovném, zdržném, přistavování, předávání nebo vracení obalů platí zvláštní předpisy.

(1) Zboží se odesílá buď nebalené nebo v předepsaném nebo obvyklém (standardním) anebo smluveném obalu. Úmluva o obalu se musí stát nejpozději v dílčí smlouvě. Při vývozu je odběratel povinen předepsat podrobně způsob a druh obalu podle nároku dopravy a zvyklostí na zahraničních trzích. Opožděné předepsání obalu se posuzuje stejně jako opožděné dodání technických podkladů.

(4) Zasílá-li odběratel podle sektorových podmínek, rámcové, dílčí (přímé) smlouvy nebo podle obchodních zvyklostí vlastní obaly k plnění, musí je dodat vyplaceně a v použitelném stavu do příslušného tuzemského skladu dodavatele, z něhož bude dodávka plněna, a to ve smluvené době před odesláním zboží; jinak je dodavatel oprávněn dodat zásilku ve vlastních obalech.

(3) Je-li vrácení obalu nařízeno nebo smluveno nejpozději v dílčí (přímé) smlouvě, nebo je-li obvyklé a není-li pro vrácení stanovena nebo sjednána lhůta, je odběratel povinen vrátit zapůjčené obaly včas podle obchodních zvyklostí a ve stavu odpovídajícím běžnému opotřebení. Vracení se děje na nebezpečí odběratele, a neodporuje-li to příslušným předpisům, vyplaceně do místa plnění, není-li dohodnuto jinak. Při opožděném vracení obalů je odběratel povinen zaplatit dodavateli částku podle příslušných předpisů a po případě nahradit způsobenou škodu.

(5) Dohodne-li se odběratel s dodavatelem na jiném obalu, než který byl zahrnut do ceny zboží, hradí odběratel částku, o kterou se zvýšily náklady dodavatele splněním odběratelova požadavku. Má-li býti použito obalů určených odběratelem je dodavatel povinen upozornit odběratele na jemu známé technické vady obalů ihned, jakmile je zjistí, a vyžádat si před upotřebením obalů nové příkazy. Odběratel je povinen dát tyto příkazy neprodleně, nejpozději tak, aby mohla být dodržena smluvená dodací lhůta; jinak odpovídá dodavateli za škodu.

(6) Ustanovení o obalech platí obdobně i o upevňovadlech, přikrývkách a jiných zařízeních, používaných k ochraně zboží.

(7) Speciální vagony, náležící podniku dodavatele (soukromé vozy) a zapůjčené za sjednaný poplatek odběrateli, musí být ihned po vyložení nákladu vráceny vyplaceně do podniku dodavatele.

(1) Dodavatel je povinen dodat zboží ve smluveném množství, smluvené dodací lhůtě a ve smluvené nebo obvyklé jakosti do místa plnění s uvedením příjemce podle smlouvy nebo dopravních disposic; neučiní-li tak, je odběratel povinen vždy účtovat penále.

(2) Kromě penále může odběratel požadovat ještě náhradu škody, která mu vznikla tím, že dodavatel smlouvu nesplnil.

(3) Dodá-li dodavatel zboží jiné, než sjednané nebo obvyklé jakosti a nebude-li odběratel v důsledku toho moci použít zboží v rámci své plánované činnosti, není odběratel povinen takové zboží převzít. Zboží, které však může odběratel použít v rámci své plánované činnosti, je odběratel povinen převzít; v takovém případě mu přísluší nárok na přiměřenou slevu, o jejíž výši se dohodne s dodavatelem. Není-li možno použít zboží k účelu, pro který bylo určeno, a trvá-li odběratel na náhradní dodávce, jejíž uskutečnění by znamenalo změnu plánu hmotného zásobování, rozhodne příslušné bilanční místo.

(4) Právo jednostranně odstoupit od dílčí (přímé) smlouvy nebo její části přísluší pouze podnikům určeným nebo zřízeným pro provozování zahraničního obchodu, a to jen v případech kdy se zboží stalo pro nedodržení lhůty nebo pro smlouvě neodpovídající jakost v zahraničí neprodejným nebo prodejným za hospodářsky nepřijatelných podmínek. Tím není dotčena povinnost požadovat penále ani právo na náhradu škody, která odběrateli vznikla nesplněním smlouvy.

(5) Podnikům určeným nebo zřízeným pro provozování zahraničního obchodu přísluší vůči dodavateli nárok na slevu v tom poměru, v jakém ji vinou dodavatele byly povinny přiznat zahraničnímu zákazníkovi, nebo nárok na náhradu prokázané škody.

(1) Odběratel je povinen zboží, které vyhovuje smluveným nebo obvyklým podmínkám, v dodací lhůtě odebrat nebo včas zařídit vše, čeho je obvykle třeba, aby dodavatel mohl zboží v dodací lhůtě odeslat. Neučiní-li tak, je dodavatel povinen počínaje prvním dnem po uplynutí dodací lhůty účtovat odběrateli penále až do převzetí zboží odběratelem a zboží vyfakturovat. Kromě toho je dodavatel počínaje týmž dnem povinen:

(2) Kromě penále může dodavatel požadovat ještě náhradu škody, která mu vznikla nedodržením lhůty se strany odběratele.

(3) Bylo-li nejpozději v dílčí (přímé) smlouvě ujednáno, že bude plněno podle odvolávek a odběratel ve smluvené lhůtě odvolávku nezašle, je dodavatel oprávněn dodat zboží podle dílčí smlouvy a ve lhůtách podle výrobních a expedičních možností s účinky řádného splnění smlouvy. Nepoužije-li tohoto oprávnění, je povinen oznámiti důvody nadřízenému orgánu. Nepostačují-li k plnění údaje obsažené v dílčí smlouvě, je nutno pokládat nepředložení odvolávek, sjednaných podkladů nebo přesné specifikace, požadovaných dílčí smlouvou, za stejné porušení smlouvy, jako je neodebrání zboží odběratelem. Základem pro výpočet penále pro nepředložení odvolávek je průměrná cena zboží v obvyklém provedení; toto penále se účtuje počínaje prvním dnem po projití lhůty pro nepředložení odvolávek, sjednaných podkladů nebo přesné specifikace, požadovaných dílčí smlouvou.

(4) Odběratel může s dodavatelem uzavříti se souhlasem rámcových kontrahentů dohodu o uskladnění, ve které bude stanoveno za jakých podmínek a v jakých lhůtách dodavatel zboží uskladní a odběratel odebere.

(5) Následky nesplnění smlouvy odběratelem mohou býti u zboží podléhajícího rychlé zkáze a u živých zvířat upraveny odchylně od předcházejících ustanovení v sektorových podmínkách nebo nejpozději v dílčí (přímé) smlouvě.

(1) Nedodá-li dodavatel odběrateli zboží ve smluvené dodací lhůtě vůbec, nebo dodá-li jen část smluveného zboží, je odběratel povinen účtovat mu jednorázové signalisační penále ve výši 1% z hodnoty zboží, nedodaného k poslednímu dni dodací lhůty. Vedle signalisačního penále je odběratel povinen účtovat další penále, a to:

(2) Neodebere-li odběratel ve smluvené dodací lhůtě zboží vůbec, odebere-li ho pouze část, nebo neumožní-li včasné odebrání zboží, je dodavatel povinen účtovat mu jednorázové signalisační penále ve výši 1% z hodnoty zboží, neodebraného k poslednímu dni dodací lhůty. Vedle signalisačního penále je dodavatel povinen účtovat mu další penále, a to:

(3) Penále ve výši 2 promile z hodnoty opožděně dodávaného nebo odebíraného zboží za každý den prodlení se účtuje po dobu nejvýše 5 kalendářních měsíců. Jestliže ani v této lhůtě nebyla smlouva zcela splněna, je odběratel, po případě dodavatel povinen účtovat ihned po jejím uplynutí dodavateli, po případě odběrateli, penále ve výši 30% z hodnoty v té době dosud nedodaného nebo neodebraného zboží.

(4) Celková výše účtovaného penále, včetně penále signalisačního, nesmí činit více než 31% z hodnoty zboží, jež nebylo v posledním dnu smluvené dodací lhůty dodáno nebo odebráno.

(5) V případech, kdy neúplná dodávka nemůže býti použita k původně určenému nebo jinému rovnocennému účelu, účtuje se penále tak, jako kdyby nebylo plněno vůbec.

(6) Nedodá-li dodavatel odběrateli zboží v jakosti sjednané nebo obvyklé, činí penále 20% z poskytnuté slevy nebo z cenového rozdílu. Penále vztahuje se jen na tu část vadného zboží nebo zboží nižší jakostní třídy, která přesahuje množství přípustné podle smlouvy.

(7) Signalisační penále se účtuje vždy nejméně částkou 100.— Kčs; nedosáhne-li jiné penále 100.— Kčs, neúčtuje se vůbec.

(1) Signalisační penále ve výši 1%, připadající na první den po dni, kdy mělo být plněno, má být vyúčtováno nejpozději do 20 dnů.

(2) Jiné penále se má vyúčtovat souhrnně do 20 dnů po konečném dodání nebo odebrání zboží; není-li zboží dodáno nebo odebráno vůbec, nebo je-li ve lhůtě 5 kalendářních měsíců následujících po dni, kdy mělo být plněno, dodáno nebo odebráno zboží jen zčásti, má se penále vyúčtovat nejpozději do 20 dnů po uplynutí těchto 5 měsíců.

(3) Penále se promlčuje uplynutím jednoho roku ode dne, kdy vznikla povinnost ho účtovat.

(4) Penále jako náklad i jako výnos ovlivňuje hospodářský výsledek podniku, takže jeho výše má vliv na výši příspěvku podnikovému fondu pracujících.

(1) Penále se uhrazuje podle zvláštních předpisů.

(2) Zaplacením penále se strana nezbavuje povinnosti k náhradě škody vzniklé nesplněním smlouvy. Hradí se pouze skutečná škoda, nikoliv ušlý zisk.

(3) Vzájemné započtení (kompensování) penále mezi stranami není přípustné a je neúčinné. Rovněž je neúčinné prominutí nebo snížení penále vzájemnou dohodou. Penále může snížit ve zcela výjimečných případech pouze příslušná arbitrážní komise.

(4) Zaplacením penále nezaniká povinnost dodávky nebo odběru.