Všeobecná ustanovení.

(1) Dráhy mohou dopravovat zboží, cestující, zavazadla a spěšniny přes státní hranice v kterékoliv denní nebo noční době.

(2) Pohraniční železniční stanice jsou povinny oznámit pohraničním nádražním celnicím a jejich odbočkám (dále jen „pohraniční celnice”) jízdní řád všech vlaků jezdících přes státní hranice a každou jeho změnu dříve, než nabude jízdní řád nebo jeho změna účinnosti. Zavedení mimořádných vlaků a strojů, odřeknutí, jakož i zpoždění vlaku o více než půl hodiny musí železniční stanice oznámit celnici včas tak, aby celnice mohla upravit svůj pracovní postup.

(3) Jízdní řád mezinárodních vlaků, jeho změny, odřeknutí a zavedení mimořádných mezinárodních vlaků oznámí příslušná železniční stanice vždy též vnitrozemské nádražní celnici (dále jen „vnitrozemská celnice”), pověřené projednáváním cestovních zavazadel.

(4) Dráha je povinna stanovit v pohraniční železniční stanici takové zdržení vlaku, aby celnice měla dostatek času k provedení celního řízení.

(5) Je-li obava, že dojde k překročení doby stanovené pro celní řízení a že proto vlak bude zpožděn, je orgán celní správy povinen na požádání železniční stanice sdělit, jakou dobu si asi vyžádá dokončení celního řízení.

(1) Pracovní dobu stanoví celnice v dohodě s železniční stanicí tak, aby vyhovovala potřebám dopravy. Je-li třeba, může být zavedena i nepřetržitá pracovní doba.

(2) Celnice, u nichž je zavedena nepřetržitá pracovní doba, jsou povinny provádět celní řízení týkající se cestujících a jejich zavazadel, která neobsahují zboží určené pro obchod, ihned po příjezdu vlaků nebo před jejich odjezdem, a to v kterékoliv denní nebo noční době a také ve dnech pracovního klidu. Rovněž jsou povinny na návrh celního účastníka neprodleně projednat zboží podléhající rychlé zkáze a živá zvířata. Totéž platí o propuštění vozových zásilek hromadného zboží do volného oběhu v tuzemsku (na př. uhlí, dřiví, rud, obilí a brambor), jestliže je možno provést řádnou prohlídku bez obtíží a projednáváním nebude rušena doprava a řádný výkon celního řízení. Stejně celnice projednávají průvozní zásilky, jakož i vývozní zásilky zboží, které byly projednány k vývozu jinou celnicí.

(3) Vnitrozemské celnice, které nemají nepřetržitou pracovní dobu, upraví na žádost železniční stanice celní službu tak, aby zboží podléhající rychlé zkáze mohlo být projednáno i mimo pracovní dobu.

(4) Dojde-li zboží podléhající rychlé zkáze, požádá pohraniční železniční stanice železniční stanici místa určení, aby o tom uvědomila nejbližší celnici a sdělila jí, kdy asi zboží dojde do místa určení.

(1) Správa dráhy je povinna pronajmout, po případě opatřit celní správě na nádražích nebo v jejich bezprostřední blízkosti pro celnice potřebné vyhovující kancelářské a revisní místnosti a místnosti, jichž je třeba k celnímu řízení týkajícímu se cestujících a jejich zavazadel. Správa dráhy je dále povinna propůjčit celní správě potřebné místnosti a složiště k provádění celního řízení a místnosti k dočasnému ukládání zboží zadrženého a zboží převzatého do prozatímní úschovy.

(2) Dráha je povinna místnosti, které odevzdala do výhradního užívání celnici, po dohodě s celnicí udržovat v dobrém, stavu, uklízet, vytápět a osvětlovat, a to, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak, za náhradu skutečných výloh.

(3) Dráha podle dohody s celnicí dává místnosti sloužící k projednávání a úschově zboží pod závěru sama.

(4) Dráha je povinna opatřit na svůj náklad v dohodě s celnicí pomůcky a zařízení potřebné k prohlídce vlaků a k projednávání zboží (na př. vyvýšené budky, žebříky, lampy, bezpečnostní lampy, nástroje), jakož i řádně osvětlovat koleje, příchody k vlakům a vlaky, jež má celnice projednat.

(1) Nádražní celnicí je celnice umístěná v nádražním prostoru nebo celnice, jež byla za nádražní označena.

(2) Celništěm je zpravidla celé nádraží mimo skladiště a místa, která tam najal nebo zřídil někdo jiný než dráha nebo celní správa. V rozsáhlejších nádražích určí celnice v dohodě se správou dráhy za celniště vhodná místa, na nichž nebude vozy pokud možno posunováno a která jsou co neblíže místnostem celnice.

(1) Zboží dovezené z ciziny, které dráha vyloží k provedení celního řízení, a zboží projednané k vývozu do ciziny smí být ukládáno zpravidla jen v provozních skladištích, t. j. v místnostech a prostorech, jež železniční stanice v dohodě s celnicí určí k projednávání zboží nebo k dočasnému ukládání neprojednaného zboží. Se souhlasem celnice může být takové zboží ukládáno také na určených rampách a složištích, zejména vyžaduje-li to jeho povaha a postará-li se dráha o jeho dostatečné zabezpečení.

(2) Provozní skladiště musí být zařízeno tak, aby se dalo bezpečně uzavírat; uzavírá je dráha a celnice může mít spoluzávěru, uzná-li to za nutné.

(3) Ukládá-li se do provozního skladiště zboží, jež má být podrobeno celnímu řízení, zjistí celnice počet nákladových kusů a jejich značky, čísla, druh obalu a hrubou váhu. Železniční stanice je povinna opatřit váhy a závaží k vážení zboží v provozním skladišti.

(4) Zboží uložené v provozním skladišti projedná celnice v dalším celním řízení podle množství a stavu zjištěného při vydání ze skladiště. Zjistí-li však celnice při celním řízení úbytek na váze, který nevznikl přírodním vlivem nebo omylem při vážení, vybere z úbytku celní náhradu; zjistí-li přírůstek, který vznikl přírodním vlivem nebo omylem, vezme za základ dalšího řízení množství zjištěné při uložení zboží do skladiště.

(5) Celní zájemce je oprávněn se souhlasem celní správy a za celního dohledu se zbožím v provozním skladišti účelně nakládat, na př. zboží prohlížet, přebalovat, nově označovat, dělit, čistit, doplňovat, dolévat, denaturovat a brát z něho vzorky. Při provádění těchto úkonů je nutno dbát celních a železničních předpisů.

(6) V provozním skladišti uvolní dráha celnici prostor potřebný k ukládání zadrženého nebo v prozatímní úschovu převzatého zboží.

(7) K ukládání zboží z volného oběhu v tuzemsku do provozního skladiště je třeba souhlasu celnice. Totéž platí o ukládání zboží, které podléhá celní kontrole, do skladiště určeného pro zboží, jež je ve volném oběhu v tuzemsku.

(1) Orgány celní správy jsou oprávněny prohlížet vlaky ve stanicích a zdržet je tam tak dlouho, jak to provádění celního řízení vyžaduje; je-li třeba, mohou vlaky doprovázet a po dohodě s drahou konat prohlídky za jízdy, a to jen v tuzemsku, nestanoví-li mezinárodní smlouva jinak.

(2) Tyto orgány jsou dále oprávněny vstupovat do nádražních místností a do budov a prostorů na nádražích, kde je třeba konat celní šetření, a to v průvodu železničního zaměstnance konajícího službu; jsou též oprávněny nahlížet do průvodních listin a do železničních zápisů o přepravě zavazadel a zboží a požadovat, aby byly otevřeny zásilky, je-li to nutné s hlediska kontroly dovozu, vývozu nebo průvozu zboží. K otevření zásilky musí být přibrán zástupce železniční stanice a aspoň jeden svědek.

(3) úředními úkony orgánů celní správy nesmí být železniční provoz rušen větší měrou, než je nezbytně nutno. Orgány celní správy jsou povinny vycházet draze vstříc a pokud nebude překážek, povolit při celním řízení všechny přípustné úlevy.

(4) Orgány celní správy, které jsou trvale pověřeny dohledem na přepravu zboží, jež podléhá celní kontrole, musí mít služební průkazku nebo služební příkaz.

(5) K doprovodu vlaků musí mít doprovázející orgány celní správy zvláštní služební příkaz celnice. Na základě příkazu mají nárok na bezplatnou dopravu v osobním nebo ve služebním voze nebo na prázdných sedadlech brzdových budek, z nichž mohou vlak přehlédnout.

(6) Pohraniční celnice mohou odmítnout projednat zboží do volného oběhu v tuzemsku a mohou uložit celnímu účastníku, aby navrhl poukázání zboží vnitrozemské celnici, která je ve směru k místu určení nebo v místě určení, jestliže je prohlídka zboží obtížná a lze ji vykonat důkladně jen na úkor dopravy nebo pravidelné celní služby.

(7) Zjistí-li celnice nesprávnosti v průvodních listinách, je povinna upozornit na ně železniční stanici.

(8) Všechny pohraniční i vnitrozemské celnice a železniční stanice jsou povinny úzce spolupracovat při celním řízení, při plánování a organisaci práce tak, aby oběh železničních vozů byl co nejrychlejší a aby ložná váha nebo ložný prostor vozů byl co nejlépe využit; jsou povinny dbát, aby vozy přistavované pro mezinárodní přepravu zboží, osob a zavazadel odpovídaly vždy platným předpisům.

(9) O přepravě orgánů celní správy, které jsou trvale pověřeny dohledem na přepravu zboží a které se po skončeném doprovodu vracejí (odstavce 4 a 5), dále těch, které jsou pověřeny dohledem, zda dráha plní své povinnosti vůči celní správě a zda zařízení, určená nebo používaná k přepravě nebo k úschově zboží podléhajícího celní kontrole, vyhovují celním předpisům [§ 27 písm. e) zákona], jakož i těch, které jsou pověřeny dozorem na celnice (§ 3 zákona), platí zvláštní směrnice.

(1) Železniční zaměstnanci jsou povinni dbát zájmů celní správy. Zejména jsou povinni oznamovat celnici podezření z trestných činů a přestupků, o kterých se dovědí při výkonu služby a které záležejí v ohrožení devisového hospodářství, ve zkrácení nebo ohrožení daně (cla a dávek se clem vybíraných) nebo v porušení předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou. Jsou též povinni vycházet vstříc orgánům celnic a orgánům celní správy pověřeným celní kontrolou v železniční dopravě nebo dohledem na ni dávat jim vysvětlení, o něž požádají, na jejich upozornění odstraňovat závady, jež by mohly způsobit národohospodářské škody, a umožnit jim nahlédnout do železničních průvodních listin a podle potřeby i do jiných listin.

(2) Železniční zaměstnanci, kteří byli odsouzení pro trestné činy nebo přestupky uvedené v odstavci 1, mohou být zaměstnáváni v pohraniční stanici nebo na jiných pracovištích, na nichž by přicházeli do styku se zbožím podléhajícím celní kontrole, jen se souhlasem ústřední celní správy.

(1) Pomocné práce při celním řízení (nakládání, skládání nebo překládání zboží, dávání zboží na váhu, dopravení zboží do revisních místností, otvíráni a zavírání ložených i prázdných vozů a nákladových kusů, přistavování žebříků, vybalování a zabalování zboží a pod.) vykonávají, je-li celním účastníkem dráha, železniční zaměstnanci.

(2) Celnice může po dohodě s železniční stanicí pověřit určitými úkony při celním řízení železniční zaměstnance, kteří složí náčelníku stanice slib, že při nich budou dbát zájmů celní správy. O školení těchto zaměstnanců ve věcech celních jakož i o školení železničních zaměstnanců pověřených správou dráhy spolupůsobením při celním řízení pečuje celní správa v dohodě s příslušnými železničními orgány.

(1) Železniční vozy, lokomotivy a tendry nesmějí mít tajné nebo nesnadno objevitelné prostory, jež by se hodily za úkryt zavazadel nebo zboží.

(2) Pokud mezinárodní smlouvy nestanoví jinak, musí být železniční vozy v mezinárodní dopravě zařízeny podle ustanoveni části VI. tohoto řádu; vozu, jež nevyhovují těmto ustanovením, smí být užíváno v dopravě přes státní hranice jen se svolením ústřední celní správy.

(3) Zjistí-li celnice při prohlídce nebo při jiném celním úkonu, že dopravní prostředky neodpovídají ustanovením uvedeným v odstavci 2, sepíše o zjištěných závadách zápis a odevzdá opis zástupci dráhy ke zjednání nápravy. Dráha je povinna zjištěné závady vyznačit na voze tak, aby vyznačení bylo nápadné a nesnadno odstranitelné. Až do odstranění závady může celnice zakázat použití závadného vozu pro přepravu zboží přes státní hranice.

(1) Ve vlaku přejíždějícím státní hranice smějí být uloženy přepravované zásilky jen v nákladních vozech nebo v zavazadlovém voze.

(2) Na lokomotivách, tendrech, v oddílu pro vlakvedoucího a v motorovém voze v prostoru, kde je motor, smějí být jen věci, které potřebují železniční zaměstnanci konající tam službu k výkonu služby nebo k vlastní potřebě za jízdy.

(3) V osobních a lůžkových vozech smějí být zpravidla dopravována jen ruční zavazadla cestujících. Za ruční zavazadla se pokládají věci, jež smějí cestující vzít podle železničních předpisů do osobních vozů. Zavazadla přijatá k přepravě zavazadlovým lístkem jsou cestovními zavazadly. V oddílech vozů zvlášť zařízených k přepravě zavazadel smí být přepravováno též zboží.

(4) Trať mezi státními hranicemi a pohraniční celnicí musí být projeta beze změny nákladu a, nestanoví-li zvláštní předpisy jinak, bez zastávky. Je-li nutno pro nepředvídanou příhodu (poruchu stroje, přeložení nákladu a pod.) na trati mezi státními hranicemi a pohraniční celnicí zastavit, jsou železniční zaměstnanci povinni střežit vlak, aby osoby, jež vlak dopravuje, nevystupovaly a aby přepravované zboží nebylo odňato celní kontrole; příhodu jsou povinni oznámit co nejdříve pohraniční celnici.

(1) Dráha je povinna dodat zboží pohraniční celnicí k celnímu řízení v nezměněném stavu tak, jak je dopravila z ciziny, a nedodá-li je, zaplatit celní náhradu.

(2) Nakládání zboží podléhajícího celní kontrole a jeho vykládání musí být hlášeno celnici. Hlášení není třeba, byly-li smluveny určité hodiny a stálá místa pro nakládání a vykládání.

(3) Celnice vyznačí na přepravní listině, že celní řízení bylo skončeno.

(4) Zjistí-li dráha, že celní řízení nebylo provedeno, nesmí vydat zásilku zboží příjemci a musí ji dodat nejbližší celnici.

(1) Prodá-li dráha neodebrané zboží (t. j. zboží, které příjemce odmítl přijmout nebo jehož příjemce nemůže být vypátrán a odesilatel v předepsané lhůtě zbožím nedisponuje), které nebylo ještě propuštěno do volného oběhu, uhradí z výtěžku prodeje především náklady prodeje, pak náklady spojené s úschovou a dopravou, dále clo a dávky, po případě celní náhradu, pokud ji podle obecných celních předpisů není povinna zaplatit sama. O prodeji musí předem vyrozumět celnici. Ústřední celní správa může clo a dávky, po případě celní náhradu zcela nebo zčásti prominout.

(2) Zboží nesmí být bez souhlasu celní správy zničeno nebo učiněno neupotřebitelným k původnímu účelu.

(3) Aby dráha dosáhla vrácení cla zaplaceného za zboží, jez se zkazilo nebo bylo úplně zničeno dříve než bylo doručeno příjemci, musí požádat nejbližší celnici nebo příslušný výkonný orgán nejbližšího místního národního výboru, aby byl zjištěn a potvrzen stav zboží. Je-li nebezpečí z prodlení, může dráha sama zjistit stav zboží za přítomnosti dozorčího železničního zaměstnance a aspoň jednoho svědka. Zaplacené clo vrátí na žádost dráhy celnice, která zásilku vyclila. Změní-li zboží před vydáním příjemci svoji povahu tak, že by podléhalo nižšímu clu než jaké bylo vyměřeno, nutno je dodat znovu celnici; celnice však nemusí dodání zboží požadovat.

(1) Zboží, které je přepravováno drahou a které podléhá celní kontrole, dá celnice zpravidla pod celní závěru. K celní prostorové závěře používá celnice jen závěsných závěr (z olova, jiného kovu nebo z umělé hmoty); ke kusové závěře může používat také pečetí nebo celních známek. Celnice vyznačí připojení celních závěr v celních, po případě v přepravních dokladech.

(2) Nelze-li závěru bezpečně přiložit (na př. u nákladů na otevřených vozech), musí být náklad v celních a přepravních dokladech náležitě popsán (druh, značka, číslo, zvláštní poznávací značka, druh balení, váha a pod.).

(3) Celnice může upustit od přiložení celní prostorové závěry, je-li prostor dostatečně zajištěn železniční závěrou, ministerstvo dopravy může však žádat, aby na určitých jím označených tratích bylo používáno jen celních závěr.

(4) Mají-li být podle mezinárodních smluv vzájemně uznávány celní závěry, celnice nenahrazuje cizozemské celní závěry, jsou-li neporušeny. Totéž platí o prostorových závěrách cizozemských železnic, nahrazuji-li ve vývozním nebo průvozním státě celní závěry.

(5) Dráha se přesvědčí, zda zásilky zboží podléhající celní kontrole jsou opatřeny celními závěrami a zda je označení závěr zřetelné, ohlásí-li, že celní závěry chybí nebo že je označení závěr nejasné, je celnice povinna zjednat nápravu.

(1) Odesilatel zboží v cizině přiloží ke každému nákladnímu listu anebo spěšninovému lístku zřetelně psanou mezinárodni (prvotní) celní prohlášku a vyznačí na nich, že je připojena.

(2) Dráha je povinna přezkoumat, zda mezinárodní (prvotní) celní prohláška souhlasí s údaji nákladního listu. Není-li prohláška úplná nebo správná, je dráha povinna ji doplnit nebo opravit; není-li připojena, vyhotoví náhradní prohlášku.

(5) Při průvozu přímým nákladním listem postačí mezinárodni (prvotní) celní prohláška určená pro cizozemskou celnici; není-li připojena, lze se spokojit s údaji v nákladním listu.

(4) Zvláštní povolení, osvědčení a pod., bez něhož podle zvláštních předpisů nesmí zboží přestoupit státní hranice, musí být připojeno k mezinárodni (prvotní) celní prohlášce nebo k přepravní listině.