266/1952 Sb.

Vyhláška ministerstva výkupu o úpravě námezdního mletí.

Poslední dostupné znění: 1952-09-23 – 1953-06-30 · 2 znění v historii →

§ 1

Mletí, opracování a šrotování obilí ve mzdě smějí provádět pouze námezdní mlýny a šrotovníky (dále jen „mlýny”), které určí okresní plnomocník ministerstva výkupu v dohodě s okresním národním výborem. Každému z těchto mlýnů přidělí zároveň samozásobitele Z jedné nebo několika obcí a stanoví dny, kdy mlýn přijímá obilí a vydává mlýnské výrobky.

§ 2

Mlýny mohou přejímat pšenici a žito k mletí ve mzdě jen od samozásobitelů, kterým okresní plnomocník potvrdí v „Přehledu o plnění dodávkových úkolů”, že splnili dodávkovou povinnost pšenice a žita, nebo kterým vydá potvrzení, že takovou povinnost neměli.

§ 3

(1) Za mletí pšenice a žita se vybírá odměna v obilí — měřičné, které činí z každých 100 kg pšenice 8,5 kg pšenice a z každých 100 kg žita 9 kg žita.
(2) Za mletí ječmene na mouku, za opracování ječmene na kroupy a za opracování pohanky nebo prosa stanoví se odměna v penězích — melné, které činí
za 100 kg ječmene na moukuKčs 47,—
za 100 kg ječmene na kroupyKčs 44,—
za 100 kg pohanky nebo prosaKčs 36.—.
(3) Za šrotování a mačkání krmného obilí se stanoví odměna v penězích, která činí
za 100 kg krmného obilí na hrubý šrot;Kčs 15,—
za 100 kg kukuřice nebo krmného obilí na jemný šrotKčs 17,—
za 100 kg namačkaného krmného obilíKčs 11,—.
(4) Odměny stanovené v odstavcích 1 až 3 se rozumějí včetně všeobecné daně z úkonů.

§ 4

(1) Obilí převzaté jako měřičné musí odpovídat jakostním normám stanoveným pro výkup obilí.*)
(2) Krajské výkupní, podniky převezmou měřičné a zúčtují je s mlýnem za platné výkupní ceny s příplatkem za nadsmluvní dodávky.

§ 5

(1) Mlýn je povinen zapsat do „Knihy o mletí ve mzdě”:
a) při převzetí obilí jeho množství a druhy, jakož i vybrané měřičné,
b) pří výdeji mlýnských výrobků jejich množství á druhy.
(2) Obilí vzaté do zámelu zapíše mlýn do „Zámelové knihy”, v níž vyznačí množství vyrobených mlýnských výrobků.
(3) „Knihy o mletí ve mzdě” a „Zámelové knihy”, si mlýny opatří u Krajských výkupních podniků.

§ 6

Mlýn zapíše samozásobiteli množství obilí převzatého k mletí, opracování a šrotování ve mzdě (bez měřičného) do „Přehledu o plnění dodávkových úkolů”, po případě na potvrzení vydané okresním plnomocníkem podle § 2.

§ 7

Mlýn je oprávněn odmítnout převzetí obilí nezpůsobilého ke zpracování na jedlé mlýnské výrobky.

§ 8

Druh a množství jedlých mlýnských výrobků, které se mají vyrobit při mletí ve mzdě, řídí se podle dohody mlýna se samozásobitelem; ze 100 kg pšenice se však může vyrobit kromě otrub nejvýše 65% pšeničné mouky a ze 100 kg žita kromě otrub nejvýše 75% žitné mouky.

§ 9

(1) Mlýn je povinen vydat samozásobiteli veškeré mlýnské výrobky, které byly z převzatého obilí (bez měřičného) vyrobeny nebo se obvykle vyrábějí.
(2) Za základ pro výpočet množství mlýnských výrobků, které mají být samozásobiteli vydány, se bere
u pšenice, žita, ječmene na mouku a kroupy98%,
u pohanky a prosa95%,
u krmného obilí na šrotování99%,
u krmného obilí na mačkání99,5%,

z převzatého množství obilí jakosti odpovídající standartnímu obilí; bylo-li převzato obilí nestandartní, dohodne se mlýn se samozásobitelem.

§ 10

Na žitnou mouku ponechanou ve mlýně k výměně za chléb obdrží samozásobitel potvrzení. Toto potvrzení předloží do 7 dnů prodejně chleba, která mu je vymění za poukázky na chléb nebo zapíše jeho nárok do odběrní knížky.

§ 11

Okresní plnomocníci ministerstva výkupu a okresní národní výbory kontrolují činnost mlýnů podle této vyhlášky.

§ 12

Předpisy, pokud se týkají mletí, opracování a šrotování obilí pro samozásobitele ve mzdě, se zrušují; zrušuje se zejména vyhláška ministerstva potravinářského průmyslu č. 290/1951 Ú. l. I, o měřičném za námezdní mletí pšenice a žita.

§ 13

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem. 23. září 1952.