§ 16
Pšenice.
1. Pšenice určená ke zpracování na výrobky pro lidskou výživu (konsumní) musí obsahovat nejméně 85 vahových procent pšeničných zrn mimo pšeničná zrna počítaná do bezcenných příměsků.
| hektolitrová váha | |||
| Jakostní třída | v 1 hl kg | váha v 1 litru gramů | |
| od | do | ||
| I. | 82 a výše | 814 | |
| II. | 80—81 | 794 | 813 |
| III. | 79 | 783 | 793 |
| IV. | 76—78 | 753 | 782 |
| V. | 75 a níže | 712 | 752 |
2. Podle hektolitrové váhy se zařazuje do pěti jakostních tříd:
3. Nejvyšší přípustné procento vlhkosti a příměsků se stanoví:
| pro základní jakost | pro minimální jakost | |
| A | B | |
| obsah vody nejvýše | 15 % | 18 % |
| příměsků včetně bezcenných a škodlivých nejvýše | 5 % | 15 % |
| bezcenných a škodlivých však nejvýše | 2 % | 5 % |
| škodlivých nejvýše | 0,5% | 1,5% |
e) zrna sušením vydutá,
4. Za méněcenné příměsky se považují:
a) zlomky, poškozená zrna (zůstalo-li méně než polovina zrna) a zrna v pluchách,
b) slabá a nevyvinutá zrna, t. j. zrna s podstatně sníženým obsahem jádra,
c) vzrostlá zrna, u nichž vyšel na povrch klíček nebo kořínek, nebo zrna s ulomeným klíčkem nebo s kořínkem se zřejmými známkami zrůstu,
d) zrna poškozená zapařením, sušením, připálená, se zřejmě změněnou barvou obalu a s narušeným jádrem,
f) naplesnivělá zrna s neporušeným jádrem,
g) zrna žita a ječmene celá i poškozená, pokud podle stupně poškození nepatři mezi příměsky bezcenné.
d) semena všech kulturních a divoce rostoucích rostlin s výjimkou zrn žita a ječmene,
f) zrna s úplně vyžraným jádrem.
e) zrna pšenice, žita a ječmene s porušeným jádrem, jako shnilá, plesnivá, zuhelnatělá, spařená, napadená háďátkem, nabodnutá plošticí,
a) každý propad sítem s kulatými otvory o průměru 1 mm,
b) minerální příměsky (hlína, písek, kaménky, prach a pod.),
c) organické příměsky (části stébel, klasů, plevy a pod.),
5. Za bezcenné příměsky se považují:
6. Za škodlivé příměsky se považují:
snětivé kuličky, námel a jedovatá nebo zdraví škodlivá semena plevelů, jako koukolu, hlaváčku letního, černýše polního, kokrhelu, sveřepu obilního, durmanu, rulíku, jílku mámivého a česneku polního.
7. Snětivá pšenice:
c) snětivá pšenice typu III. je pšenice silně snětivá, nezpůsobilá k zpracování na jedlé mlýnské výrobky. Smí být vykupována jen se souhlasem ministerstva výkupu.
b) snětivá pšenice typu II. má zrna silněji zamazaná snětí, snětivé kuličky a ostatní škodlivé příměsky do výše 1,5% podle váhy. Větší obsah snětivých kuliček je přípustný, pokud pšenice odpovídá hraničnímu typovému vzorku. Považuje se za pšenici jakosti minimální a dodává se do mlýnů, které mají prací zařízení. Hraniční typový vzorek této pšenice stanoví státní jakostní inspekce;
a) snětivá pšenice typu I. má charakteristický slabý pach po sněti, smí obsahovat snětivé kuličky a ostatní škodlivé příměsky v množství přípustném pro základní jakost A a ojedinělá zrna nepatrně zamazaná snětí. Je způsobilá k zpracování na jedlé mlýnské výrobky ve mlýnech bez pracího zařízení;