Oddíl II.
Přeprava cestujících.
§ 4
Článek 4.
Oprávnění k jízdě.
§ 1
§ 1.
Před nastoupením jízdy musí si cestující opatřiti platnou jízdenku.
§ 2
§ 2.
Cestující je povinen uchovati jízdenku po celou dobu jízdy. Na požádání kontrolních orgánů je povinen cestující jízdenku předložiti a po skončení jízdy musí ji odevzdati.
§ 5
Článek 5.
Jízdenky.
§ 1
§ 1.
Jízdenky musí míti znak stanovený pro mezinárodní přepravu a obsahovati tyto údaje:
a) název stanice nástupní a cílové;
b) přepravní cestu; je-li dovoleno použíti různých cest, musí to býti poznamenáno;
c) druh vlaku a vozovou třídu;
d) jízdné;
e) den počátku platnosti jízdenky;
f) dobu platnosti.
§ 2
§ 2.
Knižní jízdenky sestávající z úsekových jízdenek mezinárodní železniční přepravy, jakož i lepenkové jízdenky mezinárodní železniční přepravy považují se podle této Dohody za jednu přepravní listinu a platí pro ně ustanovení této Dohody.
§ 3
§ 3.
Tarif příslušné přepravy a dohody mezi železnicemi určují jazyk, ve kterém se jízdenky tisknou a vyplňují, jakož i jejich úpravu a obsah.
§ 4
§ 4.
Nestanoví-li tarif příslušné přepravy výjimky, je jízdenka postupitelná jen v tom případě, nezní-li na jméno a nebyla-li jízda započata nebo nebylo-li cestovní zavazadlo podáno k přepravě.
Prodej jízdenek za cenu, která se liší od ceny stanovené tarifem příslušné přepravy, podléhá v každé jednotlivé zemi jejím zákonům a předpisům.
Tarif příslušné přepravy stanoví podmínky pro výdej jednoduchých a zpátečních jízdenek.
§ 6
Článek 6.
Podmínky pro přepravu dětí.
§ 1
§ 1.
Cestující má právo vézti s sebou bezplatně jedno dítě ve věku do 4 let, není-li pro ně žádáno zvláštní místo.
§ 2
§ 2.
Pro přepravu každého dalšího dítěte ve věku do 4 let v doprovodu dospělého cestujícího, jakož i pro přepravu dětí od 4 do 10 let a pro děti ve věku do 4 let, které zaujmou zvláštní místo, je nutné opatřiti jízdenky pro děti.
Jízdné za přepravu dětí činí na železnicích Svazu SSR 25 procent, a na ostatních železnicích 50 procent jízdného stanoveného pro dospělého cestujícího.
Tato sleva se neposkytuje u jízdenek, u kterých je již poskytnuta jakákoliv jiná sleva z normálního jízdného.
§ 3
§ 3.
Pro děti starší 10 let musí býti zakoupeny jízdenky jako pro dospělé.
§ 7
Článek 7.
Doba platnosti jízdenek.
§ 1
§ 1.
Dobu platnosti jízdenek stanoví tarif příslušné přepravy.
§ 2
§ 2.
Nejkratší doba platnosti musí býti:
u jednoduchých lepenkových jízdenek - 1 den na každých započatých 100 km,
u jednoduchých knižních jízdenek - 1 den na každých započatých 200 km.
Celková doba platnosti nesmí však převyšovati 20 dní u jednoduchých lepenkových jízdenek a 60 dní u jednoduchých knižních jízdenek.
§ 3
§ 3.
Doba platnosti zpátečních jízdenek činí dvojnásobek doby platnosti jednoduchých jízdenek.
§ 4
§ 4.
Pro zlevněné jízdenky může býti stanovena zvláštní doba platnosti.
§ 5
§ 5.
Den výdeje jízdenky se nezapočítává do doby platnosti. Cestující může nastoupiti jízdu v kterýkoliv den v době platnosti jízdenky, pokud tarif příslušné přepravy nestanoví výjimky; jízda musí býti ukončena vlakem přijíždějícím podle jízdního řádu nejpozději ve 24 hodin posledního dne platnosti jízdenky.
§ 8
Článek 8.
Přidělení míst a místenky.
§ 1
§ 1.
Cestující může obložiti ve voze volné místo jak pro sebe, tak i pro jiné osoby, které jedou s ním, může-li předložiti pro ně jízdenky. Jinak se řídí přidělení míst předpisy, platnými na každé jednotlivé železnici.
§ 2
§ 2.
Tarif příslušné přepravy a jízdní řády stanoví podmínky pro vydávání místenek.
§ 3
§ 3.
Cestující, kterému nemůže býti přiděleno místo ve vozové třídě odpovídající jeho jízdence, má právo se vzdáti jízdy, nebo zaujmouti přikázané místo v nižší třídě vozové. Tato okolnost musí býti potvrzena železnicí. V takovém případě má pak cestující právo požadovati vrácení zaplacené částky podle ustanovení článku 25 této Dohody.
§ 9
Článek 9.
Přestup cestujícího na místo nebo do vozu vyšší třídy nebo do vlaku vyššího druhu.
Cestující může přestoupiti na místo nebo do vozu vyšší třídy nebo do vlaku vyššího druhu, než které jsou označeny na jeho jízdence, splní-li podmínky stanovené tarifem příslušné přepravy a doplatí-li rozdíl jízdného.
§ 10
Článek 10.
Přerušení jízdy ve stanicích na cestě.
§ 1
§ 1.
Cestující může přerušiti jízdu ve stanicích na cestě v době platnosti jízdenky, nebrání-li tomu pasové předpisy správní.
Přeje-li si cestující přerušiti jízdu v některé stanici, musí nejpozději hodinu po příjezdu vlaku předložiti jízdenku přednostovi stanice k provedení příslušného záznamu.
§ 2
§ 2.
Cestující může pokračovati v jízdě jak ze stanice, kde přerušil jízdu, tak i z kterékoliv stanice, ležící blíže ke stanici cílové na přepravní cestě, která je vyznačena na jízdence.
§ 3
§ 3.
Přerušení jízdy neprodlužuje dobu platnosti jízdenky.
§ 4
§ 4.
Podrobnější podmínky stanoví tarif příslušné přepravy.
§ 11
Článek 11.
Cestující bez platné jízdenky.
§ 1
§ 1.
Cestující, který nemůže předložiti platnou jízdenku, je povinen zaplatiti jízdné za projetou trať a přirážku. Kromě toho může býti podle okolností případu pohnán k odpovědnosti. Přirážka se vypočítá podle předpisů železnice, na které se vybírá, a není-li příslušných předpisů, ve výši jízdného za trať, kterou projel cestující bez jízdenky.
§ 2
§ 2.
Jízdenky, jichž obsah byl změněn osobou k tomu neoprávněnou, budou odebrány služebními orgány jako neplatné.
§ 3
§ 3.
Odepře-li cestující zaplatiti jízdné a přirážku, může býti v některé stanici vyloučen z jízdy a předán přednostovi stanice nebo osobě jím zmocněné.
Cestující vyloučený z jízdy může žádati za výdej cestovního zavazadla jen ve stanici určení zavazadla.
§ 12
Článek 12.
Osoby z jízdy vyloučené nebo připuštěné k ní jen za určitých podmínek.
§ 1
§ 1.
Do vlaku nebudou vpuštěny a cestou mohou býti z jízdy vyloučeny:
Jízdné a přepravné za cestovní zavazadlo se jim vrátí za podmínek stanovených v článku 25 této Dohody po odečtení částky připadající na projetou trať.
a) osoby opilé, osoby chovající se nepřístojně, jakož i osoby, které nezachovávají nařízení, zákony a předpisy platné na užité železnici. Tyto osoby nemají práva žádati, aby jim bylo vráceno jízdné a zavazadelné;
b) osoby, které pro nemoc nebo z jiných důvodů mohly by býti spolucestujícím na obtíž, leč by byl pro ně předem objednán zvláštní oddíl nebo jim mohl býti přidělen po zaplacení. Osoby onemocnělé cestou musí býti vždy přepraveny do nejbližší stanice, kde jim může býti poskytnuta pomoc.
§ 2
§ 2.
Přeprava osob stižených nakažlivou nemocí se řídí mezinárodními dohodami nebo, není-li jich, předpisy platnými v jednotlivých zemích.
§ 13
Článek 13.
Přeprava ručních zavazadel a živých zvířat.
§ 1
§ 1.
Cestující je oprávněn vézti s sebou zdarma snadno přenosné předměty (ruční zavazadlo), nebrání-li tomu předpisy celní, berní, finanční nebo jiné předpisy správní a ustanovení 1 článku 14 této Dohody.
Pro umístění svého ručního zavazadla použije cestující prostoru, který je pro to ve voze určen.
§ 2
§ 2.
Úhrnná váha ručního zavazadla nesmí převyšovati 35 kg u dospělého cestujícího a 15 kg u dětí do 10 let.
Převažek ručního zavazadla musí se z vozu odstraniti. Cestující může jej podati jako cestovní zavazadlo.
§ 3
§ 3.
Není dovoleno bráti s sebou do vozu živá zvířata.
Je však dovoleno vézti jako ruční zavazadlo malá krotká živá zvířata a ptáky v klecích, bednách nebo v jiných vhodných obalech a malé psy s náhubky v množství nejvýše jednoho pro každého cestujícího.
Taková přeprava živých zvířat a ptáků je dovolena jen pokud tomu nebrání veterinární a správní předpisy jednotlivých zemí a žádný z cestujících proti tomu nic nenamítá.
Tarif příslušné přepravy může zakázati nebo dovoliti přepravu živých zvířat v určitých vozových třídách a druzích vlaků, a stanoví, zda a za která živá zvířata musí býti zaplaceno přepravné.
§ 4
§ 4.
Cestující sám odpovídá za úplnost a neporušenost svého ručního zavazadla a náleží mu péče o živá zvířata a ptáky, které veze s sebou.
§ 5
§ 5.
Cestující je povinen nahraditi všechnu škodu, která vznikne tím, že porušil předpisy o přepravě ručních zavazadel nebo živých zvířat.
§ 14
Článek 14.
Předměty vyloučené z přepravy jako ruční zavazadlo.
§ 1
§ 1.
V osobních vozech není dovoleno vézti s sebou tyto předměty:
a) které mohou poškoditi nebo znečistiti vůz nebo věci druhých cestujících;
b) hořlavé, lehce vznětlivé, samozápalné, výbušné a jedovaté látky;
c) nabité zbraně;
d) předměty, které mohou přivoditi nákazu nebo které odporně zapáchají.
§ 2
§ 2.
Železniční zaměstnanci mají právo přesvědčiti se v přítomnosti cestujícího o jeho ručním zavazadle, které vzal s sebou do vozu, jsou-li vážné důvody k podezření, že byly porušeny předpisy § 1 tohoto článku.
§ 3
§ 3.
Cestující odpovídá za porušení předpisů § 1 tohoto článku podle vnitřních předpisů a zákonů platných na železnicích, na nichž bylo toto porušení zjištěno; kromě toho je povinen nahraditi železnici škodu, která jí případně vznikla.
§ 15
Článek 15.
Zpoždění, zmeškání přípojných vlaků. Zrušení vlaků.
Byl-li zpožděním vlaku zmeškán přípojný vlak nebo byl-li zrušen vlak na celé nebo na části své cesty a cestující chce pokračovati v jízdě, je železnice povinna, pokud je to možné, přepravit cestujícího a jeho cestovní zavazadlo vlakem jedoucím do téže cílové stanice tak, aby přijel do cílové stanice s co nejmenším zpožděním. Přednosta stanice je podle okolností povinen potvrditi na jízdence, že vlak byl zmeškán nebo že byl zrušen, a prodloužit, je-li toho třeba, dobu platnosti jízdenky. Použití nové cesty, vyšší vozové třídy nebo vlaku s vyšším jízdným, jakož i použití zvláštních vlaků, může býti upraveno tarifem příslušné přepravy.