Vyhláška ministra financí o fakturování a placení za zboží a práce.

(1) Tato vyhláška upravuje fakturování a placení dodávek zboží a prací (služeb), uskutečněných těmito dodavateli:

(2) Vyhláškou jsou vázáni všichni odběratelé dodavatelů uvedených v odstavci 1.

(1) Faktura musí být v záhlaví označena výrazně jako faktura a musí obsahovat:

(2) Mimo náležitosti uvedené v odstavci 1 může faktura obsahovat zejména:

(3) Faktura za dodávky energie, vody a za odvedení odpadní vody veřejnými kanalisacemi musí obsahovat:

(4) Faktura za práce opravářské musí obsahovat:

(1) Při stálém styku mezi dodavatelem a odběratelem mohou být dodávky zboží a opakující se práce, uskutečněné v době delší jednoho dne a ne delší jednoho kalendářního měsíce, vyfakturovány

(2) Sběrná faktura musí být v záhlaví jako taková označena a musí obsahovat všechny náležitosti podle § 2 odst. 1 písm. a) až s) a podle § 4, při čemž místo dne vyskladnění zboží nebo dne dokončení prací jest uvést období, ve kterém bylo zboží vyskladněno nebo práce dokončeny. Sběrná faktura za dodávku energie, vody a za odvedení odpadní vody veřejnými kanalisacemi musí obsahovat údaje podle § 2 odst. 3.

(3) Při soupisu faktur musí být každá dodávka zboží nebo práce vyfakturována fakturou vyhovující ustanovením § 2 odst. 1 písm. a), b), d), g) až ch) a j) až s) a ustanovením § 4. Soupis faktur musí být pak v záhlaví jako takový označen a musí obsahovat:

(4) Sběrných faktur nebo soupisů faktur lze používat pouze při dodávkách zboží nebo při pracích, při nichž je tento způsob fakturování sjednán. Dodávky energie a vody, odvádění odpadní vody veřejnými kanalisacemi a práce kominické lze i bez předchozí dohody s odběratelem fakturovat sběrnou fakturou, při čemž období pro sběrnou fakturu za dodávku energie může činit až dva měsíce, při dodávkách vody a při odvádění odpadní vody veřejnými kanalisacemi až tři měsíce a při pracích kominických až jeden rok. Dodavatel musí však v těchto případech předem oznámit odběrateli, kdy začíná a končí období pro sběrnou fakturu. Práce kominické lze vyfakturovat soukromým osobám a soukromým podnikům sběrnou fakturou v polovině zvoleného období za celé období najednou; zvolené období nesmí být delší než jeden rok.

(1) Zboží, na něž je stanovena státní maloobchodní cena nebo maloobchodní cena (dále jen „maloobchodní cena“), fakturuje dodavatel stanovenou maloobchodní cenou. Má-li odběratel nárok na snížení této ceny o stanovenou obchodní srážku, vyznačí dodavatel ve faktuře procento obchodní srážky, odečte ve faktuře od maloobchodní ceny částku této srážky a uvede maloobchodní cenu zbývající po odečtení obchodní srážky. U zboží více druhů, pro něž je stanoveno stejné procento obchodní srážky, může být tato srážka vypočtena a odečtena od součtu maloobchodních cen tohoto zboží. Dodavatel nevyznačuje na faktuře státní velkoobchodní cenu nebo velkoobchodní cenu (dále jen „velkoobchodní cena“) zboží ani částku daně z obratu.

(2) Je-li dodavatel povinen odvést z obratu dosaženého prodejem zboží, na něž je stanovena maloobchodní cena, daň z obratu, vypočte daň na průpisu faktury; doplní průpis faktury velkoobchodní cenou za jednotku množství zboží a úhrnnou velkoobchodní cenou, tuto odečte od úhrnné maloobchodní ceny téhož zboží (snížené o stanovenou obchodní srážku, po případě o stanovené obchodní rozpětí) a rozdíl mezi oběma úhrnnými cenami vyznačí na průpisu jako částku daně z obratu. Tento průpis faktury je dokladem pro účetní evidenci a pro účely kontroly daně z obratu.

(3) Nepodléhá-li obrat z prodeje zboží, na něž je stanovena maloobchodní cena, dani z obratu, fakturuje dodavatel za zboží velkoobchodní cenu (bez daně z obratu), a pokud je k tomu oprávněn, připočte k ní svou obchodní přirážku, jejíž procento vyznačí na faktuře; poznamená na faktuře, že daň z obratu není v ceně zahrnuta.

(4) Jde-li o dodávku zboží, na něž je stanovena státní velkoobchodní cena včetně daně z obratu nebo velkoobchodní cena včetně daně z obratu (předací cena), uvede dodavatel na faktuře, že daň z obratu je započtena do fakturované předací ceny. Daň vypočte dodavatel na průpisu faktury; doplní jej velkoobchodní cenou (bez daně z obratu) za jednotku množství zboží a úhrnnou velkoobchodní cenou, tuto odečte od úhrnné předací ceny a rozdíl mezi oběma úhrnnými cenami vyznačí na průpisu jako částku daně z obratu. Tento průpis faktury je dokladem pro účetní evidenci a pro účely kontroly daně z obratu.

(5) Jde-li o dodávku zboží, na něž není stanovena ani maloobchodní cena ani předací cena, a je-li dodavatel povinen odvést z obratu dosaženého prodejem tohoto zboží daň z obratu, vyznačí ve faktuře sazbu daně, dále uvede příslušnou položku nebo podpoložku sazebníku daně z obratu, cenu, z níž daň počítá, a částku daně; u každého druhu zboží stejné položky (podpoložky) sazebníku daně vyznačí dodavatel úhrnnou cenu zboží odděleně, na př. ve dvou sloupcích tak, aby z toho byla patrna částka připadající na daň z obratu. Při prodeji zboží soukromé osobě nevyznačí dodavatel částku daně z obratu odděleně.

(6) Nepodléhá-li obrat z prodeje zboží, na něž není stanovena ani maloobchodní cena ani předací cena, dani z obratu, fakturuje dodavatel za zboží velkoobchodní cenu (bez daně z obratu), a pokud je k tomu oprávněn, připočte k ní svou obchodní přirážku, jejíž procento vyznačí na faktuře; poznamená na faktuře, že daň z obratu není v ceně zahrnuta.

(7) Ustanovení odstavců 1, 2, 4 a 5 se vztahují i na dodávky zboží (materiálu) spojené s provedením prací opravářských. Daň z výkonů se ve faktuře za práce opravářské zvlášť neuvádí.

(8) Ministerstvo financí může povolit výjimku z ustanovení odstavců 1 a 2 dodavateli, který převážně prodává zboží, na něž není stanovena maloobchodní cena.

(1) Faktura nebo jednotlivá faktura při soupisu faktur musí být odeslána nejpozději do dvou pracovních dnů po vyskladnění zboží. Faktura za technické jednotky (etapy) strojů a zařízení musí být odeslána nejpozději do tři pracovních dnů po vyskladnění technických jednotek. Zasílá-li se výrobek rozložený v součástky, jejichž montáž provede dodavatel, musí být faktura odeslána nejpozději do 6 dnů po dokončení montáže. U zboží, jež lze vyfakturovat až po provedeném rozboru, jest fakturu odeslat nejpozději do dvou pracovních dnů poté, kdy došel výsledek rozboru. Provádí-li rozbor odběratel, musí tak učinit ve lhůtě sjednané s dodavatelem. Výsledek rozboru je pak povinen oznámit dodavateli doporučeným dopisem nebo na potvrzení nejpozději příští pracovní den po dokončení rozboru. Zasílá-li dodavatel zboží ze závodu nebo skladu svého subdodavatele, který výrobu zboží dokončil, musí být faktura odeslána do 6 pracovních dnů po vyskladnění zboží. Faktura za knihy zaslané na ukázku, musí být odeslána do dvou pracovních dnů poté, kdy došlo dodavateli oznámení odběratele, že si knihy ponechává; tento den musí být z faktury patrný. Za práce musí být odeslána faktura nebo jednotlivá faktura při soupisu faktur nejpozději do 6 dnů po dokončení prací. Tato lhůta se prodlužuje pro podniky, pokud instalují výstavy jako celek, na 10 dnů, avšak jen tehdy, zúčastní-li se práce též subdodavatel; tato skutečnost musí být z faktury patrna.

(2) Sběrná faktura nebo soupis faktur za zboží musí být odeslán nejpozději do čtyř pracovních dnů a sběrná faktura nebo soupis faktur za práce do 6 dnů po skončení příslušného období (§ 3 odst. 1). Sběrná faktura Československých státních lázní a zřídel a Mediky, národního podniku, jakož i sběrná faktura za dodávku energie velkoodběratelům, za dodávku vody a za odvedení odpadní vody veřejnými kanalisacemi musí být odeslána do 9 dnů po skončení příslušného období (§ 3 odst. 4). Sběrná faktura za maloodběr energie musí být odeslána nejpozději do tří pracovních dnů po uplynutí příslušného období; uhrazuje-li se však sběrná faktura v hotovosti nebo šekem k zúčtování, musí být odevzdána v poslední den příslušného období.

(3) Je-li místo vyskladňující v jiné obci než místo fakturující, s výjimkou případů uvedených v odstavci 6, musí být faktura nebo jednotlivá faktura při soupisu faktur odeslána do 5 dnů po vyskládnění zboží a sběrná faktura nebo soupis faktur za zboží do 8 dnů po skončení příslušného období. Lhůta 5 dnů se prodlužu pro podniky zřízené nebo určené podle zákona č. 119/1948 Sb., a pro národní podniky pro těžbu dříví na 7 dnů. Faktura za osiva a sádě, za řezivo dodávaná pilami, jakož i za technické jednotky strojů a zařízení vyskladněné v jiné obci, než kde se fakturují, musí být odeslána do 6 dnů po jejich vyskládnění.

(4) U traťových obchodů, kdy odběratel fakturuje příjemci zboží (svému odběrateli), musí fakturu nebo jednotlivou fakturu při soupisu faktur odeslat příjemci zboží do 8 dnů a fakturu za technické jednotky strojů a zařízení do 10 dnů po vyskladnění dodavatelem a sběrnou fakturu nebo soupis faktur do 10 dnů po skončení příslušného období (§ 3 odst. 1). Lhůty 8 a 10 dnů se prodlužují o tři dny, je-li sklad nebo závod vyskladňující v jiné obci než místo, které za tento sklad nebo závod fakturuje. Fakturuje-li odběratel příjemci zboží (svému odběrateli) již na základě oznámení dodavatele o odeslání zboží, musí být sběrná faktura odeslána do 7 dnů po skončení příslušného období (§ 3 odst. 1). Vrátí-li však odběratel fakturu dodavateli podle odstavce 9, musí odeslat příjemci zboží fakturu nejpozději příští pracovní den po obdržení správně vyhotovené faktury, při čemž ve faktuře zaslané příjemci zboží uvede též den, kdy správně vyhotovenou fakturu obdržel.

(5) U traťových obchodů, u nichž lze zboží vyfakturovat až po provedeném rozboru, musí příjem zboží provést rozbor ve lhůtě sjednané s jeho dodávatelem. Výsledek rozboru je pak povinen oznamit do poručeným dopisem nebo na potvrzení dodavateli i odběrateli (svému dodavateli) nejpozději příští pracovní den po dokončení rozboru. Faktura musí být odeslána dodavatelem odběrateli a odběratelem příjemci zboží nejpozději do dvou pracovních dnů poté, kdy došel výsledek rozboru. Došla-li odběrateli faktura dodavatele dříve, než výsledek rozboru, musí odeslat fakturu příjemci zboží nejpozději do dvou pracovních dnů poté, kdy obdržel fakturu dodavatele. Z příslušné faktury musí být patrný den, kdy došel výsledek rozboru, resp. faktura dodavatele.

(6) U takových traťových obchodů dovozních, u nichž se dodávka fakturuje podle rozhodnutí dodavatele až po převzetí zboží, nebo u dodávek, u nichž se množství zboží určuje teprve po jeho převzetí odběratelem, musí se převzetí uskutečnit nejpozději příštího dne po dodání dokladů doprovázejících zásilku odběrateli (příjemci), nebude-li prokázáno dokladem vystaveným dopravcem, že zboží v této lhůtě nemohlo být od něho převzato. V téže lhůtě musí být rovněž zjištěno i množství zboží. V případech, kdy Československé státní dráhy dopravují vagony se zbožím na t. zv. předávkovou kolej, prodlužuje se lhůta k převzetí zboží a k případnému zjištění jeho množství o další den. Den dodání dokladů doprovázejících zásilku se do lhůty nepočítá. Odběratel (příjemce) je povinen doporučeným dopisem nebo dopisem doručeným poslem na potvrzení oznámit dodavateli den převzetí zboží a jeho množství, po případě i jiné údaje dohodnuté s dodavatelem, a to nejpozději příštího dne po převzetí zboží Dodavatel se muže s odběratelem dohodnout, aby oznámení o převzetí zboží bylo zasláno telegraficky nebo dálnopisem, nebo aby údaje souvisící s převzetím zboží byly sděleny telefonicky. Faktura pak musí být odeslána nejpozději do dvou pracovních dnů poté, kdy došlo oznámení o převzetí zboží; fakturuje-li se však zboží sběrnou fakturou, musí být tato faktura odeslána do tří pracovních dnů pote, kdy došlo oznámení o převzetí všech dodávek zboží provedených za příslušné období Oznámení musí být odesláno doporučeně nebo na potvrzení nejpozději příští pracovní den po skončení zmíněného období; po dohodě s dodavatelem lze převzetí všech dodávek zboží sdělit telefonicky, telegraficky nebo dálnopisem.

(7) Faktura za montážní práce provedené tuzemským dodavatelem v cizině za kalendářní měsíc musí být odeslána podniku zřízenému nebo určenému podle zákona č. 119/1948 Sb. nejpozději do 14 dnů po obdržení pracovních výkazů z montážního staveniště, při čemž den obdržení pracovních výkazů musí být z faktury patrný, nejpozději však do 6 týdnů po uplynutí kalendářního měsíce, v němž montážní práce byly provedeny. Faktura za provedení výstav tuzemským dodavatelem v cizině musí být odeslána nejpozději do 6 dnů po obdržení všech podkladů pro fakturování z ciziny. Den obdržení podkladů musí být z faktury patrný. Faktura za práce provedené zahraničním dodavatelem v tuzemsku musí být odeslána podnikem zřízeným nebo určeným podle zákona č. 119/1948 Sb. nejpozději do 6 dnů po doručení faktury zahraničního dodavatele. Tento den musí být z faktury jmenovaného podniku patrný

(8) Faktura za prototyp strojů a zařízení, který lze vyfakturovat jen podle výsledné kalkulace, musí být odeslána nejpozději do 28 dnů po vyskladnění prototypu. Jde-li o traťový obchod, musí odběratel odeslat fakturu příjemci prototypu nejpozději do 34 dnů po vyskladnění prototypu. V těchto případech musí se již v nabídce odůvodnit, proč je nutno stanovit cenu až na podkladě výsledné kalkulace.

(9) Odběratel může do tři pracovních dnů po obdržení vrátit dodavateli fakturu, neobsahuje-li správně všechny podstatné náležitosti, které musí faktura podle vyhlášky obsahovat; v takovém případě je však povinen vyznačit ve vrácené faktuře nesprávné údaje nebo chybějící náležitosti. Nová správně vyhotovená faktura musí být odeslána odběrateli nejpozději příští pracovní den po doručení vadné faktury dodavateli, při čemž v nové správně vyhotovené faktuře musí dodavatel vyznačit den, kdy vadnou fakturu obdržel.

(10) Zasílá-li se výrobek rozložený v součástky, počítá se příslušná lhůta k odeslání faktury ode dne vyskladnění poslední součástky.

(11) Den vyskladnění zboží nebo den dokončení práce [§ 2 odst. 1 písm. h)] se nepočítá do lhůty pro zaslání faktury.

(12) Dodavatelé uvedení v § 1 odst. 1, kteří dodávají zboží jednotným zemědělským družstvům nebo provádějí pro ně práce, jsou povinni odeslat stejnopis faktury peněžnímu ústavu, se kterým je jednotné zemědělské družstvo ve spojení. Stejnopis faktury se peněžnímu ústavu zvlášť nezasílá, uhrazuje-li se faktura inkasním příkazem.

(13) V zájmu zrychlení oběhu oběžných prostředků zkrátí ministerstvo financí přiměřeně lhůty uvedené v odstavcích 1 až 8, jakmile budou k tomu vytvořeny potřebné předpoklady. Strany mohou však dohodou závazně stanovit kratší lhůty, než jsou uvedeny ve zmíněních odstavcích

(14) Přehled lhůt pro zasílání faktur je uveden v příloze.

(1) O placení faktur odběratelem budou platit od 1. dubna 1953 zvláštní předpisy o platebním a súčtovacím styku. Do té doby a pokud v těchto předpisech nebude stanoveno jinak, platí ustanovení odstavců 2 až 4, při čemž vyhláška č. 373/1951 Ú. l. I, o placení inkasními příkazy, ve znění vyhlášky č. 169/1952 Ú. l. se vztahuje na placení faktur vydaných do 31. března 1953.

(2) Fakturu musí odběratel zaplatit do 14 dnů po jejím odeslání, nebyla-li zvláštním předpisem nebo dohodou stran stanovena kratší platební lhůta; den odeslání faktury se do lhůty nepočítá. O placení faktur za práce provedené strojními a traktorovými stanicemi pro jednotná zemědělská družstva platí zvláštní předpisy. Platební lhůta musí být dodržena, i když v ní nemohlo být zboží převzato co do množství a druhů (jakosti) nebo práce schválena. Vrátí-li odběratel fakturu (§ 5 odst. 9), běží platební lhůta teprve ode dne odeslání nové správně vyhotovené faktury.

(3) Lhůta splatnosti je dodržena, obdrží-li peněžní ústav v poslední den lhůty v úředních hodinách pro styk se stranami formálně správný a realisovatelný příkaz k provedení úhrady. Peněžní ústav je povinen v oznámení o súčtování ve prospěch uvést den, kdy došel příkaz k úhradě. Obdrží-li peněžní ústav příkaz k provedení úhrady po úředních hodinách pro styk se stranami, uvede v oznámení o súčtování ve prospěch příští pracovní den jako den, kdy příkaz došel. Provádí-li se úhrada prostřednictvím dvou peněžních ústavů, rozhoduje den, kdy došel příkaz prvnímu ústavu.

(4) Nemohla-li být úhrada faktury provedena ani v poslední den její splatnosti pro nedostatek prostředků na účtě odběratele, uvede peněžní ústav v oznámení o súčtování ve prospěch také den, kdy úhrada mohla být provedena. Teprve tento den se pak považuje za den placení.

(5) Placení se může vztahovat pouze na určité faktury.

(6) Je nepřípustné a neúčinné vzájemné započtení (kompensování):

(1) Zjistí-li odběratel, že dodavatel neodeslal fakturu ve stanovené lhůtě, je povinen účtovat dodavateli a dodavatel odběrateli zaplatit penále ve výši 1% konečné částky té které faktury, a to za každý i započatý měsíc prodlení se zasláním faktury, celkem však nejméně 50 Kčs. Částku 50 Kčs je nutno účtovat, i když vypočtené penále je nižší než 50 Kčs.

(2) Jestliže odběratel neobdržel fakturu, je povinen doporučeným dopisem vyžádat si ji od dodavatele, a to nejpozději do 5 dnů poté, kdy mohl zjistit, že lhůta pro zaslání faktury uplynula, a zároveň jeho opisem uvědomit peněžní ústav, se kterým je dodavatel v peněžním spojení provozní povahy. Odběratel může se s dodavatelem dohodnout, že zaslání faktury bude žádat obyčejným dopisem. Dodavatel nemůže odmítat placení penále, jestliže odběratel uvedenou povinnost nesplnil.

(3) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně i v případech, kdy nebyla odeslána faktura za obaly ve lhůtě stanovené v § 11 odst. 2, 3 a 9, jakož i v případech, kdy nebyla vyúčtována ve lhůtě uvedené v § 11 odst. 8 a 9 náhrada za opotřebení obalů, zdržné nebo náhrada za poškození obalů vrácených v sjednané nebo zvláštními předpisy stanovené konečné lhůtě nebo jejichž pohotovost k odevzdání byla v této lhůtě podle ujednání oznámena.

(4) Je-li odběratel v prodlení s placením faktury, je dodavatel povinen účtovat a odběratel dodavateli zaplatit poplatek z prodlení ve výši ¹/₂‰ z dlužné částky za každý den prodlení, celkem však nejméně 50 Kčs. Částku 50 Kčs je nutno účtovat, i když vypočtený poplatek z prodlení je nižší než 50 Kčs. Uhrazuje-li se faktura inkasním příkazem, vyhotoveným počínajíc dnem 1. dubna 1953, vybere poplatek z prodlení ve prospěch dodavatele peněžní ústav, s nímž je odběratel v peněžním spojení provozní povahy.

(5) Je-li odběratel v prodlení

(6) Penále a poplatek z prodlení se účtují do 30 dnů po získání všech podkladů pro stanovení jejich výše. Placení penále nebo poplatku k prodlení nelze odmítat, nebyla-li tato lhůta dodržena.

(7) Penále a poplatek z prodlení se promlčují v jednom roce. Promlčecí doba pro penále počíná dnem odeslání faktury a pro poplatek z prodlení dnem zaplacení faktury. Penále a poplatek z prodlení souvisící s dodávkami zboží nebo prací uskutečněnými v době od 1. ledna 1949 do 31. prosince 1951 se promlčují dnem 30. června 1953, nedošlo-li již dříve k jejich promlčení podle občanského zákoníku.

(8) V příkazech k provedení úhrady penále a poplatku z prodlení musí být zvlášť označeno, že jde o úhradu penále nebo poplatku z prodlení.

(9) Stejnopis vyúčtování penále nebo poplatku z prodlení zašle odběratel resp. dodavatel, který je vyúčtoval, peněžnímu ústavu, s nímž je v peněžním spojení provozní povahy strana, které penále nebo poplatek z prodlení byl vyúčtován. Stejnopis vyúčtování poplatku z prodlení soukromému podniku nebo soukromé osobě není třeba zasílat peněžnímu ústavu. Vyúčtování poplatku z prodlení odpadá, vybírá-li tento poplatek peněžní ústav.

(10) Soukromé osoby a soukromé podniky nesmějí požadovat penále a poplatek z prodlení.

(11) Penále nebo poplatek z prodlení nelze prominout nebo snížit. Ministerstvo financí může v případech celostátního dosahu povolit výjimku.

(1) Technické jednotky (etapy) strojů a zařízení lze samostatně fakturovat jen tehdy, jsou-li uvedeny v hospodářské nebo jiné smlouvě. Nejsou-li tyto jednotky přímo stanoveny zvláštním předpisem, stanoví je smluvní strany samy v dohodě s ústředím té banky, která uhrazuje faktury za technické jednotky. Nedojde-li k dohodě, stanoví technické jednotky věcně příslušné ministerstvo dodavatele v dohodě s věcně příslušným ministerstvem odběratele a ministerstvem financí.

(2) Vývojové a výzkumné práce se vyfakturují a uhradí po jejich dokončení, nebylo-li sjednáno, že se vyfakturují a uhradí podle etap stanovených dohodou dodavatele s odběratelem. Nedojde-li k dohodě, stanoví etapy věcně příslušné ministerstvo dodavatele v dohodě s věcně příslušným ministerstvem odběratele. Za etapu lze také považovat vývojové nebo výzkumné práce provedené nejméně za měsíc. U vývojových prací pro vojenskou správu stanoví etapy ministerstvo národní obrany samo.

(1) Obaly, jejichž vrácení bylo nařízeno zvláštními předpisy nebo předem vymíněno, vykazují se v příslušné faktuře pouze evidenčně podle množství a druhů. Kromě toho musí být uvedena také jejich cena předem sjednaná s odběratelem, resp. cena zvláštními předpisy stanovená.

(2) Nevrátí-li odběratel obaly ve sjednané nebo zvláštními předpisy stanovené konečné lhůtě, nebo vrátí-li je v této lhůtě ve stavu neupotřebitelném, vyfakturuje je dodavatel do 10 dnů po uplynutí lhůty pro vrácení obalů, resp. do 10 dnů poté, kdy neupotřebitelné obaly obdržel. Tento den musí být z faktury patrný. Totéž platí, neoznámí-li odběratel podle ujednání v sjednané nebo zvláštními předpisy stanovené konečné lhůtě pohotovost k odevzdání obalů, nebo oznámí-li to, ale obaly jsou při jejich převzetí neupotřebitelné.

(3) Vrátí-li odběratel obaly, nebo oznámí-li podle ujednání pohotovost k jejich odevzdání po uplynutí konečné lhůty a po vyfakturování obalů podnikem, který zboží s obaly vyskladnil, vyfakturuje obaly zpět tomuto podniku částkou sjednanou nebo zvláštními předpisy stanovenou, která se snižuje o 10% za každých i započatých 14 dnů prodlení, počítaných ode dne uplynutí konečné lhůty. Odběratel je povinen zaslat fakturu za obaly ve lhůtách stanovených v § 5 odst. 1 a 3. Tyto lhůty se počítají ode dne, kdy odběratel fakturu za obaly od dodavatele obdržel, a vrátil-li obaly později, ode dne, kdy obaly zaslal podniku, který je se zbožím vyskladnil, nebo kdy podle ujednání oznámil pohotovost k odevzdání obalů. Tento den musí být z faktury patrný.

(4) Jestliže obaly byly vráceny nebo byla-li podle ujednání oznámena pohotovost k jejich odevzdání teprve po sjednané nebo zvláštními předpisy stanovené konečné lhůtě, avšak před vyfakturováním obalů podle odstavce 2, může dodavatel účtovat přímo náhradu ve výši 10% ze sjednané nebo zvláštními předpisy stanovené ceny obalů, a to za každých i započatých 14 dnů prodlení, počítaných ode dne uplynutí konečné lhůty pro vrácení obalů nebo odeslání oznámení o pohotovosti k jejich odevzdání. Tím však není dotčena povinnost dodavatele zaplatit penále podle § 7 odst. 1 z částky sjednané nebo zvláštními předpisy stanovené za obaly, jestliže nedodržel lhůtu 10 dnů k jejich vyfakturování.

(5) Připadne-li poslední den lhůty pro vrácení obalů do doby přechodného zastavení přepravy obalů, prodlužuje se sjednaná nebo zvláštními předpisy stanovená konečná lhůta pro jejich vrácení o 14 dnů, počítaných ode dne, kdy přepravní omezení pozbylo platnosti.

(6) Odběratel musí oznámit do 5 dnů po převzetí zboží, kolik obalů bylo během dopravy poškozeno tak, že se staly neupotřebitelnými. K oznámení jest připojit příslušné potvrzení dopravce. Zasílá-li se zboží s obaly na nebezpečí odběratele, vyfakturuje mu dodavatel takové obaly cenou pořizovací, a to do 10 dnů poté, kdy oznámení s potvrzením dopravce obdržel, při čemž ve faktuře uvede den, kdy oznámení obdržel. Opomene-li odběratel oznámení s potvrzením dopravce včas odeslat, vyfakturuje mu dodavatel neupotřebitelné obaly podle odstavce 2 bez ohledu na to, zda zboží bylo nebo nebylo zasláno na jeho nebezpečí.

(7) Obdrží-li podnik, který zboží s obaly vyskladnil, obaly ve stavu poškozeném (nehledíc k normálnímu opotřebení), může požadovat náhradu podle jejich pořizovací ceny. Obdrží-li však obaly před uplynutím sjednané nebo zvláštními předpisy stanovené konečné lhůty ve stavu neupotřebitelném, může požadovat náhradu podle jejich pořizovací ceny, bude-li prokázáno potvrzením dopravce, že se obaly staly neupotřebitelnými během dopravy, jinak podle ceny sjednané nebo zvláštními předpisy stanovené.

(8) Sjednanou nebo zvláštními předpisy stanovenou náhradu za opotřebení obalů nebo zdržné lze požadovat nejvýše do posledního dne sjednané nebo zvláštními předpisy stanovené konečné lhůty pro vrácení obalů. Náhradu za opotřebení obalů, zdržné nebo náhradu za poškození obalů vrácených ve sjednané nebo zvláštními předpisy stanovené konečné lhůtě nebo jejichž pohotovost k odevzdání byla v této lhůtě podle ujednání oznámena, nutno vyúčtovat do 10 dnů poté, kdy obaly obdržel podnik, který je se zbožím vyskladnil. Den obdržení obalů musí být z vyúčtování patrný. Příslušnou částku je odběratel povinen uhradit do 14 dnů ode dne odeslání vyúčtování náhrady za opotřebení obalů, zdržného nebo náhrady za jejich poškození. Je-li odběratel v prodlení s placením, je povinen platit poplatek z prodlení podle § 7 odst. 4. Náhradu za opotřebení obalů lze zahrnout do příslušné faktury za zboží. Fakturuje-li dodavatel obaly podle odstavce 2, musí do faktury zahrnout náhradu za opotřebení obalů a zdržné, pokud přicházejí v úvahu; náhrada za opotřebení obalů se však nezahrnuje do faktury za obaly, byla-li již zahrnuta do faktury za zboží.

(9) Nefakturuje-li dodavatel podle odstavce 2 při obchodech traťových obaly vyskladněné se zbožím přímo příjemci zboží, nýbrž svému odběrateli, platí pro zaslání faktur odběratelem příjemci zboží ustanovení odstavce 2 s tím rozdílem, že 10 denní lhůta se prodlužuje na 16 dnů. Den, od něhož se počítá tato lhůta, musí být z faktury patrný. Vrátí-li odběratel fakturu dodavateli podle § 5 odst. 9, musí odeslat příjemci zboží fakturu nejpozději příští pracovní den po obdržení správně vyhotovené faktury, při čemž ve faktuře zaslané příjemci zboží uvede den, kdy správně vyhotovenou fakturu obdržel. Jestliže dodavatel nevyúčtoval při týchž obchodech náhradu za opotřebení obalů, zdržné nebo náhradu za poškození obalů podle odstavce 8 přímo příjemci zboží, nýbrž svému odběrateli, musí být vyúčtování zasláno odběratelem příjemci zboží do 16 dnů poté, kdy obaly obdržel podnik, který je se zbožím vyskladnil. Tento den musí být z vyúčtování patrný.

(10) Pro námitky platí obdobně ustanovení § 13.

(11) Ustanovení odstavců 1 až 10 se nevztahují:

(1) Pokud nebude zvláštními předpisy stanoveno jinak, není přípustné požadovat a poskytovat:

(2) Od soukromých podniků a od soukromých osob, po případě od podniků uvedených v § 1 odst. 1 písm. g), lze požadovat zajištění všeho druhu, placení zálohové, placení předem nebo placení dobírkou, placení při vyskladnění zboží nebo ihned po provedení práce.

(1) Placením v platební lhůtě nepozbývá odběratel nároků z odpovědnosti za vady, a to ani tehdy, jestliže je zjistil a vytkl před placením. Uplatňování nároku z odpovědnosti za vady nebo námitka se může vztahovat pouze na určitou fakturu.

(2) Uplatní-li odběratel nárok z odpovědnosti za vady v platební lhůtě, musí v této lhůtě zaplatit částku faktury, která není zmíněným nárokem dotčena. Nebude-li nárok z odpovědnosti za vady uznán důvodným dohodou stran nebo rozhodnutím příslušného orgánu (arbitrážní komise, po případě soudu), je odběratel povinen doplatit dodavateli zadrženou částku a zároveň platit z této částky poplatek z prodlení podle § 7 odst. 4 ode dne splatnosti faktury do dne úhrady zadržené částky.

(3) Jestliže odběratel nezadržel částku odpovídající nároku z odpovědností za vady a tento nárok byl pak uznán důvodným dohodou stran nebo rozhodnutím příslušného orgánu, je dodavatel povinen vrátit nejen zaplacenou částku odpovídající uznanému nároku z odpovědnosti za vady, nýbrž také zaplatit z ní poplatek z prodlení podle § 7 odst. 4 ode dne zaplacení faktury odběratelem do dne úhrady částky odpovídající nároku z odpovědnosti za vady.

(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 platí obdobne pro námitky proti částkám uvedeným ve faktuře za prototyp strojů a zařízení, jehož cena byla stanovena podle výsledné kalkulace (§ 5 odst. 8).

(5) Dodavatel není povinen zaplatit poplatek z prodlení podle odstavce 3 v případech, kdy z téhož důvodu platí penále podle vyhlášek vydaných podle § 10 odst. 1 zákona č. 99/1950 Sb., o hospodářských smlouvách a státní arbitráži.

(1) Připadne-li poslední den kterékoliv lhůty uvedené v této vyhlášce na den pracovního klidu, je posledním dnem lhůty nejblíže příští den pracovní.

(2) Konečná částka faktury, náhrady za opotřebení obalů nebo jejich poškození, náhrady podle § 11 odst. 4, zdržného, penále a poplatku z prodlení se zaokrouhluje na celé Kčs, a to při částce do 50 haléřů dolů a přes 50 haléřů nahoru.

(3) U národních podniků energetických může sběrnou fakturou nahradit odběrní knížka energie schválená ministerstvem paliv a energetiky v dohodě s ministerstvem financí. Jsou-li odběrateli rozpočtové organisace a podniky uvedené v § 1 odst. 1, nelze nahradit sběrnou fakturu odběrní knížkou.

(1) Vyhláška se nevztahuje:

(2) Dodávky zboží nebo práce, u nichž úhrnná cena nepřevyšuje 1000 Kčs nemusí být fakturovány a dodavatel může požadovat zaplacení v hotovosti proti vydání stvrzenky

(3) Maloobchodní prodejny dodavatelů uvedených v § 1 odst. 1 nemusí fakturovat, prodávají-li jen za hotové.

(1) Na dodávky zboží a práce uskutečněné do 31. prosince 1952 se vztahují předpisy platné v době provedení dodávek zboží nebo prací. Ustanovení § 4 se však vztahují na faktury vyhotovené po 31. prosinci 1952, i když se týkají dodávek zboží nebo prací uskutečněných před 1. lednem 1953.

(2) Tato vyhláška se vztahuje též na projekty, přípravné, studijní, projektové a podobné práce nebo jejich kontrolu, na návrhy územních a zastavovacích plánů a jejich rozborovou přípravu, jakož i na práce zeměměřické, za které se podle platných předpisů poskytuje náhrada. Tyto práce se fakturují buď najednou nebo se fakturují jednotlivé jejich ucelené části sjednané s odběratelem, a to po jejich dokončení. Dojde-li k zastavení nebo přerušení prací, vyfakturují se pouze práce provedené do doby zastavení nebo přerušení.