§ 1
Mletí, opracování a šrotování obilí ve mzdě smějí provádět pouze námezdní mlýny a šrotovníky (dále jen „mlýny”), které určí okresní plnomocník ministerstva výkupu v dohodě s okresním národním výborem. Každému z těchto mlýnů přidělí zároveň samozásobitele Z jedné nebo několika obcí a stanoví dny, kdy mlýn přijímá obilí a vydává mlýnské výrobky.
§ 2
Mlýny mohou přejímat pšenici a žito k mletí ve mzdě jen od samozásobitelů, kterým okresní plnomocník potvrdí v „Přehledu o plnění dodávkových úkolů”, že splnili dodávkovou povinnost pšenice a žita, nebo kterým vydá potvrzení, že takovou povinnost neměli.
§ 3
(1) Za mletí pšenice a žita se vybírá odměna v obilí — měřičné, které činí z každých 100 kg pšenice 8,5 kg pšenice a z každých 100 kg žita 9 kg žita.
(2) Za mletí ječmene na mouku, za opracování ječmene na kroupy a za opracování pohanky nebo prosa stanoví se odměna v penězích — melné, které činí
| za 100 kg ječmene na mouku | Kčs 47,— |
| za 100 kg ječmene na kroupy | Kčs 44,— |
| za 100 kg pohanky nebo prosa | Kčs 36.—. |
(3) Za šrotování a mačkání krmného obilí se stanoví odměna v penězích, která činí
| za 100 kg krmného obilí na hrubý šrot; | Kčs 15,— |
| za 100 kg kukuřice nebo krmného obilí na jemný šrot | Kčs 17,— |
| za 100 kg namačkaného krmného obilí | Kčs 11,—. |
(4) Odměny stanovené v odstavcích 1 až 3 se rozumějí včetně všeobecné daně z úkonů.
§ 4
(1) Obilí převzaté jako měřičné musí odpovídat jakostním normám stanoveným pro výkup obilí.*)
(2) Krajské výkupní, podniky převezmou měřičné a zúčtují je s mlýnem za platné výkupní ceny s příplatkem za nadsmluvní dodávky.
§ 5
(1) Mlýn je povinen zapsat do „Knihy o mletí ve mzdě”:
a) při převzetí obilí jeho množství a druhy, jakož i vybrané měřičné,
b) pří výdeji mlýnských výrobků jejich množství á druhy.
(2) Obilí vzaté do zámelu zapíše mlýn do „Zámelové knihy”, v níž vyznačí množství vyrobených mlýnských výrobků.
(3) „Knihy o mletí ve mzdě” a „Zámelové knihy”, si mlýny opatří u Krajských výkupních podniků.
§ 6
Mlýn zapíše samozásobiteli množství obilí převzatého k mletí, opracování a šrotování ve mzdě (bez měřičného) do „Přehledu o plnění dodávkových úkolů”, po případě na potvrzení vydané okresním plnomocníkem podle § 2.
§ 7
Mlýn je oprávněn odmítnout převzetí obilí nezpůsobilého ke zpracování na jedlé mlýnské výrobky.
§ 8
Druh a množství jedlých mlýnských výrobků, které se mají vyrobit při mletí ve mzdě, řídí se podle dohody mlýna se samozásobitelem; ze 100 kg pšenice se však může vyrobit kromě otrub nejvýše 65% pšeničné mouky a ze 100 kg žita kromě otrub nejvýše 75% žitné mouky.
§ 9
(1) Mlýn je povinen vydat samozásobiteli veškeré mlýnské výrobky, které byly z převzatého obilí (bez měřičného) vyrobeny nebo se obvykle vyrábějí.
(2) Za základ pro výpočet množství mlýnských výrobků, které mají být samozásobiteli vydány, se bere
z převzatého množství obilí jakosti odpovídající standartnímu obilí; bylo-li převzato obilí nestandartní, dohodne se mlýn se samozásobitelem.
| u pšenice, žita, ječmene na mouku a kroupy | 98%, |
| u pohanky a prosa | 95%, |
| u krmného obilí na šrotování | 99%, |
| u krmného obilí na mačkání | 99,5%, |
z převzatého množství obilí jakosti odpovídající standartnímu obilí; bylo-li převzato obilí nestandartní, dohodne se mlýn se samozásobitelem.
§ 10
Na žitnou mouku ponechanou ve mlýně k výměně za chléb obdrží samozásobitel potvrzení. Toto potvrzení předloží do 7 dnů prodejně chleba, která mu je vymění za poukázky na chléb nebo zapíše jeho nárok do odběrní knížky.
§ 11
Okresní plnomocníci ministerstva výkupu a okresní národní výbory kontrolují činnost mlýnů podle této vyhlášky.
§ 12
Předpisy, pokud se týkají mletí, opracování a šrotování obilí pro samozásobitele ve mzdě, se zrušují; zrušuje se zejména vyhláška ministerstva potravinářského průmyslu č. 290/1951 Ú. l. I, o měřičném za námezdní mletí pšenice a žita.
§ 13
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem. 23. září 1952.